Zima dorazila se vším všudy… déšť, mlhy a jinovatka i sníh. Přes všechnu tu slotu ale platí, že většina koní je na vítr, vlhko a lezavý mráz velmi dobře připravena a podpora v podobě dekování není potřeba. Přesto je dobré mít oči na stopkách. I ve „vědním oboru“ zvaném dekování totiž platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. A touto výjimkou jsou starší a staří koně. U staroušků, kteří mají problém s udržením tělesné hmotnosti kombinovaný s ortopedickými problémy, totiž platí – bez váhání šup s nimi pod deku. Alespoň to naznačují výsledky nedávno publikovaných studií.
Nejeden z majitelů starších koní si s podzimem povzdechne: „Snad ten můj dědek (babka) přežije ve zdraví ještě tuhle zimu…“. Ano. Geriatričtí koně mají často „tisíc a jeden“ problém. Se zuby, zrakem, metabolismem, s pohybovým aparátem… A zimní období je proto pro ně zákonitě zatěžkávací zkouškou. Pokud se ovšem jejich majitel nerozhodne, že bude o zdraví svého seniora bojovat zuby nehty větru a dešti navzdory. S trochou nadstandardní péče může většina staroušků přečkat zimu bez potíží a být i v těch největších plískanicích v pohodě.
Zima opravdu nemusí být nutně utrpení! K jejímu bezproblémovému překonání totiž může pomoci i „úplně obyčejné“ dekování. Se špetkou nadsázky lze říci, že každý starší kůň, který v zimě hubne anebo má zdravotní problémy, které by mohly zvýšit jeho kalorický výdej anebo snížit jeho schopnost kalorie přijímat, by měl být zadekován.
Starší koně mají užší rozsah optimálních teplot a hůře se adaptují – zvířata s vyšším bazálním metabolismem, jako jsou koně v růstu, v zátěži anebo březí či laktující klisny, mají vyšší produkci bazálního tepla, než koně stárnoucí a staří. Na to je třeba pamatovat. Vždy je proto bezpečnější předpokládat, že starý kůň deku potřebuje, než zjistit uprostřed zimy, že náš starý kůň deku opravdu mít měl. A k tomuto závěru se přiklánějí i výsledky nedávno publikovaných studií.
Zapomenout v této souvislosti nesmíme ani na dynamiku stáda, která stárnoucím koním není příliš nakloněna. Studie doložily, že koně s vyšším sociálním postavením se za zhoršených klimatických podmínek drží uvnitř stáda a využívají níže postavené koně jako štít. Koně s vyšším sociálním postavením také tráví, ve srovnání s koňmi níže postavenými, relativně více času konzumováním sena a méně času pastvou, zatímco celkový čas strávený krmením je stejný. Vysoko postavení jedinci tedy v průběhu zimy přibírají na hmotnosti, zatímco nízko postaveným koním, kam staří koně s handicapy obvykle patří, klesá Body Condition Score (skóre tělesné kondice, BCS). Z těchto důvodů je velmi důležité zabránit tomu, aby starší koně v průběhu zimy strádali, přičemž studie doložily, že právě dekování může být v této souvislosti užitečným nástrojem – dekování snižuje spotřebu energie a vede ke zvýšení tělesné hmotnosti. A proto může být dekování pro naše staroušky často více než užitečné.
Skupina vědců z University of Life Sciences v Lublinu a University of Science and Technology v Bydhošti se právě na problematiku dekování této kategorie koní zaměřila. V rámci studie byly analyzovány výsledky měření rektální a povrchové teploty těla geriatrických koní dekovaných přikrývkami s různými termoizolačními vlastnostmi a zaznamenávány souběžně byly i parametry variability srdeční frekvence a také délka kroku v kroku a klusu.
Experiment se uskutečnil v zimě, po dobu třiceti po sobě následujících dnů. Dvacetčtyři plnokrevných valachů bylo rozděleno do skupin, přičemž každá skupina byla zadekována přikrývkami s rozdílnou gramáží. Použity byly deky nízké, střední a vysoké gramáže a kontrolní skupina koní nebyla dekována vůbec.
V centru pozornosti byla u geriatrických koní nejen tělesná teplota, ale i jejich variabilita srdeční/tepové frekvence (HVR). Vysoká variabilita srdeční frekvence je znakem dobré adaptability systému, tedy „zdravých“ regulací srdečních funkcí a potažmo „zdravého“ organismu. Naopak, snížená variabilita bývá známkou porušení adaptability systému.
HRV koní byla měřena před experimentem (před sejmutím přikrývky), bezprostředně po sejmutí přikrývky a o hodinu později – tedy hodinu poté, co byli koně bez deky. Systematicky byla monitorována i délka kroku, a to jak v kroku, tak i v klusu. Tato hodnota byla měřena před zahájením celé studie a den před jejím ukončením.
Z výsledků studie vyplynulo, že dekování koní mělo v zimním období pozitivní vliv na zvýšení povrchové teploty těla geriatrických koní, přičemž přikrývky s vyšší gramáží přinesly významnější účinky. Působení tepla tedy mělo v těchto konkrétních případech terapeutické účinky na organismus. Koně dekovaní přikrývkami s vysokou gramáží měli po ukončení experimentu vyšší i rektální teplotu, lepší hodnoty HVR a významně delší délku kroku v klusu, než koně v ostatních skupinách, včetně skupiny kontrolní. To naznačuje, že dekování může vést u geriatrických koní k celkovému zvýšení vitality, což se projeví obecným zvýšením aktivity autonomního nervového systému, zejména sympatického systému.
Výsledky studie asi pro mnohé z nás nejsou překvapením – termoterapie je nejběžněji užívaný, nám všem důvěrně známý, způsob rehabilitace, který je efektivní zejména při tlumení bolesti související se svalovým napětím, křečí, záněty či otoky.
Starší koně jsou obecně náchylní k podchlazení, bolestivosti velkých svalových skupin a degenerativním onemocněním pohybového aparátu, přičemž je nutné si uvědomit, že osteoartrotické změny postihují všechny klouby v těle (tedy i klouby páteře), což může vést až k neurologickým problémům. Pokud tedy starším koním nabídneme kontaktní ohřev, moc toho zkazit asi opravdu nemůžeme.
Obecně známé fyziologické účinky termoterapie jsou:
Jestliže se ale rozhodnete poskytnout svému geriatrickému koni luxus v podobě dekování, je nutné se vybavit sadou dek s různou gramáží. V žádném případě si nevystačíme s jedním typem deky na celé podzimní, zimní a jarní období. Velkou pozornost je totiž třeba věnovat tomu, aby se kůň pod dekou nepřehříval a také tomu, aby – v případě, že kůň tráví delší část dne ve výbězích – byla deka skutečně nepromokavá. Pozor – některé nabízené produkty deklarované vlastnosti nesplňují. Vlastnosti dek tedy musíme v běžném provozu ověřit a dále jejich vlastnosti kontrolovat. Deka také musí mít vhodný střih, musí mít správnou velikost a nesmí dřít. Při předekovávání, které by mělo proběhnout každý den, vždy kontrolujeme BCS koně, přičemž nezapomínáme, že hustá zimní srst může dobře maskovat skutečnou hodnotu BCS – hmotnostní úbytek můžeme přehlédnout, pokud na něj není naše pozornost zaměřena. Kondici starších koní musíme skutečně věnovat maximální pozornost, a to ať už koně dekujeme anebo nedekujeme!
Zásady dekování:
Dekujeme výhradně čisté a suché koně
Pro příslušné roční období / venkovní teploty používáme odpovídající typ přikrývky. Koně v režimu 24/7 by měli nosit nepromokavé a prodyšné deky. Přikrývka, která není voděodolná, se rychle promočí a kůň následně velmi rychle prochladne – dosáhneme tedy opačného efektu, než kterého jsne dosáhnout chtěli
Pokud se rozhodnete deky používat, používáme přikrývky vhodného střihu a vhodné gramáže – odpovídající daným povětrnostním podmínkám. U starších koní můžeme dekování lehce předimenzovat, ovšem i zde platí – pozor na přehřátí
Pocení v dece v teplejších dnech je stejně problematické jako použití nekvalitních výběhových/stájových dek ve vlhkém počasí
Dekované koně denně předekujeme, zkontrolujeme jak zdravotní stav a kondici koně, tak i stav deky
Pokud tedy máte svého staříka rádi, zapomeňte na pořekadlo: „Bez práce nejsou koláče.“ a investujte do kvalitní sady dek odpovídající podmínkám vašeho typu ustájení. Pokud si nejste jistí, zda váš kůň pro pohodové přežití zimy deku skutečně potřebuje – nejeden senior totiž zdravím jen překypuje a má naopak problémy s obezitou – domluvte si co nejdříve kompletní veterinární vyšetření (tělesná kondice, stav chrupu, vyšetření pohybového aparátu včetně kopyt, parazitologické vyšetření trusu, kompletní krevní obraz, adrenokortikotropní hormonální hladiny a hladiny inzulínu atd.) a následně se řiďte doporučeními veterinárního lékaře.
I koně starší dvaceti let mohou žít plnohodnotný život. Častěji než bujní junáci ale přece jen mohou potřebovat trochu nastandardní péče. K ní patří samozřejmě adekvátní výživa, odpovídající management a jak se zdá, tak i možnost mít „záda v teple“. Bez výčitek tedy můžeme staříkům nabídnout i ono jinak tolik diskutované dekování, a to přestože obecně platí, že dekování narušuje přirozené termoregulační mechanismy.
Použité zdroje:
Kdy elitní skoková esa dosahují nejvyšší výkonnosti? A jak dlouho na parkurovém Mount Everestu zůstávají? ...
Mykóza vzdušných vaků je diagnóza, kterou bohužel zná jen nemnoho majitelů koní. Toto onemocnění se stáv...
