Drezurní kůň by měl být klidný, pružný, uvolněný, sebevědomý, pozorný a bystrý a měl by se svým jezdcem tvořit dokonale harmonický pár. Realita drezurních obdélníků je ale často jiná a spíše než soulad a harmonii zde můžeme pozorovat celou plejádu projevů konfliktního a nekooperativního chování. Hodnocení drezurních úloh a testů by ze své podstaty – a také dle platných pravidel FEI – mělo podporovat uplatňování šetrných tréninkových postupů. Jak se ale zdá, tak tomu vždy a všude není – a je jedno, zda mluvíme o úrovni základní nebo o soutěžích na úrovni Grand Prix Special.
„Kolmice“ je pomyslná svislá linie, která začíná na čele koně a vede kolmo na zem, před ní nebo na ní se má nacházet nos koně. Jak si dobrou pozici hlavy ještě lépe představit? Podívejte se na oko a nozdru. Jakmile je nozdra před svislou linií vedenou od oka, hlava koně je před kolmicí. V případě velmi dobře padnoucí uzdečky se můžeme orientovat i podle ní - lícnice má být svislá. Pokud je tedy pomyslná svislá linie nosu koně přesně kolmá k zemi, pracuje kůň na kolmici. Jakákoli další flexe krku posouvá tuto linii za vertikálu (kolmici), což má za následek zmenšení úhlu mezi hlavou a krkem. To následně vede ke stlačení struktur, jako je průdušnice a příušní žláza, zhoršení fyziologické funkce určitých svalů a také k narušení zorného pole – což v konečném důsledku vede ke snížení pohody koně.
Kůň na obrázku je za kolmicí, linie jeho nosu je za žlutou čárou, která zde představuje vertikálu
Ve studii, publikované v březnu tohoto roku, odhalil výzkumný německo-švýcarský tým znepokojivá zjištění: Mezinárodní drezurní jezdci, kteří se umístili výše ve světovém žebříčku, měli své koně na opracovišti a během soutěže častěji a více za kolmicí než ti jezdci, kteří se ve světovém žebříčku umístili na nižších pozicích. Koně jezdců z vrcholu světového drezurního žebříčku také vykazovali obecně více konfliktního chování – například švihání ocasem a neobvyklé orální chování (jako je ukazování zubů a jazyka, plazení jazyka, kousání udidla, žvýkání s otevřenou nebo uzavřenou tlamou) – čím více nebo čím déle byla jejich hlava za kolmicí a to ať už při soutěži nebo během opracování.
A vědci zjistili ještě něco – drezurní rozhodčí měli tendenci podporovat tuto znepokojivou tendenci tím, že dávali vyšší známky koním, kteří soutěžili s hlavou více za kolmicí.
V rámci studie bylo analyzováno 6571 videozáznamů. Měřeny byly úhly linie nosu koně, týlu a lopatky v rámci práce ve vyšších chodech. Z těchto údajů byl následně vypočítán průměr každého z těchto úhlů pro každého koně na všech jeho videozáznamech. Zaznamenáno bylo také každé konfliktní chování, u kterého by se dalo očekávat, že když se bude projevovat s vysokou frekvencí, bude odrážet stres, bolest nebo nepohodlí, a tedy naznačovat zhoršení pohody.
V rozsáhlé analýze vědci zjistili, že průměrný úhel linie hlavy u všech koní dohromady byl 11 stupňů za vertikálou během opracování a 5 stupňů za vertikálou během soutěže. Průměrný úhel v týlu byl v důsledku toho větší/otevřenější během soutěže, 28° ve srovnání s 24°. Koně obecně vykazovali více konfliktního chování čím více byla jejich hlava za kolmicí, ať už při soutěži nebo během opracování.
Analýza videozáznamů také doložila, že vysoké skóre jasně korelovalo s polohou hlavy a krku během soutěže – koně, jejichž linie nosu byla více za kolmicí, dosahovali vyšších skóre a celkově lepšího hodnocení. Tolerované pozice hlavy a krku koní v drezurních soutěžích nejvyšší úrovně odporují zavedeným pravidlům. Přesto tyto odchylky nejsou rozhodčími v soutěžích penalizovány.
Analýza tedy prokázala, že:
Až na několik výjimek všichni jezdci, jejichž výkony byly analyzovány ve studii, patřili mezi 100 nejlepších drezurních jezdců ve světovém žebříčku FEI. A to je jednoznačně znepokojivé zjištění.
Tato studie, a další jí podobné studie, přináší z hlediska welfare zvířat velmi nepopulární výsledky. V současné době čelí jezdecký sport stále ostřejší kritice, a to i ze strany široké veřejnosti, a my jsme proto povinni učinit vše pro to, aby náš sport měl čistý štít. Je třeba více zapracovat jak na vzdělání jezdců, tak i na vzdělání rozhodčích. Dění v drezurních obdélnících musí ctít pravidla a mít jako prioritu welfare. Pokud tomu tak nebude, může se nám to v budoucnu hrubě nevyplatit. Bez podpory totiž může drezurní sport raz dva zmizet z veřejného zájmu i prostoru.
Studie „Comparison of head–neck positions and conflict behaviour in ridden elite dressage horses between warm-up and competition“ od Kathrin Kienapfel, Lara Piccolo, M. Cockburn, Annik Gmel, Dominik Ruess a Iris Bachmann byla publikována v časopise ‚Applied Animal Behavior Science‘ v březnu 2024 a lze si ji přečíst v originální anglické verzi zde .
Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...
Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...
