Pastva a fruktany

15. 03. 2011 05:00

Obrázky: 3

Autor: Blanka Richtar Foto: Lenka Šircová, Blanka Štěpánková Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 12857 Počet komentářů: 5 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Kůň na rozlehlé zelené pastvině je snad ten nejpřirozenější obrázek, s jakým se můžeme u nás setkat. Nic ale není tak bezproblémové, jak by se mohlo zdát; právě zelená pastva může být pro tyto čtyřnožce dokonce život ohrožujícím prostředím. Kvůli fruktanům. Co to je a čím to koním škodí, vysvětluje ve svém článku Blanka Štěpánková.

Co to jsou fruktany

Hlavním a nejdůležitějším zdrojem energie ve výživě koní jsou sacharidy. Lze je klasifikovat různými způsoby.

Podle počtu cukerných jednotek na:

  • mono (1 cukerná jednotka - z nejznámějších glukóza, fruktóza),
  • di (2 cukerné jednotky - např. sacharóza, laktóza, maltóza),
  • oligo (3 - 10 cukerných jednotek - např. fruktooligosacharidy = FOS, inulin) a
  • polysacharidy (10 a více cukerných jednotek - škrob, celulóza, hemicelulóza, pektin).

Podle funkce, kterou mají v rostlině, na:

  • sacharidy strukturální (stavební jednotky, součástí buněčné stěny - zejména celulóza a hemicelulóza) a
  • nestrukturální (zásobní jednotky, buněčný obsah - škrob, fruktany, cukry).

Podle typu trávení, tedy trávené:

  • v tenkém střevě enzymatickým štěpením (nerezistentní škroby = s jednoduššími vazbami, cukry),
  • v tlustém střevě mírnou fermentací (nerozpustná vláknina jako celulóza, hemicelulóza),
  • v tlustém střevě rapidní fermentací (cukry a škroby nestrávené v tenkém střevě, tzv. rezistentní škroby, které se pak chovají jako rozpustná vláknina, fruktany, pektin) (pozn.: pozor, produkty jejich fermentace se výrazně liší!).

Jako fruktany jsou tedy označovány ve vodě rozpustné polymery fruktózy, což je monosacharid známý také jako ovocný cukr, tedy nejrozšířenější a nejsladší přírodní cukr. Jsou to buď oligosacharidy, nebo i polysacharidy, ale ve srovnání se škroby mají nízký stupeň polymerizace, většinou do 50 cukerných jednotek. Tedy výše zmíněné FOS a inulin budeme řadit mezi fruktany.

Neomezená pastva není vhodná pro každého koně

Kde se fruktany nacházejí

Zatímco u teplomilných rostlin, kterým se daří v tropických a subtropických podmínkách (např. prérijní trávy, troskut), je hlavním zásobním sacharidem škrob, u rostlin chladnomilných je to právě fruktan. Fruktan slouží nejen jako zdroj energie, ale při krátkodobém mrznutí chrání buněčnou stěnu rostliny před poškozením a také pomáhá při infekcích a napadení patogeny.

Fruktan slouží nejen jako zdroj energie, ale při krátkodobém mrznutí chrání buněčnou stěnu rostliny před poškozením a také pomáhá při infekcích a napadení patogeny.

Fruktany jsou vytvářeny při přebytku cukrů a jejich hromadění v rostlině není nijak limitováno. Jsou uloženy v buněčných vakuolách v listech, stonku i v kořenech rostliny. Tím, jak jsou rostlinou využívány k růstu a respiraci (dýchání), jejich množství v různých částech rostliny značně kolísá.

Faktory mající vliv na kumulaci fruktanů v pastvě

Množství fruktanů v rostlinách závisí na několika hlavních faktorech, a to zejména na druhu trávy, dále na teplotě, množství slunečního svitu, dostatku/nedostatku vody a živin v půdě a v neposlední řadě na zralosti rostliny.

Obecně - při zvýšené fotosyntéze, snížené respiraci a nevhodných podmínkách k růstu bude kumulace fruktanů v rostlině maximální.

Rostlinný druh

Obecně jsou trávy našeho podnebí na fruktany velmi bohaté, zejména trávy čeledi lipnicovitých jako kostřava, sveřep, jílek, lipnice, bojínek, srha mají největší genetický potenciál pro hromadění nestrukturálních sacharidů, nižší podíl nerozpustné vlákniny, tj. méně zasycují, takže jich koně sežerou více, a také jsou velmi chutné. Například sveřep kýlnatý může obsahovat až 450 g fruktanu na kilogram sušiny, srha až 400 g. Proto jsou vhodné zejména pro masný a mléčný skot. Bohužel u koní, kteří mají trávení odlišné od přežvýkavců a u nichž jsou maximální přírůstky kontraproduktivní, můžou působit řadu problémů.

Přirozenou pastvou pro koně byla pastva velmi chudá, za kterou museli cestovat dlouhé kilometry.

Ani pastviny, které nebyly dosévány po dlouhá léta, nejsou zpravidla zcela bezpečné, protože moderní druhy travin jsou agresivnější, odolnější pro spásání a proti sešlapu.

Trávy s nízkým obsahem fruktanu se u nás téměř nepěstují. Relativně chudé na fruktany jsou však leguminózy, zejména vojtěška, kde se obsah fruktanů může pohybovat okolo 50 g na kg sušiny. Naopak plevely, jako mléč nebo pampeliška, můžou mít více fruktanů, než okolní tráva.

Teplota

U teplot pod 5°Celsia je množství fruktanů rizikové. Hladina fruktanů v rostlinách vrcholí na jaře a na podzim.

Při nižších teplotách klesá respirační intenzita rostlin, spotřeba fruktanů tudíž klesá a jejich množství v rostlině se zvyšuje. U teplot pod 5 stupňů Celsia už je toto množství rizikové. Hladina fruktanů v rostlinách vrcholí na jaře a na podzim.

Sluneční svit

Při slunečním záření prostřednictvím fotosyntézy rostlina produkuje cukry a fruktany, jejichž množství se v rostlině zvyšuje. Proto množství fruktanů v rostlině vrcholí odpoledne, během večera klesá, aby v noci a těsně před úsvitem dosáhlo svého minima. Při zatažené obloze a dokonce i u porostu ve stínu je tedy nižší obsah fruktanů.

Nejvíce fruktanů rostlina nakumuluje při souběhu nízké teploty, intenzivní sluneční záře a nedostatku vody.

Ani přemrzlá tráva tak není bezpečná, zvlášť tehdy, pokud je u země ještě zelená. Teprve až stará, zcela hnědá tráva, ze které byly fruktany a cukry vyplaveny deštěm, je bezpečná.

Živiny a voda

Nedostatek živin a vláhy brzdí růst rostliny. Ta tak fruktany kumuluje na příznivější období, ve kterém začne prudce růst. Celkově jakýkoliv stres vede ke zvýšení obsahu fruktanů, například i kompetice, tedy sdílení omezeného prostoru a živin s jinými druhy. Zejména nedostatek dusíku v půdě je spojen s kumulací fruktanů, proto je vhodné pastviny přihnojovat.

Fáze růstu

V různých obdobích růstu je množství cukrů a fruktanů v rostlinách různé. Mladá, velmi krátká jarní tráva jich bude mít minimum, protože plocha listů je malá a fotosyntéza funguje v omezené míře. Při růstu vegetativních orgánů množství fruktanů roste, vrcholí v květu a po dosažení pohlavní dospělosti opět klesá. Existuje mírná negativní korelace mezi množstvím vlákniny a množstvím fruktanu (tedy čím více vlákniny, tím méně fruktanu), ale protože vláknina je uložena jinde než fruktany, jejich obsah se vzájemně nevylučuje, takže toto pravidlo také neplatí stoprocentně.

Je patrné, že hladinu fruktanů je velmi těžké určit a také ne všechny laboratoře tuto službu nabízí. Možnost ovlivnit druhovou skladbu pastviny ve prospěch bezpečnějších travin je v našich klimatických podmínkách značně omezená, proto jedinou ochranou zůstává restrikce pastvy a její udržování.

Fruktany a trávení koně

Překrmení fruktany způsobuje závažné zdravotní problémy jako je laminitida, koliky, vředy tlustého střeva. Jak?

skot a koně snášejí friktany rozdílněFruktany koně neumí trávit enzymaticky v tenkém střevě a ty tak působením střevní mikroflóry překotně kvasí ve slepém a tlustém střevě. Zatímco při fermentaci vlákniny se výrazně nezvedá kyselost prostředí, u fruktanů (podobně jako u fermentace škrobů) je tomu naopak, díky vysoké produkci kyseliny mléčné. Při jejich kvašení v zadní části střeva narůstá specifická mikroflóra, které svědčí kyselejší prostředí. Protože ale střevní stěny jsou hustě osídleny, aby byl možný nárůst jedné skupiny mikroorganismů, musí dojít k úbytku jiné, v tomto případě mikroflóry citlivější na nižší pH. Při trávení vyššího množství fruktanů tak v slepém střevu klesá množství celulotických bakterií trávicích nerozpustnou vlákninu a roste množství laktobacilů a streptokoků. Celkové množství mikroorganismů v zadní části střeva (bakterií i prvoků) klesá.

Pokud 600 kg kůň sežere 15 kg sušiny (přes 70 kg mladé šťavnaté trávy), může přijmout i přes 6 kg fruktanu. V laboratorních podmínkách byla laminitida vyvolána už 7,5 gramy fruktanu na kilogram živé hmotnosti, tj. 4,5 kg u 600 kg koně (ovšem podaných najednou).

Schéma schvácení je u fruktanů podobné jako u překrmení jádrem - dojde k namnožení gram-pozitivních bakterií (streptokoky), které poté začnou hromadně hynout a toxiny z jejich mrtvých těl narušují střevní stěnu, která se stává propustnější. Do krevního řečiště tak unikají mnohem větší molekuly, než za normálních podmínek. Některými z těchto látek je - zatím neznámým způsobem - aktivován enzym, který je odpovědný za rozpojování kopytní škáry při běžném růstu (aby se stěna mohla po kopytní kosti posouvat směrem dolů), a ten začne překotně a ve zvýšené míře rozvolňovat toto spojení po celém obvodu kopyta. Závěsný aparát kopytní kosti tak kolabuje, dochází k poklesu kopytní kosti v rohovém pouzdře, případně díky tahu hlubokého ohybače k její rotaci, v nejhorších případech dochází až k proražení hrotu kopytní kosti chodidlem. To vše je doprovázenou vysokou bolestivostí, a pokud dojde k erozi kopytní kosti, bude mít kůň celoživotní následky, které ho můžou i zcela vyřadit z práce.

Pozor, některé fruktany jsou používány jako prebiotikum. Takovýmto výrobkům je třeba se u koní náchylných k laminitidě, zejména v pastevním období, vyhnout.

Závěr - kdy pást, aby se minimalizovalo riziko laminitidy

Je známo, že citlivost vůči množství fruktanů se liší kůň od koně. Zatímco půlka stáda může být zcela bez problémů, druhá může průjmovat a mít zvýšenou citlivost kopyt a k akutnímu schvácení dojde jen u některých exemplářů. Náchylnost ke schvácení souvisí také s výživnou kondicí, kde obezita je velmi rizikovým faktorem, ale také se stavem kopyt. Zdravá kopyta s pevně připojenou stěnou, silným chodidlem a střelem, který je dostatečnou oporou, můžou přestát i silnější schvácení bez trvalých následků. Vysoce rizikoví jsou koně postiženi Cushing syndromem a také koně, kteří již nějakou historii schvácení mají.

Náchylnost ke schvácení souvisí také s výživnou kondicí, kde obezita je velmi rizikovým faktorem, ale také se stavem kopyt.

Jak se bránit?

  • Restrikce rychlosti příjmu pastvy náhubkem,
  • pasení jen po část dne, a to zejména v noci a velmi brzo ráno,
  • nabízet stále dostatek sena, i vojtěškového.
  • V období sucha a zvýšeného slunečního svitu, stejně jako v období, kdy teploty klesají pod 5 stupňů Celsia, pást ještě opatrněji, stejně jako na jaře a na podzim.
  • Pastviny udržovat hnojením.
  • V pastevním období do vymetání trav snížit, případně úplně vyřadit krmiva bohatá na cukry a škroby (veškeré jádro jako oves, ječmen, kukuřice, pšenice, čirok, dále melasa, sladový květ). Bezpečnými krmivy (pokud kůň není obézní) je vojtěška, řepné řízky, otruby, tuk.
  • Do pastevní sezony by měl kůň vcházet v dobré výživné kondici, tedy ne obézní, ani hubený.

odrůstající přichvácené kopytoPokud už dojde ke schvácení,

  • koně okamžitě stáhnout z pastvy,
  • nechat pouze na seně,
  • nenutit k pohybu,
  • postavit do měkkého (ideální je vlhký písek, který i chladí, jinak vysoká vrstva pilin, slámy).
  • Okamžitě volat veterináře.

Bohužel ne všichni doktoři mají se schvácením kopyt zkušenosti a dostatečné znalosti. Zjistěte si, kdo z veterinářů z vašeho okolí má nejen zkušenost s léčbou, ale také úspěšně vyléčil schvácení kopyt a bude schopný instruovat vašeho kováře k úpravám, které povedou k plné rekonvalescenci (tj. derotace kopytní kosti do původního stavu, kdy je uložena paralelně se zemí).


Literatura:

Medina, B., I. D. Girard, E. Jacotot, V. Julliand. 2002. Effect of a preparation of Saccharomyces cerevisiae on microbial profiles and fermentation patterns in the large intestine of horses fed a high fiber or a high starch diet. Journal of Animal Science 80: 2600 - 2609.

Van Soest, P. J. 1994. Carbohydrates. 156 - 176 v Nutritional Ekology of the Ruminants, Cornell University Press.

Chatterton, N. J., P. A. Harrison, J. H. Bennett, K. H. Asay. 1989. Carbohydrate partitioning in 185 accessions of graminae grown under warm and cool temperatures. Journal of Plant Physiology. 143: 169 - 179

Pollitt, C. C., M. Kyaw-Tanner, K. R. French, A. W. Van Eps., J. K. Hendrikz, M. Daračka. 2003. Equine Laminitis. 103 - 115, 49th Annual Convention of the American Association of Equine Practitioner, New Orleans.

French, K. R., C. C. Pollitt. 2004. Equine laminiis: los sof hemidesmosomes in hoof secondary epidermal lamellae correlates to dose in an oligofructose induction model: an ultrastructural study. Equine Veterinary Journal 36: 230 - 235.

www.safergrass.org

www.wikipedia.org

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. mamka

    Záměna:-)

    10:45 - 17. 03. 2011

    Adalin, moc zajímavý článek, díky. Jen si dovoluji upozornit na menší uklepnutí ve větě "..., v nejhorších případech dochází až k proražení hrotu kopytní kosti chodidlem."

  • 2. blanka

    díky

    17:16 - 17. 03. 2011

    Reaguje na 1.

    Děkuji. Jen nevím, co myslíš tou záměnou - věta se mi zdá v pořádku. Jinak by se to dalo napsat jako proražení chodidla hrotem kopytní kosti.

  • 3. mamka

    Re

    09:53 - 18. 03. 2011

    Reaguje na 2.

    Ano, přesně tak to myslím, proražení chodidla hrotem kopytní kosti mi přijde technicky správnější, případně proniknutí hrotu kopytní kosti chodidlem.
    Ale je to jen slovíčkaření, omlouvám se, čtenáři jistě smysl věty pochopili:-)

  • 4. gonzales

    Vasoaktivni aminy a Streptokinaza

    10:43 - 24. 01. 2013

    Pri akutni systemove laminitis zpusobene prekrmenim jadrem a pastvou bohatou na cukry - fruktany, bude asi hrat svoji uloho i hyperglykemie.
    Dalsi cinetele budou chemicke vasoaktivni latky - aminy (HISTAMIN, SEROTONIN), ktere vznikaji pusobenim bakterialni dekarboxylasy na nektere aminokyseliny, pri jejich premnozeni ve strevnim obsahu - kde maji k dispozici hodne rozpustnych cukru - fruktanu, ktere jsou dulezite pro jejich rozmnozovani. Tyto vasoaktivni latky, svym pusobeni na steny drobnych tepenek - arteriol - meni jejich prusvit, zpusobi zhorseni prutoku krve skarou - jeji ISCEMII a to ma za nasledek poskozeni ostatnich bunek v ruznem rozsahu ( jak kvantitativnim tak kvalitativnim), ktere jsou zavisle na prisunu zivin krvi, ktera skarou proteka a k nim se dostava difuzi.

    Streptokoku je 70 druhu, nektere se pouzivaji v potravinarstvi, jine jsou vyznamnymi patogen.
    Jeden z toxinu, jak je uvedeno v clanku, by mohla byt STREPTOKINAZA.
    Streptokokus beta-hemoliticus produkuje streptokinazu, ta se používá pri léčbě různých projevů tromboembolického onemocnění - rozpousti v trombu vlakna fibrinu. Streptokinaza aktivuje dalsi enzymy a na konci je PROTEOLITICKY enzym, ktery ma schopnost rozpoustet vazivova vlakna, ktera jsou stavebni soucasti lamelarni skary, jeji epidermis a lamelarni rohoviny - drzi bunky pohromade ( viz. Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra ) a tim dojde k poruseni pevnosti zaveseni kopytni kosti a i FYZIOLOGICKY tah hlubokeho flexoru zposobi jeji rotaci.

  • 5. gonzales

    Z vyzkumu prof.Pollitta a dalsich

    19:29 - 11. 02. 2013

    Chronicka laminitida
    V tezkych pripadech postizeni laminitidou, kdy dochazi k destrukci zavesneho aparatu kopytni kosti, se velmi rychle rozviji priznaky chronicke laminitidy neboli schvaceneho kopyta. Kazdeho kone, ktery ma klinicke nebo radiograficke priznaky poskozeni zavesneho aparatu kopytni kosti, je nutne kategoricky zaradit do chronickeho stadia onemocneni BEZ OHLEDU na DOBU jeho trvani. Klinicka zkusenost nas naucila, ze kone s kolabovanym zavesem kopytni kosti (rotaci ci poklesem) se jiz NIKDY nezhoji dokonale a vyzaduji intenzivni peci po CELOU dobu sveho dalsiho zivota.
    Vsichni kdo vlastni kone, by si meli uvedomit jak dulezita je PREVENCE - kovani, nevhodny trim - vysoke patky + tesne kopytni pouzdro - ischemie, nedostatek primereneho pohybu, boxy - stres - zvysena produkce stresoveho hormonu KORTIZOLU - viz. Cushinguv syndrom, mozna se podili na aktivaci matrix metaloproteinazy (MMPs). Muze to vest k dystrofii az vaskularni atrofii lamelarni skary a epidermis na podklade ruzneho stupne ischemie, coz vytvari podminky pro SNADNEJSI vznik laminitis, ZAVAZNEJSI poskozeni a pouze k nedostatecnym PROGRESIVNI zmenam - REPARACE misto UPLNE REGENERACE prislusnych tkani.

    RUST ROHOVE STENY
    Laminitida postihuje spojeni kopytni steny se stenovou skarou, kde probiha postupne posouvani listku rohoviny po listcich skary. O tom take pise MVDr.Strasser ve spojeni s hydrataci - kdyz listky rohoviny opusti listky skary ( u distalniho okraje kopytni kosti ) zustanou po nich (po listcich skary) mikroskopicke mezery - pokud je lamelarni rohovina dostatecne hydratovana - zvetsi svuj objem ( viz.clanek Kopyta potrebuji vodu) -mezery vyplni a ty nejsou pristupne pro mikroorganismy a naopak.

    U 6 dostihovych klusaku, za 5 dni po ablaci rohoveho pozdra, byla cela oblast pokryta zlutou EPIDERMIS, ktera postupne zesilila a ztvrdla. Male okrsky poskozene BAZALNI membrany se rychle reparovaly. Nove EPIDERMALNI bunky migrovaly z odlomenych kousku listku do poskozenych mist a premnenily se na KERATOCYTY. Zbytky bazalni membrany tvorily vzor pro velmi rychlou reparaci umele vyvolaneho defektu traumatickeho puvodu. V mistech, kde byla BAZALNI MEMBRANA poskozeny oscilacni pilkou, doslo k NEDOKONALE REPARACI (NEUPLNE REGENERACI), pretrvaval zde zanet, ktery zpusobil DEFEKTNI spojeni steny.
    Pollitt a Daradka prokazali zasadni rozdil mezi ablaci a laminitidou poskozenymi lamelami - ztraceji kontakt s BAZALNI MEMEBRANOU, ktera je vazne narusena a lamelarni EPITEL se pak reparuje s mnoha defekty a uzdraveni kone je problematicke. Proto je v budoucnu porusena KVALITA i KVANTITA produkovane rohoviny.
    Dulezita je zde BAZALNI MEMBRANA - tvori hranici mezi tkani EPIDERMIS, ktera vznika z EKTODERMU = vnejsi zarodecny list a tkani pojivovou (SKAROU), ktera vznika z MEZODERMU = stredni zarodecny list. Proto se bunky SKARY nemohou premenit na KERATOCYTY a produkovat ROHOVINU.

    NOVY MODEL ALIMENTARbNI INDUKCE LAMINITIDY OLIGOFRUKTOSOU
    Z osmi dospelych koni plemene americky klusak byly nahodne vytvoreny dvojice, ktere obdrzeli davku 7,5 , 10,0 , 12,5 g/kg oligofruktozy podanou v roztoku 4 l vody.

    Fekalni Ph kleslo u techto koni za 18 hod na 3,7. U vsech koni se vyvinula histologicky patrna a ruzne intenzivni laminitida. Savci NEMAJI pro metabolizaci oligofruktozy vyvinute enzymy - prechazi do ceka, podleha BAKTERIALNI fermentaci. Dominanatni mikroflorou se docasne stanou STREPTOKOKUS bovis a equinus (streptokinaza, vasoaktivni aminy ?). Snizeni Ph zvysi PROPUSTNOST ( tight junction, také zonula occludens ) strevni steny pro mikroby a endotoxiny. Ve studii (Pollitt a van Eps) byla prokazana prima souvislost enteralni aplikace oligofruktozy s nadmernym pomnozenim bakterii tlusteho streva, dysadhesi bazalni membrany a vznikem laminitidy.

    LAMINITIDA IN VITRO: ULTRASTRUKTURALNI STUDIE DERMO-EPIDERMALNI SEPARACE LAMELARNI ROHOVINY.
    Akutni laminitida je na histologicke urovni charakterizovana tim, ze dochazi k separaci bazalni membrany od bazalnich bunek EPIDERMIS. Protoze bazalni membrana je diky denzni vazivove tkani, pevne spojena se SKAROU a ta s periostem kopytni kosti. Smerem k EPIDERMIS je spojeni vrstvy bazalnich bunek s membranou mnohem KREHCI - BAZALNI bunky se mohou snaze odtrhnout.
    Dvoji zpusob oddeleni bazalnich bunek od bazalni memebrany (French,Pollitt,2004)
    a) Nedostatek glukosy v tkani zpusobuje destrukci hemidesmozomu uvnitr bunek a jejich spojeni s vnitrni kostrou bunky tvorenou bilkovinami plectiny a intergriny - pri Cushingove chor. obezite, ischemii a hyperlipemii - NENI energie (glukoza) na novou proteosyntezu.
    b) Aktivace MMPs zpusobuje naruseni spojovacich vlaken mezi bazalni memebranou - jeji LAMINA LUCIDA a hemidesmozomy bez zavazneho poskozeni hemidesmozomu.
    Histopatologicke sledovani laminitidy vyvolane prekrmovani skroby ukazuje spis na poskozeni spojovacich vlaken s bazalni memebranou ( s lamina lucida) v dusledku aktivace MMPs.
    Laminitidy vyvolane oligofruktozou svedci jak pro poskozeni spojeni bazalni membrany s bazalnimi bunkami kontaktnimy vlakny v dusledku aktivace MMPs, tak pro zmeny na hemidesmozomech typicke pro nedostatek glukozy - NENI ale blize vysvetleno proc zrovna tak pusobi oligofruktoza, jestli se dostava pres poskozenou strevni stenu do portalniho obehu - jatra ji pri zvysene koncentraci nestaci premenit na glykogen, takze se dostane do systemoveho krevniho obehu, az do lamelarni skary, difuzi k epidermis kde se podili na aktivaci metaloproteinaz ( MMPs ) nebo blokuje ucinek tkanoveho inhibitoru ( TIMPs ) ? Oba procesy uvolneni DERMO-EPIDERMALNIHO spojeni bylo mozne in vitro dobre simulovat a proverit.

    KORELACE ZTRATY HEMIDESMOZOMALNIOHO SPOJENI S DAVKOU OLIGOFRUKTOZY ZPUSOBUJICI LAMINITIS.
    Pojem BAZALNI MEMEBRANA je často mylně zaměňována s pojmem BAZALNI LAMINA .
    Bazalni memebrana = Lamina basalis + Lamina reticularis
    Lamina basalis = Lamina lucida + Lamina densa
    Na Laminu lucidu nasedaji bazalni bunky epidermis.
    Lamina reticularis je produktem bunek vazivove tkane - skary.
    Ve svetelnem mikroskopu nevidime Basalni laminu, ale Bazalni memebranu.
    Rozsah zmen na hemidesmozomech roste s davkou. Nejvyssi testovana davka byla spojena s kompletni separaci bazalni memebrany zvlaste v oblasti vrcholku sekundarnich lamel. Zde se take hromadily polymorfonukleary, ktere mohou byt dalsim zdrojem uvolneni MMPs.
    Pri prirozenem vyvoji laminitidy se uplatnuji asi obe dve slozky - nedostatek glukozy i aktivace MMPs. Jakou roli sehrava pri nedostatku glukozy STRESEM podminena necitlivost lamelarnich struktur na inzulin a neschopnost vyuzivat glukozu, ktera muze byt v krvi dostupna ve vysokych hladinach, neni dosud objasneno.
    Mohlo by se jednat o vliv stresoveho hormonu KORTIZOLU, ktery udrzuje glukozu v krvi pro mozek.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 5 čtenářů. Celkový počet bodů: 25.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: