Články
Zde vidíte seznam všech článků.
Články podle oboru:
- PR novinky
- Nezařazené
- Volný čas
-
Sport a závody
- Informace o závodech koňských spřežení
- Parajezdectví
- Dámská sedla
- Pólo
- Pony sport – jezdecké talenty, závody a další
- Skijöring
- Neoficiální soutěže
- Všeobecná sdělení
- Skokové ježdění
- Jízdní lukostřelba
- Reining
- Vytrvalost
- Všestrannost
- Drezurní ježdění
- Western & Rodeo
- Světové jezdecké hry
- Working Equitation
- Džigitovka
- Dostihy info - dostihoví koně, závody a další
- Klusáci - klusácké dostihy, koně a další
- Olympijské hry
- Voltiž
- Výcvik koně a jezdce
- Zajímavosti
- Zdraví koně a jezdce
- Chov koní a etologie
- Chladnokrevníci
Škola lehkosti Philippe Karla: Ještě pár postřehů a rad
Dnešním článkem poskládaným z dalších rad, postřehů a návodů ukončím reportáže z rakouských kurzů školy lehkosti Philippe Karla z roku 2008. Samozřejmě jsem zde neprobrala podrobněji všechny zúčastněné dvojice a výcvikové události, ale dost pravděpodobně na ty „opomenuté“ přijde řada příští rok. Škola lehkosti totiž postoupí do své polsední třetiny, kdy se bude klást důraz i na didaktiku výcviku a lekce budou vést samotní aktivní účastníci kurzů. Pro nás, diváky, je to šance, jak se této školy zúčastnit i v sedle vlastního koně...
Škola lehkosti Philippe Karla: Kůň na předku a stranové pohyby
Koní, kteří mají rovnováhu „na předku“, je na kurzech Philippe Karla více. Jistě si vzpomínáte na teplokrevného hnědáka od Anke, jejichž problémy jsme již probírali v tomto článku. Kůň prodělal v první polovině roku 2008 operaci hrtanu (trpěl obrnou hlasivky), takže se pod Anke objevil až na záříjovém kurzu.
Škola lehkosti Philippe Karla: Jak se cvalem na mladého koně
Jistě si pamatujete Bettinu a její mladou andaluskou klisnu, s níž měla docela dost problémů. Zatahování jazyka v hubě a celková ztuhlost a neochota k živému prostornějšímu pohybu. Můžete si o nich přečíst více v tomto článku z roku 2007.
Škola lehkosti Philippe Karla: Když mám koně plné ruce
Řekla bych, že metoda „legerete“ je právě velmi vhodná na koně, kteří si lehají do rukou, nebo na koně, o nichž se říká, že mají tupou hubu. Princip oživení huby zvedáním udidla do koutků totiž vyvolává působení, na které kůň rozhodně tupý není a znemožní mu do ruky si lehnout, navíc princip úpravy rovnováhy koně změnou pozice hlavy a krku ho přiměje lépe se sám nést. U koní, kteří si lehají do rukou, totiž lepší pobízení většinou vede ke zrychlení a tím i k většímu přenesení váhy na předek a tedy do otěží. Stejně jako neustálé prodlužování a nabízení otěží situaci neřeší a naopak prohlubuje problém.
Škola lehkosti Philippe Karla: Poslat koně dopředu a dolů
Dnes se podíváme na dva koně s podobným problémem, ačkoli příčiny tohoto problému jsou u nich různé. A vzpomeneme si na minulý díl o Franzovi. Ano, tím problémem je neochota nebo neschopnost koně natahovat se za udidlem, čili napínat otěže, vytahovat krk. Oba tito koně mají tendenci chodit s hlavou nahoře a tím utíkat před kontaktem. To celé se zvýrazní ve chvílích, kdy „o něco jde“ – například při přechodech. Ale pojďme už konkrétně:
Škola lehkosti Philippe Karla: Franzova akce i reakce
Od samého začátku kurzů školy lehkosti Philippe Karla nás provázela jedna velmi zajímavá dvojice, která během prvních dvou let prodělala největší změnu. Dlouhán na malém bílém valáškovi s arabskou krví: z westerňáka Franze se nám doslova před očima rodil drezurák Franz.
Škola lehkosti Philippe Karla: Melanie a kůň učitel
Po dvou „lekcích“ teorie se můžeme konečně dostat k praktickému průběhu dvou letošních kurzů školy lehkosti s Philippem Karlem. Jeden čtyřdenní „běh“ se konal v lednu 2008 a druhý až v září, pro zranění lektora byl květnový kurz zrušený a celá škola tak natažená až do roku 2010.
Škola lehkosti Philippe Karla: Jak narovnat křivého koně
Není snad na světě koně, který by nebyl křivý - čili přirozeně ohnutý na jednu stranu a uhýbající zádí ze stopy. Aspoň trochu zkušený jezdec ví, že s takovým koněm je těžké pracovat, nelze ho jezdecky pořádně uvolnit ani procvičit a jakmile dojde na složitější cviky, je zle - aspoň na jednu ruku. Narovnání koně je proto průběžným cílem, o který usilujeme během celého výcviku koně...
Škola lehkosti Philippe Karla
Začnu trochu netradičně malou reklamou ;-) Ke konci listopadu vydává nakladatelství Brázda knihu Omyly drezury, jejímž autorem je Philippe Karl. Tato kniha má sloužit jako základní učebnice ježdění „légerèté“. Shrnuje v ní teoretické základy svého učení, vysvětluje, proč je tento přístup dobrý a jaké má výhody, to vše doplňuje názornými obrázky a fotkami a také konkrétními cviky a návody, jak a kdy je provádět.
Škola „lehkosti“ Philippe Karla – skokové hodiny
Seriál o škole „lehkosti“ prozatím ukončím poněkud chudšími poznámkami z únorových a červnových skokových hodin. Poslední den každého čtyřdenního kurzu je totiž věnován práci na ruce a skákání. Philippe Karl propaguje všestranný výcvik koně i jezdce. Nízké skoky a skokové řady může překonávat jakákoli dvojice a co víc – významně obohatí její drezurní výcvik a kladně ovlivní jejich další psychický i fyzický rozvoj. Kůň se překonáváním skoků učí výbušnosti, ale i samostatnosti a rozhodnosti, což se pak v (nejen) drezurní práci mnohonásobně vyplatí.
Škola „lehkosti“ Philippe Karla – vyšší dívčí s Michaelou
Michaela Ruschitzka je organizátorkou celé akce a se svým manželem mají pronajatou stáj Marienhof ve Spillernu, Rakousko. Sama se už účastnila minulé tříleté „školy“ v Německu a na jaře 2007 úspěšně složila zkoušky. Na tomto semináři jezdila na bílém osmiletém andaluském hřebci Rey Cautivo, který byl kdysi ježděn „španělským stylem“ (čili snaha o maximální shromáždění a ježdění převážně na páce), což psychicky neunesl. Když ho Michaela začínala jezdit, neustále někam utíkal, drobil chody, byl nervózní a bál se jezdce a jeho pomůcek. Byl ztuhlý, vypadal a choval se jako kompaktní koule.
Škola „lehkosti“ Philippe Karla – Isabella a její koně
Isabella už před kurzem pracovala podle principů Philippe Karla. V únoru představila svého 14-letého teplokrevného bělouše, bývalého parkurového koně, který byl kdysi ježděn zarolovaný a kterého vlastní asi 2 roky. Předvedla ho na plné uzdě s Fillisovým držením otěží a chtěla ladit některé detaily ve složitějších cvicích. Hned na začátku byly patrné základní nepřesnosti ve výcviku, projevující se ne vždy korektní pozicí koně (i jezdkyně) a jeho pohybem i reakcí na pomůcky.