Starček přímětník – zlatá hrozba našich luk a pastvin

Autor článku: Gabriela Rotová

Starček přímětník a ostatní starčeky

Starček (Senecio) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Jedná se o velmi mnohotvárný a rozsáhlý rod, který je rozšířen po celém světě. V České republice přirozeně roste asi osmnáct druhů starčeku, přičemž nejrozšířenějším a také obecně nejznámějším druhem je starček přímětník (Senecio jacobaea).  

Tato obvykle dvouletá, třicet až sto centimetrů vysoká bylina, je schopna se mimořádně dobře adaptovat. Stále častěji se proto objevuje na všech poloruderálních či narušených stanovištích –neobdělávaných plochách, odkrytých půdních profilech, v suchých náspech podél silnic a železnic a neudržovaných průmyslových zónách. A to přesto, že jejím přirozeným prostředím původně byly suché stráně a louky, mýtiny, světlé lesy a okraje polních cest. 

Jacobskruiskruid-plant.jpg

                                                     Starček přímětník (Senecio jacobaea) – mladá rostlina

Plodem starčeku je nažka s chmýrem. Jedna rostlina může ročně vyprodukovat až tisíce po mnoho let dobře klíčivých nažek, které do širokého okolí roznáší převážně vítr. Výzkumy prováděné ve Velké Británii ukázaly, že každý rok v této zemi stoupá plocha s výskytem starčeku o více než 10  %. A to rozhodně není zanedbatelný údaj. 

ragwort-6403970-960-720.jpg

                                                     Starček přímětník (Senecio jacobaea)

Také na našem území se starček přímětník v současné době mimořádně rychle šíří, a to v důsledku následujících faktorů: 1) nárůstu ploch úhoru (část pole ležící dočasně ladem 2) zvýšené depozice dusíku v ovzduší, 3) účelového výsevu (privátní zahrady a veřejná zeleň) 4) klimatických změn (sucho). Tyto faktory vedou k následnému významnému zvýšení populace rostlin a jejich rozšíření i na zemědělsky využívané plochy, což má za následek nárůst produkce sena kontaminovaného starčekem. Svou toxicitu si totiž rostlina plně ponechává i po usušení. 

Proč starček vadí?

Celá rostlina je jedovatá. Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy (PA – senecionin, senecifyllin a jejich N-oxidy), což jsou sekundární rostlinné metabolity, které mohou vést k těžké intoxikaci koní a jiných zvířat (případně člověka). Pyrrolizidin se v organismu kumuluje a způsobuje pomalé a nevratné poškození jater a nervové soustavy. Chronická otrava koní starčekem je známa jako Žďárská choroba koní (jaterní encefalopatie). Úhyn zvířat nastává po pozření rostliny v objemu 4–8 % jejich hmotnosti. Akutní intoxikace příjmem starčeku je možná, je ale u koní hlášena spíše ojediněle. Náhodný příjem malých množství po dlouhou dobu však vede k akumulaci PA v jaterní tkáni a může vyvolat těžkou chronickou intoxikaci. Mezi nejčastější klinické příznaky chronické PA intoxikace patří ikterus (žloutenka), sekundární fotodermatitida, neurologický deficit a ataxie. Prokazatelné jsou i karcinogenní účinky.

Je třeba zdůraznit, že nejen starček přímětník je hoden naší mimořádné pozornosti. I další druhy rodu starček, které se vyskytují na našem území, obsahují toxické alkaloidy (senecionin, senecivernin, senecifyllin a další). Je to například starček obecný (Senecio vulgaris), starček jarní (Senecio vernalis), starček vejčitý (Senecio ovatus), starček úzkolistý (Senecio inaequidens), starček vodní barborkolistý (Senecio barbareifolius). Žádný druh tohoto rodu byste proto na svých pastvinách neměli tolerovat. Bohužel většina druhů je velmi odolná vůči herbicidům a je proto nutné rostliny odstraňovat mechanicky. Ale i v této souvislosti pozor. Starček je třeba likvidovat i s kořeny a rostliny je nutné spálit. Starček je schopen se vysemenit i po posečení. Při manipulaci s rostlinou je třeba používat ochranné prostředky – rukavice a roušky. Intoxikace je totiž možná jak transdermálně (přes kůží), tak i vdechováním pylu.  

senecio-vulgaris-844623-960-720.jpg

                                                     Starček obecný (Senecio vulgaris)

Starček a koně

Ačkoli se traduje, že koně se starčeku obsaženém v seně vyhýbají, dostupná hlášení týkající se vyhýbavého chování koní rozhodně nejsou jednoznačná. Můžeme tedy využívat plochy, kde se vyskytuje starček, k produkci sena? Můžeme na těchto lokalitách pást? Vodítkem nám mohou být výsledky nedávno publikované studie, kterou provedla Louisa Sroka a její tým z Fakulty veterinárního lékařství Univerzity v Lipsku.

Studie

Cílem studie bylo zjistit, zda koně odmítají seno obsahující Senecio jacobaea, pokud je jim kontaminované seno (úroveň kontaminace 5 % nebo 10 %) nabízeno ad libitum. Studie proběhla se šesti teplokrevnými valachy ve věku okolo patnácti let. 

Výsledek

Pouze dva koně ze šesti byli schopni se – částečně – vyhnout příjmu SJ obsaženému v suchém stavu v seně. Dva další koně vykazovali nekonzistentní odmítavé chování a další dva koně kontaminované seno neodmítali. Studie prokázala, že chování koní ve vztahu k SJ se individuálně liší a neměli byste předpokládat, že se koně vyhnout příjmu SJ, a to ani, když mají přístup k senu ad libitum. Vzhledem k tomu, že i nízká úroveň kontaminace SJ může vést u koní při dlouhodobé konzumaci k chronické intoxikaci, měly by být hladiny SJ v krmivu obecně sníženy na nejnižší možnou dosažitelnou úroveň. Travní porosty s výskytem rostlin SJ proto nejsou vhodné pro produkci krmiv.

jakobs-greiskraut-6389582-960-720.jpg

                                                     Starček přímětník (Senecio jacobaea)

Závěr

Závěr je jednoznačný. Koně se nejsou schopni rostlinám starčeku obsaženým v seně úspěšně vyhýbat. Vzhledem k riziku chronické intoxikace pyrrolizidinovými alkaloidy je třeba zcela zamezit zkrmování sena kontaminovaného rodem Senecio a travní plochy s jeho výskytem by měly být považovány za nevhodné jak pro produkci krmiv, tak i pastvu. 

I omezený příjem stračeku je totiž spojen s vysokým zdravotním rizikem. Krásná, zlatožlutě kvetoucí rostlina může koni nejen závažně poškodit zdraví, ale může ho i zabít. Pokud vám tedy na zdraví vašeho koně záleží, chtějte znát druhovou diverzitu ploch, ze kterých zkrmujete seno a sledujte i druhové složení pastvin. Za určitých podmínek – mladé rostliny, sucho, vysoký počet pastveních jednotek na ploše – se koně při pastvě nemusejí být schopni starčeku striktně vyhnout. 

Použité zdroje:

Louisa Sroka, Clara Müller, Marie-Lena Hass, Anja These, Sabine Aboling & Ingrid Vervuert : Horses’ rejection behaviour towards the presence of Senecio jacobaea L. in hay, BMC Veterinary Research volume

GALERIE
PODOBNÉ ČLÁNKY

Starokladrubští vraníci slouží jako ceremoniální koně americké armády

Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...

Národní hřebčín byl nominován na cenu Meliny Mercouri

Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...

Zůstaňte v kontaktu
info@equichannel.cz
Sledujte nás na
Důležité odkazy
Copyright 1997 - 2025 by EQUICHANNEL.cz
Webové stránky od 200solutions

Zapomenuté heslo

Přihlásit se