Štedřenec odvislý je rostlina, opadavá dřevina z čeledi bobovitých, tvořící keře nebo malé stromy s hroznovitými květenstvími s žlutými květy. Štědřenec v ČR přirozeně neroste, pochází z jižní Evropy, ale hojně se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách a parcích. Protože je nenáročný, mrazuvzdorný a snese i chudé, sušší a kamenité půdy, zplaňuje a samovolně, často až invazivně, se šíří do okolí lidských sídel. Koně se proto mohou dostat s touto rostlinou do kontaktu poměrně běžně (křoviny v blízkosti stájí, remízky ve výbězích, únik zvířat do oblasti s výskytem rostliny).
Pro rostlinu štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) je používáno více rozdílných názvů, například „zlatý déšť pravý“ nebo „zlatý déšť“ a proto je možná záměna z neznalosti. Věnujte proto zvýšenou zvýšenou pozornost určování druhů rostlin, které se vyskytují ve vašem okolí. Pokud se tato rostlina objeví v místě ustájení koní či pastviny, je vhodné ji pokácet a následně odstranit i kořeny.
Celá rostlina, včetně kůry, květů a semen, je prudce jedovatá a to pro všechny druhy zvířat i člověka. Štědřence obsahují (zejména v semenech) silně jedovatý chinolizidinový alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a derivát stilbenu hydroxyresveratol. Otravy jsou poměrně časné a velmi nebezpečné.
Za toxicitu štědřence je zodpovědný zejména zmíněný chinolizidinový alkaloid cytisin. Semena štědřence odvislého ho obsahují asi 1,5 až 3 %, sušené listy asi 0,3 %, květy 0,2 %. U koně se za letální dávku považuje už 0,5 g semen/ kg ž.hm. a proto už 200 g semen může usmrtit dospělého koně. Toxická dávka pro člověka je odhadována na 5 mg a dávka schopná člověka usmrtit na 20 až 30 mg. To odpovídá množství, které je obsaženo asi v deseti semenech štědřence. K otravě u dětí postačí 2 semena nebo 5 květů, Štědřenec by proto nikdy neměl být vysazován nebo tolerován v rodinných a školních zahradách a v blízkosti dětských hřišť. U psa je letální dávka přibližně desetkrát vyšší, než u koně, ale otravy psů jsou popsány a i pro psy představuje rostlina významné nebezpečí. Pozor proto na psy, kteří rádi aportují a okusují klacky.
Toxicita alkaloidů obsažených ve štědřenci se sušením neničí a z toho důvodu je třeba věnovat mimořádnou pozornost i plochám, z nichž se sklíží seno. V případě výskytu štědřence na plochách využívaných k výrobě sena (semenáče, zaváté zralé plody), neriskujte a seno nezkrmujte. Pozor i na krmiče a „dobromyslné“ zahrádkáře, kteří někdy hází rostlinný odpad do výběhů.
První příznaky intoxikace se objevují rychle, někdy již za 15 až 60 minut po požití. Mezi příznaky otravy patří nespecifické kolikové bolesti, zvýšené slinění, bledost sliznic, rozšíření zornic, tachypnoe – zrychlené dýchání, tachykardiě, někdy se objevuje celková excitace, třes, záškuby až křeče, pocení, hypertermiě, později poruchy vidění, ospalost, svalová slabost, bezvědomí. Smrt nastává v důsledku selhání oběhu nebo dechu.
Terapie je jen symptomatická (infuze, při křečích antikonvulziva). Zásadní význam má proto rychlé poskytnutí první pomoci, která spočívá ve výplachu žaludku s následnou aplikací adsorbencií či laxancií. K dekontaminaci ovšem musí dojít před rozvojem neurologických příznaků, protože po rozvoji nerologických příznaků je již prognóza špatná.
Pokud se teprve rozhodujete, jaké rostliny vysadíte do okolí stájí, jízdáren, výběhů nebo pastvin, je dobré si důkladně prostudovat jejich možné nežádoucí účinky po kontaktu nebo pozření. Je dobré řídit se několika obecnými pravidly:
Zdroje
Nejčastější otravy koní rostlinami na území České republiky. Projekt IVA VETUNI 2021. MVDr. Tereza Novotná; Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.; MVDr. Petr Jahn, Csc.
SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995.
KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006.
Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...
Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...
