Nestálost a kolísavost nálad můžeme pozorovat nejen u člověka, ale i u většiny savců, koně tedy nevyjímaje. Vždy ale nemusí být zcela jasné, zda je proměnlivost nálady zapříčiněna temperamentem, přirozeně vyšší emociální citlivostí či zda se dokonce nejedná o projev patologické emoční lability. Právě touto komplikovanou problematikou se zabývá článek doktorky Sue McDonnellové.
Emoce mají významný vliv na to, jak se člověk nebo zvíře chová a jak reaguje na podněty z prostředí. Negativní emoce, které souvisí s výkyvy nálad, mohou vést k pesimistickému myšlení, což může ovlivnit celkovou kvalitu života. Co ale způsobuje náladovost, není přesně známo. Emoční stavy koní mohou souviset s mnoha aspekty. Promítají se v nich vlivy genetické, biologické, sociální i vlivy prostředí.
Zdravotní stav
Jestliže u koně delší dobu pozorujeme kolísání a změny nálady či jiné projevy negativních emocí, měl by ho vyšetřit veterinární lékař. Náladovost může být projevem zdravotních problémů, které se objevují nárazově nebo opakovaně. Mohou se za ní skrývat alergie, bolesti kloubů a svalů, gastrointestinální problémy nebo poruchy nervového či endokrinního systému.
U lidí je kolísání nálad spojeno také s psychiatrickými stavy, jako je deprese, bipolární porucha či porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Není známo, zda koně trpí těmito duševními poruchami. Ale i úrazy, které kůň utrpěl v minulosti, mohou způsobovat příležitostné nepohodlí, které může se změnami jeho nálady souviset. Pokud váš kůň skřípe zuby nebo je v oblasti huby tuhý, může to znamenat, že prožívá fyzické nepohodlí nebo stres.
Úzkost a stres
Náladovost může být spojena s úzkostí. Pokud se „špatné dny“ opakují, může dojít až ke ztrátě emoční kontroly. Zvířata s úzkostlivým temperamentem nebo trpící chronickým stresem mají tendenci držet se stranou a bývají uzavřená. Negativní emoce mohou být snadno vyvolány i zdánlivě irelevantními či bezvýznamnými událostmi.
Je zajímavé, že jedna z nedávných studií doložila, že mladí koně vykazují v reakci na nové objekty výraznější emoce než koně starší. Ovládání změn nálad způsobených úzkostí vyžaduje identifikaci a eliminování zdrojů stresu v prostředí.
Hormonální změny
Je známo, že hormony hrají významnou roli při ovládání emocí a zvládání stresu. Z častých změn nálad bývají často obviňovány klisny. Je to možné, protože hormony, které působí na reprodukční chování, ovlivňují fyziologii, chování a také emoce. Hormonální nepravidelnosti, včetně abnormálních hladin hormonů štítné žlázy a nadledvinek, tedy nejspíše skutečně mohou způsobovat kolísání emocí a změny nálad, včetně problémů v tréninku.
U lidí může i narušení zažitých denních aktivit způsobit hormonální nerovnováhu, což zvyšuje riziko výskytu poruch nálady, včetně výskytu depresí, bipolárních poruch a sezónních afektivních poruch. Je tedy možné, že změny zavedeného denního režimu mohou způsobit hormonální nerovnováhu či náladovost i u některých koní. Inklinace k předvídatelné rutině, strukturování aktivit ve stále stejném čase (denní režim) by tedy mohly pomoci udržet hormonální rovnováhu a tak stabilizovat i náladu.
Spánkové poruchy
Poruchy spánku jsou u lidí úzce spjaty s náladami a úzkostnými poruchami. Pokud je člověk zbaven REM spánku, dostavují se negativní emoce, lidé jsou smutní a podráždění. I koně mohou trpět spánkovou deprivací, pokud mají méně než 60 minut REM spánku denně v období dlouhém průměrně jeden týden.
Spánková deprivace se může objevit, pokud kůň nemůže odpočívat v laterální poloze, na boku. Koně si přestávají lehat, jestliže mají při ulehnutí nebo uléhání fyzické bolesti či cítí diskomfort, nemají dostatek prostoru, působí na ně sociální tlak či mají obavy z prostředí. Zda jsou ale poruchy spánku skutečně spojeny s negativními náladami, není u koní, narozdíl od lidí, doloženo.
Životní prostředí
I pokud změny nálad, z pohledu majitele koně, nekorespondují s objektivními důvody či postrádají pravidelnost, je velmi pravděpodobné, že kůň reaguje na reálný podnět, který jeho majitel nezaznamenal či neshledal významným. Vnější vlivy, vlivy prostředí, se prakticky vždy podílí na vyvolání negativních emocí a potažmo změnách nálad.
Je proto velmi důležité objektivně vyhodnotit vše, co na koně v prostředí působí či může působit. Vliv mohou mít změny v denním režimu, aktivitách, uspořádání lokality, počasí, sociální interakci, výživě a tak dále. Výživa se – upozorňuji – významně podílí na emočním stavu koní. Je proto vhodné poradit se při problémech i s odborníkem na výživu. Je totiž možné, že změna krmné dávky by mohla pomoci.
Výcvik „náladových“ koní
Odhalení příčin výkyvů nálad u koní může být složité. Negativní emoce mohou zasahovat do výcviku a mohou ho i významně ovlivnit. Jestliže má kůň „špatný den“, je vhodné reagovat flexibilně – měli bychom se pokusit najít jiný přístup, změnit metodu, to může pomoci. Níže uvádím obecné strategie, které mohou napomoci minimalizovat vliv emociálních výkyvů nálady.
Všechny tyto strategie ale budou mít jen omezenou úspěšnost, pokud se za náladovostí koně skrývá závažný zdravotní problém. Jestliže tedy emocionální výkyvy a negativní nálady u koně pozorujeme opakovaně anebo dlouhodobě, vždy musíme v řadě prvé konzultovat stav koně s veterinárním lékařem.
Emoce, a s nimi související změny nálad, mohou hrát v životech našich koní skutečně mimořádně významnou úlohu. Emoce jsou totiž ve své podstatě „programy chování“, které přímo souvisí s behaviorální reakcí organismu. Jsou organismickou výpovědí o stavu jedince.
Emoce vždy doprovází každou aktivizaci organismu a mají tedy dimenzi fyziologickou i psychickou. Vzrušení, které je emociální reakcí, se projevuje nárůstem svalového napětí, vzrůstem motorické aktivity, nárůstem intenzity intelektuálních procesů, ale i zvýšenou aktivitou autonomního nervového systému.
Musíme se tedy, nejen při pracovním využívání našich koní, ale i v chovatelství, více zaměřit i na ty aspekty, které s emocemi souvisí nebo mohou souviset. Psychická pohoda našich koní je totiž stejně důležitá, jako jejich pohoda fyzická. I u koní zřejmě platí: „Veselá mysl, půl zdraví“.
Odkazy:
Briefer Freymond, S., Briefer, E.F., Zollinger, A., Gindrat-von Allmen, Y., Wyss, C., and Bachmann, I. (2014) Behaviour or horses in a judgment bias test associated with positive or negative reinforcement. Applied Animal Behaviour Science 158, 34-45.
Baragli, P., Vitale, V., Banti, L., and Sighieri, C. (2014) Effect of aging on behavioural and physiological responses to a stressful stimulus in horses (Equus caballus). Behaviour 151, 1513-1533.
Larson, E. (2012) Understanding equine sleep deprivation. The Horse (April4), http://www.thehorse.com/articles/28927/understanding-equine-sleep-deprivation
Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...
Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...
