Strašák zvaný laminitida

7. 12. 2015 05:00

Obrázky: 4

Autor: Katka Lipinská Foto: MVDr. Ján Mach Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 11856 Počet komentářů: 16 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Laminitida neboli schvácení kopyt je velkým strašákem mnoha majitelů koní. Je zrádná v tom, že často nepozorovaně následuje jiný závažný problém. Vaše zvíře prodělá koliku nebo kolitidu, nebo třeba zlomeninu nohy a když si oddechnete, že jste vše zdárně zvládli, je tu laminitida. O víkendu 7. a 8. listopadu proběhl v aule ČZU v pražském Suchdole odborný seminář na téma LAMINITIDA KOPYT KONÍ – JEJÍ PŘÍČINY, DIAGNOSTIKA A MODERNÍ LÉČEBNÉ POSTUPY. Seminář vedl jeden z nejuznávanějších světových odborníků v tomto oboru - Prof. Dr. Christopher C. Pollitt, BVSc, PhD. Přinášíme naše zápisky.

Seminář pořádala společnost SAMOHÝL, a. s. ve spolupráci s Ing. Janou Nápravníkovou a sdružením EDUVET.

Během prvního přednáškového dne se Prof. Pollitt věnoval nejen anatomii a fyziologii kopyta, ale také seznámil posluchače se zobrazovacími metodami (RTG a angiografie) vhodnými k diagnostice laminitidy. Ve dni druhém se pak zaměřil na kopyto postižené laminitidou, její jednotlivé fáze, možnosti léčby a prezentoval zajímavé případové studie. Obsáhlé prezentace byly doplněny jeho vlastními výzkumy a praktickými ukázkami. Akce se zúčastnilo celkem 207 posluchačů z řad veterinárních lékařů, studentů a podkovářů, kteří díky on-line aplikaci Sli.do položili během víkendu více než 50 dotazů. Všichni poté odcházeli plni nových informací a s pocitem příjemně stráveného víkendu s kolegy.

Prof. Dr. Christopher C. Pollitt, BVSc, PhD
Profesor Pollitt je celosvětově považován za předního odborníka ve svém oboru - kopyta koní a laminitida. Má na kontě více než 100 recenzovaných publikací zaměřených jak na hlubší pochopení funkcí zdravého kopyta, tak i patofyziologii a léčbu laminitidy. Je autorem knih "Equine Laminitis" a "Color Atlas of the Horse's Foot" a editorem mnoha knižních kapitol i svazků. V 90. letech profesor Pollitt založil na Queenslandské univerzitě vědeckou skupinu pro výzkum laminitidy u koní - Australian Equine Laminitis Research Unit (AELRU). Právě AELRU učinila řadu význačných průlomů, které vedly k podstatným změnám v přístupu i léčbě tohoto onemocnění.

Co je to laminitida?

Tolik oficiální fakta. Nyní naše zápisky. Profesor Pollitt nejprve vysvětloval, co je to laminitida a jaké jsou její příčiny. Hlavní příčinou rotace a poklesu distálního článku prstu (kopytní kosti), tedy vzniku laminitidy je selhání závěsného aparátu lamel. Proto se profesor velmi důkladně věnoval popisu závěsného aparátu. Jen velmi stručně - tento aparát se skládá ze dvou typů lamel (lístků). Lamel epidermálních (pokožkových, resp. stěnových) a dermálních (škárových). Jednotlivé lamely si můžete představit zhruba jako lupeny, které najdete na spodní straně klobouku muchomůrky, přičemž ale na průřezu připomínají spíše ptačí péra, protože jsou rozvětveny do postranních lístků. „Lupeny" rostou proti sobě, přesně mezi sebe zapadají a díky postranním lístkům jsou do sebe pevně zaklíněny. Epidermální lamely jsou součástí rohové stěny, dermální lamely jsou pevně spojené s kostí. Toto spojení, je-li v pořádku, zajišťuje, že je kopytní kost pevně ukotvená ve své pozici. Pouze pokud selže, může dojít k poklesu a rotaci kopytní kosti.

Principy vzniku laminitidy

Jedním z úkolů vědecké skupiny profesora Pollitta je zmapovat mechanismy vzniku laminitidy a příčiny toho, proč se lamely rozpojí. V této oblasti je toho ještě mnoho ke zkoumání, ale profesor udává tři hlavní důvody:

va1. Septický šok: laminitida se vyvine v důsledku závažného systémového onemocnění, například kolitidy, otravy nebo zadržení lůžka po porodu. Při některém z těchto závažných stavů se v těle (trávicí aparát, děloha,...) vlivem patologického procesu uvolní toxiny. Tyto toxiny stimulují syntézu enzymů, které v kopytech poškozují závěsný aparát - mechanismus poškození podrobněji popíšu níže. Do této skupiny patří i laminitida vyvolaná nárazovým překrmením vysoce energetickým krmivem. V experimentálních podmínkách profesor Pollitt k vyvolání laminity používá mj. oligofruktózu, v běžných podmínkách je to zpravidla nezabezpečené jádro, ke kterému se kůň nedopatřením dostane. Protože se jedná o velké množství krmiva naráz, nestráví se v přední části trávicího aparátu, ale dostane se až do tlustého střeva. Tam se na něm nárazově přemnoží bakterie. Když množství baktérií dosáhne vrcholu a živný substrát přestane být pro tak velkou populaci baktérií dostatečný, hromadně odumírají a tím se uvolňují toxiny.

2. Hyperinzulinémie: tento problém se týká koní trpících tzv. inzulinovou rezistencí, která je důsledkem endokrinního onemocnění, Cushingovy nemoci, equinního metabolického syndromu (EMS), nebo může být vyvolán injekcemi kortikosteroidů. Více informací o inzulinové rezistenci najdete zde. Inzulin je hormon, jehož úkolem je umožnit glukóze z krve vstup do buněk různých tkání. Pokud se u zdravého organismu zvýší hladina glukózy v krvi, slinivka břišní začne produkovat více inzulinu, který tuto hladinu výše popsaným mechanismem sníží. Tkáně zvířete postiženého inzulinovou rezistencí nereagují na inzulin dostatečně, proto je ho vyráběno více než u zdravého zvířete. Inzulin ve vysoké koncentraci ale způsobuje poškození lamel. Existuje několik teorií, proč k tomu dochází. Podle výzkumů skupiny profesora Pollitta může být důvodem, že inzulin může aktivovat růstový faktor IGF-1, který vyvolá nadměrný růst lamel. Lamely se tak natahují do délky, jsou úzké a křehké. Tak nejsou schopné udržet váhu, která na nich spočívá, a správnou pozici kopytní kosti. Při snížení hladiny inzulinu v krvi se proces rozvoje laminitidy zastavuje.

3. Laminitida z mechanického přetížení končetiny: toto se týká především případů, kdy je noha přetížena kvůli zranění druhé nohy. Jako typický případ byl zmiňován anglický plnokrevník Barbaro, který si v dostihu roztříštil levou zadní končetinu. Po mnoha měsících léčby a několika operacích nakonec musel být uspán, protože se vyvinula závažná laminitida nejprve v jeho druhé zadní a posléze i v obou předních končetinách. Více informací najdete ve článku o Barbarovi. Příčinou vzniku laminitidy v přetížené končetině je omezené proudění krve do a z kopyta - šlacha hlubokého ohýbače prstu při zatížení utlačuje cévy. Běžně při zátěži se střídá zatížení a uvolnění končetiny a spolu s ním se napíná a povoluje i tato šlacha. Pokud kůň končetinu zatěžuje trvale proto, že odlehčuje druhou, která ho bolí, cirkulace krve v kopytě je omezena a z důvodu nedostatečného přísunu kyslíku a živin do buněk může dojít k poškození lamel a rozvoji laminitidy. Profesor Pollitt proto zdůrazňoval, že je v těchto případech nezbytné věnovat pozornost odlehčení podpůrné končetiny a zabránit přetěžování.

Průběh nemoci

Je zrádné, že na úplném začátku laminitidy, tedy ve chvíli, kdy je nejdůležitější problém odhalit a včas zabránit poškození, kůň ještě necítí bolest, ale přesto v lamelách začínají probíhat změny: mění se tvar jádra buněk na bazální membráně sekundárních lamel, lamely se natahují, ztenčují a začíná se uvolňovat bazální membrána (tenká vrstva, která odděluje lamely dermální od epidermálních). Po dvanácti hodinách od vzniku problému (požití nevhodného krmiva např.) je již bazální membrána výrazně poškozená. Kopyta se více prokrvují, což se navenek projevuje pulsováním a hřejivostí. V následujících 36 hodinách se stav dále zhoršuje, kůň se přestává cítit dobře, postupně dojde k úplnému uvolnění bazální membrány od lamel, lamely mění tvar (natahují se a zeslabují) a dermální lamely se odtrhují od epidermálních. V tuto chvíli již vidíme symptomy akutní laminitidy - hřejivost a pulsování kopyta, bolestivost, neochota k pohybu a výrazné kulhání.

vaV následujících zhruba sedmi týdnech přichází chronická fáze laminitidy. U mnoha koní se stává, že po akutní fázi dojde k přechodnému zlepšení. Profesor Pollitt popisoval, že když zkoumali tkáň schvácených koní týden po počáteční epizodě schvácení, viděli zmírnění destruktivních procesů závěsného aparátu, epidermální buňky i bazální membrána vypadaly v pořádku. Lamely ale nebyly seřazeny a propojeny tak, jako ve zdravém kopytě, byly uspořádány chaoticky, zůstaly dlouhé a tenké a spojení dermálních a epidermálních lamel nebylo pevné. Postupně potom dochází k dalšímu trhání tohoto křehkého spojení. Předčasné zatížení schváceného kopyta, zejména v přední části, stav zhoršuje, proto je tak důležitá správná úprava kopyta (podrobněji viz níže). V důsledku uvolnění spojení dochází k oddalování stěny kopyta a kopytní kosti a klesání kosti dolů do kopytního pouzdra.

Jako důsledek odtržení kopytní kosti od stěny a jejího poklesu vzniká tlak na růstové zóny a cévy zásobující přední stěnu a samotnou kopytní kost a zhoršuje se krevní zásobení dané oblasti. Při venografickém vyšetření (vyšetření cév) vědci zjistili významné změny prakticky u všech schvácených koní, které se časem zhoršovaly. V některých případech až do té míry, že dorzální stěna kopyta zůstala prakticky bez cévního zásobení. V důsledku všech těchto změn začíná rohovina stěny vrůstat dovnitř kopyta a vytvářet lamelární klín, typický znak chronicky schváceného kopyta. Je velice tvrdý a při kontaktu s hrotem pokleslé kopytní kosti způsobuje koni velkou bolestivost. Navíc tlačí hrot kopytní kosti dále dolů a dozadu. Postupně může dojít až k erozi hrotu kosti.

Zázračná kryoterapie

Za naprosto klíčové profesor Pollitt považuje odhalení nemoci a začátek léčby co nejdříve. Což může být problematické vzhledem k tomu, že na začátku onemocnění kůň ještě nevykazuje typické známky bolesti v kopytech. Častější jsou nespecifické příznaky metabolického problému, průjem (např. při překrmení jádrem), horečka (např. při zadržení lůžka), zrychlený puls, třes. Kopyta tedy v této fázi snadno uniknou pozornosti. Přitom při včasném zásahu je možné proces poškozování lamel v této fázi výrazně snížit relativně jednoduchou věcí: chlazením, odborně řečeno kryoterapií.

aaDůležité je, aby se postižené končetiny začaly chladit skutečně okamžitě, v pozdějších fázích již stav příliš nezlepší (ale ani nezhorší, pouze uleví koni od bolesti). Proč chlazení pomáhá, je zřejmé. Závěsný aparát prstu je poškozován enzymy, které vznikají jinde v těle koně a krví přicestují do kopyt. Snížení teploty tkání snižuje aktivitu těchto enzymů - snížení o 10 °C sníží enzymatickou aktivitu o 50 %. Profesor upozornil, že nestačí chladit pouze kopyta, aby chlazení mělo skutečně smysl, je potřeba chladit končetinu (nebo končetiny) až do úrovně karpu. Úspěšnost této léčby dokládal mnoha kazuistikami, mimo jiné například případem koně, který se po závažné kolitidě schvátil na všechny končetiny. Přední byly chlazeny ve kbelících s vodou s ledem po 48 hodin, zadní zůstaly nechlazené. Kůň musel být posléze uspán pro těžkou laminitidu zadních končetin. Při následné histopatologii se zjistilo, že lamely na předních nohách vypadaly téměř normálně, zatímco na zadních bylo závažné poškození.

Jediným případem, kdy kryoterapie není účinná, je laminitida z přetížení, zde chlazení nepomůže, protože mechanismus vzniku je jiný (narušená cirkulace krve v kopytě, tedy nedostatečné vyživování kopyta). Otázkou je, jakým způsobem zabezpečit chlazení po tak dlouhou dobu. Univerzální rada asi neexistuje - profesor demonstroval několik možností od kbelíků, speciálních návleků, přes chladicí bandáže (které ale nejsou příliš efektivní, protože zpravidla nedosáhnou až ke kopytům), speciální nádrže, do nichž lze koně postavit, až po postavení do řeky, které je asi nejjednodušší, pokud je řeka k dispozici. Zajímavým nápadem, využitelným asi spíš u poníků, je využití vysoké gumové holínky. Ideální náplní jakékoli chladicí nádoby je vždy voda, do které je stále doplňován led.

Další opatření

Pokud laminitida vzniká v důsledku hyperinzulinémie, pak další věcí, která může pomoci, je podání metforminu. Tento přípravek znají dobře zejména diabetici, protože se jedná o lék snižující hladinu glukózy v krvi - tělo potom nepotřebuje produkovat tolik inzulinu, aby glukózu z krve odvedlo. Profesor Pollitt doporučuje podávat ho rizikovým koním (tedy především koním s inzulinovou rezistencí) v rizikovém období i preventivně. U koní s inzulinovou rezistencí je pak velmi důležitá úprava krmné dávky a pravidelný řízený pohyb.

bdŠkody na schváceném kopytě výrazně ovlivňuje správná úprava kopytního pouzdra. Je potřeba odlehčit poškozenému závěsnému aparátu, přenést co nejvíce váhy z bolestivé špice do zadní části kopyta a na střelku a usnadnit koni překlop. Z tohoto důvodu je potřeba udržovat i nízké patky. Profesor popsal více možností, jak kopytu ulevit a snížit bolestivost, od srdčité podkovy, která podkládá střelku a rozkládá na ni váhu, až po různé podložky, například „steward clog", který si můžete prohlédnout zde: http://www.hopeforsoundness.com/cms/steward-clog-instruction-guide.html. Jedná se o dřevěnou podložku s výplní, která překrývá celé chodidlo a chrání oblast kopytní kosti a poškozených lamel.

Kromě vhodné ochrany kopyta profesor doporučuje odstranění (zrašplování nebo resekci) dorzální části stěny, která je deformovaná, roste dovnitř a vytváří lamelární klín. Ten tlačí na měkké tkáně, poškozuje je a způsobuje bolestivost. Druhým velmi důležitým zásahem je uvolnění korunky uvolňovacím řezem. Ten uvolňuje tlak, která vzniká na korunku v důsledku abnormálně (pokrouceně) rostoucí rohoviny tvořící na schváceném kopytě typický „zobák" - viz obrázek.

Poněkud skepticky se staví k u nás běžnému sádrování, o kterém poznamenal, že nesníží zatížení, možná jen trochu zabrání pohybu kopytní kosti proti kopytnímu pouzdru. Přiměřený pohyb na vhodném povrchu také napomáhá regeneraci.

Diskutoval se i přínos přetnutí šlachy hlubokého ohýbače prstu. Je to zdůvodňováno faktem, že tah této šlachy, která se zezadu upíná na kopytní kost, způsobuje nebo zhoršuje rotaci - což ale není prokázané. Profesor se o tomto zákroku vyjadřoval poněkud váhavě a doporučoval ho až jako jeden z posledních kroků, protože se jedná o zákrok nevratný. Určitý pozitivní přínos má z toho důvodu, že je potom možné výrazněji snížit patky, na které se tak přenese více váhy a kopytní kost se dostane do lepší pozice. Dříve někteří podkováři nechávali schváceným koním vysoké patky, nebo je dokonce podkládali právě z důvodu snížení tahu hlubokého ohýbače, což ale profesor Pollitt z výše uvedených důvodů nedoporučoval.

V každém případě ale upozorňoval, že pokud se laminitida dostane do chronické fáze a dojde k poškození lamelárního spojení a rotaci kopytní kosti, je možné stav zlepšit, ale je potřeba mít na paměti, že jednou poškozený závěsný aparát již poškozený zůstane a k úplnému uzdravení nedojde. Kůň bude již vždy náchylný k opětovnému schvácení. Nicméně v mnoha případech je možné stav upravit tak, aby byl kůň schopen se bezbolestně pohybovat.


Za odbornou pomoc a ilustrační fotografie velice děkuji MVDr. Jánu Machovi.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. gonzales

    Prof.Pollit u nás přednášel věci, které už jsou "staré" 11 let. Tato studie proběhla v roce 2004.

    14:24 - 09. 12. 2015

    To tvrdí MVDr.Strasser již dávno.
    Je potřeba odlehčit poškozenému závěsnému aparátu, přenést co nejvíce váhy z bolestivé špice do zadní části kopyta a na střelku a usnadnit koni překlop. Z tohoto důvodu je potřeba udržovat i nízké patky.
    Poněkud skepticky se staví k u nás běžnému sádrování, o kterém poznamenal, že nesníží zatížení, možná jen trochu zabrání pohybu kopytní kosti proti kopytnímu pouzdru. Přiměřený pohyb na vhodném povrchu také napomáhá regeneraci.
    Diskutovalo se i přínos přetnutí šlachy hlubokého ohýbače prstu. Je to zdůvodňováno faktem, že tah této šlachy, která se zezadu upíná na kopytní kost, způsobuje nebo zhoršuje rotaci - což ale není prokázané. 
    Přetnutí šlachy hlubokého ohybače - Určitý pozitivní přínos má z toho důvodu, že je potom možné výrazněji snížit patky, na které se tak přenese více váhy a kopytní kost se dostane do lepší pozice - myslel tím nulový palmární úhel ? Dříve někteří podkováři nechávali schváceným koním vysoké patky, nebo je dokonce podkládali právě z důvodu snížení tahu hlubokého ohýbače, což ale profesor Pollitt z výše uvedených důvodů nedoporučoval.

    Kdyby se koně nekovali, udržoval se fyziologický tvar kopytního pouzdra - na špalková kopyta jak všude vidíme, koně se drželi přirozeným způsobem - ne v boxech, měli dostatek pohybu atd. jak doporučuje Dr.Strasser, určitě by se snížil výskyt Laminitis, nebo by aspoň její průběh byl mírnější a bylo by možné dosáhnout plné regenerace poškozených tkání.

  • 2. Katka K.

    Re:

    17:32 - 09. 12. 2015

    Některé věci se časem nemění, jiné ano. V některých se s profesorem Pollittem shodne, v mnoha ne. Pro někoho je zjevně Strasser úprava akceptovatelná, pro většinu lidí ne. Už jsme toho o ní zde v minulosti napsali dost a nebudeme se k tomu vracet. Kdo má zájem srovnávat, nejlépe udělá, když si obstará publikace obou těchto vědců.

  • 3. jPodhaj

    Einsteinova TR je stará právě sto let.Je proto špatná?

    17:57 - 09. 12. 2015

    Reaguje na 1.

    Profesor Pollit navíc nepřijel prezentovat 11 let starou studii. Vedl odborný seminář, který shrnoval výsledky mnoha studií, z nichž některé jsou i více než 11let staré a jiné zase novější, ale zejména jsou platné a nepřekonané. Především však české odborné veřejnosti představil velmi podrobně nejlepší světové poznatky o laminitidě a možnostech terapie, zaštítěné autoritou vedoucího předního světového pracoviště, specializujícího se na laminitidu.
    Způsob chovu na výskyt laminitidy vliv jistě má, ale paradoxně koně vyhnaní bez rozmyslu z boxu na pastvinu jsou typickou rizikovou skupinou.
    Úprava schváceného kopyta podle Strasser se v základních zásadách s Pollitem sice shoduje, ale v konkrétnostech za ním daleko, široko a hluboko zaostává.

  • 4. gonzales

    TR také není pro nikoho nic nového.

    18:51 - 09. 12. 2015

    Já jsem nenapsal, že Prof. Pollitt přednášel něco špatně, jen jsem očekával nějaké nové informace. Medicína jde rychle dopředu.
    Akce se zúčastnilo celkem 207 posluchačů z řad veterinárních lékařů, studentů a podkovářů, kteří díky on-line aplikaci Sli.do položili během víkendu více než 50 dotazů. Všichni poté odcházeli plni NOVÝCH informací a s pocitem příjemně stráveného víkendu s kolegy.
    Pro ně to byly NOVÉ informace ? Určitě příjemně strávili víkend - doufám, že si z toho aspoň budou něco pamatovat. To se tedy této problematice, tito specialisté moc nevěnují. Já nejsem ani veterinář, ani podkovář - kopytář, ale tyto informace, jsou mně známé již min. 2 roky.
    Dr.Strasser jde především o PREVENCI - aby onemocnění vůbec nevzniklo - to je to nejdůležitější.

  • 5. Katka K.

    Re:

    20:30 - 09. 12. 2015

    Reaguje na 4.

    Seminář trval dva dny od devíti do pěti. Informací zaznělo mnoho, pro mě některé opravdu nové (například zde zmíněná aktivace růstového faktoru IGF-1). Nicméně nejsem odborník na laminitidu a opravdu vám nemohu odpovědět, zda si i veterináři a podkováři odnesli nové informace.

    Tento článek je velice stručný a informace jsou zde prezentované takovou formou a do takové hloubky, aby byly přínosné pro většinu našich čtenářů, opravdu jsem nezabíhala do odborných podrobností. Jen minimum z nich se podrobněji zajímá o laminitidu a má lékařské nebo veterinární vzdělání. Předpokládám, že takoví lidé seminář navštívili, nebo přinejmenším kontaktují někoho, kdo tam byl a probere to s nimi podrobněji.

  • 6. gonzales

    ...nemohu odpovědět, zda si i veterináři a podkováři odnesli nové informace.

    21:38 - 09. 12. 2015

    Nicméně v článků píšete: VŠICHNI ( veterinární lékaři, studenti, kováři -mimochodem oni dnes také existují KOPYTÁŘI - ti se neúčastnili ?) poté odcházeli plni NOVÝCH informací.....atd.
    Ano, jen minimum lidí "od koní" se podrobněji zajímá nejen o laminitidu, ale o vše co souvisí s kopyty - myslím i veterináře. Proto existuje taková mizerie v léčbě koní. Přitom kopyta "dělají" koně. Říká se: zdravé kopyta zdravý kůň a zdravý střel = zdravé kopyto.
    Píšete:... probere to s nimi podrobněji. Možná, pokud si z takového množství informací, jak píšete, budou zvláště kováři vůbec něco pamatovat a vůbec něčemu rozuměli. Např. Epidermální lamely jsou součástí rohové stěny, dermální lamely jsou pevně spojené s kostí - Vy si myslíte, že kováři ví o čem Prof.Pollitt mluví ? Podle mých zkušeností, nikdo z kovářů neví ani z kolika typů rohoviny je tvořeno kopytní pouzdro, natož aby jednotlivé typy rohoviny, dokázali stručně charakterizovat - všichni si myslí, že rohovina je produktem škáry.

  • 7. gonzales

    Re. 3.

    21:45 - 09. 12. 2015

    Úryvek z knihy MVDr.Strasser: Ortopedie kopyt.
    My lidé nemůžeme vyléčit - uzdravit jiného živého tvora ! Vyléčit - uzdravit se může jen organismu sám, zúčastněné tkáně mohou normalizovat svou látkovou výměnu a tím regenerovat, to znamená "vyléčit se". Lidé mohou podpořit léčebné procesy, vytvořit podmínky, které jsou nápomocné k vyléčení anebo naopak mohou léčení narušovat. Je fenomenální, že léčivé síly živých tvorů jsou tak silné, že vyléčení je možné navzdory tomu, že jej člověk svým jednáním narušuje a brání mu ! Tak lze občas pozorovat vyléčení schvácených kopyt, ačkoli jsou při tom kopyta upravována (ortopedickým podkováním zvýšení patek - podepření zadní části kopyta - pro "snížení" tahu hlubokého flexoru ?? - moje pozn.) do strmé polohy - což znamená ještě větší přetížení lamel v přední části kopyta !

  • 8. gonzales

    Vyhnat koně bez rozmyslu

    09:49 - 10. 12. 2015

    Reaguje na 3.

    z boxu na pastvinu, zvláště na jaře nebo na podzim - kdy koně ještě k tomu mají zvýšenou hladinu Kortikosteronu, snad může udělat jen úplný hlupák, který koním vůbec nerozumí. Těm, ale žádné přednášky - semináře nepomohou.

    Jestli-že úprava schváceného kopyta podle Dr. Strasser v konkrétnostech za prof.Pollittem daleko, široko a hluboko zaostává, nemělo by být složité uvést nějaký příklad v čem tak daleko, široko a hluboko zaostává. Nevím to a rád získám nějaké nové informace.
    Provádět - Prolongovanou kontinuální kryoterapii distální končetiny koně, není zas až tak technicky jednoduché.

  • 9. gonzales

    Důležitá je prevence

    12:40 - 10. 12. 2015

    Co se týká: Modelu alimentární indukce laminitidy oligofruktózou prof.Pollita, i když prý dávky odvodil od příjmu fruktanů koněm na čerstvé pastvě ????
    V experimentálních podmínkách profesor Pollitt k vyvolání laminity používá mj. oligofruktózu. Konkrétně prof.Pollitt použil pro testaci oligofruktózu, což je oligosacharid ze skupiny fruktanů složených z jedné molekuly glukózy a několika molekul fruktózy. Oligofruktoza je komerčně dostupná ve specialitě RAFTILOSE P95 vyráběné z kořenů Čekanky. Dospělí koně ( plemeno Americký klusák ) obdrželi dávku 7,5, 10 a 12,5 g/kg oligofruktózy podanou v roztoku 4 litrech vody nosojícnovou sondou. To znamená že kůň vážící 600 kg dostal, při dávce 10g/kg, 6 kg!!! při dávce 12,5g/kg 7,5 kg !!! oligofruktózy, která mu byla během KRÁTKÉ DOBY "nalitá" do žaludku. Na to, aby kůň přijal 6 kg fruktanů, musí sežrat přes 70 kg mladé šťavnaté trávy - to mu myslím bude trvat celý den. Pomnožení a rozpad mikroorganismů nebude tak rychlý. Možná by se to dalo srovnat s velkým příjmem nezabezpečeného jádra. Ale histopatologicke sledování laminitidy vyvolané překrmením škroby ukazuje spíš "JEN" na poškození spojovacích vláken s bazální membranou v důsledku aktivace MMPs. Laminitidy vyvolaná oligofruktózou svědčí jak pro poškození spojení bazální membrány s bazální vrstvou buněk kontaktními vlákny v důsledku aktivace MMPs, tak pro změny na hemidesmozomech typické pro nedostatek glukosy - což je horší situace.
    Studie byla provedena na jedincích ( Americký klusák ), kteří určitě díky způsobu držení - boxové ustájení a nakovaní měli patologická - těsná, špalková kopyta - měli predispozice ke vzniku a horšímu průběhu laminitidy.
    Proto souhlasím s MVDr.Strasser - důležitá je prevence - když nemám možnost koně držet přirozeným způsobem, tak jeho kopyta nekovat, nebo aspoň udržovat ve fyziologickém tvaru - palmární plocha kopytní kosti rovnoběžná s podkladem, zabránit vzniku těsného kopytního pozdra atd.

  • 10. gonzales

    Nakování "vyrábí " těsná, špalková kopyta.

    11:44 - 11. 12. 2015

    Metformin NESNIŽUJE hladinu glukózy v krvi ( to dělá hlavně inzulin ), ale ZPOMALUJE resorpci glukózy ze střeva, ovlivňuje glukoneogenezi v jatrech a tím, že nezvyšuje sekreci inzulinu není jeho podávání spojeno s rizikem vzniku hypoglykemie.

    Snad se podle tohoto budou, aspoň někteří konvenční podkováři řídit.
    Prof. Pollitt doporucuje: Škody na schváceném kopytě výrazně ovlivňuje správná úprava kopytního pouzdra. Je potřeba odlehčit poškozenému závěsnému aparátu, přenést co nejvíce váhy z bolestivé špice do zadní části kopyta a na střelku a usnadnit koni překlop. Z tohoto důvodu je potřeba udržovat i NÍZKÉ patky. 
    Několik ukázek jak by se to, podle mého názoru, kopyto upravovat NEMĚLO.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/01.html
    Právě toto prof.Pollitt nedoporučuje.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/07.html
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/08.html
    KDO a CO může za zkostnatění kopytních chrupavek a za celkové těsné kopyto s tvrdými patkami vpáčenými pod chodidlo.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/26.html
    Živé tkáně uvnitř těsného kopytního pouzdra potřebují prostor, ne je ještě více stlačit.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/34.html
    KDO a CO může za vznik rakovina chodidla ?
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/35.html
    To určitě "pomůže" - PŘÍČINA vzniku rakoviny není odstraněna. Spíše naopak. Ještě, že samoozdravné síly koně jsou tak obrovské a on se dokáže i přes toto nevhodné ošetření uzdravit.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/41.html
    Právě toto prof.Pollitt nedoporučuje.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/56.html
    PŘIROZENĚ úzká kopyta - to je ale nesmysl !!!
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/57.html
    "SPRAVNĚ" podkované úzké kopyt v patkách - to je nádhera.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/58.html
    A kdo za to asi může, že to kopyto je úzké ? Ten kůň určité NE !!
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/64.html
    Na snímku je vidět vytažení korunkového okraje směrem dolů k nosné hraně = přetížení dorzalních, proximálních lamel - typické pro špalkové, těsné kopyto. Kdo za to asi může ?
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/66.html
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/67.html
    Klasická, konvenční úprava kopyta - zkrátit čepic, na patky a rozpěrky se nesahá. Konvenční podkovář to ani jinak neumí. Podkováři "vyrábějí" TĚSNÁ, ŠPALKOVÁ kopyta, které jsou predisponována ke vzniku - Laminitidy, Arthrozy, zkostnatění kopytních chrupavek, Podotrochlózy, hniloby kopytního střelu, která je často následována - Pododermatitidou a dalších onemocnění distálního úseku končetiny koně.

  • 11. gonzales

    Digitální arterie

    23:13 - 11. 12. 2015

    jsou při zatížení končetiny koně, před svým vstupem do kopytní kosti, sevřeny mezi kostí střelkovou, palmárními výběžky kopytní kosti a šlachou hlubokého ohybače prstu. Dále tyto 2 cévy vnikají do kopytní kosti, kde se spojují a vytvářejí vnitřní oblouk, z kterého dále pokračují drobné tepénky, které prorážejí na hraně, špici kopytní kosti, kde se spojují a vytvářejí obvodovou tepénku ( tepénku distálního okraje kopytní kosti ), která se rozvětvuje a zásobuje krví škáru pod špici kopytní kosti a chodidla. Právě tato obvodová tepénka je při strmém postavení kopytní kosti (ve špalkovém kopytě) - její rotací/separací stlačena, což vede k poruše tvorby rohoviny chodidla - v rohovině chodidla jsou "důlky" u tmavě pigmentované rohoviny chodidla bílé skvrny, podobně jako bílé chlupy v místě kde např. tlačí sedlo.
    Zcela ( možná záměrně ) se zapomnělo uvést jednu z nejčastějších příčin laminitidy - TĚSNÁ, ŠPALKOVÁ, většinou nakovaná kopyta. Právě u těchto kopyt je těsným kopytním pouzdrem, rotací/separací = poklesem kopytní kosti zapříčiněna omezená cirkulace krve v kopytě a z důvodu nedostatečného přísunu kyslíku a živin do buněk může dojít k poškození lamel a rozvoji laminitidy.
    Současné dochází k přetížení dorzálních, proximálních lamel viz. článek: "mění se tvar jádra buněk na bazální membráně sekundárních lamel, lamely se natahují, ztenčují a začíná se uvolňovat bazální membrána. Postupně dojde k úplnému uvolnění bazální membrány od lamel, lamely mění tvar (natahují se a zeslabují) a dermální lamely se odtrhují od epidermálních".

    Úryvek z knihy MVDr.Strasser: Ortopedie kopyt: Těsná kopyta - vymezení pojmu.
    Bohužel převážně panujícímu konvenčnímu pojetí není známo jaký je rozdíl mezi těsným kopytem a zdravým kopytem. Tak tomu bylo již před 200 lety (již Bracy Clark si ve svých publikacích stěžoval že profesoři berou deformovaná kopyta nemocných koník z patologie a označují je za příklad normální anatomie kopyt !) a to se do dnešních dnů nezměnilo: v nejnovějších učebnicích anatomie koní a kopyt nacházíme výlučně deformovaná zúžená kopyta znázorňovaná jako anatomicky normální ! Tak se stává, že veterináři u svých pacientů nerozpoznají a nediagnostikují těsná kopyta jako taková, a proto nemohou rozpoznat a odstranit příčiny problému. Odstranění PŘÍČINY onemocnění je, ale NEJDŮLEŽITĚJŠÍM předpokladem vyléčení. Ne jim pouze podávat nesteroidní antirevmatika, které mají mnoho vedlejších nežádoucích účinků.

    Rozlišujeme 6 typů těsného kopyta: 1. kopyto těsně v patkových korunkách, 2. kopyto těsné v tvrdých patkách, 3. kopyto těsné v rozpěrkách - střelu, 4. kopyto těsné v chodidle - lehčí a těžší varianta, 5. kopyto těsné v korunce, 6. pod chodidlo podsazené - namáčknut tvrdé patky.

  • 12. gonzales

    Podkovářský "MISTR" Ing.Vinčálek

    10:11 - 13. 12. 2015

    možná rozumí zpracování železa, ale o živých systémech, o živých tkáních toho moc neví. To by jinak nemohl upravovat už tak patologická kopyta do takových patologických tvarů a
    přidělávat na ně za TEPLA takové zrůdnosti a nazývat to ortopedickým, "léčebným" podkováním.
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/02.html
    http://www.podkovarstvi.cz/images/fotogalerie/album/slides/03.html
    To ty kopyta moc neupravil, hlavně, že na ně za TEPLA přitloukl podkovy.
    Ještě, že na světě existují také podkováři, kteří mají rozum. Doufám, že jich bude v budoucnu přibývat viz.: https://nakedhorse.wordpress.com/2015/05/23/horse-shoes-will-be-obsolete-says-ex-farrier/

  • 13. Soya

    Článek česky

    08:22 - 14. 12. 2015
  • 14. gonzales

    Soya - děkuji. Co se v článku také píše - pro ty co neradi čtou.

    11:02 - 14. 12. 2015

    To se odpůrcům "bosonožství" a všem co neuznávají práci MVDr.Strasser ( protože o její práci nic neví ) - redaktorkám Equichanelu asi nebude moc líbit. Jak napsala Katka K. - Pro NĚKOHO je zjevně Strasser úprava akceptovatelná, pro VĚTŠINU lidí NE. Doufám, že těch rozumných lidí bude stále PŘIBÝVAT.

    Měl jsem pochybnosti, a tak jsem se ptal svých bývalých učitelů a také mistru podkovářů, i veterinářů, které jsem znal… Ale žádný z nich nepochyboval o podkování jako správné péči o koně. Neschopnost sebekritiky vlastní práce podkovářů i veterinářů byl důvod, proč jsem se vydal svou vlastní cestou.

    Ostatní typicky tvrdili,  že ne všichni koně mají taková dobrá kopyta, aby mohli být naboso. Neuvědomují si, že problém není v kopytech, ale v životním stylu koní.

    Žijeme v 21. století, ve století dotykových obrazovek, nanotechnologie a dronu. Je snad logické  přibít kus železa na kopyto a tím ho „chránit“?

    Anglický veterinář Bracy Clark věřil před 200 lety, že kování deformuje kopyta a vede k brzké smrti. Souhlasíte?
    Naprosto souhlasím, podkovami jsou nohy deformované, a to je známo všem podkovářům na světě. 

  • 15. gonzales

    Co má Laminitis společné s údajně "NEVYLÉČITELNOU" Podotrochlózou a Rakovinou kopyta.

    12:13 - 14. 12. 2015

    Většina lidí, kteří MVDr.Strasser pomlouvají neví nic o kopytech, tak jak by mohli vůbec něco vědět o její práci.

    U těchto onemocnění dochází k SEVŘENÍ digitálních tepen. Pod místem sevření vzniká Laminitis viz.: ad) 3. Laminitida z mechanického přetížení končetiny, ned tímto místem sevření arterií dochází úbytku spongiozy střelkové kosti viditelné na RTG snímku viz. níže.
    Těsné kopytní pouzdro, konkrétně v ROZPĚRKÁCH - STŘELU kdy jsou rozpěrky příliš dlouhé a mají kontakt se zemí stejně jako kopytní stěny, podílejí se na nesení váhy. Pak také "podpírají" chodidlovou klenbu, omezují tak její zploštění po zatížení vahou. Tím je chodidlová škára, popř. škára rozpěrek při každém kroku stlačována mezi šlachu ohybače a rozpěrku. Rozpěrky jsou při zatížení, dlouhými patkami ještě navíc tlačeny proti šlaše hlubokého ohybače. Špatná situace příliš dlouhých rozpěrek se tím ještě zhoršuje, tlak vzhůru je zvyšován, kopytní škára v oblasti chodidla a rozpěrek je ještě více stlačována a zhmožďována. Kůň se snaží vyhnout bolesti v oblasti střelkové kosti, kde vzniká největší tlak chodidla. Proto při stání podsouvá ( zakročuje ) přední končetiny pod tělo - až přikleklý postoj. Ohýbá kopytní kloub - mezi kopytní kostí a kostí korunkovou a staví kopytní kost strměji. Tato odchylka od fyziologického uspořádání kostí vede k tomu, že digitální arterie ( tepny prstu ) jsou stisknuty - sevřeny mezi výběžky kopytní kosti, kost střelkovou a ŠLACHU HLUBOKÉHO OHYBAČE PRSTU (viz. studie prof.Pollita - Laminitida z mechanického přetížení končetiny). Nad místem tohoto sevření dochází k nahromadění, městnání krve ( srdce jí sem svojí činností neustále tlačí ) v arteriích, které se následně rozšiřují. Nahromadění ( zpětné vzdutí ) postihuje také arterii, ktera je nad místem sevření, a která příčně spojuje vnitřní a zevní prstní tepnu. Z této "propojovací " cévy vybíhají drobné tepénky, které krví zásobují střelkovou kost, do které ústí na její spodní (distální) straně a i v nich dochází k zpětnému VZEDMUTÍ. Jak víme, tam kde působí zesílený tlak, ubývá kostní hmota. Tak jsou dutiny pro malé arterie v kosti širší, než u zdravých kopyt bez městnání krve. Tyto dutinky jsou viditelné na RTG snímku a jsou často považovány za diagnostickou pomůcku pro určení "Podotrochlozy". Viz. obr. 8 v článku: http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci18.php ve kterém se také píše: V současné době asi nejpřesněji vysvětluje vznik podotrochlózy tzv. sjednocená teorie. Ta říká, že hlavní příčinou Podotrochlozy je špatná anatomická stavba či postoj a nerovnováha kopyta - což vede k abnormálním biomechanickému zatížení.
    Míní se, že úbytek kostní hmoty je příčinou kulhání, ačkoliv to tak nemůže být, protože kostní spongioza není senzoricky inervována - Inervace vlastní kostní tkáně nebyla prokázána. Bohatě je senzitivně inervován periost. Bolest vycházející z kosti je tedy bolestí periostální - kompaktní kost pod periostem je necitlivá !!!
    Rozpěrky musí být tak krátké, aby se dotýkaly podkladu pouze při silném, náhlém zatížení, aby zamezily příliš silnému roztažení kopytního pouzdra. Pravidlo podkovářů " ruce pryč od rozpěrek " je chybné !!!
    Každý tlak proti skáře rozpěrek znamená současný tlak na krevní cévy, které tudy probíhají. To znamená omezení krevního oběhu, pro kopytní střel, což zase vede k pomalé produkci rohoviny střelky - odbourávání rohoviny je rychlejší než produkce, které vede k zakrnění - atrofii střelky až k její hnilobě a někdy přechází až v RAKOVINU kopyta. Jako je souvislost mezi těsnými kopyty, hnilobou střelky a rakovinou kopyta tak je tomu se souvislostí mezi těsnými kopyty a podlomy: poruchy prokrvení v oblasti patkových korunek způsobují vznik ekzematických poškození kůže.
    Viz: http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci5.php - Dermatofilóza
    http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci6.php - Fotodermatitida
    U dvou RŮZNÝCH diagnóz jsou použity snímky končetin stejného koně, jen focené z jiného úhlu ??? Na VŠECH snímcích vidíme úděsná, patologická kopyta.

    Ve studii prof.Pollita bylo zdokumentováno, že ve strmějším kopytě je krevní oběh výrazně menší ( nebo při zatížení není vůbec žádný ), než u kopyta s fyziologickými úhly. ( Fyziologické úhly: sklon dorzální stěny kopytního pouzdra u předního kopyta 45° u zadního kopyta 55°, sklon korunkového okraje 30°, výška patek, měřeno od horní plošky kopytní chrupavky k zemi 3-3,5 cm ). Tak má kůň pouze během nadzdvihnutí nohy velmi krátce nepatrný přísun krve do kopyta, zatímco normálně při zatížení zdravého kopyta je v kopytě obsaženo největší množství krve - největší prostor mezi kopytní kostí a rohovými pouzdrem díky roztažení. V případě, že ale chodidlo kopyta zůstává uměle zdviženo podložkami ( v Pollittově studii umělohmotné klíny) pak nepřichází do kopyta téměř žádná krev a velké plochy kopytní škáry odumírají.

    U celkově těsného ( Rozlišujeme 6 typů těsného kopyta: 1. kopyto těsně v patkových korunkách, 2. kopyto těsné v tvrdých patkách, 3. kopyto těsné v rozpěrkách - střelu, 4. kopyto těsné v chodidle - lehčí a těžší varianta, 5. kopyto těsné v korunce, 6. pod chodidlo podsazené - namáčknuté tvrdé patky ), špalkového kopyta dochází k poškození mnoha dalších struktur koňského prstu. Vyléčení JE možné - závisí na kvantitě, kvalitě poškození a jakým způsobem se nápravy tohoto stavu snažíme dosáhnout - ortopedické podkování určitě NENÍ to SPRÁVNÉ řešení.

  • 16. gonzales

    Ten, kdo skutečně zná práci

    21:10 - 14. 12. 2015

    MVDr.Strasser, tak ví, že Dr.Strasser často prof.Pollita cituje.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: