Mají koně rádi práci?

Někteří koně jsou dychtivými a ochotnými partnery. Jsou nadšení, že nás vidí, ve výběhu jdou rovnou k nám a ohlávku si prakticky sami nasazují na hlavu. Tréninky s nimi jsou skvělé a jak jezdec, tak i kůň vypadají spokojeně, uvolněně a společnou práci si užívají.

Oproti tomu ale existují koně, kteří nikdy nechtějí být chyceni, zuby nehty bojují se svými jezdci, jen aby se mohli vrátit zpět do stáje, a nebo jsou tak líní, že pod sedlem vypadají, jako by se vůbec nebyli schopni normálně pohybovat.

Zákonitě tedy vyvstává otázka: Pracují koně rádi?

Etické otázky

Se stále vzrůstajícím důrazem na dobré životní podmínky zvířat je stále častěji diskutována otázka, zda by lidé vůbec měli na koních jezdit nebo je zapřahat. Pokud by platilo, že koně by raději byli jen na pastvině a žili si klidným životem v podstatě bez lidských zásahů, kde bereme právo nutit je pracovat?

Ponecháme stranou argument, že koně by si měli „vydělávat na živobytí“ a zeptáme se etologů na to, jak koně vnímají práci – a hlavně na to, jestli je práce baví.

Ačkoli se jen málo studií zaměřilo na tuto konkrétní otázku, mnoho vědeckých pracovníků zabývajících se koňmi a jezdectvím věří na základě osobních, profesionálních a vědeckých zkušeností, že koně mohou pracovat skutečně rádi. Není tomu tak ale u všech koní – a je na nás, abychom zjistili, proč koně práce nebaví a umožnili jim získat novou pozitivní zkušenost.

Šťastný kočárový kůň?

Výzkumníci z Fakulty veterinárního lékařství na univerzitě Yucatán v Mexiku tvrdí, že předběžná studie, na které pracovali, naznačuje, že mnoho kočárových koní v oblasti Yucatánu si svou práci užívá. V rámci výzkumu strávili dlouhé hodiny sledováním indikátorů chování jak pozitivních, tak negativních emocí u těchto pracujících koní.

Zejména si všimli výrazného frkání – nedávno identifikovaného indikátoru koňského „štěstí“ – které se vždy významně více objevovalo těsně předtím, než byli koně připřaženi ke svým turistickým kočárům, a také hned po samotném ukončení turistických výletů.

Přesto získaná raná data ukazují, že koně měli často uši v poloze, která je spojována s pozitivními emocemi – tedy dopředu nebo uvolněně a do strany. Také frekvence mrkání naznačovala převažující pozitivní emoce. Tato zjištění – tedy zvýšená frekvence frkání i mrkání – vyvolávají dojem, že alespoň stav těsně před prací a po ní je pro koně pozitivní a zřejmě je tedy baví to, co dělají. I když získané údaje nic nevypovídají o tom, co si koně myslí o práci samotné, naznačují, že koním zřejmě nepůsobí problémy zahájení a ukončení práce. Neprojevovali totiž negativní emoce v době, kdy očekávali zahájení práce, a ani když práci ukončili.

 „Je důležité najít důkazy o tom, že pracující zvířata mohou být nejen v dobrém zdravotním a duševním stavu, ale že mohou také zažívat pozitivní emoce při výkonu práce,“ říká González-Pech.

Pracuje váš kůň rád? Zeptej se ho!

Odpověď na otázku, zda koně pracují rádi, není těžké najít. Je totiž vepsána do jejich tváří – a někdy dokonce i do jejich těl. „Koně jsou jako velký francouzský mim Marcel Marceau,“ říká González-Pech. „Vždy nám něco říkají beze slov. Stačí tedy naučit se jim naslouchat.“

Francouzská behavioristka Léa Lansade, PhD, souhlasí. „Všichni jezdci, vozatajové a cvičitelé by měli vědět, jak identifikovat mimické výrazy a další projevy emocí koní, měli by umět najít vodítka, která nabízí odpověď na otázku, jak se kůň cítí,“ říká Lansade, výzkumný pracovník ve Francouzském institutu pro koně a jezdectví (IFCE) a chování Národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA).

„Koně mají způsob, jak máchnout ocasem, když je jim něco nepříjemné, a disponují mnoha výrazy obličeje, které souvisí s projevy pozitivních i negativních emocí,“ říká. „Také některé jejich konkrétní pozice a projevy chování jasně signalizují pocit strachu, když ho prožívají.“

„Tyto projevy a signály bychom při práci se svým koněm měli hledat; jsou totiž efektivní metodou, jak zjistit, zda si náš kůň konkrétní lekci užívá anebo ne,“ dodává. Je pravda, že vědci prozatím lépe identifikovali projevy toho, že koně jsou nešťastní, než signály, kterými sdělují, že jsou šťastní. Výzkum ale dále pokračuje a nacházejí se další a další vodítka – jako je frkání – která by mohla být využívána, abychom lépe porozuměli tomu, jak kůň vnímá svou práci – zda ji přijímá bez negativních pocitů a zda si ji skutečně užívá.

„Pokud chcete zjistit, zda má váš kůň rád práci, o kterou ho žádáte, je možné provést jednoduchý test,“ vysvětluje Lansade. „Vyberte si jedno určité místo nebo jízdárnu a tam dělejte se svým koněm jeden konkrétní druh práce a pak další určité místo nebo jinou jízdárnu, kde s koněm budete dělat jiný druh práce. Po nějaké době nechte koně, aby vás vedl tam, kde on sám chce být. Jeho preference vám mohou hodně napovědět o tom, co si váš kůň o těchto dvou druzích práce myslí.“

Týmová kolegyně vědkyně Lansade, inženýrka sociální péče Alice Ruet, PhD, která rovněž pracuje v IFCE v Saumuru ve Francii, mimo to také navrhuje, abychom si vždy udělali trochu času navíc a pozorně sledovali své koně ve stájích nebo výbězích před a po práci. „To, jak koně stojí, jaké pozice zaujímají, nám totiž může prozradit důležité informace o tom, jaké pocity koně z dané práce (a pravděpodobně i jiných druhů práce) mají,“ říká.

„Není na nás, abychom říkali, jestli se koním jejich práce líbí nebo ne,“ dodává Lansade. „Naopak, musíme se zeptat koní! A jejich reakce budou odvislé od individuálních preferencí každého z nich.“

Správná práce pro správného koně

Vědci dnes mají v rukou důkazy, které dokládají, že někteří koně jsou v určitých druzích fyzické aktivity lepší než jiní – což není překvapivé, vzhledem ke šlechtitelskému úsilí, které člověk v chovu koní po staletí vyvíjel. V současné době máme k dispozici plemena, která jsou primárně vyšlechtěna pro drezuru, reining, dostihy, vytrvalost i práci v tahu. Ale fyzické předpoklady jsou jen jednou stranou mince a stále nám chybí výzkumy, z nichž by vyšly výstupy, které by nám napověděly, jak může osobnost koně nebo vztah koně a člověka ovlivnit přístup koní k práci a jejich výkonnost.

To znamená, že i když budeme dělat všechno „správně“ – zajistíme koním výcvik, ustájení a krmení koní s ohledem na jejich maximální blaho – stále ještě to nemusí znamenat, že práce, kterou koně dostanou, se jim bude líbit.

„Věřím, že někteří koně pracují velmi rádi, někteří ještě nenašli pro ně vhodný druh práce a někteří možná nejsou k práci motivovaní vůbec,“ říká Karen Waite, MS, PhD, specialistka z Katedry živočišných věd státní univerzity ve východním Lansingu.

„Myslím si však, že pro všechny koně nějaká „dobrá“ práce existuje.“

Jak najdeme vhodný druh práce pro určitého koně? Je to vlastně docela jednoduché. Musíme se ptát… a snažit se porozumět odpovědím.

„Musíme koním naslouchat,“ vysvětluje Waite, „všichni jsou individuality.“