Navštívili jsme... Domov pro koně

10. 06. 2013 17:00

Obrázky: 8

Autor: Katka Lipinská Foto: Katka Lipinská, archiv Domova Rubrika: Navštívili jsme… Počet přečtení: 11378 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Po delší době jsme opět vyrazili na návštěvu – tentokrát do Domova pro koně. Za Calanthem a také se podívat na spokojené koně a dobře fungující útulek – i když zrovna slovo „útulek“ paní majitelka moc ráda nemá, protože, jak říká, si přeje, aby to byl pro koně domov. A snad hned na začátku můžeme napsat, že tentokrát to byla návštěva příjemná.

krToto zařízení vlastní a spravuje paní Patricie Pitříková se svým partnerem a sídlí v jižních Čechách v malé vsi nedaleko Mladé Vožice. Při příjezdu nebloudíme, nehledáme, protože ohrazené pastviny nás nenechávají na pochybách. Později se dozvídáme, že Domov vlastní 45 hektarů pozemků, přičemž na deseti z nich jsou pastviny. Na zbytku se suší seno a pěstuje obilí, protože podle paní Patricie je nejlepší být nezávislý. O koně i pozemky se starají ve dvou spolu s partnerem Pavlem, je to jejich hlavní náplň. Celý areál sice ještě není zcela dodělaný, ale je uklizený a prakticky řešený. Paní Pitříková a Domov pro koně zde sídlí od roku 2010, tedy poměrně krátce.

Aktuálně v Domově bydlí 19 koní. Několik z nich má své majitele, kteří jim zde platí důchod, ale většina byla vykoupena nebo „darována" paní Patricii. Tito objektivně „bezcenní vysloužilci" mají péči, kterou by jim leckterý cenný kůň mohl závidět. Koneckonců mnoho z nich také původně drahými a cennými sportovními koňmi bylo. Najdeme tu zvířata se vznešenými původy a sportovními výsledky, skoro-vítěze Velké pardubické a vedle nich koně úplně „obyčejné" a bezpůvodové. Všichni bez rozdílu mají ale stejné podmínky a individuální přístup.

calNejprve se jdeme podívat na Calantha, který je zatím v izolaci, tedy v samostatném výběhu ve dvoře. Kvůli němu jsme hlavně přijeli. Vypadá dobře a tváří se spokojeně (více najdete zde).

Přesouváme se k ostatním koním. Jsou rozdělení na dvě party, stádečko „babiček" spolu s mladým haflingem se zraněnou nohou a stádo zbývajících. Každé z nich má svou stodolu, z níž je výstup ven do výběhu se senem, v létě na pastvinu. Překvapilo mě umístění mladého valacha mezi ty nejstarší klisny, ale zdá se, že to vyhovuje všem. Vzhledem k jeho pohybovému omezení nehrozí, že by je jakkoli uzurpoval a podle paní Patricie jim dodal trochu svěžesti. I když prudké ochlazení u spousty koní vyvolává bujnost, tady panuje celkem klid. Na koních je vidět, co mají za sebou, většina z nich má prosedlané hřbety, prošláplé spěnky, klisny po hříbatech povolená břicha a pohybují se rozvážně a pomalu. Jen dva nebo tři koně ale zjevně kulhají. Někteří jsou ve výběhu u sena, kam se nám za nimi vzhledem k dešti a bahnu moc nechce, ale většina z nich se jde podívat, kdo to k nim zavítal. Všichni jsou milí, přátelští a po rychlé obhlídce našich kapes nastavují krky a hřbety k podrbání.

Paní Patricie si kontakt s koňmi vysloveně užívá, stejně jako oni s ní. „Snažíme se poskytnout domov koním, kteří by jinak skončili na jatkách. Já vím, že kůň je hospodářské zvíře, které může být legálně odvezeno na jatka, a také souhlasím s tím, že je lepší, aby skončil na jatkách, než aby někde strádal, ale pokud mohu, ráda mu poskytnu domov. Ráda o koně pečuji a naplňuje mě to." Na drbdruhou stranu připouští, že i její kapacity jsou omezené a že víc koní už mít nemůže. Kromě koní se angažuje i v pomoci psům a kočkám a dobře ví, jaké podmínky panují v útulcích, které překročily své kapacity. „Takhle bych nikdy nechtěla dopadnout," uzavírá.

I když je na zvířatech znát věk a opotřebení, není mezi nimi žádný, o kterém bychom měli pocit, že by mu bylo lépe, kdyby nebyl. Žádný z koní není ani hubený, problém je spíše opačný - některým by vzhledem k bolavým nohám a povoleným hřbetům pár kilogramů dolů zcela jistě prospělo. I když je zde pár koní, kteří by mohli chodit pod sedlo, paní Patricie říká, že na žádném z nich se nejezdí. Péče a práce kolem zabere tolik času, že na ježdění nezbývá čas. Všichni koně mají pěkně upravená kopyta a podle toho, jak žvýkají seno, tak i zuby. Pomalu je opouštíme a přijímáme pozvání na kávu, zvědaví na příběhy jednotlivých koní, které jsme právě poznali.

Paní Pitříková začíná vyprávět. „Mnoho koní, než sem přišli, skoro nepoznali normální život ve stádě. Byli jen zavření v boxu a sloužili lidem. A když už sloužit nemohli, nebyl nikdo, kdo by se o ně postaral. Třeba Copynka. Nejdřív skákala parkúry, potom rodila hříbata a když jí poslední dvojčata uhynula, měla skončit na jatkách. Tak jsme ji vykoupili. Nebo tady máme kobylu, která k nám přijela totálně vyhublá (26 let), majitel se o ni nestaral, ale díky všímavým lidem se dostala k nám. Většina koní tady má problémy s pohybovým aparátem - artrózou, kloubními výrůstky - a páteří. Často jsou po úrazu."

Jak to všechno začalo

st„Prvního koně, Konorska, jsem si pořídila před dvanácti lety. Původně na ježdění, ale hlavně jako kamaráda. Pocházím z Havířova a Konorska jsem potkala díky známému veterináři. Nebyl v dobré kondici. Smutný, plný boláků, dušný a já nevěděla, co péče o koně obnáší, ale koupila jsem ho a začala se učit a učím se stále. Koně jsou velicí učitelé a já se jim snažím naslouchat. Než jsem si Konorska koupila, dvakrát jsem byla jezdit na jízdárně, kde jsem si zaplatila hodinu. To mi ale nevyhovovalo. Nevyhovovalo mi, že přijdu, dostanu nasedlaného koně a jdu hned jezdit. Nehledám pouze ježdění, naplňuje mě vztah s koněm a péče o něj.

Potom jsem se přistěhovala k Praze a Konorska jsem měla ustájeného v Herouticích. Tam jsem potkala Arkádii, která tam byla přivezena na připuštění. Nebyla v dobrém stavu, a proto, když nezůstala březí, koupila jsem ji. Tak se postupně zrodila myšlenka, že bych si přála dělat právě tohle - pomáhat koním, kteří to potřebují."

Potom přibyli další dva koně - Silver, parkurový kůň, který je po těžkém úrazu páteře s deformací trnových výběhů, a Retriever - anglický plnokrevník, bývalý úspěšný svěřenec Josefa Váni, který má na kontě mimo jiné druhé místo ve Velké pardubické. Pak už se šlo do vlastního, tedy na statek v Leštině nedaleko Slapska. V objektu byly dvě stodoly (z nichž na jedné se musela hned vyměnit střecha) s přístupem ven na pastvinu. A také krávy, prasata (nyní Miluška), dva psi (celkem v současnosti 5), kteří se stali novým inventářem Domova.

hafPtáme se na režim a péči v Domově. Cestou ze stodoly jsme viděli „laboratoř" paní Patricie - spousta lahviček, kyblíků a nádob, ve kterých se míchají bylinky a doplňky pro jednotlivé koně. A deky, pokud by bylo potřeba některého koně ochránit před rozmary počasí. „Myslím si, že 90 % úspěchu je, že koně mají k dispozici volné ustájení s přímým vstupem na pastvinu a mohou si chodit, kdy chtějí a kam chtějí. Tak jsou spokojení. Mají dostatek sena a krmnou dávku a potřebné doplňky jim určuji já podle potřeby. Jsou staří a mají svoje problémy, proto se jim snažím ulevit nejen doplňky, ale také masážemi, homeopatií a láskou. S tím mám velice dobré zkušenosti."

Je zde vidět, že na koních se tu nešetří. Mají vše, co potřebují, dá se říct, že i víc, proto se pochopitelně nabízí otázka, z čeho je provoz a péče financována. Paní Patricie je totiž momentálně na mateřské dovolené. „Z vlastních zdrojů. Občas dostaneme nějaké dary, za které moc děkuji, ale není možné na ně spoléhat. Pokud chce člověk mít koně, musí mít prostředky na to, aby je uživil. Já mám nějaké rezervy, navíc jsme zemědělci, bereme dotace na pozemky a snažíme se být soběstační. Tím dost ušetříme a teď jsme třeba získali nějaké peníze za prodej sena, slámy a obilí. Také je tu několik koní, přesněji řečeno šest, za které majitelé platí ustájení, což nám také pomůže. Ale neuživí nás to, to je spíš příjemný přivýdělek. Většinu krmení tedy máme vlastní, snažím se i o vlastní doplňky, například suším bylinky a tak. Díky sponzorům dostáváme i některé léky a doplňky stravy zdarma, dostali jsme i nějaké deky. A asi máme štěstí, ale veterináře sem prakticky nevoláme."

Koně, kteří se dostanou do Domova, už dále neputují. I když by někteří z nich byli ještě využitelní k rekreačnímu ježdění, dožijí zde. Paní Patricie nechce riskovat, že se podobně jako Calanthus (který už zde také zůstane) dostanou do nezodpovědných rukou, které z nich udělají trosku. (příběh Calantha čtěte ZDE) Ovšem mimo zdejších koní se Patricie snaží pomáhat i v jiných případech a umisťovat potřebné koně. Spolupracuje přitom i s veterinární správou. Celkem jich už prý umístila šest.

„Problém je, že takových koní je hodně. A měli bychom si uvědomovat, že každý jednou zestárne a péče je náročná. A proto si myslím, že by se měla rodit jen zvířata z kvalitních chovů se zdravým genetickým základem a ne množit. Stejný problém je např. u psů a koček."


id


Kontakty na Domov pro koně

Patricie Pitříková
Domov pro koně o.s.
Leština 1
391 43 Mladá Vožice
Tel. 602 774 310
Email: domovprokone@centrum.cz
Web: www.domovprokone.cz
Transparentní účet: 2800401151/2010

Paní Pitříková mě ještě požádala, zda bych zde mohla uveřejnit její poděkování největším sponzorům: Bioveta, Irel, Farnam, Equiservis (poskytnutí slev na deky).

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Arpuska

    Klobouk dolů

    17:36 - 10. 06. 2013

    Paráda. Strašně se mi líbí přístup paní Patricie a její myšlenky a zdravý rozum, kdy nespoléhá na dary okolí, ale je si vědoma toho, že takový krásný projekt, do kterého se pustila si žádá stálý příjem a finance. Myslím, že i pro lidi je pak radost takové obětavosti z rozpočtu ulehčit a přispět.

    Přiznám se, že mě pobuřují různé nadace, sdružení a útvary, které nemají svůj "základ" a o vše prosí veřejnost, že to potřebují. Takový přístup, mně osobně, přijde velmi nezodpovědný.

    Děkuji za článek, který pohladil na duši a přeji paní Patricii i celému Domovu pro koně jen to dobré.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: