Každý tuto chybu už někdy udělal, ať už s obilninami nebo s granulemi a muesli. Každá obilnina, koncentrát nebo kompletní krmivo, přestože má podobný objem, může mít rozdílnou hmotnost. Věnujte proto pozornost informacím o hmotnosti optimální krmné dávky, které jsou na obalu výrobku. Krmná dávka doporučená výrobcem zajistí, že koně dostávají správný poměr mikroživin jako jsou vitaminy, minerály a stopové prvky, které se doplňují v malém množství, ale mají významný vliv na celkové zdraví zvířat. Totéž se týká i objemového krmiva – například travní seno je podstatně lehčí než seno vojtěškové. Vzhledem k tomu, že kůň potřebuje přijmout každý den v objemových krmivech pro záchovu přibližně 1,5 % živé hmotnosti (ideálně 1,8-2,2 %, maximálně okolo 3-5 %) – to je pro 500kilové zvíře asi 7,5 kg – není od věci občas seno podávané koni zvážit. Především pak při změně zdroje objemového krmiva.
Doporučení:

Častou chybou chovatelů je podávání krmiva pro seniory koním, kteří ho ještě nepotřebují. Krmivo pro seniory je obvykle určeno k použití jako kompletní krmivo, což znamená, že obsahuje i vlákninu a je určeno ke krmení starších koní, kteří už nemohou žvýkat nebo trávit seno.
Výzkum provedený na Michiganské státní univerzitě (Elzinga et al., 2014) odhalil, že mezi staršími koňmi (19–28 let) a mladšími dospělými koňmi (5–12 let) nejsou žádné velké rozdíly ve schopnosti absorbovat makroživiny. To znamená, že není potřeba krmit koně seniorským krmivem jen proto, že stárne. Pokud ale má starší kůň špatný chrup nebo jiné problémy související s vyšším věkem, může být krmivo pro seniory skvělý nástroj ke zlepšení jeho kondice i zdraví.
Spíše než klasifikovat zvíře jako staré na základě jeho věku, byste měli posuzovat jeho zdravotního stav podle fyziologických změn. Jedním z příznaků je selhávání chrupu a neschopnost efektivně konzumovat seno. Z tohoto důvodu jsou krmiva pro starší koně navržena tak, aby byla krmena ve větších dávkách.
Doporučení:
Ačkoli detailní souvislost mezi výživou a vývojovými ortopedickými onemocněními mladých koní (například subchondrálními cystami) ještě bude muset být přesně stanoveno, nutriční faktory mohou k rozvoji těchto problémů hříbat a mladých koní přispívat:
Předci domestikovaných koní putovali 32 až 48 kilometrů denně, aby uspokojili své nutriční potřeby, z čehož vyplývá, že většina domácích koní nemá tolik pohybu, kolik by měla mít. Obecně lze říci, že převládá tendence přeceňovat množství pohybu, který kůň v běžném managementu má. Pro mnohé to může být nepopulární názor, vždy je ale lepší vidět náznak koňských žeber než tukové zásoby.
„Je náročné přesvědčit majitele koní, aby krmnou dávku nastavili tak, aby jejich koně měli optimální tělesnou kondici. Koně s nadváhou jsou totiž v jejich očích krásnější, “ říká profesor Brian Nielsen z Michiganské státní univerzity. Velmi mnoho lidí ze světa koní věří, že má odpovídající odborné znalosti, přesto ale snadno zamění osvaleného koně za koně tlustého. Je doloženo, že nižší příjem kalorií koresponduje s lepším zdravím a delším životem. Nielsen neapeluje na krmnou dávku vedoucí k podvýživě, spíš upozorňuje na skutečnost, že obézní koně jsou výrazně více vystaveni riziku vzniku a rozvoje některých závažných onemocnění, než tomu je u koní v ideální kondici – tedy koní s mírně viditelnými žebry.

Doporučení:
Pokuste se při sestavování krmné dávky vycházet z odpovídajících informací souvisejících s úrovní aktivity koně. Mějte na paměti, že většina koní spadá do kategorie lehce až středně těžce pracujících.
Pokud krmíte tak, že mícháte celou recepturu krmné dávky, tedy jadrné krmivo a doplňky dohromady, můžete nadělat víc škody než užitku. Některé z výživových doplňků nebyly k tomuto typu podávání navrženy a mohou vytvářet nevhodné interakce mezi makro a mikroživinami v gastrointestinálním traktu koně. Například přebytek zinku v krmné dávce může negativně ovlivnit schopnost těla absorbovat a využívat měď.
Může také dojít k tomu, že z množství podávaných doplňků bude organismus koně přetížený a živiny nevstřebá. „Za krmné doplňky majitelé koní často utrácejí peníze úplně zbytečně,“ podotýká Nielsen.
Doporučení:
Pokud krmíte více než dvěma doplňky, konzultujte kombinaci s odborníkem na výživu koní, abyste se ujistili, že produkty nemají vzájemné negativní interakce nebo vedlejší účinky.
Když přidáváte do krmné dávky koně nový doplněk, nečekejte, že se jeho účinek projeví hned. V mnoha případech výrobci doplňků uvádějí, že avizované vlastnosti produktu se neprojeví dříve než za 60–90 dní. Neměňte proto druhy a značky doplňkových produktů příliš často. I to by mohlo by totiž mohlo vést k problémům GI traktu koně.
Pokud se rozhodnete provést jakékoliv změny v krmné dávce, provádějte je pomalu, abyste minimalizovali možnost vzniku poruch trávení. Můžete například použít sedmi až desetidenní přechodné období, v průběhu kterého přidáte a nahradíte 25 % starého sena nebo jádra 25 % nového. Můžete například krmit 25 % nového typu krmiva a 75 % starého po dobu dvou až tří dnů, poté 50 % nového s 50 % starého po dobu dvou až tří dnů a nakonec 75 % nového typu s 25 % starého po dobu dvou až tří dnů.

Objemové krmivo je základem výživy koní. Zajišťuje mechanické nasycení, je hlavním zdrojem vlákniny i hnacím motorem celého trávicího traktu. Nepřetržitý přístup k objemovým krmivům odpovídá fyziologickým potřebám koně lépe než dvě až tři menší krmné dávky za den. I když zajištění kontinuálního přístupu k objemovému krmivu může být pro ošetřovatele časově náročné, lze ho zajistit. Častou dietetickou chybou je krmení ráno a večer spolu s dlouhodobým pobytem ve výběhu bez příkrmu nebo pastvy. Doba delší než 5-6 hodin je nevhodná a trávicí trakt koně se zpomaluje.
Důležité je si uvědomit, že v průběhu roku se kvalita pastvy mění, záleží také na jejím složení, ročním období, kvalitě půdy a dalších aspektech, jako například péče o pastvinu, sekání nedopasků, přísevy atd. Stejně tak se mění i kvalita sena, velmi záleží na době sklizně, na tom, zda sklízíme ráno nebo odpoledne – to má vliv na obsah cukrů v píci, a také oblasti, kde seno pěstujeme. Například jetelotravní směs bude vždy obsahovat více bílkovin než luční seno. Seno z horských oblastí pro změnu o něco více vápníku (složení půd) než seno z nížin. Dále velmi záleží na skladbě travin a bylin, zda obsahuje leguminózy (jetele, vojtěšku) a podobně. Tedy jak kvalita pastvy, tak kvalita sena může být diametrálně odlišná a to by měla krmná dávka zohlednit.
Doporučení:
Chcete vědět víc? Doporučujeme článek Ing. Denisy Tiché: Základy výživy koní: Jak sestavit krmnou dávku?
Od podzimu loňského roku probíhala intenzivní komunikace mezi Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a Armád...
Mezinárodní Cena UNESCO–Řecko Meliny Mercouri se uděluje od roku 1997 správcům kulturních krajin za příkla...