Přes tři hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Ornitologové tu vyhloubením centrálního ptačníku významně rozšířili již existující mokřad u Jaroměře, který s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků patří k nejvýznamnějším v kraji. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku.

Centrální ptačník je dalším milníkem pro Josefovské louky, které v údolí Metuje vznikají od roku 2006 a od té doby se změnily v místo s ohromující druhovou pestrostí. „Nový centrální ptačník je prozatím největší projekt na Josefovských loukách a náš splněný sen. Jde o komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy o celkové velikosti 3 hektary. Ptačník navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru – Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy. Navíc tu pozorujeme dramatický nárůst počtu obojživelníků, jako jsou čolci nebo ropuchy obecné a zelené“ říká správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.

Ornitologové doufají, že díky novému ptačníku park přiláká i nové druhy. „Na Josefovských loukách jsme spočítali už 192  druhů ptáků a nový ptačník může tento počet ještě rozšířit. Starší Slavíkovský ptačník, vyhloubený v roce 2018, přilákal k hnízdění i kriticky ohrožené vodouše rudonohé. Na novém ptačníku bychom si přáli hnízdění dalších párů těchto vzácných ptáků. Ptačník už v předjaří posloužil jako tahová zastávka rekordního počtu vrubozobých ptáků. Desítky čírek obecných a modrých, hvízdáků eurasijských, kopřivek obecných a dokonce i vzácných lžičáků pestrých. Věříme, že alespoň někteří z nich zůstanou na hnízdění. Už teď se radujeme z prvního potvrzeného hnízdění hus velkých, na které jsme řadu let čekali. Je jasné, že až vyhloubení velkého ptačníku tyto velké ptáky k hnízdění přimělo. Nový ptačník přilákal také vzácného bukače velkého, kterého jsme v parku pozorovali teprve podruhé,“ sděluje Michálek.

Vyhloubení ptačníku podpořily Norské fondy a na financování se podílí i stovky dárců z řad široké veřejnosti. Území v údolí Metuje o velikosti 85 ha vykupuje ČSO především z darů a slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Nově vytvořené tůně ptačníku navíc zadržují vodu a zajišťují termoregulaci ovzduší, čímž přímo pozitivně ovlivňují  životní podmínky lidí v okolí.

ČSO postupným vykupováním pozemků z darů mění Josefovské louky na ptačí ráj. Rozmanitá příroda tu vznikla vlivem citlivých opatření, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva koní a praturů a také hloubení tůní. Výsledkem je 8 druhů obojživelníků, skoro 40 druhů vážek, 192 pozorovaných druhů ptáků a mnoho dalších.

Páteří parku je sto let starý závlahový systém napojený na řeku Metuji, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit hned několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo několik druhů skrytě žijících chřástalů.

Další informace

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další tři již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.

• Více o Josefovských loukách na josefovskelouky.cz
• Více o rezervacích ČSO na cz/rezervace/