Francouzští vědci přinesli první důkazy podložené magnetickou rezonancí (MRI) o tom, jak zásadní negativní dopad má předčasné odloučení od matky na vývoj hříbat. Studie potvrdila, že brzký odstav neovlivňuje pouze psychiku, ale prokazatelně brzdí růst, narušuje zrání klíčových oblastí mozku a snižuje odolnost vůči stresu i sociální kompetence.
Je známo, že sociální interakce formují fyziologický i behaviorální vývoj potomků. Nedostatek péče nebo ztráta klíčové vazbové osoby vedou u savců (zvířat i lidí) k negativním následkům. U koní již dřívější studie naznačovaly, že odstav vynucený člověkem příliš brzy (obvykle ve věku 6 měsíců) přináší rizika. Nová studie na modelu koně domácího (Equus caballus) však poprvé zkoumala, jak přesně se tzv. afiliativní chování (chování zaměřené na sociální spojení, blízkost a kooperaci) propisuje do vývoje mozku a těla.
Výzkumný tým využil velmi pokročilé metody, včetně magnetické rezonance (MRI), aby mohl detailně sledovat vývoj specifických mozkových struktur. Do studie bylo zahrnuto 24 koní rozdělených do dvou skupin, které byly drženy ve shodných podmínkách (společné ustájení s volným přístupem do venkovního výběhu). Cílem bylo zkoumat dopady ztráty matky na vývoj mozku a tzv. biobehaviorální dráhy až do dospívání, a to v prostředí, které bylo pro obě skupiny sociálně podnětné (aby se vyloučil stres ze samotné izolace).
Data z MRI byla získána měsíc po odstavu. Dále vědci prováděli opakovaná behaviorální a fyziologická měření (hmotnost, krevní testy na kortizol, oxytocin, inzulín, IGF-1 atd.) v intervalech 1, 3 a 7 měsíců po odstavu.
Závěry studie jsou jednoznačné. Prodloužená přítomnost matky má přímý vliv na zrání mozkových oblastí, které jsou zodpovědné za sociální chování a fyziologickou regulaci – konkrétně hypotalamu a amygdaly.
Hříbata, která mohla zůstat s matkou déle, vykazovala pozitivnější a adaptivnější sociální chování, více času trávila odpočinkem a prozkoumáváním okolí. Tyto výhody se projevily i přesto, že odstavená hříbata žila ve stejně kvalitním skupinovém ustájení. To dokazuje, že přítomnost matky je nenahraditelná a nelze ji plně kompenzovat pouze přítomností vrstevníků.
Překvapivé byly i výsledky v oblasti fyziologie. Hříbata s matkami strávila méně času příjmem potravy než jejich odstavení vrstevníci, přesto však více přibírala na váze.
Biochemické analýzy odhalily vyšší koncentrace triglyceridů a cholesterolu, což u rostoucích jedinců indikuje lepší nutriční status a efektivnější hospodaření s energií. Ukazuje se, že zrání mozku podporované přítomností matky přímo optimalizuje centrální regulaci metabolismu. Přetrvávající mateřská péče tak zajišťuje hříběti nezbytnou emoční stabilitu, která prokazatelně minimalizuje stresovou zátěž organismu a stimuluje fyziologické procesy klíčové pro příjem potravy a zdravý tělesný růst.
Studie zdůrazňuje roli matky v rozvoji tzv. allostatické regulace. Jde o schopnost organismu pružně se přizpůsobovat chronické zátěži (stres, nemoc) prostřednictvím fyziologických změn. Tento systém se vyvíjí v raném věku.
Matka pro hříbě představuje mnohem více než zdroj mléka. Funguje jako „emoční štít“, který tlumí dopady stresu. Předčasné odebrání tohoto štítu v kritické fázi vývoje nutí organismus hříběte investovat energii do zvládání stresu na úkor růstu a zrání nervové soustavy. Hříbata ponechaná s matkou měla tento regulační systém vyvinutý prokazatelně lépe, což z nich do budoucna činí stabilnější a odolnější jedince.
Výsledky by měly být silným impulsem pro přehodnocení tradičních chovatelských postupů. Odstav v 6 měsících, ač běžný, bere hříběti v klíčové fázi vývoje jeho hlavní oporu. Prodloužení doby, kterou hříbě stráví s matkou, není jen otázkou „pohody“, ale investicí do jeho celoživotního zdraví, výkonnosti a psychické stability.
Reference: Valenchon, M., Reigner, F., Lefort, G., Adriaensen, H., Gesbert, A., Barrière, P., Gaude, Y., Elleboudt, F., Lévy, I., Ducluzeau, C., Dupont, J., Lainé, A.-L., Uszynski, I., Dardente, H., Poupon, C., Lansade, L., Calandreau, L., Keller, M. & Barrière, D. A. (2026). Affiliative behaviours regulate allostasis development and shape biobehavioural trajectories in horses. Nature Communications, 17(1). Dostupné zde.
