Koně v bouřce

2. 07. 2020 06:00, Aktualizováno 3. 07. 2020 23:30

Obrázky: 5

Autor: Michaela Burdová Rubrika: Nehody a prevence Počet přečtení: 1558 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Temnou oblohu protínají čáry blesků, hromy duní a práskají, šumí déšť. Už z minulých článků Anny Lálové víme o bouřkách hodně. Dnes jde o to, jak vnímají koně tohle přírodní divadlo a zda mohou přežít, když je zasáhne blesk.

Chování koní v bouřce

Na obraze slavného malíře Eugene Delacroise je kůň vyděšený z blesků. Nicméně koně se obvykle blesků a hromů nebojí. Většina lidí má stejnou zkušenost, že se během záře blesků a dunění hromů nijak neshlukují, prostě se stoickým klidem pokračují v tom, co dělali. Život je naučil, že jim hromy a blesky neublíží a do budoucna nehledí. To potvrzují i vědecké studie (chování koní v bouřce na pastvinách i ve stáji zkoumala Sue M. McDonell, PhD., z Univerzity v Pensylvánii). Když přece jen práskne pořádný hrom poblíž, zareagují, ale jen v daný okamžik.

Na youtube mě zaujal záběr na koně, který se lekl při prásknutí hromu. Cuknul sebou a oddálil se okamžitě od druhého koně, který ho od sebe ještě popohnal – a rozestoupili se do bezpečnější vzdálenosti. S tím koresponduje i zkušenost jedné majitelky ponyho, který v bouřce pokaždé velmi důsledně od sebe odhání spřátelenou klisnu, se kterou jinak nemá problém, aby byli blízko u sebe. Zda mu instinkt říká, že díky většímu odstupu je menší riziko, že při zásahu bleskem uhynou oba dva, nevíme, ale je zajímavé sledovat, jak se vaše stádo během blýskání a hromů chová. Silný déšť v kombinaci s vichrem nebo kroupami doprovázející bouřku už koním vadí a řeší to tím, že se semknou, otočí proti náporu větru a deště zadkem, stojí s hlavou skloněnou a prostě čekají, až tento nečas přejde. Často se mě klienti ptají, proč nejezdíme, když jen hřmí, blýská se, ale ještě neprší - a sami si obvykle odpovídají, že koně mají strach. Ne, koně se bouřky nebojí, spíše je může vyděsit strach jezdce.

Kůň a jezdec

Koně v bouřce na vyjížďce spíše může rozhodit a stresovat jezdec. Jestliže se bojí, koně jeho rozpoložení vnímají a když sami znervózní, pak to nemají spojené se zářícími větvičkami blesků na obloze a hromobitím, ale s malou dušičkou jezdce. Sama mám z bouřky velký respekt a zadunění hromu je pro mě jasné ordre – otočka a co nejrychleji domů. Koneckonců jsme takhle pěkně doběhli dvě vytrvalostní soutěže včetně Mistrovství republiky. 

Trochu statistiky

Bohužel se nikdy nelze setkání s bouřkou stoprocentně vyhnout, především pokud jde o lokální jevy. Někdy vás zaskočí, i když jste před jízdou strávili dlouhé chvíle s "aladinem". Na druhou stranu, jestliže jsme ochotní vézt se denně autem, pak jen riziko na silnici na chvíli vyměníme na mnohem menší riziko zásahu bleskem. Statistika nevypadá tak zle. Máte větší šanci vyhrát v loterii, než že vás blesk zabije. Každou vteřinu na Zem uhodí 100 blesků. Jsou oblasti s extrémním výskytem, jako je například oblast ústí řeky Catatumbo do jezera Marakaibo ve Venezuele, kde jsou bouřky kolem 160 dnů v roce, 10 hodin denně s 280 blesky za hodinu.  

Počet blesků v ČR je průměrný, nejvíce bouřkových dní (až 30 dní za rok) se vyskytuje v severních horských oblastech. Nejméně (10 až 20 bouřkových dní) se vyskytuje v západních a středních Čechách a na jižní Moravě. 

Bližší lokalizaci místa, kde se silná bouřka s ničivými projevy skutečně vyskytne, lze upřesnit zpravidla až na základě údajů z radaru, a to zpravidla až v době, kdy konkrétní silná bouřka již vzniká, tedy s předstihem řádově několika desítek minut, nejvýše však několika málo hodin (portalchmi.cz).

Obecný údaj pravděpodobnosti zásahu bleskem je 1:3 milionům, čísla jsou samozřejmě ošemetná, jestliže tomuto riziku jdeme naproti. U nás je počet fatálních případů za rok u lidí v řádech jednotek a desítky zraněných, v sousedním Německu kolem 250 zranění zásahem blesku, 5 lidí zemře. Celkem ročně zemře na světě kolem 24 000 lidí, 240 000 lidí zasažených bleskem přežije. Je tedy 90% šance, že zůstanete naživu a předcházíte-li riziku, tak je prakticky mizivá. U zvířat je číslo vyšší, každý rok zahynou tisíce zvířat včetně koní.

Odhaduje se, že až 80 % úhynů dobytka následkem nehody má na svědomí zásah bleskem (USDA). Pravidelně se objevují zprávy o hromadném úhynu zvířat – letos u nás přišel zemědělec následkem blesku rázem o 26 ks dobytka, o 14 dní později na Slovensku podobný případ úhynu – 23 ks. Roku 2014 zabil blesk 9 koní a 10 psů v německém cirkuse Zirkus Fischer-Starlight, jako apokalyptickou událost označují média smrt více než 300 ks sobů v Norsku z roku 2016 (foto vlevo). V Uruguayi roku 2008 blesk usmrtil 52 telat na pastvině, tři roky předtím v Austrálii 68 krav na mléčné farmě. U nás na Žďársku byl zaznamenán před 20 lety případ koně pracujícího v lese, kterého zabil blesk. Z let dávno minulých je znám tento případ:

Úder blesku měl zlé následky:
usmrtil rolníka, který právě stál na fůře sena a mluvil se svým pomocníkem. Seno bylo zapáleno a pomocník i kůň pozbyli při úderu vědomí. Kůň vědomí opět nabyl, pásl se několik minut, avšak náhle klesl mrtev. Pomocník šok přežil. U zabitého rolníka se kapesní hodinky zastavily v době shodné s oscilogramem a hodinky i řetízek ukazovaly typické stopy roztavení. 
Kůň zahynul podle všeho zvýšeným krokovým napětím. 

Volně žijící populace koní nejsou odkázány na malý, ohrazený prostor, přesto mohou v bouřkách utrpět citelné ztráty – např. roku 1999 v Argentině si extrémně silná bouřka vyžádala 193 mrtvých koní během 48 hodin. V roce 1999 dva hřebci, dvě klisny a jedno hříbě v pohoří Pryor v Montaně přišlo o život jediným úderem blesku. Ohroženi jsou tedy i koně, kteří žijí ve volné přírodě, kde mají větší možnost manévrovat a instinktivně vyhledávat bezpečná místa. 

Nepříjemnou stránkou hrozby zásahu bleskem je prostá skutečnost, že na rozdíl od auta, které má volant, tohle neřídíme, maximálně se před tím můžeme schovat nebo tomu utéct – nebo se modlit, že nebudeme pro blesk příliš lákavou komoditou. „Primárním cílem bleskového výboje je najít nejsnadnější cestu k zemi,“ vysvětluje meteorolog Albert Peterlin, MS. „Jakákoliv cesta nabízející menší odpor je ta nejlepší. Nejpravděpodobnější oblast zásahu jsou vyvýšená místa.

Jednou jsme se vraceli z vyjížďky a míjeli jsme na kopci remízek s několika stromy zničenými bleskem. Říkávalo se, že 2x blesk do stejného místa neuhodí, což mě tehdy trochu uklidňovalo, ale dnes jsou vědci jiného názoru. „Blesk není pouhý náhodný zabiják, ale spíš oportunista, který hledá pro něj nejvýhodnější cestu. Tam, kde jednou udeřil, je pravděpodobnost, že udeří podruhé. Na pastvině, kde zabíjel, to může zkusit znovu,“ říká Peterlin.

Osamocené, velké stromy, pod které se koně rádi uchylují, jsou proti tomuto živlu v nevýhodě. Blesky si vybírají stromy nejen podle pozice – osamocenost, výška, ale také podle druhu. Velmi vysokou náchylnost má akát, po něm dub a buk, tedy velmi tvrdé dřevo. Vysoký strom, pod kterým zvíře hledá útočiště, je v bouřce nebezpečné místo. Na zvíře pod stromem může blesk přeskočit, protože pro něj znamená pohodlnější cestu, nebo ho zabije krokové napětí. Moje známá má dosud před očima hrůzný obrázek z dětství. Při svážení sena přišla bouřka a povoz s koňmi se schoval pod velkou lípu. Náhle udeřil do stromu blesk. Strom i s lidmi a koňmi explodoval a vmžiku bylo vše v jednom plameni. Nikdo nepřežil. 

Samotný velký strom se dá uzemnit, ale měl by to udělat odborník. Vyvýšená místa představují také pastviny na kopci, osamocené stromy a právě i zvířata. Když přidáme mokrou zem od deště a koně jako šikovnou trasu k zemi, máme z toho prima hřiště pro hrátky blesků.

Zasažení bleskem

Jak vypadá zvíře zasažené bleskem, to už kdysi krásně a přesně popsal James Herriot v nezapomenutelné knížce „To by se zvěrolékaři stát nemělo.“

V půli odpoledne mi telefonoval pan Cranford: „Mám tu krávu zabitou bleskem – leží mrtvá na poli.“

Byl jsem překvapen. „Blesk? Jste si tím jist? Dneska jsme tu žádnou bouřku neměli.“ 

Všichni farmáři byli proti blesku pojištěni, většinou to bývala součást pojistky proti ohni, a po prudké bouřce se telefony veterinářů často rozdrnčely žádostmi o prohlídku mrtvých zvířat. Podíval jsem se na trávu kolem velké šorthornky. Byla pošlapaná a vytrhaná a místy bylo vidět holou zem.

„Ale nijak zvlášť rychle nepadala, viďte? Umírala v křečích – můžete vidět, že nohy kopaly do trávy.“

„No dobře, tak to byly křeče, ale po blesku!“ Pan Cranford měl zlobná, malá očka a ta teď přeskakovala z límečku mé košile na pásek kabátu a dolů na gumovky. Nikdy se nedokázal přimět, aby pohlédl lidem do očí.

„Pochybuji, pane Cranforde. Jedním z příznaků zásahu bleskem je, že zvíře padne bez jakéhokoliv zápasu. Někdy mu dokonce zbyde v tlamě kus trávy.“

Zranění bleskem může být přímé, přeskokem, krokovým napětím nebo dotekem. U koní a jiných velkých zvířat se často setkáme s krokovým napětím.

Fatální následky

Obvykle je zásah bleskem pro zvíře fatální, i když nejde o přímý zásah, ale krokové napětí. Úmrtnost koní při krokovém napětí je větší než u lidí. Člověku projede od nohou přes žaludek zase do druhé nohy a nedostane se k srdci, zatímco u koní projde od zadních nohou přes tělo do předních a tím pádem má v cestě srdce. Srdce je primárně kontrolováno elektrickým mechanismem, pokud jde o sílu pulsu a srdeční frekvenci. Často dojde k ventrikulární fibrilaci a kůň uhyne. Při přímém zásahu kůň uhyne v důsledku nervového poškození a okamžité destrukce mozku, kdy kůň padne tam, kde je a jak je.

Jak poznáme, že kůň uhynul v důsledku zásahu bleskem? Málokdy jsou u toho svědci, ač se to někdy stane. Např. majitelka třech koní v Pensylvánii mohla v roce 2016 jen bezmocně přihlížet z okna kuchyně, jak jí blesk usmrtil tři milované koně. Složili se v okamžiku jako domino. Jinak je to tak trochu detektivní práce. Obvykle kůň totálně zkolabuje v pozici, v jaké byl před zásahem. Pokud nedojde ke smrtelnému zápasu, fakt, že uhyne tak náhle a byla v té době v dané oblasti bouřka, napovídá, že šlo o zásah bleskem. Často najdeme i jiné stopy po zásahu – poškozený strom, spáleniny na zemi, kůň mrtvý pod stromem nebo na kopci, blízkost kovového hrazení nebo dráty. Nebo nenajdeme nic. Definitivní diagnózu určí až pitva, a to čím dříve, tím lépe. Jednou z nepříjemností po zásahu bleskem je to, že se zvířata velmi rychle nafouknou. Obvykle nenajdeme popáleniny, pokud je najdeme, pak často vedou přes kohoutek, dolů po nohách nebo po jugulární rýze na straně krku. Někdy se objeví krvácení z nozder, z tlamy nebo z rekta.

Když kůň přežije

Ztráta vědomí po dobu minut až hodin je běžná, ale někteří koně zůstávají v bezvědomí. Dalšími příznaky jsou paralýza obličejových nervů, deprese, krvácení z uší a nozder, ataxie. Endoskopické vyšetření obvykle odhalí krev v hltanu a horních cestách dýchacích. Nejvíce je postižený nervový systém, který má vysokou elektrickou vodivost. Michel Levy, DVM. Dipl. ACVIM, na klinice nemocí velkých zvířat Univerzity v Purdue říká: „Při zásahu bleskem dojde k náhlému nervovému šoku s dočasnou ztrátou vědomí nebo okamžité smrti. Nejvíce je postižený nervový systém – zvířata mohou být v bezvědomí celé hodiny. Když se proberou, mohou se chovat normálně nebo mohou být v depresi či oslepnou...“ Jsou případy, kdy se kůň probral, vstal a po pár metrech klesl mrtvý k zemi.

Pokud kůň přežije, souvisí následky s nervovým systémem. Může jít o poškození zraku, sluchu nebo obojího, kůň může trpět poškozením mozku do té míry, že má problém fungovat.

Léčba koní probíhá symptomaticky. V praxi je to ale tak, že kůň je buď mrtvý nebo se zotaví dřív, než se začne s léčbou. Najít veterináře, kterého zavolali k žijícímu koni po zásahu bleskem, je rarita. 

Prognóza může být od plného zotavení po trvalé následky. „Poškozené nervy se nehojí snadno,“ říká Dr. Dean Scoggins z Univerzity v Illinois, „kůň se může nebo nemusí vyléčit. Pokud se z toho má dostat, pak by k tomu mělo dojít v prvních dvou až třech týdnech. Jestliže se jeho stav nezlepší, ať už jde o ztrátu zraku, ohluchnutí nebo kulhání v důsledku nervového poškození, pravděpodobně už to nebude lepší.

Během bouřky, která řádila v Lee County na Floridě, byli zasaženi dva koně. Jeden z koní ze Star K Equestrina Centre byl mrtvý, druhý otřesený, ale naživu. Podle slov majitelky se choval divně. Pohyboval se, jako kdyby špatně viděl, kroutil hubou. Jeho stav se ale rychle upravil. Bouřka přišla náhle a podařilo se jim dostat včas koně do stájí, až na tyhle dva. Pro majitelku je to zkušenost i poučení pro ostatní. Pokud je možnost, doporučuje se dát koně v bouřce dovnitř.

Přežil nepřímý zásah

Z kazuistiky Fourways Equine Clinic, RSA.

Valach po nepřímém zásahu bleskem utrpěl poškození nervového systému a projevoval těžké neurologické abnormality a související traumatická zranění. Od samého začátku byl nepohyblivý, slepý a hluchý. Měl poškozený vestibulární systém. Rentgen vyloučil fraktury lebky, které mohly způsobit podobné klinické příznaky.

Další abnormality zasaženého koně:

  • Nystagmus (rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů) horizontální, rotační nebo vertikální
  • Narušení proprioreceptivity (neuvědomuje si pozici těla a nohou)
  • Naklánění hlavy směrem k lézi nebo od (vzácně) léze
  • Deprese
  • Slabost
  • Pohyb do kruhu
  • Deficit obličejových nervů, zkroucení huby, slabé reflexy, skleslé uši, vypadávání krmiva, snížení tvorby slz s následkem ulcerace rohovky
  • Dysmetria – narušení prostorové orientace, neschopnost cílených pohybů, odhadu vzdálenosti
  • Těžká ataxie
  • Kývavé pohyby hlavy
  • Ztráta sluchu

 

Prognóza závisí na příčině neurologického deficitu. Postižená zvířata se časem přizpůsobí a mohou se navrátit k předešlé funkci, i když se příznaky projeví, pokud mu zavážeme oči. Prognóza je horší při oslepnutí, protože zvíře ztratí možnost vizuálně kompenzovat špatnou funkci vestibulárního systému.

Poškození obličejových nervů často přetrvává, jen s mírným zlepšením v průběhu času. Pokud se během 4 měsíců alespoň trochu jejich funkce obnoví, je šance plného zotavení.

Je potřeba u takového koně dávat pozor a nejezdit za špatných světelných podmínek. Může to vyvolat klinické příznaky a koně vyděsit, což by mohlo být nebezpečné. Tento kůň byl léčen symptomaticky a pomalu se během 12 měsíců zotavil natolik, že ač má mírné příznaky vestibulárního syndromu, úspěšně se svou jezdkyní skáče parkury na nižší úrovni.

Pojištění zvířat proti zásahu bleskem existuje, ovšem pokud je to jednoznačné - ve smlouvách se dočteme, že "z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody vzniklé následkem nepřímého úderu blesku" nebo "úderem blesku se rozumí bezprostřední přechod blesku na pojištěné zvíře". Jisté je, že nelze velká stáda zahánět při každém blýsknutí domů, že koně máme venku i v bouřce. Maximálně můžeme rozhodnout, zda se budou pást na místě lákavém pro blesky, tedy na kopci s osamělými vysokými stromy, nebo poblíž stožárů el. vedení, které nemusí být správně uzemněné, takový případ již nastal a škodu majitelka vysoudila na společnosti ČEZ. 

Závěr: ano, koně zásah bleskem mohou přežít, otázkou je, s jakými následky a kdy je to tedy pro ně i jejich majitele ta lepší varianta.

Doporučuji si v bouřkovém období připomenout tyto články:

Zdroje:

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Filip Tesař

    Sobi, ne jeleni

    12:29 - 02. 07. 2020

    Výbornej článek, akorát na poslední fotce jsou sobi, ne jeleni. Ale to je drobnost. Ale zajímavější je vyjádření odborníka na ten hromadnej zásah (uhynulo jich naráz 323 kusů!):

    “Lightning does not strike a point, it strikes an area,” said John Jensenius, a lightning safety specialist with the National Weather Service. “The physical flash you see strikes a point, but that lightning is radiating out as ground current and it’s very deadly.”

    https:// http://www.nytimes.com/2016/08/31/science/lightning-strike-dead-reindeer.html

    („Blesk nezasáhne bod, zasáhne oblast,“ uvedl John Jensenius, odborník na ochranu před blesky v National Weather Service. „Fyzický výboj, který vidíte, zasáhne bod, ale tento blesk se šíří jako pozemní proud a je velmi smrtící.“)

  • 2. gamblerka

    sobi

    22:24 - 02. 07. 2020

    Ano, je děsivý, jak se to může šířit a složit celý stádo zvířat. Soby jsem opravila, moc díky za upozornění.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: