Volné venkovní ustájení - moderní trend chudých, nebo řešení jen pro bohaté?

15. 12. 2011 05:00, Aktualizováno 8. 02. 2012 09:46

Obrázky: 14

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: archiv autorky Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 47069 Počet komentářů: 41 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Nikdy není dost psaní o tom, jak má vypadat skutečně smysluplné a zdravé venkovní ustájení odpovídající skutečným potřebám koní. Dnes se s vámi podělí o své postřehy a zkušenosti Iveta Jebáčková-Lažanská, která sama takové ustájení vlastní, neustále vychytává jeho mouchy a zlepšuje, co se dá.

V posledních letech se čím dál více pozornosti upírá k chovu koní tzv. „přirozeně" (to slovo je již natolik zprofanované, že některým po jeho přečtení naskakuje rudá mlha a dál již v četbě nepokračují - ty poprosím: vydržte).

Do širokého povědomí se dostávají osvětové články Ing. Jitky Bartošové, pojem etologie konečně přestává asociovat výzkumy víry a odkrývá svoji pravou tvář - vědní obor zabývající se studiem chování živočichů, v našem případě koní. Při projíždění českou kotlinkou čím dál častěji potkáváme ohrádky se stádečkem koníků zabořených v balíku sena, protože přístup k němu má mít kůň celodenně a taktéž má být přece celodenně (a celonočně) chován venku. Je to pro něj PŘIROZENÉ. Myslím, že málokdo z nás, koňáků, shledává cokoli přirozeného na stání koní po kolena v bahně promíchaném s hnojem, s hubami non-stop plnými, takže i valaši připomínají březí kobyly, v ohradách velikosti dvorku.

koně na pastvině na začátku sezónyAno, PŘIROZENÝ chov bychom našim miláčkům dozajisté přáli, ale ruku na srdce - není to jen sen? Kolik z nás má možnost vypustit oře na desítky a desítky hektarů pastvin? - které ale v konečném důsledku vždy někde svůj konec mají - a kde začíná oplocení, končí platnost onoho „přirozený". Takže se přimlouvám spíše za používání slovního spojení „venkovní chov" - tam, myslím, navozené asociace stojí nohama pevně na zemi. I když s hlavou často v oblacích...

Jak již v sérii svých článků MVDr. Dominika Švehlová dostatečně zdůraznila - přivézt si koně domů a zajistit jim adekvátní podmínky pro plnohodnotný non-stop venkovní život není ani jednoduché, ani levné. A v neposlední řadě ani organizačně tak snadné, jak si mnozí představují. Kůň, jakožto ze své podstaty stepní zvíře, evolučně uzpůsobené životu na pláních, zvíře pohybu a svobodně vyjadřovaných emocí, „zvíře dálek" - jak praví jedno arabské přísloví - potřebuje k naplnění tohoto všeho v prvé řadě dostatečný prostor.

Co znamená dostatečný prostor?

Obecně se počítá na koně 1 ha pastviny. To se krásně plní na podhorských pláních, kde krom ovcí nepotkáte většinou ani živáčka. Ale co v okolí velkých měst, kde je koncentrace majitelů sportovních a rekreačních koní největší? Jelikož se chci věnovat právě těmto oblastem, kde je největší poptávka po ustájení a přitom možnosti pastvy jsou často více než omezené, budu nadále vycházet právě z těchto těžkých rozporů: mnoho koní x relativně malá plocha. Jak ve střediscích na okraji Prahy, Brna, čítajících bez problémů 40 koňských hlav, zajistit svému zvířeti denní potřebné kilometry pohybu?

zpevněné plochy před krmištěmPominu-li kolotoče pro koně, běžecké pásy a různé trenažéry, budu-li se držet onoho pomyslného (a již raději zavrženého) slůvka „přirozený", tedy vlastně „venkovní" - zůstává mi snad jediné možné řešení:

  • maximálně prostorný základní výběh (ať už ve stylu „paddock paradise" nebo „klasika") s
  • dostatečným přístřeškem (minimálně dva velké vchody/východy, aby nedocházelo k blokování hierarchicky slabších jedinců uvnitř či venku),
  • zpevněné plochy kolem krmišť (na větrných stanovištích ocení koně u sena vyřešené závětří) - a odtud, z tohoto „základu",
  • zavíratelné vstupy na jednotlivé pastviny.

Vycházím z předpokladu, že v těchto oblastech nemá pastva koně „uživit", to hravě dořešíme senem, ale že slouží jako zpestření dne, oživení jídelníčku a především jako „kilometrochod". Na těchto malých prostorách vyvstává základní problém:

Jak udržet menší plochu pastvy, než je doporučený hektar na koně, po dlouhá léta v bezvadném stavu?

O zásadách údržby pastvin tu psát nebudu, myslím, že na toto téma vyšlo již článků dost a dost. Zmíním jen pár osvědčených rad, které platí, zdůrazňuji, pro pastviny plochou nedostačující drženému množství koní:

období dešťůStará dobrá zkušenost moudře radí pastviny během roku střídat (viz rotační pastva). Na rozdíl od šťastných majitelů nekonečných lánů pro pár koníků, kteří nemusí rotovat vůbec, případně těch šťastlivců, kterým opravdu vychází hektar na koně a rotují tedy v zaběhaných a vícekrát již popsaných zákonitostech, se nám z okrajů měst, s koňmi spíše třemi na hektar, než jedním, může jen zdát, že koně z pastvy vyženeme při výšce trávy 10 cm a rotujeme na dalším oplůtku - to bychom také nemuseli pást vůbec. Většinou necháváme koně v jedné pastvině tak dlouho, dokud dobře nepropasou, což bohužel znamená místy vykousáno téměř na hlínu, místy stojící ostrůvky jen spoře oždibané, vysoké trávy. Teprve potom tento kus pastvy zavíráme, ošetříme, pohnojíme - a koně ze základních výběhů přepouštíme zas do dalšího oplůtku.

První roky koně pasou pastviny poměrně dobře a bez zbytečných ztrát, další léta již mají svá kálecí místa i přes veškerou údržbu rozšířena do více částí pastviny a je stále náročnější udržet malou plochu pod náporem tolika kopyt pěknou a zdravou. I proto platí železná zákonitost - v období bahen nechávat koně v základním výběhu, nedovolit ničit porost. Je-li možnost po žních zpřístupnit na mokrou část roku po sklizni obilí uvolněné plochy (a pošetřit tak pastviny), je ideální nechat koně cca od září vypásat obrostlá strniště, která lze zorat a oset např. ovsem až v jarních měsících následujícího roku. Další rok orat tuto plochu opět včas, ale jinou plochu po sklizni obilí zase koním přes podzim a zimu takto zpřístupnit.

Přes léto, kdy koně mají do pastvin otevřeno ze základního výběhu stále, doporučuji po větších deštích pastviny na několik hodin až dní (podle intenzity srážek a následného počasí) zavřít a koně nechat v základním výběhu u sena. Těch pár hodin to koně snadno vydrží, většinou bývá potíž spíše s majiteli, kteří si představují mít miláčky na pastvině neustále, bez ohledu na stav podloží.

Jak řešit pohyb koní na menších plochách?

koně u skruží se senemZáklad je určitě sledovat konkrétní stádo a zamezit zbytečnému postávání u sena v základním výběhu. Což se děje samozřejmě teprve až odezní první euforie koníků z trávy a až porost poskytuje méně vydatnou možnost pastvy. Raději tedy např. v suchý rok při horší pastvě volit možnost přes den nezakládat do krmišť seno, abychom koně zbytečně nelákali k jednoduššímu příjmu potravy (chceme pohyb), než je (zvláště na již vypasenějších porostech) stálé popocházení za trávou. Mnozí pohodlní čtyřnožci dají totiž přednost plné hubě sena, než vykusování nižších, seschlých travin. Tlusté koně striktně „nutíme" se pást, v krmelcích část dne necháváme např. jen krmnou slámu (pokud i té dá kůň přednost před pohybem na pastvině, necháme raději krmelce prázdné). U koní v horším výživném stavu je možnost příkrmu na pastvinách v podobě hromádek sena, u kterých koně, zvláště početnější stádo, „neparkují" tak staticky, jako u krmelce. Pokud je stádo namícháno ze snadno krmitelných a naopak hubených koní, je lépe uvažovat o rozdělení na stáda dvě, příp. tlustým jedincům přes den nasazovat pastevní náhubek, který poslouží i u hromádek sena.

Zima - úskalí, na němž troskotá nejvíce přívrženců volného venkovního chovu

Pokud se ze zimy nemá stát strašák, je potřeba v prvé řadě nastartovat sám sebe - přehodit výhybky a začít uvažovat ne jako lidský druh rozmazlený přetopenými domácnostmi, který do mrazu vyráží v riflích bokovkách, bez čepice a s výstřihem pod nedopnutou bundičkou - a než se dočká na zastávce příjezdu autobusu, je přesvědčen, že při neskutečných mínus pěti musí nutně umrznout. A co teprve ten jeho chudáček koníček tam někde vyhozený na pláních!?

Pokud se zdárně oprostíme od lidského vnímání pohodlí, uklidníme se četbou odborných článků o teplotním komfortu koní a stvrdíme to vlastním pozorováním našeho stáda, možná zjistíme, že zima pro koně nemusí být žádný strašák, vysávající jim životodárnou mízu z těla. Je na nás, dáme-li našim miláčkům možnost být koňmi se vším všudy. Bohužel zadekováním koně a postavením ho k balíku sena asi příliš šancí jeho "přirozenosti" nedáváme.

pohled na stáj a zpevněné plochy

Takže jak v zimě?

Naprosto základní pro venkovní celoroční chov je zpevnění nejpoužívanějších ploch (plus kvalitní střechy nad přístřešky). Myslím, že je celkem jedno, jakou variantu zvolíme, jestli budeme utužovat kopyta makadamem (a šedivět při vysbírávání hromádek z něj), nebo položíme betonové panely (okutým koním některé typy hodně kloužou), staré dřevěné pražce (bohužel nemám zkušenost) či gumovou dlažbu a desky (zkušenost naopak výborná, jen kopyta neotužíme). Důležité je prostě zpevnit. Protože nutit koně v některé nepovedené zimy i několik měsíců žít v bahně nemá s ničím rádoby přirozeným co dělat. Kůň se rozbahněným místům z velké většiny vyhne - má-li tu možnost. Přestože se v bahně s chutí vyválí, neznamená to, že v něm chce stát, chodit, ležet, žrát, žít...

otevřený přístřešekDále známá věc - rozmístit krmiště a napáječky tak, aby se zvířata byla nucena co nejvíce pohybovat. Já osobně dodám, že na čím více místech krmiště/hromádky sena/žrací bedny/skruže budou, tím více koně za den nachodí. Také čím více ztížíme dosažitelnost sena (sítě s malými oky, různé zpomalovače v podobě roštů na žracích bednách, nebo obyčejné promíchání sena se slámou), nejen zpestříme koním jednotvárný den, ale taktéž pozitivně stimulujeme jejich pohyb - co když to ve vedlejší skruži/bedně jde do huby nacpat rychleji a pohodlněji? Pokud zamrzne, nebojte se o pastviny a otevřete je, tam je to samozřejmě s pohybem bezkonkurenční. Ale opět, jako v létě po dešti - hlídat a pokud po ránu zamrzlá plocha začíná v poledne pod náporem sluníčka rozmrzat, koně vyženeme zpět do základního výběhu a pastvinu zavřeme.

Volba dekovat/nedekovat již přísluší každému majiteli. Já ze své mnohaleté zkušenosti mohu napsat jen tolik: pokud je dobře, zdůrazňuji DOBŘE, vyřešen základní výběh, koně nestojí v mokrém bahně, bez pohybu, mají dořešená závětří u sena i prostorná suchá místa pod střechou k postávání v nevlídné dny - deka není třeba ani pro starší (zdravé) jedince. Pokud z jakéhokoli důvodu koně přístřešek nevyhledávají, raději stojí na větru a dešti než ve výrazně pohostinnějším závětří, je něco v nepořádku - většinou umístění přístřešku např. v místech, kde při větru za zády stěn šustí větve stromů a koně se plaší, nedůvěřují těmto zvukům a raději volí místa „bezpečnější", v otevřeném prostoru. Také pozor na materiál na střechu přístřešku - pokud použijete např. holý plech, je docela jisté, že při deštích se koně budou suchu pod takovou „děsivě bubnující" střechou spíše vyhýbat. Proto pečlivě zvažujte materiály, stanoviště i orientaci (podle převládajících větrů) otevřené stáje pro koně, zkoušejte a pozorujte. Většinou, jakmile již stavba stojí, nebývá snadné předělat uzpůsobení základního výběhu tak, aby přístřešek koním plně vyhovoval - a tedy plnil svoji funkci. Nechceme přece koně v dešti venku - chceme, aby se sami „inteligentně" rozhodovali, kdy se už schovat půjdou a kdy ještě není potřeba.

Na závěr snad jen dovětek:

Pokud chcete nechávat koně venku z důvodů FINANČNÍ ÚSPORY, nedělejte to! Stejně, i při venkovním chovu, boxy a veškeré zázemí potřebujete (úraz, nemoc, příjezd kováře v deštivý den, ...), takže vlastně budujete cosi navíc - obyčejný výběh totiž opravdu koním chovaným celoročně venku nestačí. A v neposlední řadě - zvláště přes zimu vám koně v seně sežerou mnohem víc venku, než v boxovém ustájení s výběhem.

Naopak vy, kteří chcete FINANCE VLOŽIT, zjistíte, že vskutku stále a nekonečně máte do čeho - potřeba často i náročných vychytávek, předělávek a inovací je nekonečná, zvlášť pokud nejste finančně tak dobře zajištěni, že můžete budovat nárazově celý areál, ale předěláváte stávající „klasické" prostory...

Postavit kvalitní venkovní ustájení pro větší množství koní je pro lidi s běžnými příjmy běh na dlouhou trať - tak ať zdárně doběhnete!

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. JaroK

    Výborný článok

    10:17 - 15. 12. 2011

    Áno keď sú pre kone vhodné veľké priestory je to iný chov ako keď nie sú. Ale z hľadiska otázky v nadpise, je z článku zrejmá aj odpoveď. Áno je potrebné vychádzať z možností aké ktorý chovateľ má, spočítať a vyčleniť si náklady na budovanie a v prúde času stále hľadať možnosti zlepšenia situácie (dohodou, prenájmom, alebo kúpou vhodnejších priestorov pre kone) a možno aj využívaním rád z takýchto článkov a diskusií.

  • 2. jaja

    postupné budování

    10:33 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 1.

    Z mé zkušenosti je hlavní finanční problém budování tohoto areálu - a vlastně to, co se bude v budoucnu vylepšovat - zpevňování povrchů. Ve srovnání s postavením dřevěné ohrady, koupení komplexního elektrického ohradníku či vysetím cca 5 ha pastvin byly (a budou) náklady na drénování a zpevnění poměrně malé části výběhu byly výrazně vyšší (v násobcích). Pravdou je, že například my jsme na šíleném jílu - lidé v Polabí na tom budou jinak :-)

  • 3. JaroK

    Presne tak

    11:06 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 2.

    Tak tak jaja. Peníze jsou bohužel až na prvním místě - povedané slovami klasika.

  • 4. pavlucha

    krásně napsáno

    11:58 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 3.

    Snad to trochu odpoví i těm udiveným - tolik za pastevko? Vždyť se to tam živí samo.
    Zlatý voči!
    Vybudování kvalitního pastevka sežere tolik peněz, kolik mu ukážete :).

  • 5. TeriRez

    Cena pastevka

    12:28 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 4.

    Ano ano, přesně tak...bohužel u kvalitního pastevka to sežere nejen spoustu peněz na vybudování a údržbu, ale také spoustu času a každodenní práce - pokud člověk poctivě sbírá všechny plochy, na kterých se koně pohybují (pastvina, zpevněné placy, výběh), tak na tom stráví více času a dá do toho více práce, než když se musí vykydat box. Ale to bohužel nikdo nevidí a jen se diví, proč je pastevko stejně drahé, jako boxové ustájení. Vlastně není stejně drahé, naopak oproti boxovému, je pastevko stále silně pod cenou a zvednout se ho jen tak nepodaří. Podaří se to až ve chvíli, kdy se většina pastevních ustájení vyšvihne s kvalitou nahoru a to, co je dnes nadstandart se stane standartem.

    Článek je super, moc za něj děkuji, snad to aspoň někomu trochu otevře oči :o).

  • 6. Ivetashena

    Cena pastevka

    12:50 - 15. 12. 2011

    Díky, jsem ráda, že se článek líbí - a uvítám postřehy a nápady vedoucí k většímu komfortu (za rozumný peníz) pro koně od všech ostatních. Věřím, že po pár dalších sezónách přibudou další vychytávky a nápady, zase se podělím.
    S tou cenou "pastevka" není co dodat...

  • 7. ttvaricka

    pastevko

    18:41 - 15. 12. 2011

    Článek je užasný,snad některým otevře oči!Já mám například ustájené 2 kobylky u paní,která má svých 9 koní na 14 hektarech.Pastva je ale i tak rozdělená na 4 ohrady a 3 manipulační místa(obsahuje kruhovku,místo na na sedlání a jeden koridor).U nás jsou koně nonstop venku(tedy skoro-v krušných vedrech je dává do kamenného společného boxu-přibližně 15x9 metrů a ve velkých vánících) nemáme totiž pro koníky přístřešek.Koníci se ale mohou schovat za les nebo mezi 2 velké kopce,kam v zimě dáváme i seno.U nás byl spíše naopak problém s přejídáním koníků,až z toho vzniklo schvácení,bohužel..příliš vydatná pastva a málo pohybu,proto je u nás "anglický trávník".Ještě ted mají koně co na pastvě žrát....určitě jsou všude náké mouchy,ale tady je to zatím vše poměrně dobře vyřešené.Nemohu to říci o okolním,kde se koně,jak jste i Vy psala,brodí v blátě a hlavu mají zavrtanou v balíku.Nemaj se ani kde jako stádo protáhnout...Bud at si si lidé udělají boxové ustájení nebo pastevní,ne ty králíkárny...

  • 8. Ivetashena

    Box nebo pastva, ne králíkárna...

    18:51 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 7.

    ...já si myslím, že pro koně je určitě lepší sebemenší paddock před boxem, sebemenší dvoreček, než jen ten zavřený box. Ale je potřeba i ty malinké prostory "vychytávat" tak, aby koně v tom bahně po hlezna stát nemuseli...
    Každý nemá v dosahu 14ha pastviny /závidím!:-)/ a přesto může koním nabídnout víc, než jen mříže...
    Prostě nemyslím, že volba stojí mezi obrovskými plochami nebo boxem, nic mezi tím - každý metr navíc k boxu je přece plus, pro každého koníka, i když nejde o hektarové plochy. Jen je vychytávat, zpevňovat, prostě řešit...

  • 9. ttvaricka

    králíkárna

    19:09 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 8.

    To určitě,ne každý má takové pozemky,bohužel.Já nemám nic proti tomu,když je box a koník může ven do malé ohrádky,aspon trošku vzdoušku,rozhledu :) Ale u nás jsme i viděla,kde 3 koníci stály na "pastvě" 10x10,vedle zase to stejné a žádný balík,nic.A nebylo to jen jednou,ale několikrát.Hlavně,zde v Čechách není ani dostatek pozemků na to,aby každý koník měl pro sebe celej 1ha,jsou jen vyjímky

  • 10. Ondřej POSEJPAL

    štvete....

    21:03 - 15. 12. 2011

    Reaguje na 3.

    Samozřejmě je sebezapření a těžká práce vybudovat vhodný areál na dostatečné rozloze. Pro řadu lidí se to může zdát finančně neúnosné. Nevidím však důvod tahat do toho chudobu, bohatství natož peníze. Jen neočekávat, že vše bude u Prahy v dosahu MHD, vzít si sebou lopatu a krumpáč. Otázka v nadpise by spíš měla znít Máte doma zbytečnou lopatu a vůli pracovat?
    Materiál na tu zpevněnou plochu která je na fotce se dá získat za 12hodin práce a nebo koupit za jednu průměrnou výplatu....

  • 11. bowly

    :-))

    21:04 - 15. 12. 2011

    Moc hezkej clanek, cetla jsem ho dneska v praci a odpoledne kdyz sem byla u koni, borila se po kolena v bahne a spadla do nej, tak sem si na nej hned vzpomnela.
    Luxusni pristresek :-)
    Mame kone taky venku, bohuzel prostory jsou pronajate, neni tedy mozne na nich neco stavet, jen pristrech ma kamaradka postavenej na vlastnim...mama u nej jen navozenej perk ale drzi dobre, zadny bahno se nedela....kriticky mista dou do "schudku! smerem na pastvu , plus kus te pastvy :-( Jak prsi tak nam bahno stejka na schudky a tvori se tam neco silenyho...Mame tam kone prvni zimu tak teprv vychytavame co je potreba udelat lepe a podobne...

  • 12. Vap

    :-)

    07:06 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 11.

    Článek je úžasný, konečně takový, který myslí i na "normální" lidi a prostory, ne jen zavolejte bagr, udělejte drenáž atd...bohužel všechno je to vždy jen a jen o penězích...
    Jsme z Bílých Karpat, rovinu tu člověk moc nenajde, takže všechno závisí na terenních úpravách, navíc v CHKO to není jen tak s povolením atd...krumpáčem se můžeme ohánět do nekonečna a stejně to není nikdy vidět, vše je v kopečkách...Doma máme dva koně, každý má svůj přístřešek a padok, bohužel se brodí bahnem, před boudama a v nich jsou sice gumy, ale na zbytku ne, dopřála bych jim to vydláždit celé, ale jet 400 km pro gumové desky se neúnosně prodraží...tak se to snažím za každého slušného počasí aspoň bránovat...Pak máme jeden zimní výběh, opět v kopci, opět bahno, a dvě pastviny, momentálně zavřené a šetříme na pastevní sezonu...Plány a vize jsou veliké, jen ty peníze to nějak brzdí...:-( Nestěžuju si, udělali jsme kus obrovské práce, ale pořád je co vylepšovat a na čem pracovat...Ale jinak Iveto díky, jako byste mi viděla do hlavy, přesně toto jsou i moje představy...Doufám, že se zase někdy dočkáme fajn pokračování...:-)

  • 13. jaja

    zpevnění výběhu

    08:51 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 12.

    Vap, ale gumové desky nejsou jediné řešení! O tom, jak zpevnit výběhy, tu byly i jiné články, kde byly navržené i ekonomičtější řešení! Vybrat bahno, dát geotextilii, navézt štěrk, nebo jen navézt štěrk na hlínu, ale v dostatečné vrstvě, nahoru jemný štěrk, použít dřevěné štěpky... Tady jsou tipy http://www.equichannel.cz/jak-vyzrat-na-podzimni-pliskanice

    Jasně, zadara není nic, ale co lidem chybí, aby vybudovali koním důstojné životní prostřední, není nedostatek peněz, ale nedostatek vůle... Kdo chce, hledá způsoby...

  • 14. Ivetashena

    to jari

    09:37 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 10.

    Nevím, jestli chápu dobře - vám článek vyzněl, že zpevnit plochy může jen bohatý člověk?:-)
    Zkusím nadpis trochu rozvést - spousta lidí má pocit, že koně "vyhodí v zimě do mrazu" jen ten, kdo chce šetřit a nemá prachy na pořádnou stáj. Druhá skupina lidí si zase myslí, že jen když budou mít miliony, mohou vybudovat něco trošku slušného. Článek chtěl říct, že postupně se dá budovat a zpevňovat i při obyč.příjmech, také ale, že to, že venkovní chov není volba chudáků, kteří nemají nic v peněžence a proto řeší své koně stáním v bahně.
    Ale hlavně chtěl článek oslovit ty, kterých filozofie držení koní je ta venkovní, co nejvíce a nejvíce venkovní - a ty chtěl "nakopnout" - ať jdou do toho, ať se nebojí. Ale udělají pro to víc, než jen ohrádku na poli.
    Protože pro koně je venkovní život dobrý život...

  • 15. Ivetashena

    oprava věty

    09:40 - 16. 12. 2011

    ...také ale, že venkovní chov není volba chudáků...

  • 16. Ivetashena

    Peníze

    09:50 - 16. 12. 2011

    K penězům jako takovým řeknu jediné: jsou třeba.
    Cena střech, železa, dřeva, gumové dlažby, písku, štěrku, prosývky a práce mnoha a mnoha a MNOHA hodin vícero lidí nebyla rozhodně, ROZHODNĚ jedna průměrná výplata. Ani jeden víkend s krompáčem v ruce nestačil - to je hodně úsměvná představa:-) Nemít skvělého sponzora, který vypomáhá, nebyla bych se svou vizí ani v polovici... ale časem bych došla, kam chci...
    Libore, DÍKY!

  • 17. Ondřej POSEJPAL

    Ivetashena

    10:46 - 16. 12. 2011

    Dyť jo. To byla jako reakce s ohledem na příspěvk č.3 a podobné. Ani ne tak na autora, spíš na obsah, a to zejména v souběhu ostatních událostí.

  • 18. Ondřej POSEJPAL

    peníze...

    10:55 - 16. 12. 2011

    Peníze to dělají jednodušší. Ale třeba???, rozhodně ne nezbytné. Zejména chci upozornit na lidičky, kteří koupí drahé dřevo na drahé přístřešky, ale ty jsou méně podstatné než třeba ty zpevněné plochy. A to je ještě lepší kombinace. Argument typu, nemůžu to dát (jedno co), protože nemám dost peněz je pro mě jako skřípot brzdícího vlaku. Už to, že tvrdíte, že na zpevnění ploch nestačí lopata a krumpáč a samozřejmě čas a trpělivost, mě osobně kazí názor na vás - vy jste nesbírali kamen na polích atp..
    Nemám peníze, není pro tento případ výmluva. Koňovi může dopřát kvalitní život i velmi chudý člověk!!!!

  • 19. Ondřej POSEJPAL

    peníze...

    10:57 - 16. 12. 2011

    Sponzor je vždy vítán, ale ne každej. :-)

  • 20. Ondřej POSEJPAL

    Ivetashena

    11:02 - 16. 12. 2011

    .....tak snad už. Vlastně souhlasím až na drobnosti. Článek pěknej - ale to je samozřejmost. Nebo ne?

  • 21. Ondřej POSEJPAL

    Ivetashena

    11:05 - 16. 12. 2011

    ..jeden víkend s krumpáčem nestačil... To mě nepřekvapuje z hlediska časové přímky. Ale odpočinuli jste si....

  • 22. Ivetashena

    Jari

    11:12 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 18.

    ...tvrdíte, že na zpevnění ploch nestačí lopata a krumpáč...

    To netvrdím. Čtěte moji odpověď pozorně!
    Ani netvrdím, že chudí lidé nemohou držet kvalitně koně.
    Ale... měla jsem tu čest s mladou paní ze sousední vesnice, která měla doma v ohrádce dva koníky - ona na mateřské, dvě malé děti, manžel minimální plat. Milovala svoji kobylku, chtěla pro ni všechno nejlepší - nechtěla nic zanedbat. Zde to ALE - život ji umořil, doslova. Tu paní. Musela po obsednutí (kobylka v poho, hodná) dát koně pryč, protože jednoduše už dál nestíhala - vyždímala sama sebe tělesně - peníze nebyly, tak vše rukama - kosou dělat v létě sama s dětmi v patách seno, sama ho na kolečku svážet, věčně nemít peníze pro kluky, ale pro kobylu prvořadě ano! - i manžel začal stávkovat, že už přece jen všeho s mírou... Paní i psychicky nevydržela, byla totál vyčerpaná a ač prodej své milované kobylky a druhého koně obrečela, dala je opravdu z domu - výsledek? Děti začaly mít nové bundičky, lepší svačiny, já přestala "půjčovat" seno a slámu:-), příp.nějakou tu stovku na rohlíky, protože oni nemají zrovna co jíst...
    To jen teda takový extrém, když už se bavíme o "chudých" lidech:-)

  • 23. Vap

    zpevnění

    11:41 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 13.

    Jaja: řídím se heslem "když už, tak pořádně"...jsme v kopci, takže všechno, opravdu všechno se pomalu a jistě splavuje při deštích dolů, takže i písek, štěrk, geotextilie - všechno se časem splaví a když po tom ještě chodí koně, tím spíš...jediné co drží na svém místě jsou gumové rohože....Jedna bouda je na kopci, druhá bohužel pod ním, jinak to v naší zahradě nelze...takže za ty roky vidím, co deště udělají a při větších průtržích vyhazuju ze spodní boudy lopaty bláta...přemýšlely jsme samozřejmě už nad kde čím, ale vždy to skončilo vyplavením a promícháním s bahnem...ale samozřejmě špekulujeme a zkoušíme dál...

  • 24. JanaS

    Bez techniky?!

    11:44 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 22.

    Iveto, Vap asi zřejmě z Vašeho článku pochopila, že prezentovaná stáj a terénní úpravy byly realizovány bez techniky ... viz ...."...Článek je úžasný, konečně takový, který myslí i na "normální" lidi a prostory, ne jen zavolejte bagr, udělejte drenáž atd...bohužel všechno je to vždy jen a jen o penězích..."

    Možná by stálo za to trochu rozvézt, jak byla stavba realizována, kolik tater inertního materiálu padlo pod dlažby, stáj...atd. Jak a čím se upravoval podklad pod dlažbu a stáj... a pod, možno i celkovou kalkulaci, na kolik výstavba přišla.

    Jinak díky za pěkný článek, moc se mi líbí :-)

  • 25. JanaS

    ustájení

    11:59 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 23.

    Osobně si nedovedu představit, že z přístřešku několikrát do roka vyhazuju lopaty bahna, že mi koně stojí dny a týdny v bahně. Dle toho jak popisuješ vaší situaci mě napadá jediné: má smysl v takových podmínkách koně držet?
    Já momentálně koně nemám, protože nemám dostatek volných financí na zbudování kvalitního ustájení dle mých představ. Přijde mi to tak logické a hlavně fér vůči zvířeti, které nemá šanci se bránit...

    Není to rejpání, jen můj subjektivní pocit...

    Držení koní není jen o financích (ikdyž bez nich to nelze) a dobré vůli k práci, ale hlavně o podmínkách, kde ty koně budu mít.

    Doufám, že jednou nastane doba, kdy mít koně v bahně nebude standart, protože to tak mají všichni. Doufám, že lidi budou mít dost zodpovědnosti a soudnosti, aby zvážili své reálné možnosti a schopni a finanční rozpětí a dle toho si velmi důkladně promysleli, zda koně koupí nebo ne.
    Vím, že tyto názory jsou velmi nepopulární, protože "já toho koně chci a co to s sebou přináší - to neřeším" ....

  • 26. Kaktusranch

    Slow feed

    12:32 - 16. 12. 2011

    Članoček je jednoduchý a pekný a tiež dúfam že verejnosti osvetlí že chovať kone mimo boxu nieje vôbec lacná záležitosť. Je asi zbytočné sa hádať o financiách, každý kto kone chová vie, že je to finančne, časovo aj pracovne náročné a každá jedna z týchto zložiek sa zle kompenzuje. Niekto si vystačí s lopatou a niekto musí urobiť zemné úpravy že by mu na to dva životy nestačili, lopaty nepočítam. Poďla mňa je dôležité vedieť že kone sú drahý koníček a chudobný človek (hoci neviem čo si pod tým "jari" predstavuje) si len ťažko dovolí koňa živiť natož mu budovať kvalitný domov. Takýto človek zvyčajne nemá možnosti zabezpečiť kvalitný domov ani sám sebe, takže nemať pri koňoch peniaze je z môjho pohľadu úplne "mimo mísu". Každopádne je pravda, že tvrdou prácou je možné niektoré veci vylepšiť a nie každý drahý areál spĺňa štandardy ktoré kone potrebujú. Mne osobne v článku chýba trošku upresnenie niektorých variant vonkajšieho odchovu. Každá z nich má totiž svoje zákonitosti (akože napríklad pri PP sa kone nepasú a niesú vyháňané na pastvinu a podľa toho aj výbeh vyzerá) a podľa mňa je dosť dôležité sa rozhodnúť pre jeden funkčný smer než domiešať tri. Či už sa to týka pasenia (spásania zeleného), pohybovania alebo dokrmovania sena ad libitum. Ešte stále by som sa osobne bála verejnosti doporučiť "nechať krmelce prázdne" alebo skrmovať slamu, lebo skrmovaním sena ad libitum ešte nikto koni neublížil, skrmovaním slamy alebo nedostatočným kŕmením objemu áno.
    Veľmi by ale zaujímalo, aké máte skúsenosti so slow feedermi, prípadne či existujú u nás (ČR/SR) výrobci takýchto krmelcov alebo kvalitných kŕmnych sietí s malými okami ktoré by plnili funkciu slow feedingu. Momentálne riešime objemové kŕmenie koní a radi by sme sa vyhli "pokusom a omylom". Naše krmelce ktoré sme doteraz vyrobili nám nefungujú tak ako by sme si predstavovali. Máte niekto nejaké tipy? Ďakujem.

  • 27. Ivetashena

    Nechat krmelce prázdné...

    12:48 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 26.

    ...myšleno v době pastvy a jen v případě, že mi koně raději postávají kolem krmelců a nehýbou se, jen tlačí plnými hubami seno. Pokud zvířata pastvu preferují, mohou být krmelce klidně stále plné, proč ne - také toto, jako i jiné "vychytávky", je otázka pozorování konkrétního stáda a konkrétní lokality. Pokud kůň pase, nepotřebuje ještě v tu samou hodinu i žrát seno - to dostane, až dopase denní "příděl" - musíte brát v úvahu, že je článek zaměřen, jak jsem několikrát zdůraznila, na malé plochy - ne na pastviny, kde jsou koně stále a stále žerou plnou hubou. Pokud např.v tuto roční dobu vypustím po ránu na zamrzlou pastvinu stádo, vím, že konkrétně jedna klisna a valach místo hodiny-dvou popocházení po ploše, bavení se honičkami s kolegy, prostě využíváním velké plochy, bude raději ihned po obejití zpřístupněné pastviny, po prvních cvalech, ihned nastartovaná zpět u krmítek - když tam bude seno, nehne se s valachem od něj. Pokud budou krmítka ty dvě hodinky prázdná, kobyla si bude v klidu popocházet s ostatními po pastvině. Jde jen o malou časovou jednotku, nejde o odebrání sena na delší dobu...
    Jinak článek neměl ambice vychytat a pojmout vše:-) Od toho jsou právě diskuze pod ním...

  • 28. jaja

    peníze...

    13:07 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 25.

    Jano, děkuji. Podle mě je třeba vytesat nad každý chlív či boudu, které jsou potenciální stájí či přístřeškem:
    "VLASTNIT KONĚ NENÍ PRO SOCIÁLY"
    Zní to blbě a vůbec nemíním napadat lidi v horších finančních situacích - chraň bůh! Ale je to prostě tak: kůň je drahý špás, ať stojí doma nebo v komerční stáji. Kdysi to lidi věděli a kdysi koně byli známkou jisté zámožnosti nebo aspoň určitě dostatečnosti financí/prostředků v domácnosti. Dnes, kdy kůň stojí mnohdy i tolik, co běžné jízdní kolo, si to lidé sakra neuvědomují!

    Pokud chci mít koně doma, musím do toho zainvestovat víc, než je kupní cena koně a cena sena, které prožere. Bylo by dobře, kdyby si to lidé uvědomili!

    A není to ani o ceně - četla jsem nejeden rozhořčený příspěvek nějakých majitelů koní, kteří hájili bordel na pastvinách tím, že přece nebudou denně běhat po výběhu s kolečkem a odvážet hnůj! To už by si na toho koně ani nesedli... Kdo nechce lítat s kolečkem, dá koně do nájemní stáje. Kdo nemá na nájemní stáj, lítá s kolečkem. S tím bahne a úpravou životního prostředí koní je to stejné.

  • 29. JanaS

    :-)

    13:39 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 28.

    "VLASTNIT KONĚ NENÍ PRO SOCIÁLY"

    Berete mi slova z úst :-) napsala bych to stejně, kdybych se nebála, že mě tu diskutující rozcupují. :-)

    A hlavně, nemít vlastního koně není žádná tragedie :-)

  • 30. Ivetashena

    Peníze

    13:40 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 28.

    Jajo, ty to tak pěkně řekneš na plnou hu..! Bez složité diplomacie, bez oklik v příbězích lidí okolo...:-))
    Jelikož občas tyto diskuze o penězích/nepenězích na EQCH probíhají, napíšu ještě něco tak trochu tou oklikou:
    Člověk nemládne a utahané tělo dává s naskakujícími roky znát, že dřina se podepsala... Pokud jsem léta tahala dálku, do kopce, celou zimu koním vodu v kýblech, je možné, že jednoho dne již nebudu moci... Ne že budu náhle líná:-) Prostě to tělo přestane dávat jen tak, zadara... Tehdy např.je čas "nebýt úplně chudá":-) Letos jsme konečně udělali pořádně, komplet vodu. Ze spodních stájí zemí v nezámrzné hloubce, přes velký dvůr, velikou zahradu, přes prostranství před výběhy až do těch ohrad a pastvin -pěkně k napáječkám tak, aby i v zimě měli koně komfortní přístup kdykoli k nezamrzlé, neledové vodě. Akce stála se vším všudy, s tím, že nezámrzné napáječky manžel sám vyrobil z koupených součástek, s novým čerpadlem, bagrem, materiálem atd... - hezkých 50.000Kč. Ty šly z rodinného rozpočtu, do posledního halířku. Nikde u koní není nic vidět. Vše při starém, napáječky od pohledu vypadají furt stejně, jsou i ve stejných místech... "jen" v mrazech mi už nezamrznou... a moje ruce a ramena nebudou mít bezesné noci...
    Nejsme bohatí, ale rozhodně nejsme chudí. Být chudí, budu bojovat o solidní život svých tří dětí, nebudu řešit hajtry...

  • 31. Darling d`Agua

    prosívka

    13:41 - 16. 12. 2011

    Zajímalo by mě, proč se prosívka vůbec neosvědčila. My jsme letos na podzim navezli prosívku do padoků před přístřešky, a zatím jsme moc spokojení. Máme velkou vrstvu, asi tak 15cm. Posledních pár týdnu je u nás pořád mokro, na pastvinách a ve výbězích už se dělá bláto, a padoky zatím výborně drží. Oproti loňku, kdy jsme měli v padocích jen hlínu, a koně stáli v bahně.. A pak to zmrzlo na tankodrom... (taky postupně vylepšujeme, nejde všechno hned). Jedinou nevýhodu vidím v tom, že se musí pořádně sbírat bobky tak, aby se to nepromíchalo, a tak bude časem nutné prosívku dovážet, s tím počítáme.

  • 32. Ivetashena

    Prosývka

    13:47 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 31.

    Protože se postupně odvozí, což sice hravě dořeším navezením nové, ale....! - moje ruce odtahají do hnoje mnohem těžší každé jednotlivé kolečko, než když v něm vozím jen kobyláky, bez příměsí... Navíc promíchání stejně léty nezabráníš, ať děláš, co děláš. Navíc se tvoří v zatěžovaných místech důlky, také díry a také i krátery:-) od koní, které baví hrabat - přestože udusáš vakrem, stejně je z upravené plochy přes zimu a jaro s prominutím bordel - kopyta se boří a v suchu koně opět nejsou...

  • 33. Ivetashena

    Oprava...

    13:48 - 16. 12. 2011

    ...pardon - prosívka, s měkkým i.

  • 34. JanaS

    investice

    14:09 - 16. 12. 2011

    Iveto, a není ti líto těch 50 tis., že se třeba daly investovat jinak? Třeba do dětí, jejich budoucnosti, vzdělání nebo třeba jen do dovolené?
    Tohle je můj vnitřní boj ...
    Hlavně asi jde o ten čas, co bych věnovala koni a ne dítěti, protože to mi nidko nevrátí...

  • 35. Ivetashena

    Děti...

    14:24 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 34.

    Děti mám už ve věku, kdy chtějí jen klid od rodičů a prostor pro své zálmy:-))
    Ne, vážně - dvě holky ty koně mají jako hlavní zálibu také, naštěstí. Jen prostřední se nepomamila:-) Jinak nejstarší vejška, prostřední gympl - věř, že tam peníze neošidíš, mít je pro ně musím a musí to být prvořadé. Třetí holka je zatím "malá" - základka. Tam to finančně je zatím úplně v pohodě:-)
    Dilema bych řešila, pokud bych musela volit - koně nebo děti. S manželem zvládáme obojí solidně, děti fakt nestrádají:-)
    Peněz do vody mi ale líto bylo několik let - a moc líto, proto, ač mi manžel chtěl ulevit, jsem odmítala a tahala ty kýble... Do té doby, než mi odešly jednu zimu ruce - fakt jsem neuzvedla ani hrnek s čajem... Pak náhle byla volba priorit jasná - na vodu být musí.

  • 36. Darling d`Agua

    prosívka

    16:07 - 16. 12. 2011

    Reaguje na 32.

    Díky za odpověď. No, uvidíme, co to udělá. My ten prostor využíváme jen přes zimu, na nějaké lepší zpevnění nejsou finance. Tak zatím alespoň tak... I takhle je to o 100% lepší než zmrzlé bahno.

  • 37. Britano

    Vap

    16:37 - 16. 12. 2011

    Taky máme koně v kopcích...a ono upravovat tady je skutečně sakra rozdíl oproti rovinám, nebo aspoň zdánlivým rovinám...protože navézt do kopců vrstvy štěrku je jaksi utopie, postrádající smysl...nějakej čas s bahnem bojujem (měli jsme dřív tu čest i s bahnem na rovinách) a tady je to skutečně jiná liga. Nejexponovanější místa se museli nejdřív těžkou technikou srovnat, pak řešit co na to, ale jsme v CHKO, ono si nejde jen tak kopat, kde a kdy se nám zachce. Takže to neni jen o penězích, ale bohužel i úředním šimlovi. Myslím, že asi i tak Vap myslela svůj komentář.

  • 38. Ondřej POSEJPAL

    Ivetashena

    18:31 - 16. 12. 2011

    Tak mě příběh paní ze sousedství donutil zpytovat svědomí.
    A dospěl sem k závěru, že reálně stojí držení koní značnou částku, jež soukromě pojmenovávám pakatel. Také úsilí vynakládané na neustálé nápravy škod je nemalé (čili nouze už mě nutí i improvizovat a pracovat rukama, jsou i tací kteří tomu říkají příjemný víkend). Morální hledisko, mě žene k tomu dřít peníze kde to jde (ale ve větší tichosti, než třeba p. Vydra). Asi se ptáte proč morální? Určitě bych se péče o děti vzdal a šel jezdit a to nechci připustit už kvůli dětem. Takže snad aby to vycházelo, nebo je o týrané dítě víc....... :-)

  • 39. Vap

    JanaS

    08:20 - 17. 12. 2011

    Vap není blbá, Vap ví, že bez techniky to nejde a že k budování je nutná...
    Vap nepíše, že má koně celoročně po karpy v bahně, ale že je má v kopcích v CHKO a při velkých průtrží jí z kopce vyjímečně hrkne bahno do boudy, které odstraní pár lopatama, tím chtěla říct, že dělat navážku písku, štěrku či čehokoliv jiného je zbytečná práce, poněvadž déšť to do roka a do dne odplaví pod kopec...Vap za 20 let u koní ví, co to obnáší, a taky ví, že za těch 8 let co je má doma je měla vždy v cajku a spokojené...Vap není sociální případ, ale průměrný občan, který nepřehazuje sice statísíce vidlema, ale ani nežije od výplaty k výplatě a veškeré volné prostředky investuje do koní, akorát to stojí daleko víc sil a prostředků, než na rovině...nic víc, nic míň...Jestli to vyznělo tak, že tady trápím koně v nehorázném bahně bez možnosti pohybu, pak je to moje chyba za špatnou prezentaci...

  • 40. Vap

    ad Britano

    08:22 - 17. 12. 2011

    Díky...

  • 41. gloriette

    Díky za článek

    14:39 - 18. 10. 2015

    Díky za zajímavý článek, o pastevku uvažuji a bylo pro mě přínosné přečíst si hodně dobrých tipů.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 4 čtenářů. Celkový počet bodů: 20.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: