Řeč těla…co koně preferují?

Řeč těla

Řeč těla je nedílnou součástí projevu každého z nás. Mimická gesta a postoje jedince vyjadřují vědomé i nevědomé emoce a jsou dobře čitelné a srozumitelné jak v rámci našeho živočišného druhu, tak i mimo něj. Signály, které prostřednictvím držení těla, gest a mimiky obličeje projevujeme, totiž bezchybně dekódují nejen domestikovaní psi a koně, ale i evolučně vzdálené živočišné druhy. Ukazuje se dokonce, že informace o tom, v jakém jsme emociálním rozpoložení – a co tedy od nás lze s velkou pravděpodobností očekávat –, jsme schopni předávat i prostřednictvím neviditelných chemických signálů, které produkuje naše tělo.

Protože koně jsou sociálně velmi sofistikovaní, dokáží řeč těla efektivně dešifrovat. O tom, jak úspěšnými trenéry jsme, proto rozhoduje široká škála detailů, ke kterým patří i naše emociálního naladění.

Přestože někteří trenéři a školy s řečí těla, jakožto tréninkovou metodou, pracují, nebylo doposud provedeno mnoho výzkumů, které by se reakcím netrénovaných koní na specifické držení těla člověka, věnovaly. Zajímavá je proto v této souvislosti nedávno publikovaná studie vědců z University of Sussex v Anglii. 

Průběh studie

V rámci studie byla testována míra ochoty koní přiblížit se k jedincům vykazujícím různé typy řeči těla. Do studie bylo zavedeno 45 koní a pět párů modelových osob, které s danými koňmi nikdy nebyli v kontaktu. Všechny modelové osoby byly ženy, přibližně stejné výšky a stavby těla, oblečené v podobném oděvu. Jejich tvář byla zakryta tmavým nákrčníkem až do výše očí, aby se minimalizoval vliv mimických projevů obličeje.

V první části experimentu, který měl za cíl motivovat koně ke kontaktu, zaujaly dvě osoby neutrální polohu těla, stály čelem k sobě s nohama mírně od sebe a hlavou směřující mírně dolů Poté, co se k nim jednotliví koně přiblížili, byli odměněni potravou. V další části experimentu osoby zaujaly odlišné postoje: Jedna osoba zaujala dominantní pozici, držela své tělo vzpřímeně a ruce měla v bok, zatímco druhá stála s mírně pokrčenými koleny, svěšenými rameny a založenýma rukama, aby vyjádřila submisivní postoj. Kůň měl v rámci této části experimentu na výběr, zda přistoupí k osobě s dominantním či submisivním držením těla.

                                           Pozice demonstrantů během první a druhé fáze testu testu (dominantní vlevo, submisivní vpravo)

Výsledky studie

Koně v rámci experimentu vykazovali významnou preferenci pro submisivní držení těla. K „submisivní“ osobě se přiblížili 90krát, k „dominantní“ osobě jen 27krát, přičemž žádný jedinec nevykazoval celkovou preferenci přiblížit se k osobě v dominantním postoji.

                                       a Frekvence prvního přiblížení podle typu pozice; b frekvence preferenčních skóre podle typu držení těla

Tyto výsledky dokládají schopnost koní spontánně rozlišovat mezi pozicemi lidského těla, a to bez explicitního tréninku a vůči neznámým jedincům. Přesto ale nelze jednoznačně říci, že máme do kontaktu s koňmi vstupovat výhradně v submisivním postoji. Je totiž vysoce pravděpodobné, že koně (a i další druhy vyšších živočichů) dávají přednost společnosti submisivních jedinců v některých kontextech a dominantních jedinců v kontextech jiných. Příklad? Při příjmu potravy nebudou koně jednoznačně preferovat blízkost dominantních jedinců, a to ze strachu z agrese. Jiný postoj ale nejspíše zaujmou, pokud bude stádo v ohrožení. Jiné uskutečněné studie také kupříkladu ukázaly, že koně se rychleji učí od dominantních členů skupiny než od jedinců submisivních. Kontext tedy nejspíše skutečně hraje významnou roli!

A co s tím?

Dnes již víme, že emoce mají vliv na způsob, jakým nás koně vnímají a desítky uskutečněných výzkumů ukazují, že koně jsou na emociální podněty velmi vnímaví. Nejen, že efektivně detekují a vyhodnocují výraz naší tváře, mimická gesta, držení našeho těla a pachy, které vydáváme, ale překvapivě dobře dešifrují i emociální obsah, který je daný modulací našeho hlasu a neverbálními zvuky – například smích či pláč, které v určitých situacích naše vokalizace doprovází. Koně tedy velmi dobře vědí, co se s námi děje, když se smějeme, když pláčeme, a odpovídajícím způsobem reagují i na změny úrovně lidské úzkosti. 

Přesvědčení, že osoba manipulující a trénující koně musí být dominantní a stát na tzv. nejvyšší pozici (tj. v pozici alfa) vůdce stáda, může mít na koně negativní vliv a může mít za následek vyhýbavé chování, které snižuje efektivitu výcviku, a proto je kontraproduktivní. S dominantním přístupem lidí ke koním je spojena celá řada výcvikových postupů, které mohou být ve výsledku při nejlepším nespravedlivé, při nejhorším nehumánní a téměř vždy kontraproduktivní ve vztahu k celkové efektivitě výcviku.

Doufejme tedy, že se uskuteční i další výzkumy, které pomohou najít odpovědi na otázky týkající se flexibility mezidruhové komunikace. Mohly by nám totiž pomoci lépe pochopit, jak zvířata komunikují prostřednictvím řeči těla a jak vnímají řeč těla člověka. Již nyní bychom ale měli věnovat maximální pozornost jak signálům, které v rámci komunikace s koňmi vysíláme, tak i signálům, které koně vysílají k nám. Můžeme se tak vyhnout možným konfliktům a zefektivnit naše vzájemné interakce jak v běžné manipulaci s koněm, tak i na kolbišti.

Zajímá vás tato problematika? Můžete si přečíst i některé z dalších článků, které Equichannel na dané téma publikoval.

Nové možnosti komunikace mezi člověkem a koněm

Chcete se stát „zaříkávači koní“? Věda už zřejmě ví, jak na to!

Hlasové pomůcky v tréninku našich koní

Použité zdroje

Amy V. Smith, Clara Wilson, Karen McComb, Leanne Prooops: „Domestic horses (Equus caballus) prefer to approach humans displaying a submissive body posture rather than a dominant body posture“, Animal Cognition 2018

Henshall C, McGreevy PD (2014) The role of ethology in round pen horse training—a review. Appl Anim Behav Sci 155:1–11. doi:10.1016/j.applanim.2014.03.004

Smith AV, Proops L, Grounds K et al (2016) Functionally relevant responses to human facial expressions of emotion in the domestic horse (Equus caballus). Biol Lett 12:20150907. doi:10.1098/rsbl.2015.0907