Svatá trojice vytrvalostního jezdce: Hydratace, 2. část

10. 11. 2009 Michaela Burdová Autor fotek: archiv autorky

Dostatek tekutin v těle významně ovlivňuje výkonnost (nejen) vytrvalostního koně. Mnozí z nás si ale neuvědomí, že volbou a způsobem podávání různých krmiv můžeme velmi významně množství vody v organismu měnit.

Krmení versus zásoby vody

senoNačasování krmení před jízdou a během jízdy má také vliv na hydrataci. Ještě dnes dostává mnoho koní „vydatnou snídani", pak málo nebo nic do „oběda", kdy dostává další větší porci, pak dostane poslední dávku až po skončení dostihu. Studie ukázaly, že tato praxe (více než 2-3 kg jakéhokoliv krmení v odstupech 2-3 hodiny) má za následek přesun velkého množství tekutiny z krevní plazmy do trávicího traktu. Ta je využitá k produkci slin a trávicích šťáv nezbytných k trávení dávky krmiva. U koně, který váží 450 kg, může tento přesun tekutiny činit kolem 15 l, což samo o sobě snižuje objem plazmy o 15-24 %. Nemusíte se děsit přesných čísel, spíš si jen zkuste představit, co je pro srdce koně snadnější - snadno tekoucí krev nebo husté bahno?

Vzhledem k tomu, že se tekutina vrátí do plazmy až po několika hodinách, důsledkem je přechodná dehydratace, která významně ovlivňuje výkon organismu, dokud se podmínky samy neupraví. U koně, který je na dvoře a nic nedělá, nemá tento efekt žádný význam, pro distančního koně, který má podávat několikahodinový výkon, to však hraje velkou roli.

Abyste se vyhnuli této ztrátě tekutin, nedávejte koni velké porce krmení ke snídani a během povinných přestávek.

Abyste se vyhnuli této ztrátě tekutin, nedávejte koni velké porce krmení ke snídani a během povinných přestávek; raději ať se „nimrá" v krmení po troškách, než aby hladově spolykal větší množství najednou. Stejné celkové množství krmení může dostat postupně, v malých dávkách každou jednu, max. dvě hodiny. Dostanete do něj stejné množství energie a vyhnete se ztrátě tekutin. Snažte se mu podávat malá množství krmení i na trati, v sedlových brašnách můžete mít seno nebo jádro nebo využijete pět minut během jízdy na pastvu. Když víte, že vás čeká úsek na trati, kdy půjdete vedle koně, mějte připravené seno, které mu budete průběžně podávat. Krmení během jízdy je dobré vyzkoušet doma, na trati vám to pak půjde snadno, a možná se kůň naučí žrát během jízdy rychleji, než byste chtěli. I když příležitost krmit koně průběžně na trati závisí také na tom, jakého cíle chce jezdec dosáhnout ten den, důležité je prověřit plán jízdy a snažit se najít způsob, jak mu poskytnout malé a časté dávky krmení, kdekoliv je to možné, a vyhnout se nárazovému příjmu většího množství krmení najednou. Těch několik minut navíc strávených na trati se vám vrátí - dojedete do cíle a bez metabolických problémů.

Roztoky se podávají stříkačkou po malých dávkách.

Pravidlo „málo a často" aplikujte i při podávání preparátů orálně stříkačkou. Při podání jakéhokoliv roztoku solí nebo cukrů stříkačkou se tekutina přesouvá do žaludku, kde se drží tak dlouho, dokud není roztok vstřebán do krevního oběhu. Tento nežádoucí účinek lze minimalizovat tím, že se roztoky podávají stříkačkou opět po malých dávkách. Je lepší dát 8 x 50 ml než 2x 200 ml. Dbejte na to, abyste koni podávali tyto dávky roztoků stříkačkou, až když se napije (optimálně bezprostředně poté), protože čím méně ubude objemu plazmy, tím lépe. Ušetříte objem plazmy a také absorpce elektrolytů bude účinnější a budou v průběhu zátěže dostupnější.

dehydratacePředzásobení elektrolyty několik hodin před startem nejen zabrání jejich vyčerpání, ale také nastartuje komplexní hormonální odpověď v ledvinách a v CNS, která podpoří včasné napití. Absorbované elektrolyty tělo neskladuje, takže předzásobení by mělo být nejpozději večer před a několik hodin před startem. Předzásobování elektrolyty několik dnů předem sice neškodí, ale je zbytečným plýtváním, protože ledviny poté, co je doplněna aktuální potřeba elektrolytů, nadbytek vyloučí močí. Sůl podporuje žízeň, a může být tedy podána během jízdy k podpoře pití, odpověď však není okamžitá. Použijte tedy tuto včasnou strategii k udržení metabolické hranice; jestliže čekáte, až bude kůň dehydrovaný a v krizi, připravte se na jediné: na sčítání škod.

Jestliže kůň nepije, když víte, že by měl, nemá chuť k žrádlu, nezotavuje se včas, chová se divně nebo má příznaky koliky, nebo jeví jiné známky vyčerpání, nepokoušejte se tuto situaci zázračně změnit podáním velké dávky elektrolytů orálně.

Rozpoznejte, zda kůň nepije, protože mu to nechutná, nebo proto, že je ve stavu metabolické nouze. V mnoha případech stačí koním několik minut na zotavení, sežerou trochu zeleného, sena nebo mashe a pak se normálně napijí. Jestliže kůň nepije, když víte, že by měl, nemá chuť k žrádlu, nezotavuje se včas, chová se divně nebo má příznaky koliky, nebo jeví jiné známky vyčerpání, nepokoušejte se tuto situaci zázračně změnit podáním velké dávky elektrolytů orálně. V takovém stavu byste tímto zásahem vše ještě zhoršili. Uvědomte si, že kůň má krizi a potřebuje okamžitě veterinární péči. I když korekce iontového prostředí vyžaduje zásah, podání dostatečného množství tekutiny sondou nebo infuzí může zabránit dalšímu zhoršení stavu.

Vojtěška, bílkoviny - méně je více

Pořád ještě jsou vidět vytrvalostní koně krmené nadbytečným množstvím bílkovin, a to specielně na západě (USA), kde je vojtěška levná a hojně rozšířená. I když hodně koní krmených vysokými dávkami vojtěšky závodilo úspěšně, její nadměrné zkrmování má jistý vliv na stav hydratace, což byste měli vzít v úvahu ve vašem metabolickém strategickém plánu. Koně krmení velkými dávkami vojtěšky závodí úspěšně navzdory vysokému obsahu bílkovin, ne protože ji dostávají. Na každého koně krmeného vojtěškou, který uspěl ve vytrvalosti, připadá mnoho dalších, kteří by dojeli na lepším místě a dosáhli lepších výsledků, kdyby vojtěškou krmeni nebyli - kdyby konzumovali méně bílkovin. K tomuto závěru došla ve své studii také Dr. Sarah Ralston na univerzitě Rutgers (New Jersey). Dokázala, že výskyt metabolických problémů souvisí s významným nadbytkem zkrmovaných bílkovin.

Dospělý kůň v zátěži vyžaduje jen 8-10 % hrubého proteinu (bílkoviny) v krmné dávce a toto množství se při nárocích ve vytrvalostním ježdění významně nezvyšuje. Kvalitní luční seno nebo pastva snadno tento požadavek pokryje bez ohledu na požadovaný výkon. Jestliže máte pochybnosti o kvalitě vašeho objemného krmiva, několik kilogramů kvalitní obilné směsi od renomovaného výrobce zajistí adekvátní množství bílkovin, aniž by docházelo k nadbytku. Další proteinové doplňky jsou spíše ke škodě než k užitku.

Kůň nadměrně krmený bílkovinami má větší spotřebu vody jednoduše proto, že potřebuje z těla odvádět odpad.

Účinek vysoké dávky bílkovin na hydrataci souvisí s obsahem dusíku. Tělo v případě potřeby využívá nadbytečné bílkoviny na produkci energie. Rozštěpí se molekuly aminokyselin, z uhlíkatých řetězců se vyrábí energie, zatímco atom dusíku se stává odpadní látkou. Vylučuje se ve formě amoniaku a dále močoviny, které jsou postupně filtrovány ledvinami a odváděny z těla močí. Amoniak a močovina jsou toxické látky, proto má jejich odstranění z těla přednost před uchováním zásob vody potřebné pro odolávání zátěži. Kůň nadměrně krmený bílkovinami má větší spotřebu vody jednoduše proto, že potřebuje z těla odvádět odpad. U koní v boxovém ustájení vede vyšší spotřeba bílkovin k častějšímu močení, což má za následek nejen dráždění dýchacích cest, zhoršování kvality kopyt, ale při zátěži také větší nebezpečí dehydratace.

pastvaPřestože nadbytek bílkovin může být zdrojem energie, způsob jejího získávání je relativně neefektivní, protože metabolismus bílkovin produkuje 3-6x více tepla než využití ekvivalentního množství tuku nebo sacharidů. Tato skutečnost může být využita v chladném podnebí pro lepší udržení tělesné teploty, v horku a při velké zátěži je však nevýhodou.

Znamená to, že by se vojtěška ve vytrvalostním ježdění neměla krmit? Ne nezbytně. Vojtěška obsahuje hodně vápníku a draslíku a tak malé množství podávané během jízdy může vyrovnávat ztrátu těchto prvků. V kontrolách, pokud dáváte elektrolyty, je však její podávání zbytečné. Na druhé straně, jestliže kůň nic jiného než vojtěšku nechce, je lepší mu ji dát, než aby nedostal nic. Vhodnější je podávat nízkoproteinová krmiva jako luční seno, máčené řízky nebo obilný mash. Doma pak krmit vojtěšku do 25 % dávky objemného krmiva, rozhodně nepřekročit 50 %. Znovu opakuji, i když je řada koní, kteří úspěšně dokončí dostih při velkých dávkách vojtěšky, měli byste ve vašem plánu vzít v úvahu její vliv na hydrataci.

Shrnutí hlavních bodů tohoto článku

1. Maximalizace příjmu vlákniny několik dnů před dostihem včetně „super-vlákniny" (máčené řízky).
2. Předzásobení elektrolyty den před a několik hodin před dostihem.
3. Podávání častých dávek krmení každou hodinu až dvě v průběhu dostihu, mít krmivo s sebou nebo využít průběžně pastvy.
4. Cokoliv podávané stříkačkou rozdělit na více menších dávek a nejlépe bezprostředně po napití.
5. Poskytnout adekvátní dávku krmení, ne nadbytečnou - ne příliš krmení s vysokým obsahem bílkovin.

Zpracováno podle:

Susan Evans Garlinghouse: Beating the Metabolic Pull
Jamie Andersen-Reid: Feeding the Endurance Horse

Susan E. Garlinghouse - veterinární lékařka, vystudovala veterinární lékařství na univerzitě v Coloradu, je autorkou řady významných studií v oblasti výživy a fyziologie zvířat, zajímavé jsou její studie v rámci známého a velice náročného dostihu Tevis Cup, sama je aktivní jezdkyní vytrvalosti, má certifikát veterinárního specialisty pro vytrvalost, přednáší po celém světě.

V příštím díle, na který se můžete těšit za týden, se budeme věnovat druhému bodu, který s hydratací bezprostředně souvisí - se střevní peristaltikou.

Podobné články

V posledních letech dochází k významnému vývoji v oblasti využití mezenchymálních kmenových buněk (MSC) ve veterinární léčbě, a to včetně…

koně a dekování, věčné téma

Počasí je stále poměrně nevyzpytelné. Koně jsou velmi adaptabilní a obvykle výrazné změny počasí zvládnou. Když ale ovlivňujeme jejich přirozené…