Kam chcete s koněm jet právě teď? Když Richard Hinrichs svým žákům položí tuhle otázku, často po něm hodí nechápavým pohledem – ať už jde o ostřílené jezdce Grand Prix nebo začátečníky. Jezdec je často natolik zaneprázdněn soustředěním na svůj sed, na pomůcky a na to, jak se kůň právě pohybuje – že vůbec nemyslí na směr jízdy. Není divu. O směru se příliš nehovoří a ve výcvikové škále ho nenajdete. „Předpokládá se, že jezdec svým koním umí ukázat směr. V praxi je tomu však často naopak,“ zdůrazňuje zkušený trenér klasického jezdectví.

Jezdec potřebuje mít před očima jasný cíl

Pokud by mělo mít jezdectví nějakou svou bibli, podle Richarda Hinrichse by začínala větou: Na začátku jde o směr a dále o takt a uvolnění. Je přesvědčen, že „když dáme mladému koni na začátku výcviku jasný směr, všechno ostatní je snazší“.

Pro přesné určení směru jsou užitečné optické značky. Všimla si toho nedávno i Hinrichsova manželka Carina, když se začínající jezdkyně učila společně s jednou praktikantkou správně lonžovat. K tomu Hinrichs rád používá mladé koně, kteří ještě nemají ponětí, kam mají běžet. Potřebují zcela jasné signály. A protože svého času nebyli ve stáji u Hinrichse žádní mladí koně, jako náhradnice posloužily kozy, stejně tak dezorientované. Jak jim sdělit, že mají běhat na kruhu? Ženy byly kreativní: jedna lonžovala, druhá běhala před kozou, aby jí ukázala směr. Fungovalo to. „To je chytré. Je vidět, jak dobře fungují optické pomůcky,“ míní trenér. Také jezdec musí mít před očima jasný cíl, aby mohl rozvíjet schopnost vedení koně. Richard Hinrichs pro orientaci používá kužely, barely a bariéry.

Cvičení skýtá několik pozitivních účinků současně: jezdec se učí dávat precizní pomůcky a korektně přistavit koně k vnitřní ruce. Koně se lépe vyvažují. Často totiž kličkují kvůli nedostatečně jasnému vymezení směru pohybu. Pojďme se podívat na harmonii směru.

Cvičení 1

Malý kruh kolem překážky

Jako optická pomůcka u malého kruhu poslouží spoustu předmětů. Postavte si třeba slalom z kuželů. „Buďte kreativní,“ říká Hinrichs, „jezdím v terénu také kolem stromů a na trávě kolem vozatajských překážek a barelů.“

Začněte na větším kruhu o průměru asi deset metrů. Čím menší kruh, tím je cvičení náročnější. Hlavní problém u malého kruhu: jezdec často nemá v hlavě jasno, jak má být kruh velký. A i když to ví, tak stejně většinou udělá kruh větší, než měl v plánu.

TIP: Podívejte se na značku, která vymezuje střed kruhu. Pohled naznačuje směr – což je popsané už v klasické literatuře. Správné zaměření zabrání tomu, aby byl příliš velký. Pro kontrolu velikosti: vyznačte si hráběmi kruh kolem nějakého objektu. Pak uvidíte podle stop v písku, jak přesně jste drželi směr.

„Jen málo jezdců správně odhadne velikost kruhu,“ tvrdí Hinrichs. Co když stopy v písku ukazují, že je kruh větší, i když se jezdec zaměřil pohledem na střed?

Hinrichs radí: „Prověřte svůj sed. Nakláníte se v pase? Je vnější ruka výš než vnitřní? To jsou časté chyby (viz Cvičení 4).

Nezoufejte: „Nikdo nejezdí pořád dokonale. Jde o neustálou snahu hledat příčiny problému a napravit je. To je klíč pro další rozvoj jezdeckých schopností.“

Cvičení 2

Branka na ležaté osmičce

Postavte si v bodě X na obdélníku branku ze dvou kavaletových bloků ve vzdálenosti asi dva metry. Barokní trenér Richard Hinrichs používá dva piláry. Pomocí této branky můžete trénovat jízdárenské obraty a přitom máte stálou a korektní kontrolu směru pohledem. Nabízí se následující variace cvičení:

• Variace A: Jednoduchou variací je ježdění na ležaté osmičce kolem kavaletových bloků. Můžete jezdit ve všech chodech, ale začněte nejpve v kroku a postupně přidávejte. Ti nejpokročilejší mohou mezi piláry piafovat.
• Variace B: Couvejte skrz branku. Když to zvládnete na rovné linii, můžete zkusit couvat na ležaté osmičce. Dá se to dělat ze sedla nebo na ruce. Veďte koně krok za krokem. „Velmi důležité je provádět toto cvičení v klidu a mít v hlavě přesné linie,“ míní trenér. Cvičení podporuje u koně prostupnost a koncentraci. 
• Variace C: Pilár můžete obkroužit v piruetě, pokračovat ve cvalu rovně a následně obkroužit druhý pilár. „Rovná linie mezi piláry zabrání tendenci do piruety padnout po pleci,“ říká Hinrichs.

Cvičení 3

Barokní čtverec s kužely v rozích

Barokní čtverec je cvičení z klasické školy. Jezdíte vně čtverce kolem čtyřech kuželů. Oblouky nejsou kulaté, ale hranaté. Vzdálenost mezi kužely je dána úrovní výcviku koně. Čím jsou blíže, tím je cvičení náročnější.

Klasický rozměr je cca pět krát pět metrů. „To je ovšem stavěné pro kompaktní barokní koně. Pro sportovní koně s prostornými chody a méně pokročilé jezdce by měly být rozměry podstatně větší,“ vyvětluje Hinrichs.

Požadavky na tuto figuru: Není zde žádné ohraničení linie. Jezdec musí přesně určit směr a orientuje se proto podle kuželů. A takhle to funguje: Jezdíte vně kuželů. Dbejte na udržení tempa v obratech. Pohled na další kužel vám udává směr.

„Při cvičení je přitom důležité, aby koně v obratech nezůstali za holení a udrželi kmih,“ vysvětluje Hinrichs. Kromě toho se kůň i jezdec učí narovnání – srovnání zádi za předkem. Trénujte stejnoměrně na obě ruce. Cvičení podporuje u koně velkou míru soustředění. Nejpozději po pěti minutách mu dejte pauzu a nechte ho krokovat na volné otěži. „Nebo s ním svižně zacválejte kolem celé jízdárny," radí Hinrichs.

Čtvercový kruh nabízí různé variace:

• Variace A:  Jezděte tuto figuru ve všech chodech. Začněte v kroku a pokud to zvládnete dobře, můžete to zkusit v klusu a ve cvalu. Důležité: Netahat za otěže. Pokud vázne koordinace, vraťte se do nižšího chodu.
• Variace B: Projíždějte linii v postavení dovnitř plec, dovnitř záď a renvers. Orientujte se na neviditelných liniích čtverce.

Cvičení 4

Pomůcky: kůň následuje vyšší ruku

Už zase! Kůň v obratu padá ven. Kde se bere tenhle problém se směrem? „Možným důvodem je snížení vnitřní ruky v obratu. K tomu často dochází bezděčně,“ míní Hinrichs, který to často pozoruje u svých žáků. Vzniká pak následující řetězec: vnitřní ruka jde dolů – tím se prodlouží vnitřní otěž. Vnější ruka pak jde automaticky nahoru a kůň následuje vyšší ruku, protože je tady větší napětí. Následek: koně to táhne ven. „A jezdec začne tahat vnitřní, protože ta je najednou delší,“ vysvětluje Hinrichs.

TIP: když chcete například točit doleva, vědomě levou ruku trochu zvedněte. Stačí minimální pohyb. To ovlivní celý sed. „Jezdec se podvědomě natáhne,“ míní trenér. Když jezdec přizvedne ruku, automaticky se příslušná strana těla vytáhne, což zabrání zborcení v pase, sedí v těžišti a kůň se snáze vyváží.

Cvičení 5

Obloukem změnit směr s ohraničením

U jízdárenské figury „obloukem změnit směr“ vyjedete před krátkou stěnou na malý kruh a vracíte se šikmo na stěnu. Na polovičním kruhu je kůň přistavený dovnitř. „Jezdec vede koně do obratu svými rameny,“ říká Hinrichs. Proto musí svá ramena do obratu natočit. Na šikmé linii se kůň zase narovná. Linii a směr usnadní optické pomůcky v podobě bariér. První začíná tam, kde končí poloviční kruh. Bariéry tvoří přímku, která vede koně zpátky na stěnu.

Jezděte toto cvičení nejprve v kroku. Sledujte pohledem bariéry už v rohu, což vám usnadní provést čistý oblouk. Pak veďte koně podél bariér zpátky na stěnu. Když se vám cvičení daří v kroku, můžete jej provádět v klusu i ve cvalu.

Variace: Jezděte obloukem změnit směr (viz obr. vlevo). Bariéry ponechte na místě a z poloviny dlouhé stěny vjeďte do rohu podél bariér obráceně.

Cvičení 6

Správné vyjetí z obratu

„Bývalý vrchní jezdec Španělské jezdecké školy Georg Wahl začíná s opracováním koně na vlnovkách – to jsem od něj převzal,“ říká Richard Hinrichs. Také on často začíná zahřívací práci s koněm na vlnovkách na dlouhé otěži. Postupně koně víc a víc bere na otěž a provádí dvojité vlnovky. „Koně hodně přistavuji a ohýbám, čímž zabráním, aby ztuhnul,“ míní.

Často u svých žáků vidí, že jim chybí jasná vize linií. Nedokážou dobře odhadnout velikost oblouku a příliš si zajíždějí. Nejdelší vzdálenost u jednoduché vlnovky je šest metrů od stopy uprostřed dlouhé stěny v E/B. U dvojité vlnovky bude největší vzdálenost od stopy na dlouhé stěně 2,5 m.

TIP: Postavte si jako optické pomůcky barely nebo kužely v bodě 6 metrů nebo 2,5 m od stěny. Nejprve koně veďte nebo si to projděte sami. „Nejprve jsem na to koukal skepticky. Pak jsem to vyzkoušel a také se mezitím učil – výsledek byl skvělý,“ říká trenér klasického jezdectví. Když si figury proběhnete, dostanete do hlavy přesný obraz.

Cvičení 7

Obrat s uličkou

Zdá se, že na středové linii straší. Ale ano – stačí moment, hups, a jezdec se z ní odchýlí. „Chyba je známkou toho, že jezdci musí jít do obratu lépe a včas,“ míní Hinrichs. Na to má po ruce jeden trik: postaví z bariér uličku, která středovou linii zarámuje. Stačí dvě bariéry za sebou. Ulička začíná asi 3 m od krátké stěny a je široká 1,5 m. Aby kůň dobře vyjel na středovou čáru, musí ho jezdec v rohu před krátkou stěnou více shromáždit a zkrátit ruch. K tomu mu pomohou optické pomůcky. „V uličce už zase vyjede s větším kmihem dopředu. Přidáním na ruchu se kůň sám narovná, což usnadní vedení koně po linii,“ tvrdí trenér.

Všimněte si: Před obratem zkracujeme ruch, pro narovnání zvyšujeme – to platí pro všechny rovné linie.

Cvičení 8

Stranová práce podél bariér

Ustupování na holeň, záď dovnitř, travers – na dlouhé stěně se to dělá dobře. Stěna funguje jako ohraničení a jezdec nemusí příliš myslet na směr. „Pokud však vyžaduje trenér stranový pohyb na diagonále, často jezdci linii nenajdou,“ tvrdí Hinrichs.

Tip pro traversálu: Nejdůležitější pro zdárné zvládnutí této lekce je, aby kůň začal tam, kde má. Jako jezdci jsme často zahlceni soustředěním na pomůcky a nemyslíme na směr.

Hinrichsův trik: překroky provádí na diagonále vyznačené bariérami v první třetině diagonály. Jezdec se orientuje podle této vyznačené linie. Při vedení koně do strany je pak potřeba méně shromáždění, kůň překračuje nohama více do strany a na konci může vyjet lépe dopředu. „Kůň vyjede z traversály v kmihu, místo aby mu na jejím konci došel dech,“ to je názor trenéra Hinrichse.

Variace: Postavte si 4 kužely asi 10 m od sebe na středové čáře. Pak jezděte cik-cak traversály skrz tento slalom.

Richard Hinrichs je prezidentem Spolkového svazu klasického-barokního jezdectví Německa (Bundesverbands für klassisch-barocke Reiterei Deutschland e.V.). Trénuje jezdce až po nejvyšší úroveň. 

Tento článek obsahuje originální materiály z německého časopisu CAVALLO vydávaného společností Motor Presse Stuttgart GmbH & Co.KG.