Týrání přirozenem

1. 08. 2016 05:00

Obrázky: 5

Autor: Katka Lipinská Foto: Katka Lipinská, Lucie Čížková Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 94696 Počet komentářů: 51 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

S velkou popularitou co nejpřirozenějších podmínek a rozmachem "pastevek" jdou někteří až do extrému – k péči nepéči tak „přirozené“, až to koním škodí. O těch nejkřiklavějších případech týrání se většinou dozvídáme z médií, ale to je jen špička ledovce. Koní, o které není adekvátně postaráno, je u nás mnohem více.

Předesílám, že tento článek rozhodně nechce lobovat za opětovné zavedení módy koní zavřených do boxů a podobných praktik, na druhou stranu ve chvíli, kdy českou jezdeckou veřejnost nadzvedávají aféry rolkuru a zneužívání koní ve vysokém sportu, je potřeba upozornit na problém, který je u nás mnohem rozšířenější. Pravidelně nám do redakce chodí žádosti o „zakročení" a „přivedení majitelů k rozumu" (kterým bohužel zpravidla nejsme schopni vyhovět) v případě, že koně zjevně strádají.

Vlastně již toto téma nakousl letos na jaře Tomáš Förchtgott z Koňské záchranky ve svém článku Týrání - co s tím?. I on se s Koňskou záchrankou dostává k případům, ze kterých je smutno častěji, než je zdrávo. Veterináři ještě více.

„Jsem terénní veterinář a navštívil jsem většinu stájí ve svém (dost širokém) okolí, od sportovních až po majitele jednoho koně na zahrádce. Nikde jsem nepotkal tolik zničených, bolavých a nešťastných koní jako u soukromníků, kteří propagují „přirozenost". (Totožnost autora tohoto výroku je autorce článku známa, ale na jeho žádost jej nejmenujeme.)

V čem je problém?

Stručně řečeno v těch nejzásadnějších věcech, které kůň ke spokojenému životu potřebuje. Není jich mnoho, přiměřené množství nezávadného krmiva, čistá voda, místo k odpočinku, kde je chráněn před rozmary počasí a dotěrným hmyzem, a možnost volného a bezbolestného gvspohybu. Už v těchto základních věcech najdete nedostatky - výběhy bez stínu, kde kůň tráví celé dny (zákon to dovoluje, pokud kůň na noc chodí do boxu nebo jinam, kde má přístřešek), leckdy i bez vody, nebo přesněji řečeno bez pitelné vody, protože nádrž je tak špinavá, že se z ní nenapije, a vydupané plácky bez možnosti ukousnutí čehokoli. Když potom na jaře nebo na podzim zaprší, vydupané plácky se změní na jedna velká bahniště, ve kterých koně vězí po karpy. Vyšlapou v bahně hluboké krátery, které v zimě zmrznou. Ani bahno, ani krátery neumožňují bezbolestný pohyb a pokud je příliš mnoho koní na malém prostoru, bahno je zkrátka všude.

Ano, tohle všechno je přirozené. Je přirozené, že je bahno a mrzne, ovšem v přírodě by koně v bahně nestáli, protože tam nemají omezený prostor ani žádný balík sena, ale musí za potravou chodit. Také je přirozené, že v zimě koně i výrazně zhubnou a také je přirozené, že nemají neustále k dispozici vodu. Výzkumy divokých koní ukázaly, že tito koně se málokdy zdržují přímo u napajedla (zejména z bezpečnostních důvodů), ale že za vodou cestují leckdy i poměrně daleko. Ovšem je také přirozené, že v přírodě se koně nedožívají zrovna vysokého věku, často strádají a i zdravá kopyta jsou spíše výjimkou. A to ponechávám stranou námitku, že většina dnešních koní nemá s přírodními druhy mnoho společného, protože náš chov a cílený výběr rozhodně přirozený není, koně jsou šlechtěni podle různých kritérií, ale přežití v přírodě mezi ně úplně nepatří. Ostatně, ani příroda a její nástrahy (rezistentní parazité, zmutované bakterie) už není, co bývala.

Přirozená zdravá kopyta

Na chvíli se zastavme u těch zdravých kopyt. Ne, rozhodně nelobuji za kování. Můj osobní a nejmilejší kůň je (a pevně doufám že vždy bude) bosý a chovaný 24/7 venku. Oproti tomu dceřina klisna je přes léto kovaná na všechny čtyři a když je venku déle než půl dne, začíná být nervózní a projevovat sebedestruktivní sklony. Jak z pozorování domácích koní, tak z výzkumů koní divokých je zjevné, že přirozená jsou sice bosá kopyta, ale že to, aby byla gbsdkopyta také zdravá, není ani v přírodě samozřejmé a předpokládá to splnění mnoha podmínek. Velice dobře to vysvětluje na základě svých výzkumů Brian Hampson. Při svém výzkumu australských divokých (resp. zdivočelých) koní - brumbyů zjistil, že drtivá většina kopyt brumbyů je patologicky změněná (konkrétně uvádí, že kopyta bez patologií mají pouze tři koně ze sta!). Konkrétní patologie jsou různě závažné a závisejí na způsobu života koně, především na povrchu, na kterém se pohybuje, bohatosti pastvy a množství pohybu. U koní, kteří žijí na tvrdém povrchu a hodně chodí (a díky tomu mají velmi pevné kopytní pouzdro) byly nejčastější zkostnatělé chrupavky a na dalším místě chronické schvácení. U koní na měkkém povrchu se jednalo spíše o méně závažné patologie, laterální nerovnováhu, vysoké patky, rozštěpy a praskliny. Potíž u nich byla hlavně v tom, že měkký povrch šel zpravidla ruku v ruce také s bohatou sezónní pastvou, která měla na kopyta zničující vliv. Z koní, žijících na pastvě, jich bylo 93 % schvácených. Vítejte v realitě, toto je přirozenost, jak má být.

Hampsonův výzkum je potřeba brát velmi orientačně, protože Austrálie není pro koně přirozená země a podmínky, v nichž brumbyové žijí, jsou poměrně extrémní (střídání období sucha a dešťů, dlouhé putování kamenitým terénem za vodou a podobně). Nicméně dobře ukazuje, jak choulostivá na vnější podmínky kopyta jsou a jak snadno dojde k jejich nevratným poškozením. A to, že představa, že přirozený život = zdraví je dost přitažená za vlasy a rozhodně ne reálná, bylo prokázáno na mnoha živočišných druzích včetně člověka. (Mimochodem nedávno mi známý lékař zmiňoval studii, podle které jsou lidé navzdory civilizačním nemocem nejzdravější ve své historii a že naši předkové, žijící „přirozeněji" byli mnohem více prolezlí nemocemi.)

daZnovu opakuji, že tím nechci říct, že koně nemohou být bosí. Mohou a je to pro ně bezesporu v drtivé většině případů to nejlepší. Ale opět, musíme být schopní jim zajistit podmínky pro bezbolestné fungování a musíme se přizpůsobit stavu, ve kterém jsou. Což je velmi individuální, protože co snese jeden kůň, při tom bude druhý trpět. Jiří Podhajský k tomu říká: „U nás je velký problém najít koně, který by měl skutečně zdravá kopyta, protože je tu spousta věcí špatně už od začátku. Koně mají vady postojů, protože hříbata nejsou odchovávána optimálně. Většinou mají špatný povrch a málo pohybu, proto je potřeba tvar jejich kopyt korigovat, ale málokdo u hříběte investuje do pravidelného strouhání. A co nesrovnáte v prvním půlroce, už nespravíte." A myslím, že svou roli hraje i genetika.

Dalším problémem je povrch, málokdo má pro koně optimální, většinou koně stojí na tvrdém, nebo se brodí bahnem. Jak je možné pak očekávat zdravá kopyta? Jiří k tomu dodává: „Proto investuji spoustu úsilí a peněz, možná už statisíce, do budování a údržby povrchů. Nechci, aby mí koně stáli v blátě." Pokud jste schopni zajistit pro koně, který má problém, třeba tenká chodidla, optimální povrch, nejlépe kombinaci zpevněného a měkkého povrchu (na části gumové rohože) nebo přinejmenším na nejhorší období ochranu kopyt (boty jsou dnes poměrně dostupnou záležitostí) v období, kdy je venku tvrdo, je to ideální. Pokud ne, opravdu chcete, aby váš kůň „přirozeně" trpěl?

Kdo má málo peněz, koupí si koně

Jak potvrzuje většina mnou oslovených veterinářů, koně „týraní přirozenem" mají několik společných jmenovatelů. V první řadě je to určitá provozní slepota - majitel buďto není schopen rozpoznat, nebo si připustit, že má strádající koně. Chová je přeci přirozeně a zdá se, že je tak hluboce přesvědčen o správnosti svého počínání, že to zkrátka nevidí. Nicméně hned dalším společným rysem bývá nedostatek peněz. Že koně nejsou pouze pro bohaté? Nebuďte naivní! To, že jednoho koně máte bezúdržbového, neznamená, že takoví budou všichni. Nemusím být milionář a vyhazovat za luxus, ale musím mít rezervy, abych měl kam sáhnout, když bude potřeba. To si stále mnoho lidí neuvědomuje. Spočítá si nezbytné náklady na běžnou péči, které „když si umím natáhnout pásku sám a vysomruju seno od sousedů" jsou poměrně malé, ale už nezapočítají případnou nemoc nebo nečekané náklady třeba na opravu ohrady, kterou koníček několikrát projde ve snaze dostat se za lepší trávou. Ono to „nějak" dopadne. O „nadstandardu", zajištění vhodného povrchu například rohožemi proti bahnu ve výběhu nemluvě.

bhdOvšem spousta věcí není otázkou peněz, ale také vůle a pracovitosti. Bohužel lenost a nedostatek financí jdou často ruku v ruce. Proto potom koně nejenže nemají co žrát, ale je problém i vyčistit starou vanu s vodou. Lenost souvisí nejen s fyzickou prací kolem koní nebo vyděláváním na ně, ale i s neochotou vzdělávat se a získávat informace. Spousta potíží pak vzniká i kvůli neinformovanosti (nebo jednostranné informovanosti?) majitelů. Při jedné ze svých reportáží u koní, které je lepší nevidět, jsem se setkala s ukázkovou ignorancí majitele. Byl přelom února a března a koním (především několika hříbatům) lezla nejen žebra, ale snad všechny kosti. Sena měli minimum a majitel přiznával, že mu dochází. Protože „já jsem to měl dobře spočítané, jenomže jak začaly mrazy, koně začali žrát o moc víc... proto mi to nevyšlo." Kdo by to byl řekl, že v mrazech koně potřebují více sena, aby se zahřáli. Je zajímavé, že tohle sice majitel nevěděl, zato ale dobře věděl, že „v přírodě je normální, že koně jsou na podzim tlustí, přes zimu zhubnou a na jaře jsou hubení, tak co se divíte?" Posléze se divil on, protože v tomto případě ho pokuta od KVS neminula.

Kapitolou samou pro sebe jsou koně se speciálními potřebami. Koně staří a vysloužilí, po nemoci či úrazu, koně špatně krmitelní. Potíž je, že právě ti jsou nejlevnější a nejlépe k mání, takže se nejsnáze dostanou do rukou lidí nemajetných nebo nezkušených. Někteří se časem lépe nebo hůře přizpůsobí, ti ostatní potom v „přirozené" péči přirozeně strádají. Jenomže zatímco v přírodě by se o ně rychle postaral predátor, v tomto „nepřirozeném přirozenu" strádají často velmi dlouho. A zaslepený majitel si ne a ne nechat vysvětlit, takové zvíře nenakrmí jen senem a že i když v přírodě koně deky nenosí, tak tenhle konkrétní jedinec, který se v listopadu klepe jak ratlík a vytřásá tak poslední zbytky tuku, by ji opravdu potřeboval. Klepáním si přece přirozeně vyrábí teplo.

Ono to zní skvěle: „koníček si po bohaté sportovní kariéře zaslouží pěkný důchod, tak ho odvezeme ze sportovní stáje na pastviny do stáda, ať si užívá nicnedělání. A zujeme ho, protože je to zdravější." Co takhle zamyslet se nad tím, že kůň celoživotně dekovaný, holený a většinu života zavřený, bude mít potíž se adaptovat? Nebude otužilý, protože se mu celý život o termoregulaci staral někdo jiný. Bude stresovaný, protože ač stádové zvíře, není zvyklý na společnost tolika koní a neumí se chovat ve stádě. Bude vyčerpaný, protože není zvyklý odpočívat venku, navíc mu pravděpodobně stádo zpočátku dá co proto. Bude otlačený a bolavý, protože tolik nepřetržitého pohybu po nerovném, tvrdém povrchu naboso bude pěkný šok pro jeho celoživotně kovaná kopyta. Nebude schopen vyžít na objemovém krmivu, protože byl celý život krmen většími dávkami koncentrovaných energetických krmiv. A všechny tyto faktory ho oslabí natolik, že se mohou přidružit podlomy, nachlazení, kožní problémy a možná i další zdravotní komplikace. Zvíře, které bylo před pár měsíci ve výborné kondici, vypadá jako chodící kostra a hledá se viník. Přitom by stačilo trochu rozumu, péče a času na adaptaci.

Proč veterináři mlčí?

První popud k sepsání tohoto článku mi už hodně dávno dala veterinářka (jednalo se o kauzu koní na hranici týrání, kterou jsme v minulosti sledovali) a samozřejmě jsem chtěla, aby tento článek psal veterinář. Bohužel, i když jsem jich oslovila několik a mnoho z nich mi k tomuto tématu velmi ochotně řeklo „své", nikomu se do psaní, ale především uvádění svého jména v této souvislosti nechtělo, a to z důvodů, které lze pochopit i respektovat. Myslím, že citace vypoví nejvíce:

  • "Bohužel je to tak častý problém, že bych přišel o třetinu klientů. A nemůžu si znepřátelit půl republiky."
  • "Nepovažuji za správné řešit tyto věci na internetu, já to říkám přímo těm konkrétním."
  • "To, co v téhle stáji vidím, je na udání na veterinární správu. Jenomže když to udělám, nejspíše to skončí pokutou (kterou stejně nezaplatí, protože na ni nemají) a těm koním nepomůže už vůbec nikdo. Jsem jediná, koho vůbec pustí na dvůr."

Co ještě trápí veterináře

gsNěkdy je těžké předvídat, co nastane, a nemůžeme být předem připraveni na všechno, co nás potká, ale jistou míru předvídavosti bychom mít měli. K té patří třeba mít i pro koně chované pouze venku určité zázemí. Nemít ho zavání opravdovým průšvihem v momentě, kdy se mu něco stane. To je další problém, o kterém by terénní veterináři mohli psát romány. Kamarádka veterinářka mi nedávno ukazovala fotky opravdu šeredné rány na noze koně. Ona zpočátku tak zlá nebyla, ale k tomu, aby se stáhla, bylo potřeba ji udržet pod obvazem a tudíž koně v klidu a suchu. Což ale v bahnitém období bez alespoň nejnutnějšího zázemí moc nešlo.

Nebo dokážete si představit, jak se ošetřuje kůň s kolikou, když není ani kam pověsit infuzi? „A co teprve když je venku -10 a kapačka vám zamrzá v ruce," dodává k tomu další terénní veterinář. O tom, že někam přijedou, zanedbaného koně se skřípěním zubů ošetří a potom další půlrok z majitele dolují platbu, se můžu rozepsat někdy jindy. Znají to všichni, přesto jim svědomí většinou nedovolí nepřijet. Bohužel, často je to ke škodě koně pozdě. A to jsme pořád u majitelů, kteří jsou alespoň natolik soudní, že veterináře zavolají.

 


Kvalitní venkovní ustájení se zázemím lze zajistit a u nás samozřejmě existují. Poznáte je zpravidla ještě dřív, než je navštívíte, protože ustájení (pokud je vůbec nabízeno) nebude ve stejné ceně jako "pastevko", kde je k dispozici pouze louka a pár stromů... A tady je několik příkladů, jak to potom vypadá:

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Břetislav

    požadavky koně...

    09:28 - 01. 08. 2016

    "přiměřené množství nezávadného krmiva, čistá voda, místo k odpočinku, kde je chráněn před rozmary počasí a dotěrným hmyzem, a možnost volného a bezbolestného pohybu."
    A STÁDO !

  • 2. fran

    re1

    10:02 - 01. 08. 2016

    Reaguje na 1.

    Spíš společnost. I stádo, zejména velké, může (a nemusí, samozřejmě) být např. pro starého koně, co byl ve stádě naposled na hříbárně, úplně přirozená katastrofa.

    Katko, výborný a potřebný článek, mluvíš mi z duše.

  • 3. Iv.

    "Svědomí veterinářů"

    10:20 - 01. 08. 2016

    No s tím "svědomím veterináře" to také často není tak horké ;) Kolikrát se mi stalo, že vet. raději tel. ani nezvedl... Hlavně když ho potřebuje v pátek odpoledne nebo o víkendu... ;(

  • 4. Czarowniczka

    Well done

    10:55 - 01. 08. 2016

    Jednička s hvězdičkou, hned jsem článek nasdílela na FB. Konečně někdo zformoval moje letité pocity z takového způsobu ustájení...Myslím si, že vytvořit zázemí pro opravdu kvalitní pastevní ustájení vyjde dráž, než klasická stáj s výběhy;-)

  • 5. Katka K.

    Společnost

    14:29 - 01. 08. 2016

    Hodně jsem přemýšlela, zda do toho výčtu zařadit "společnost", jenže pak jsem si vybavila hierarchii potřeb a rozhodla se zůstat skutečně jen u těch primárních. Právě proto, že s tou společností už je to trochu složitější, i když bezesporu, kůň je stádové zvíře.

  • 6. vladka

    nesouhlasím

    14:37 - 01. 08. 2016

    s článkem nesouhlasím tak, jak je pojat - ne s fakty. Mohu za 30 minut splodit to samé o boxovém ustájení (a nedej bože o boxovém ustájení s malými plácky jako výběhy), o hodinařicích koních, o nevětraných stájích, o špinavých boxech, hladových koních, koních bez sociálních kontaktů....

    Myslím, že vše je o lidech - jejich znalostech a zkušenostech, schopnosti se dívat a učit, finančních prostředcích, čase, poskytovali ustájení apod.

    Většina lidí si koně kupuje bez toho, že by jim chtěla záměrně ubližovat - i když i takoví možná jsou.

    100% zvládnuté pastevko nebo 100% zvládnuté boxové ustájení jsem neviděla - a areálů jsem projela hodně (i když možná ráj někde existuje).

    Vždy je otázka kompromisu co za co, a priority nastavuje majitel/ustajovatel ne pastevní či boxový režim. Měl by (a to je právě ta otázka znalostí) brát v úvahu potřeby jeho konkrétního koně.

    O tom, že kůň je pastevní zvíře a ne barbina z cukru (což z mnohých lidé udělali), si snad říkat nemusíme.

  • 7. Átek

    tak to snad myšleno nebylo

    19:29 - 01. 08. 2016

    Reaguje na 6.

    Vlaďko, myslím, že jsi nepochopila smysl článku. Nemyslím, že by měl ukazovat na to, že pastevní ustájení je špatné. Koneckonců je to hned v úvodu zdůrazněno. Ale spíš se snaží naznačit i nějakou řekněme horní hranici přirozeného odchovu. Jasně, tu budeme mít každý stejně jinde, ale někdy opravdu jsou k vidění extrémy, kde koním očividně chybí i to nejzákladnější.

  • 8. fran

    re 6

    19:36 - 01. 08. 2016

    Reaguje na 6.

    Vlaďko, já myslím, že o tom ten článek není. O nevhodném "vnitřním" ustájení toho bylo napsáno hodně a snad kromě některých ultra sportovních a ultra pracovních kruhů je asi většině jasné, že kůň potřebuje být venku a ve společnosti. A v té venkovní euforii se některým lidem nedostává informace, že vykopnout koně ven samo o sobě nestačí a že ve špatném venkovním ustájení může zvíře strádat fyzicky i psychicky úplně stejně, jako ve špatném ustájení boxovém. Článek zohledňuje všechny zásadní aspekty. Peníze, píli, informovanost, ochotu zohlednit individuální potřeby konkrétního zvířete. Za sebe bych ještě zmínila ideologii. Kopyta, krmení, ustájení... jakmile narazíš na přirozenou, pracovní, sportovní nebo jinou ideologii jsi v kelu, protože přes ni žádné racio, logika, funkčnost ani zjevné důkazy neprorazí.

  • 9. Kerrika

    kvalita ustajnenia

    19:36 - 01. 08. 2016

    Tiez suhlasim s Vladkou, ti isti ludia, ktori maju kone v takomto "prirodzene" by ich predtym ako to prislo do mody, mali napriklad zavrete v malom chlieve, uviazane na retazi a penazi na seno by im zazrakom tiez nepribudlo. Toto vobec neni clanok o ustajneni, ale o znalostiach ludi a ich zodpovednosti. O to viac ma vytaca ten bulvarny titulok. Potom si tu zasa precitam chvalu a vynasanie do nebies ludi, ktori kone tyraju nielen fyzicky, ale aj psychicky, tam ale slovo tyranie nezazneje...

  • 10. Horsana1

    ...

    20:29 - 01. 08. 2016

    Reaguje na 9.

    Nuž, tiež sa mi ten článok nepozdáva, také večne omieľané kecy, proste uhorková sezóna.
    A súhlasím s Vladkou v tom, že presne takýto článok by sa dal napísať o akomkoľvek type ustajnenia, keď si spomeniem, v akých podmienkach žijú takmer všetky lesácke kone, alebo kone kdesi u sedliakov (infúzky sa tam bežne vešajú na vidly, lebo nie je kam, ooo)....no, radšej už nič.

  • 11. Katka K.

    Re:

    21:03 - 01. 08. 2016

    Děkuji Átek a fran, přesně tak to bylo myšleno a stojí to tak i v první větě článku.
    Jistěže se dá podobný článek napsat o mnoha jiných věcech u koní a také o nich píšeme. O rollkuru, nepřiměřeném tréninku a stání na boxech toho bylo napsáno mnoho a snad i díky tomu se situace lepší - stále méně koní je drženo jen v boxech, rollkur u nás kvete rozhodně méně než v zahraničí a o práci s koňmi lidé obecně dost přemýšlí. Ovšem příklon k venkovnímu ustájení s sebou nese i extrémy, u nás bohužel dost časté a i na to je potřeba upozornit. Chápu, že se to možná fanouškům ustájení 24/7 venku nelíbí.. ale vlastně asi nechápu, také mám svého koně 24/7 venku a přesto nejsem slepá. A myslím, že právě tlak od majitelů nájemních koní třeba přesvědčí ustajovatele, že by měli něco změnit.

    A pokud někoho vytáčí, že se chválí něco, co je týrání (vůbec netuším, o čem je řeč), proč o tom nenapíše? Stejně tak o koních lesáků... já tu mám koně do lesa pod okny a mají se líp než většina jezdeckých. Každopádně do toho, nemáme problém podobný názor zveřejnit.

  • 12. kerri

    volné v.s. boxové

    22:42 - 01. 08. 2016

    Z mých již bohatých zkušeností jednoznačně vyplývá, že počet těžkých stavů postižených zvířat je výrazně vyšší u nezvládnutého tzv 24/7 než u boxového ustájení. Tam jsou zase v daleko větší míře psychické problémy, které však jako takové přímo neohrožují život zvířete. V poslední době se setkávám s dalším čím dál častějším "týráním přehnanou péčí"- od nezřízeného překrmování, neustálým pobytem a tím obtěžováním, mazáním různých mastiček "proti hmyzu" desetkrát denně, bandážováním i toho, co se bandážovat nedá, rozmazlováním, kokinka, kokinka, kokinka atd.... A propo, docela mi v této souvislosti napadla myšlenka, statisticky zmapovat jednotlivé případy, ke kterým se dostaneme. Co je potom platná jakákoli snaha pomoci, když n druhé straně dívčina z druhého konce republiky prosí o radu- sněží a prší dohromady, koník, zřejmě podle majitelky s hnilobou v kopytech, už skoro nevstává z téměř zmrzlého bahna. Naše rady- koně postavit, odvést do suchého odděleného přístřešku, boxu či stáje, nastlt, zvolat veterináře a hnilobu v kopytě řešit. "No my máme to 24/7 a nemáme box"... tak jinak, najít si v blízkosti stáj nebo a pronajmout si box na dobu určitou, případně domluvit stodolu, koně umístit tam a řešit hnilobu. "No my vlastně nikoho ani neznáme"...(do prde... ve vsi snad někdo stodolu u baráku má, ne???) Tak třetí možnost pošleme vám tam nejbližšího přepravce a domluvíme příjem na klinice "No my vlastně asi na to nemáme peníze..." Další alternativou je oslovit koňomilce třeba na FCB o pomoc, darovat takové zvířátko, potřebující pomoc do lepších podmínek "No to asi ne, majitelka ji má straaaašně ráda..." Tak nezbývá než poslední možnost- rovnou utratit a zkrátit mu utrpení. To vše o půl třetí ráno... Toto je sice extrém, ale s něčím dost podobným se v poslední době setkáváme (bohužel( čím dál častěji. Ono pod záminkou "přirozenosti" ala 24/7 se ušetří práce... A teď je doba pohodlnosti.

  • 13. Lucie Kraifová

    Špatný název celého článku !

    07:31 - 02. 08. 2016

    Podle mě ten název nemá být "týrání přirozenem" to je přece nesmysl.... přirozeností se nemůže týrat... záleží na tom co každý za přirozenost považuje..... Přirozenost je pro koně volný pohyb s možností úkrytu...přístřešek... dostatek krmiva (pastvy i sena) a neustálý přísun pitné vody... a každodenní dohled .... a také dostatečný prostor na každého koně.
    Lucie

  • 14. vladka

    špatný název článku

    08:48 - 02. 08. 2016

    Reaguje na 13.

    ano - název článku zadává možnost komukoli nadávat na nezvládnuté venkovní ustájení (viz. reakce na FB). A přestože se první věty snaží vysvětlit, že to proti venkovnímu ustájení vůbec není, tak jsou jako nevýhody/problémy podávány věci, které jsou stejným problémem i u boxového ustájení - viz. např. nedostatek krmiva.

    Celkově mi z článku nevyplývá, že by si majitelé/ustajovatelé měli na uvedená fakta dávat pozor, ale nevýhodnost pastevního ustájení jako celku.

    Jak už jsem psala, za lidské chyby nemůže ani boxové ani pastevní ustájení - za ně mohou vždy jen lidé. Obojí se dá zvládnout více či méně dobře či špatně. Viděla jsem areály s pouze boxovým ustájením, ale měly alespoň kolotoče, případně paddocky u boxů, nebo ty malé blátivé plácky, které se nazývaly výběhy. Mám koně v a viděla jsem mnoho pastevních ustájení.

    Ale jak jsem psala - kůň je zvíře pastevní, takže pastevní ustájení 24/7 se splněním základních potřeb je podle mého pro 99% koní lepší než ustájení boxové. A to 1% se dá vyřešit individuálním přístupem.

  • 15. Filip Tesař

    Dobrý název článku

    09:48 - 02. 08. 2016

    Reaguje na 13.

    Podle mýho název sedí, nestojí v něm "přirozenost". Přirozenost je stav odvozující se od samotnýho koně. A "přirozeno" je to, co má člověk v hlavě, co si pod přirozeností představuje.

    Pro ilustraci, jako volnou asociaci přidám třeba tohle: pamatuju se, že před nějakým rokem tu padnul dotaz ohledně pastvy, jestli něco může koním uškodit, tazatelka sama sobě odpovídala, že to jsou přece všechno "bylinky", který jsou přece zdravý, takže mu asi přece uškodit nemůžou. Jasně, některý jsou zdraví posilující, ale zdraví je jedna věc a "zdravo" zase druhá. Nemusíme bejt jen u koní, pohyb - zejména chůze a běh - je pro lidi přirozenej a zdraví prospěšnej, přesto znám lidi, co si ve jménu přirozena a zdrava zhuntovali zdraví.

  • 16. Katka K.

    Re:

    09:59 - 02. 08. 2016

    Bingo Filipe! :-)
    Nicméně pravda je, že jsem asi měla zvolit název, srozumitelnější lidovým masám. Bohužel tím, že se z velké části živím jazykem, občas se mi stává, že rozlišuji nebo jinak chápu věci, které ostatní nerozlišují a ne vždy to umím poznat. Chtěla jsem použít ještě uvozovky, ale v názvech nám dělají neplechu bohužel, jinak by tam byly.

  • 17. Krovka

    Název chápu

    10:05 - 02. 08. 2016

    Nechápu ty, kteří tvrdí, že ani název ani smysl článku nechápou (no podle mě jednoduše chtějí být v opozici). Pro mě je název naprosto výstižný a článek přesně odpovídá tomu, co mě napadlo jako první při řečtení nadpisu.

  • 18. Ivetashena

    Článek

    10:32 - 02. 08. 2016

    Tento článek vznikl vlastně z jedné velmi dlouhé diskuze u mne na zdi (FB) - a myslím, že jsme všichni, kdo jsme v oné debatě figurovali, za něj rádi. Bohužel je to napříč republikou často dost na hraně, kde jde ještě při striktně venkovním chovu o čisté blaho koní a kdy již převažují dny a situace, kdy koním dobře není (a nemají úniku, neboť základní zázemí - mluvím o zázemí pro koně, nikoli pro jejich majitele - neexistuje). Sama jsem jeden z "průkopníků" volného venkovního držení koní, přesto se mi nelíbí, co často vídám. Článek mi Katka dávala přečíst ještě před tím, než byl uveřejněn - a osobně na něm neshledávám nic PROTI kvalitnímu venkovku (nemám moc ráda pojem "pastevko" - málokdy jde opravdu o celoroční pastvu koní). Naopak v něm vidím obrovský potenciál pro kohokoli, kdo se chce zamyslet, kdo si umí přiznat, že třeba ani to jeho držení koní není stále úplně dodělané směrem k těm pomyslným 100%. Já buduji s rodinou už tolik! let - a stále vidím "mouchy", věděla bych o tolika vylepšeních a i předělávkách stávajícího (to manžel "moc rád" slyší :-D ), mohla bych donekonečna chodit a ukazovat, co vše je u nás ještě nedotažené, polovičaté nebo i třeba chybně vymyšlené (a to se naše venkovní ustájko většinou velmi líbí). Každý takovýto "venkovní" článek osobně vítám, nemusí se přece vždy pět ódy, poukázání na možné nedostatky nemusí být vůbec špatné - a opravdu v Katčiných řádcích nečtu "venkovní držení koní není OK" :-) Zato čtu o nutnosti zázemí, o nutnosti vypořádat se s krizovými situacemi i v hrozném počasí, kdy sice majitelé "jsou zvyklí", ale je třeba brát ohled i na kováře/kopytáře, veterináře, fyzioterapeuty, zubaře a prostě všechny ty, které potřebují naši koně často velmi akutně. Nepřipadá mi vůbec od věci myslet při budování venkovního ustájení i na tyto lidi, kteří k nám pravidelně/nepravidelně musí, často i v nočních hodinách, zavítat. Je, myslím, velmi dobře připomínat, že i k tzv. pastevku by měl patřit alespoň jeden box, lépe dvojbox, nebo aspoň snadno oddělitelný přístřešek navíc, aby v případě jeho využití marodem nebyli zase ostatní koně bez střechy nad hlavou. Přijde mi to jako naprosté, ale zato základní minimum - které ovšem nesplňuje mnoho mnoho venkovních ustájení. Vím, že podobně laděné články si odpůrci venkovního držení koní moc rádi "překroutí" na něco, o čem vlastně text není... ale i to stojí, dle mne, za fakt, že fůra lidí se díky takovýmto písmenkům zamyslí a něco se svými nedostatky (a kdo je nemáme?!) v držení koní třeba udělá... Všichni jsme nějak začínali a jen málokdo měl své koně ihned v dokonalých podmínkách - proto také koňáci ví, že koně jsou běh na dlóóóuhou trať. Tak budujme, vylepšujme a nechme se podobnými články inspirovat k co nejvymakanějším venkovním areálkům. :-)

  • 19. lavera

    Název je správně

    10:33 - 02. 08. 2016

    Reaguje na 17.

    Přesně tak, název je úplně správně a naprosto výstižně. Přirozené je, vypadat mizerně a strádat, pokud nemám vhodné podmínky k životu.

  • 20. draace

    Titulek je vystihující vše

    11:42 - 02. 08. 2016

    Titulek je správně: nepopisuje, že 24/7 je špatný, nýbrž situace, kdy se to dělá fakt blbě.

    Mám koně také ve 24/7, jsem za to ráda, ale je to nelítostný boj s přírodou :-)

  • 21. Filip Tesař

    Přirozeně strádat

    11:59 - 02. 08. 2016

    Reaguje na 19.

    Co si budem povídat, třeba celiakie je taky "přirozená".

    A nemusí to bejt jen o zdraví. V sousední vesnici úřednice z osobních důvodů odmítla dát povolení k opravě dřevěný stodoly z 18. století a na námitku majitele, že to jinak spadne, odpověděla, že to bude "přirozený zánik stavby." :-)

  • 22. Katka K.

    Re:

    12:29 - 02. 08. 2016

    Reaguje na 21.

    Ve čtvrtek jsem byla opět u divokých koní v Milovicích. Můžete se těšit na reportáž, která bude právě v duchu "co je to přirozenost" - je to úžasný příklad toho, jak moc se člověk musí snažit, aby koním na omezeném (byť je to 40 a 120 hektarů!) prostoru zajistil alespoň částečně přirozený způsob života a zároveň nějak rozumně omezil strádání. Je to spousta přemýšlení a balancování na hraně přirozenosti. Doufám, že inspirace pro všechny, které to opravdu zajímá a pro ostatní... no třeba fotky kopyt milovických koní.:-)

  • 23. vladka

    strádat je přirozené?

    13:11 - 02. 08. 2016

    Strádat ve volné přírodě je pro koně přirozené - viz. článek o brumbyích, viz. situace např. v mongolských stepích, u volně žijících koní v USA, a zřejmě obdobně i v Milovicích.

    Strádat v pastevním ustájení u člověka by přirozené být nemělo. Měly by být zajištěny základní potřeby stejně jako v ustájení boxovém. A ty potřeby jsou stejné kdekoli - od úpravy kopyt až po sociální vztahy a možnost bezbolestného pohybu. Máme na to dokonce i zákonné úpravy.

    Potřeby koní bývají velmi často zaměňovány s potřebami člověka. zejména u koní sportovních.

    O tom, že by k plně-pastevnímu ustájení měla patřit i možnost ustájení nemocného, ošetřovaného koně/koní, o tom žádná.

  • 24. jPodhaj

    Jak časté je to špatné?

    14:26 - 03. 08. 2016

    Problémem tohoto článu a následné diskuse je absence kvantifikace popisovaného problému. Jazykem mas - kolik těch pastevek je dobře a kolik špatně. Jako kopytář/podkovář toho vidím hodně a tak jsem prošel svoji evidenci strouhání a začal jsem dělat čárky za dobré a za špatné.
    Jezdím v současné době strouhat koně na 73 míst, která by se dala označit za pokus o přirozené podmínky. Těch, které považuji za nevyhovující je 60, z toho 14 je velmi šlatných celoročně, většina ostatních hlavně přes zimu.
    13 míst považuji za vyhovující. Svoje koně bych umístil na 2 z nich, jinam ne. Podotýkám, že do boxového ustájení bych svoje koně nedal nikdy.
    Procentuálně to tedy vychází na 82% špatných. Podmínky hodnotím z pohledu zdravého koně, ti nezdraví obvykle vyžadují nikoliv dobré, ale vynikající podmínky.


  • 25. Peji

    Kvantifikace

    14:52 - 04. 08. 2016

    Reaguje na 24.

    Tak to je mazec :(

  • 26. pipilota

    Taky dík za odvahu kvantifikovat

    17:26 - 04. 08. 2016

    Já vždycky odhadovala že tak 90% pejskařů neví na co a proč má psa a tím pádem ho nějak týrá (nezaměstnaní, nevyužití, neviděné chronické nemoci, nepéče o srst, zuby, uši.....). No a jak se rozmohlo "koňaření" tak ta úroveň péče začíná být podobná. Bohužel.

    Díky za každý článek který to připomíná. Ono mě taky schází větší kolektiv od koní. To "drbání" vede taky i ke zlepšování se. (ano mám koně v boxe a je co zlepšovat - cpu je ven co to jde...)

  • 27. pipilota

    Typ pro ty co chtějí zlepšovat

    17:29 - 04. 08. 2016

    Romo Schmidt - Péče o koně bez chyb a omylů

    To už vypadá že na tuhle knihu dělám reklamu, ale jedna z mála co mě opravdu zaujala. Popisuje současné nešvary v ustájení a popisuje sice Německo, ale tady je to taky.

  • 28. nitka

    Souhlas

    19:48 - 04. 08. 2016

    Reaguje na 26.

    Ano,rozmohlo se koňaření, koně doma zkouší mít kdekdo,i ti, co k tomu nemají podmínky. Opáskují si plácek, kousek louky, dají koně na dvorek či na zahrádku. Bez znalostí, bez zázemí, bez rezerv, nedomyšlené...přeroste jim to přes hlavu a bohužel tyhle průsery se přičítají na vrub ustájení 24/7, což mi nepřijde úplně fér.
    Takže víceméně chápu Vlaďčiny výhrady a rozumím, co jí vadí. Nešvary jako výběh bez stínu, bahno atd. jsou problémem jakéhokoliv typu ustájení, i boxového. Fakt, že kůň chodí na půl dne či na víc do boxu, nedává ustájení punc kvality, naopak.
    Ještě jeden paradox mě v článku zaujal - výběh bez stínu vadí, pokud je kůň 24/7 venku, chodí-li na noc do boxu, je to dle zákona OK- psáno výše. Žiju v domnění, že v noci je stín i venku, takže myslím, že výběh bez stínu (leckde navíc i bez vody) vadí koním bez ohledu na typ ustájení.

  • 29. kotys

    Článek

    09:00 - 05. 08. 2016

    Kdo zná a jedná téměř denně s lidmi, o kterých se v článku píše a prožívá bezmoc vůči jejich argumentaci a postojům, podstatu článku a jeho účel chápe. Všichni, kterým primárně jde o koně, mu rozumí také, přestože mají třeba výhrady k formulaci.
    Ti, kteří začínají, budou díky článku mít šanci uvědomit si, že kůň potřebuje k životu víc, než jen rozbahněný plácek s kupkou sena a kýblem vody, přestože to tak vídají kolem a nebo jim ustajovatel tvrdí, že je to tak nejlepší a to, je dle mého důležité.
    A opakovat základy je potřeba, dokud se nestanou samozřejmostí, k čemuž je daleko. Pokroky určitě jsou, když se podívám do starých diskuzí, co všechno bylo považováno za normu před osmi lety, tak jsem ráda za všechny články, které pomohly zlepšit povědomí nás všech o tom, co kůň potřebuje k životu. Takže za mě like.

  • 30. ZVP_Alex

    Realita

    11:35 - 05. 08. 2016

    Reaguje na 24.

    To není kvantifikace, to je bohužel realita. Díky za Váš příspěvek ke článku.

    Jinak článek naprosto přesně vystihuje současné problémy.

    Jediné co si dovolím doplnit, i když je to v článku skrytě uvedeno je to co mnozí nechtějí slyšet: "Mít koně a nemít peníze na jeho provoz je vrchol nezodpovědnosti!"

  • 31. Katka K.

    Re:

    14:13 - 05. 08. 2016

    Děkuji všem za doplnění i za podporu toho, co si myslím, že je opravdu potřeba opakovat.

    Možná jen malou odbočku nebo názor "do pranice" - mezi tím, co je týrání, nebo s ním alespoň hraničí a mezi optimálními podmínkami je velmi široké pásmo. Osobně si nemyslím, že tam, kde jsou chovaní koně 12/12, nebo kde je v části výběhu bahno, se hned jedná o skutečně nevyhovující podmínky (i když chápu, že třeba Jirka by si tam koně nedal, takže on to tak vnímá). Jistě, pořád je co zlepšovat, přesně jako píše Iveta, ale chtěla jsem poukázat spíš na to, co už s tím týráním hraničí (i když zákon to týráním ještě nenazývá).

    Druhou věcí je, že žádný organismus není stavěný na to, aby žil v ideálních podmínkách, naopak, potřebujeme nepohodu i stres a určitá část nepohody nám pomáhá růst a vyvíjet se. Klíčem je najít ten kompromis. Tedy inspirovat se přirozeností, ale nezacházet do krajnosti.

  • 32. vladka

    co je lepší a co přirozené

    15:31 - 05. 08. 2016

    Reaguje na 31.

    prvního sportovního koně jsme kupovali z plesnivé dřevěné stodoly,z uvázání 2ma řetězi na štontu a z menšího výběhu, který sdílel se slepicemi a psem. dřív chodil pracovat do lesa, ale krmná dávka půl kýble ječmene mu zůstala i v době, kdy byl bez práce a výběh si užíval pár hodin denně.

    Když jsme se pídili po chovateli, dostali jsme se do místa, kde koně byli celoročně na pastvině (s potokem), v zimě si vyhrabávali starou trávu a byli bez příkrmu. Když jsem viděla cca hříbě 3/4 roku staré, tak mi tekly slzy.

    Tenhle kůň vydrží asi úplně všechno, stejně jeho sourozenci.

    A teď mi řekněte, kde jsou tedy ty mantinely týrání?

  • 33. Ivetashena

    Mantinely

    16:27 - 05. 08. 2016

    Vlaďko, myslím, že není důležité najít mantinely týrání - protože on je má každý prostě a jasně jinde.
    Podstatné je, aby si lidi nenasazovali klapky na oči, aby přemýšleli, aby se snažili krok po kroku vylepšit to, co mají k dispo, aby se vzdělávali, aby je "něco" nakoplo (většinou pěkné areály, které potkají, vychytávky, na které v nejrůznějších stájích a stájičkách narazí). Aby to neodmávli jako "nepřirozenou zbytečnost". :-)
    A ještě mne napadlo - což mohlo v článku zaznít, škoda, že mi to včas nedocvaklo - upozornit i na dost běžnou praxi v mnoha ustájeních kolem velkých měst - totiž že koně, vzhledem k tomu, že chodí na noc na boxy, nemají zařízeny výběhy tak, aby v nich měli trochu komfortu (pro mne třeba zcela samozřejmého, ale zjistila jsem, že pro mnohé ne) v podobě funkčního (tedy využívaného!) přístřešku nebo alespoň dostatečného stínu plus závětří stromů. Celodenní pobyt na hliněném výběhu bez stínu, bez sena a dosud leckde i bez vody (!) je pro mne naprosto nepochopitelný - to už se raději smířím s podzimním bahnem v nezpevněné části ohrad (kam koně stejně nechodí, když mají dost prostoru zpevněného), než prioritně nepořešit toto...

  • 34. nitka

    Zase souhlas

    17:15 - 05. 08. 2016

    Reaguje na 31.

    ale taky jen malou odbočku - taky si nemyslím, že bahno v části výběhu u 12/12 jsou skutečně nevyhovující podmínky, i když koně bych si tam nedala. Ne kvůli tomu kousku bahna, nýbrž kvůli dvanácti hodinám v boxe. A pochopila jsem, že to tak myslí i Jirka P. -píše, že do boxového ustájení by svoje koně nedal nikdy. Z důvodu, že koně jsou tam půl dne zavření...bez ohledu na to, je-li ve výběhu bahno či nikoli.
    Jinak myslím, že smysl článku chápu, je důležité o tom psát. Jen mám trochu pocit, že je psán stylem, aby to byla voda na mlýn odpůrců 24/7.

  • 35. žofré

    Ivetashena,nitka souhlas.

    17:35 - 05. 08. 2016

    Lépe bych to neřekla., myslím si totéž.Názor JPodhajského chápu ve stejném kontextu jako nitka a vím, že se problematice welfare věnuje dlouhodobě, možná jsem jeho bakalářku linkovala kerrimu nebo MiKKC. Hezké rozdělení kvality pastevek s upozorněním na plus i minus má v článcích na webu i StájŠtiřín. Myslím, že stejné náriky lze uplatňovat i na výběhy na 12/12.

  • 36. fran

    Ideologie

    10:46 - 06. 08. 2016

    Koně do ustájení 12/12 bych si nedala/bych si nedal......

    Předesílám, že mám koně víceméně 22/7 venku, chodí domů na krmení a kontrolu, plus na více hodin když je venku 40 nebo extra slota typu deště se sněhem a vítr k tomu. Dobré venkovní ustájení považuji pro většinu koní za nejlepší, nejzdravější, psychicky nepříjemnější a cokoliv dalšího pozitivního. Záměrně nepíšu nejpřirozenější, protože z tohoto pojmu začínám mít pořádnou vyrážku. ALE postavit to zásadně "bych si nedal/bych si nedala" je podle mě hloupost, nebo hůř, ideologie. Za ty roky co venkovnímu ustájení fandím jsem potkala dost koní, kteří ho prostě nesnášejí, nebo na něm neprospívají, často z důvodu předchozího způsobu života. Pokud tedy nejsem zaslepený hňup, tak takového koně musím pomalu adaptovat, čili minimálně dočasně 12/12 nebo i míň, a pokud mu to i tak nevyhovuje, sluší se obětovat své přesvědčení alespoň základnímu komfortu koně. Jinak přirozeně škodím nebo i týrám a to ten kůň nemusí ani hladovět, žíznit nebo stát v blátě.

  • 37. žofré

    Souhlasím,

    12:27 - 06. 08. 2016

    Reaguje na 36.

    lpění na "vždy" a "nikdy" u živých tvorů může být hodně špatně. Prostě individuálně.
    Taky bych klidně bych starou dala do boxu, kdyby to na pastvině s nastlaným přístřechem a příkrmem a pláštěnkou v zimě už špatně dávala, mladou bych holt šoupla na noc vedle ní.Máme 24/7, ale box pro případ nouze cca 100m od ohrad by byl asi možný, kamarádka má prázdno, koně už nejsou.Přístřechy mají 4 oddíly, jsou hluboké s okénky,se sítí,vyhřívanou napaječku a tosiplast kolem bud. Náš problém je málo pohybu a malé stádo + nevhodný přepasený porost. Víme o tom.Děláme to méně špatně než před lety.

  • 38. nitka

    Nikdy a vždy :-)

    13:26 - 06. 08. 2016

    Reaguje na 36.

    Souhlasím, proto taky takové kategorické formulace pokudmožno nepoužívám, zásadně se snažím nestavět to zásadně :-)
    Psala jsem "...i když koně bych si tam nedala", formulaci "nikdy nedal" použil J. Podhaj. Přesto si myslím, že nebude extremista, je to asi jako když někdo řekne, že mlíkovou polívku by nikdy nepozřel. Určitě to nemyslí i v případě hladomoru.
    Jinak k těm koním, co neprospívají na 24/7...určitě jich část bude, ale tipuju, že v mnoha případech by to spravilo prostě lepší řešení pastevka. Je-li dost prostorný přístřešek, ze tří stran uzavřený - prakticky jako stáj, jen nonstop otevřená- má-li kůň možnost tam v klidu žrát nebo si tam lehnout a je-li vyrovnané stádo, tj. nikdo ho nevyhazuje ven, nedovedu si představit moc důvodů, proč by mu měl chybět nuceně zavřený box, krom zdravotních, kdy je nutno zamezit volnému pohybu. Jistě to neznamená, že nejsou.
    Myslím, že něco podobného máme- lidi dost často tvrdí, že koním nevadí déšť, klidně se na něm pasou. Zrovna naše kobyla je výjimka, nemá ho ráda, pase se na něm jen zřídka. Letošní léto u nás prší téměř denně, přesto kobyla je skoro pořád suchá, prostě nevystrčí nos, pokud nechce.
    A dovedu si představit, že v určitých lokalitách lidi koně na noc zavírají, protože o ně mají strach.

  • 39. sagi

    hezky psané, ale špatně...(minimálně nadpis)

    13:56 - 07. 08. 2016

    článek neřeší "přirozené" ustájení ale nízkonákladové ustájení. A to je rozdíl!
    V chovu v zasadě platí základní rovnice:
    Čím více prostoru koni poskytnu, tím méně se o něj musím starat. Bohužel někteří si tuto rovnici vysvětlují jako "když dám koni pul hektaru, poradí si sám. To je samozřejmě naprostý nesmysl. O přirozeném ustájení (i když, zní mi to jako "svobodné vězení") se nemůžeme bavit ve chvili kdy kůň uběhne pár desítek metrů a narazí na elektrickou pásku, ale ve chvili kdy má menší stádo 5,8 koní je k dispozici více jak 100ha členitého terenu, včetně lesů, pastvin, rybníka a zdrojů čisté pramenité vody. Pak můžeme srovnávat. (a taky tam koně celý den před vyjíždkou "lovit" :) )
    Problém "pastevek" je v tom že lidé myslí že jsou bezudržbová, čemuž odpovídají i ceny. Bohužel pokud máme na 5-10ha louce 10-15 koní je s nimi sice občas o něco méně práce než v boxech, ale rozhodně to neznamená že se o pastvinu a koně nemusíme aktivně starat. Bohužel pravě na pastevku nikdo onu péči nechce zalpatit, a tak se volí kompromisy, snižuje se uroveň péče, rezignuje se na odpovídající technické vybavení a zázemí pro zvířata...

    Ale v zasadě nevyvracím že kvalitní volné ustájení může být pro koně vhodnější místo k životu než divočina. Narozdíl od boxového.

  • 40. Rolf

    Vyjádření veterinářů? To snad ne...

    09:55 - 10. 11. 2016

    Mě spíš děsí ty prohlášení veterinářů, pokud jsou opravdu reálná.Trochu se mi nechce věřit, že by to byli opravdu takoví pokrytci "ano, tady jsou týraní koně, ale radši to nebudu řešit protože bych přišel o KŠEFT", případně "vždyť týraní jsou i leckde jinde, tak o co jde?"
    V tom případě opravdu nelze čekat, že by to s kauzami týraných koní v ČR bylo někdy lepší než dnes :-(

  • 41. Katka K.

    Re:

    10:46 - 10. 11. 2016

    Reaguje na 40.

    Rolfe, jsou reálná, citace si nikdy nevymýšlím. Nicméně bylo to řečeno tak, jak je ve článku, ne jak to uvádíš ty, zejména to druhé tvrzení nikde nezaznělo.

  • 42. Rolf

    Re:

    13:08 - 10. 11. 2016

    Reaguje na 41.

    No tak nebylo to sice řečeno takhle přímo, ale tak nějak by se dalo přeložit to první tvrzení. Opravdu jsem dost špatnej z toho, jak to u nás chodí. Kdo jiný by měl týrání odhalovat a předávat k řešení, když ne veterináři? A z alibistického tvrzení, že \"kdyby se to řešilo tak se stejně nic nevyřeší a bude to ještě horší, radši budeme dělat že nic nevidime\" mi jde fakt mráz po zádech. I když je, vzhledem k \"akčnosti\" KVS v ČR bohužel asi pravdivé... A o to je to horší.

  • 43. Katka K.

    re

    13:19 - 10. 11. 2016

    Reaguje na 42.

    Ano, bohužel pravdivé. A to, že někdo je veterinář, nemusí nutně vypovídat o tom, jaký je to člověk. I když to jsou většinou obdivuhodní a obětaví lidé, pravidlo to není.

    Nicméně hlavně, znepřátelovat si lidi a investovat svůj volný čas a nervy do něčeho, co nemá žádný efekt nebaví nikoho. Všichni děláme, že nic nevidíme, nejen veterináři. Nabízím ti možnost si to vyzkoušet - sledovali jsme na equichannelu několik případů týraných koní. Ti lidé koně stále mají a často se problémy opakují rok co rok, máš možnost udělat dobrý skutek a objíždět je, aby se to nevyhrotilo a až to bude vypadat špatně, informovat KVS. Půjdeš do toho?

  • 44. Rolf

    Vyjádření veterinářů? To snad ne...

    15:29 - 10. 11. 2016

    Tak něco takoého už mám za sebou, dokonce jsme to tehdy dostali do TV, jenže to tehdy krachlo na nicnedělající KVS. To bude asi hlavní problém. To s tím objížděním republiky nejspíš sama tušíš, že je blbost - jednak nemám veterinární vzdělání které je určitě nutné k posouzení stavu a druhak nemůžu suplovat práci KVS inspektorů. Podobně jako třeba nemůžu začít v autobuse kontrolovat jízdenky a vybírat pokuty jen proto že mě štve, že je tolik černých pasažérů :-(

  • 45. Katka K.

    Re:

    22:38 - 10. 11. 2016

    Ona to blbost právě není. Inspektoři KVS jezdí víceméně jen na nahlášení, jak mi bylo vysvětleno, protože jinak jsou údajně nařčeni, že si jezdí, kam chtějí, třeba i soukromě. Takže se musí najít někdo, kdo to nahlásí. A to může být kdokoli, nejen terénní veterinář. A na to, abys poznal strádajícího koně a nahlásil ho na KVS stačí se dívat. Koneckonců existuje cosi jako desetistupňová škála kondice koně, kde jsou obrázky a popis jasných znaků. Jestli ti koně mají seno, vodu a přístřešek je také zpravidla vidět. Ty můžeš udělat přesně to, co vytýkáš veterinářům, že nedělají, oni v principu nic jiného udělat také nemůžou.

  • 46. Rolf

    Re:

    23:14 - 10. 11. 2016

    Ale vždyť je to postavené na hlavu. Veterinář, co se o koně stará, bude zavírat oči a dělat, že nic nevidí, a po republice budou jezdit samozvaní spasitelé koní, budou lidem vnikat na pozemky a do stájí a obratem nahlašovat KVS koně, kteří se jim budou zdát týraní? A KVS jim v lepším případě koně na týden zabaví a pak zase vrátí? On je špatný celý ten systém a už se nedivím, že těch případů týraní je u nás tolik, když se dotyční nemusí evidentně ničeho bát.

  • 47. fran

    vet vs. veřejnost

    12:52 - 11. 11. 2016

    Mně by jako nejlogičtější první nárazník taky připadal ten veterinář, protože je obeznámen se situací. Ví, jestli je hubený kůň opečovaný ale přestárlý, nebo hladovějící, jestli zranění jsou náhodná, nebo podezřele častá, jestli se zdravotní problémy řeší nebo přehlížejí a tak.... nezachytí se všechno, ale je tam ten prvotní vhled. Když si představím, ze bych narazila na aktivistu, který by mi domů poslal KVS že týrám psa, kterého jsme vychrtlého, zfilcovatělého, poloslepého našli bloudit na silnici (a ošetřili, nechali dožít a včas vyprovodili na poslední cestu) a který nám dočasně doslova strašil na dvoře.......

  • 48. Katka K.

    re

    13:25 - 11. 11. 2016

    Reaguje na 47.

    Já s tebou souhlasím, snažila jsem se jen ukázat, že pro veterináře to není o nic snazší než pro řekněme souseda z vedlejší vsi. S tím, že je velké riziko, že bude řečeno, že se o týrání nejedná, nic se nezmění a ještě bude mít veterinář problém, protože nebude anonymní.

  • 49. Katka K.

    Moje zkušenost s udáním

    13:32 - 11. 11. 2016

    Pro ilustraci popíšu, jak to probíhalo, když jsem jednou (už je to dost let) vyhodnotila, že čeho je moc a dala si tu práci a nahlásila jednu chovatelku (písemně). Dva týdny se nic nedělo a pak mi volala: "vy jste mě prý nahlásila na VS. No, volali mi a řekli, že přijdou za měsíc, tak ať se připravím." Jistě, koně dostali nažrat, ale jinak se nezměnilo nic (nic nenašli samozřejmě, paní do té byla připravená, žrádlo měli a pro všechny hubené koně měla racionální vysvětlení). Někde tu je rozhovor s kontrolorkou VS, počtěte si.

  • 50. Rolf

    Re:

    14:31 - 11. 11. 2016

    Reaguje na 49.

    Tím jsme se myslím dobrali k podstatě věci a k tomu, co říkám už dávno. A to, že KVS u nás pracuje špatně a dělá všechno pro to, aby nic nemusela řešit. Podle všeho tam mají starost maximálně o to, aby nedošlo kafíčko a aby mohli jít v pátek po obědě domů...

  • 51. pipilota

    KVS v tom nejede sama

    10:51 - 12. 11. 2016

    To jsem ráda, že se tu to ještě probírá. (zvažovala jsem založit téma někdy v lednu)
    Ony jsou tu totiž zcela nedotažené zákony, tedy jak to provést (za čí peníze - jak vymoci peníze z vyníka).
    Sleduji případ týraných tažných koní od Litovle, letošní jaro. A jak píše Katka je to nedotažené a velmi pravděpodobně se to na jaře zopakuje. (a v 90. jsem taka osobně podávala podnět k prošetření na KVS a opakovaně - nic, zahynuly tam postupně 4 koně)
    Prostě nejsou žádné prováděcí předpisy. úředníci se bojí co mohou a co už budou platit z vlastního (mimochodem pak také čelí různým obviněním atd.). Nepomůže ani nikdo z kraje... Veterináři léčí pak i už neléčitelné. Koně se nakonec vrátí majiteli (ten je netýral, protože je ustájil u jiné osoby...)
    No pravý Kocourkov.
    Já vím sama za sebe, že nejvíce práce v netýrání zvířat udělá člověk z pozice souseda (prostě řádně poradíš, uděláš to za blba, daruješ mu k těm koním něco - liz, kanistry na vodu, ohlávku, deku....) a hlavně o tom říci všem okolo (ona ostuda taky působí tlak).
    Jo a je to divné heslo, ale : koně nejsou pro socky.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 7 čtenářů. Celkový počet bodů: 35.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: