Jestliže se v příštím roce chceme radovat z nově narozeného potomka námi vybrané klisny, může se nám do cesty postavit nejedna komplikace, a my bychom proto neměli podcenit nic z toho, co si v dnešním „chovatelském zápisníčku“ alespoň zlehka oprášíme. A že toho není zrovna málo! 🙂
Základní podmínkou pro zařazení klisny do plemenitby je její dobrý zdravotní stav. Jestliže má být v dané připouštěcí sezóně klisna připuštěna, měla by být zcela zdravá a mít odpovídající fyzickou kondici. Ideální je, když máme k dispozici i komplexní informace o stavu reprodukčního ústrojí klisny a její historii. Pokud chce chovatel maximalizovat šanci na úspěch, minimalizovat náklady související s plemenitbou a odchovat kvalitní, zdravé hříbě, měl by klisnu před začátkem připouštěcí sezony nechat komplexně vyšetřit veterinárním lékařem s odpovídající praxí v oblasti reprodukce. Toto obecné vyšetření může být vhodné doplnit i laboratorní diagnostikou, která umožňuje celkově lépe vyhodnotit jak zdravotní stav koně, tak i profil minerálních látek a stopových prvků. V období březosti se všechny zdravotní problémy obvykle projeví naplno, trpí-li tedy klisna respiračními problémy nebo nemá v pořádku pohybový aparát, je dobré zvážit, zda je rozumné klisnu vůbec připouštět. Přestože většina porodů i odchovů končí šťastně, není tomu tak vždy a je tedy v nejlepším zájmu všech zúčastněných preventivní vyšetření klisny nepodceňovat a aktivitu klisny v chovu důkladně zvážit. Už proto, že seznam onemocnění, která jsou geneticky predisponovaná (syndrom koňského astmatu (EAS) nebo letní dermatitida (insect bite hypersenzitivity – IBH), je stále širší a širší…
Vzhledem k tomu, že ne vždy jsme schopni všechny informace udržet v hlavě, je velmi vhodné si v dlouhodobé perspektivě evidovat vše, co s reprodukcí klisny, která má být zapuštěna, souvisí:
Před vlastním připuštěním/inseminací je vždy vhodné udělat jak sonografické vyšetření (USG), tak i stěr z dělohy klisny – CEM, abychom měli určitou jistotu, že klisna je reprodukčně zdravá. Finanční prostředky a čas investovaný do těchto vyšetření se chovateli obvykle vrátí, protože díky němu zvýší šanci, že klisna zabřezne na minimální počet pokusů. Především majitelé jedné, dvou klisen častěji přípravu klisny k reprodukci podceňují a jejich snahy pak nezřídka končí bezúspěšně.
USG vyšetření (v kombinaci s rektální palpací) by klisna vždy měla podstoupit, protože právě USG podá jasnou informaci o reprodukční výkonnosti klisny. Samozřejmě je možné klisnu připouštět i bez tohoto vyšetření, ale pravděpodobnost úspěšného zabřeznutí tím můžeme snížit, protože naše schopnost vysledovat říji, která končí ovulací, nemusí být korunována úspěchem. Ovulaci totiž není možné bez použití USG detekovat – vysledovat lze pouze říji, ta ale nemusí být dostatečně výrazná (tichá říje) či končit ovulací. V našich zeměpisných šířkách jsou klisny sezónně polyestrické, jejich pohlavní cyklus je ovlivňován ročním obdobím – to znamená, že brzy na jaře nebo později k podzimu klisna může projevovat typické projevy říje, přesto ale nemůže zabřeznout. V jarním přechodovém období a s nástupem podzimního anestru klisny mohou říjet, ale ještě (už) neovulují – nevytváří se corpus luteum (žluté tělísko) a není proto smysluplné je připouštět. Jen ultrasonografické vyšetření nám tedy umožňuje přesně určit stav a funkci reprodukčních orgánů klisny a mělo by se proto provádět (a to i opakovaně) před zahájením, případně i v průběhu připouštěcí sezony, pokud chceme mít jasnou představu o stavu dělohy, aktivitě vaječníků a následně i o ideální době vhodné k připuštění.
Platí tedy: jestliže plánujeme přirozenou plemenitbu a klisna ukazuje viditelné říje, můžeme se pokusit načasovat připuštění podle chování klisny – ochoty klisny hřebce přijmout. V případě využití umělé inseminace ale je třeba ovulaci detekovat přesně, a proto je skutečně nutné klisnu vyšetřit USG. V inseminační praxi je proto standardem, že inseminační technik nebo veterinární lékař vyšetří klisnu USG během jedné říje i opakovaně.
Ultrazvukem následně zjišťujeme i graviditu. První vyšetření se provádí mezi 14.–16. dnem od posledního připuštění klisny. V tuto dobu je plod velký asi 14–18 mm a je uložen uprostřed děložního lůžka. Ve 25. až 27. dnu gravidity již lze posoudit i vývoj embrya. Pokud má chovatel zájem si ověřit, že vývoj plodu probíhá standardně, je možné plod znovu posoudit mezi 33.–35. dnem gravidity.
I věk klisny je faktor, který se promítá do výsledků připouštění. Klisny pohlavně dospívají ve věku 12 až 18 měsíců. To ale samozřejmě není vhodná doba pro jejich zařazení do plemenitby, protože klisna není po stránce pohlavní a ani chovatelské dospělá. Proto je třeba zajistit, aby ve stádě klisniček v tomto jejich věku již nebyli hřebečci. I ti jsou totiž obvykle již v tomto věku plodní. Většina chovatelů vám nedoporučí ani připouštění klisen dvouletých, přestože to je v některých částech světa a u některých plemen koní postup poměrně obvyklý, a to přestože takto mladé klisny mají výrazně vyšší procento embryonální mortality. Ideální věk pro zařazení klisny do chovu je 3–8 let, což ale neznamená, že později nelze klisnu do chovu zařadit. Ačkoli s vyšším věkem klisny klesá její plodnost a schopnost úspěšně zabřezávat, nelze přesně definovat ani ideální a ani horní věkovou hranici. Zdravá klisna může mít zdravé hříbě téměř v každém věku. Věk matky přesto ale určitý vliv na životaschopnost embrya má. Příčinou poklesu reprodukční výkonnosti starších klisen jsou změny na děložní sliznici, zvýšení počtu anomálií oocytů a náchylnost k infekcím, zánětům dělohy. Uvádí se, že raná embryonální mortalita (do čtyřicátého dne od oplodnění) se pohybuje v rozmezí 5 až 15 %. U klisen starších osmnácti let pak může být ale až 30 %. Tato procenta zřejmě souvisí jak s výskytem morfologických anomálií oocytů u starších klisen, tak i s degenerativními změnami, které probíhají v děložní stěně a vedou ke snížení průtoku krve dělohou, což samozřejmě vývoj embrya negativně ovlivňuje.
Pokud jsou klisny využívány jako chovné dlouhodobě, obvykle není problém od nich získat hříbě ani ve věku více než dvacet let. Problematické jsou spíše klisny, které v reprodukci v mladším věku nepůsobily a jako starší je chceme připustit. To se týká především klisen, které na vyšší úrovni sportovaly – setkáváme se u nich totiž s různými variantami reprodukčních dysfunkcí. Opomíjet bychom neměli ani možnost zdravotních komplikací matky, jejichž četnost s věkem klisny koreluje. U starších klisen je tedy třeba počítat s větším rizikem a zvýšenými nároky při péči o klisnu a následně i hříbě. Zda nám riziko stojí za to, bychom tedy rozhodně zvážit měli.
Obecně ale lze říci, že zdravá matka zdravé embryo přijme. Pokud tedy embryo nepřežije, má to nejspíše svůj důvod.
Zajištění nutričních požadavků a optimální kondice klisny se rovněž zásadně podílejí na schopnosti klisny úspěšně zabřeznout a v této souvislosti je třeba si uvědomit, že jarní kondice koně je zrcadlem kvality krmení v zimě. Proto bychom se měli na skladbu krmné dávky klisny, kterou chceme připustit, vždy měli zaměřit již na podzim.
Vliv organismu matky na dlouhodobé zdraví plodu je intenzivně sledován již od devadesátých let minulého století a mnoho epidemiologických studií na lidech a experimentálních studií na zvířatech doložilo, že výživa a metabolismus matky významně ovlivňují nitroděložní vývoj embrya a plodu a rovněž i jejich postnatální vývoj. Vývojový původ zdraví a nemocí je v současné době doložen i u koní – negativní bilance ve výživě a metabolických funkcích matky vede ke zvýšené náchylnosti k rozvoji nepřenosných nemocí potomstva v dospělosti. Velmi výrazně se může špatná výživová kondice projevit také u porodu a při následné laktaci. V období laktace totiž mohou klisny velmi výrazně hubnout.
Pokud klisnu připravujeme na připuštění, měla by být její tělesná kondice – BCS (The Body Condition Scoring System) na stupni 5 až 6 (při využití stupnice BCS 1–9: tělesná kondice koně na stupni 1 až 2 značí podvýživu a 8 až 9 obezitu).
Jestliže mají klisny BCS nižší než pět, způsobený nedostatečným energetickým příjmem, mají obecně nižší plodnost, je sníženo dozrávání folikulů, objevuje se nepravidelný a neplnohodnotný estrální cyklus. Podvýživa gravidní klisny může vést i k intrauterinní růstové retardaci. Nevhodný je ale i opačný extrém. I obezita je příčinou některých metabolických a endokrinních poruch. Obezita souvisí s metabolickým syndromem (EMS, equine metabolic syndrome), inzulinorezistencí, chronickými změnami kopyt, laminitidou, změnami funkce tukové tkáně i snížením výkonnosti. V oblasti reprodukce pak existuje souvislost mezi obezitou a zkrácením nebo nepřítomností zimního anestru. Z uskutečněných výzkumů vyplývá, že obezita matek je spojena s inzulínovou rezistencí – inzulinorezistentní dyslipidémií, změnou sekrece adipokinů – experimentální modely prokazují ochrannou roli adiponektinu v rozvoji inzulínové rezistence a diabetu, metabolickou dysregulací – dysregulace endokrinních funkcí, chronickými záněty nízkého stupně a jednoznačně vede i k nežádoucím změnám ve vývoji a metabolických funkcích hříbat a jejich angulárním deformitám.
Vysoké BCS klisen v reprodukci má tedy závažný – dlouhodobě negativní – vliv na zdraví, pohodu i možnou sportovní výkonnost jejich potomstva. Obézní klisna, přestože na pohled krásná, zkrátka a dobře není zdravá matka a už vůbec ne dobrá matka a my si musíme si uvědomit, že potomstvo boubelatých maminek nebude ani zdravé a ani výkonné.
Tyto informace by se proto měly zásadním způsobem promítnout do managementu všech klisen, které působí anebo budou působit v chovu. Výživný stav matky před a v průběhu gravidity může ovlivnit vývoj plodu a zdravotní stav potomstva až do jeho dospělosti. Jak podvýživa, tak i obezita s sebou přináší celou řadu možných patologií a komplikací a chovatel tedy musí být schopen objektivně posoudit výživný stav klisny a vhodně sestavit její krmnou dávku.
Krmná dávka klisen v reprodukci – základní informace
K výživě klisny je třeba přistupovat komplexně a systematicky, pouze pastevní porost a seno nestačí. Obecně vzato lze říci, že březí klisny, klisny v laktaci i laktující březí klisny potřebují stejný obsah živin v krmné dávce, rozdíl je v jejich požadovaném množství.
V první třetině březosti má plod velmi nízké nároky na potřebu živin, a proto by se krmná dávka neměla výrazně lišit od krmné dávky klisny mimo reprodukci. V první třetině březosti by se celkové množství krmiva mělo pohybovat kolem 1,5 – 2 % hmotnosti klisny (pro 550 kg vážící klisnu cca 8–11 kg). V tomto období je vhodné zahájit suplementaci vitamínů a minerálů, není ale třeba navyšovat množství koncentrovaných krmiv, což samozřejmě platí, pokud má klisna odpovídající BCS. Zvýšenou potřebu stravitelné energie je u březí klisny třeba začít výrazně suplovat až po 200. dnu březosti.
Ve druhé třetině březosti se množství krmiva zvyšuje přibližně na 2 – 2,5 % hmotnosti klisny. Následně by měl stoupat podíl jadrných krmiv zhruba o 10 % v každém dalším měsíci březosti. V poslední třetině březosti má hříbě průměrný denní přírůstek 450 g, a proto výrazněji stoupá potřeba stravitelné energie klisny, a to až o 13 %. Udržení dobré kondice v poslední třetině březosti je velmi významné, klisny v poslední třetině březosti přibírají na váze jen obtížně a ztráta hmotnosti má negativní vliv – zpomalení růstu plodu. Pokud není klisna v dobré kondici před porodem, je obtížné ji do dobré kondice dostat v průběhu laktace – objevuje se i zhoršená kvalita mleziva a mléka, horší zabřezávaní klisny, a to nejen v první poporodní říji. Znovu si ale musíme připomenout: nadměrná přítomnost tukové tkáně v organismu klisny je ale rovněž na překážku. Nejen že blokuje ovulaci, ale rovněž komplikuje celý proces reprodukce – od uvolnění vajíčka až k jeho usazení v děložní sliznici a vede ke snížení produkce mléka a výskytu hříbat s abnormalitami na pohybovém aparátu.
Mimořádný význam má před připuštěním a v průběhu celé následné gravidity suplementace vitamíny, makro- a mikroprvky. Je obecně známé, že v našich půdách, a tedy i pastevních porostech, je nedostatek některých stopových prvků, obzvláště selenu, jodu a mědi, což jsou mikroprvky podstatné pro zabřezávání klisen, optimální vývoj plodu, jeho životaschopnost i kvalitu mléka klisny. V centru pozornosti je i vitamín A, který ovlivňuje nejen produkci vajíček a spermií, ale je významný i pro správnou funkci děložní sliznice a vývoj plodových obalů, a vitamín E, který mimo jiné ovlivňuje tvorbu a kvalitu mleziva a mléka. Uskutečněné výzkumy nově dokládají rovněž význam suplementace omega-3 mastných kyselin, a to jak v době zařazení klisny do reprodukce, tak i u březích klisen (pozitivní vliv na imunitu, vývoj mozku a očí plodu, snížení latence stát a sát u novorozených hříbat, …).
Nejen ve výživě obecně, ale i při zkrmování krmných doplňků by ale chovatel nikdy neměl experimentovat nebo „střílet od boku“. Krmnou dávku je vhodné postavit na kompletních krmných směsích, ideálně takových, které respektují specifické požadavky jednotlivých plemen. V opačném případě je ideální, pokud budeme skladbu krmné dávky konzultovat s odborníkem, protože když výživě nerozumíme, můžeme v dobré víře udělat více škody nežli užitku (klisny nesmí být překrmovány jádrem, nelze bez rozmyslu podávat minerální a vitaminové přípravky, měnit náhle krmnou dávku atd.) Výživa klisen před a v reprodukci je rozsáhlé, citlivé a složité téma a konzultace je tedy na místě.
Světlo
Délka a intenzita slunečního svitu koresponduje s ročním obdobím a – zjednodušeně řečeno – umožňuje klisně naplánovat porod do příznivého ročního období. Délka a intenzita slunečního svitu stimuluje klisnu k tvorbě hormonů, které řídí její pohlavní cyklus. Pokud chceme, aby produktivní říje nastoupila u klisny dříve, je nutné praktikovat přisvěcování – v rámci kterého se po dobu šesti až osmi týdnů klisnám uměle prodlužuje den a to na 14 až 16 hodin. Simulace delších dní vede k zahájení ovulace. Bez umělého prodloužení dne klisny mohou říjet i v prosinci/lednu/únoru, ale nebudou ovulovat a není tedy smysluplné je připouštět. Ovulovat klisny začínají v přirozených podmínkách obvykle v březnu až dubnu. Chceme-li tedy připouštět již v únoru, musíme připouštění plánovat.
Teplota
Výzkumy v tomto smyslu nejsou jednoznačné, zdá se ale, čím delší a chladnější je zima, tím delší mají klisny jarní přechodové období. Impulsem pro nastartování pohlavního cyklu jsou pravděpodobně i ranní teplotní minima.
Vliv prostředí
Nový člen stáda, změna stáje, transport klisny na závody či svod, přesun na připouštěcí stanici – to všechno jsou faktory, které se také nezanedbatelně podílí na stimulaci a nástupu říje.
Může se stát, že i přes veškeré naše úsilí a péči klisna opakovaně nezabřezne anebo zabřezne, ale zdravé hříbě nedonosí. Významnou roli v procesu reprodukce totiž může sehrát celá řada faktorů, z nichž mnohé jsme doposud asi ani neobsáhli. Někdy mohou být příčinou neodhalené morfologické abnormality reprodukčního traktu, jindy třeba geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC).
V chovu koní prostě potřebujeme jak chovatelský um a dobré oko, tak i pořádnou porci štěstí… Doufám, že právě vy ho v letošní připouštěcí sezóně mít budete!
Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...
Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...
