Občanské Sdružení Zachraňte koně v Topolanech

17. 1. 2006 Marta Kvapilová Autor fotek: z archivu OSZK Topolany

Provozovat útulek pro koně v našich podmínkách je činnost sice velmi záslužná, ale i značně riskantní. Vyžaduje hodně úsilí, pozitivního myšlení a energie a v neposlední řadě i nemalé finanční prostředky. Na stránkách našeho diskuzního fóra proběhla v loňském roce bouřlivá diskuze na téma „SOS – Útulek pro koně Vyškov“. Názorů byla celá řada, pozitivních i negativních, více či méně objektivních i těch bez sebemenších poznatků a zjištění skutečného stavu věcí. Nyní se můžete prostřednictvím reportáže Marty Kvapilové do útulku podívat i vy a udělat si úsudek sami. Zřejmé je však, že útulek pod vedením pana Horáka udělal za dobu své existence nemalý kus práce, a co je úplně nejpodstatnější, že většina koní byla skutečně zachráněna a daří se jim v současné době lépe.

Útulek se nachází v malé vesnici Topolany nedaleko Vyškova na Moravě a provozuje jej Občanské Sdružení Zachraňte Koně, nezisková organizace. V Topolanech je koní mnoho, možná stejně jako obyvatel. Zařízení je umístěno v zemědělské části rodinného domku, kde bydlí pan Horák. Jedná se o malou zemědělskou usedlost, maximální kapacita útulku je až 8 koní, ale optimální 5-6. Momentálně jich je zde pět. Pokud je to možné, snaží se pan Horák držet vždy jedno místo volné pro akutní případy.

Pan Horák se k provozu útulku se dostal náhodou.
U koní se pohybuje od 14 let, pravidelně jezdil. Jednou se mu naskytla možnost vykoupit koně, který měl jít na jatka. Protože mu koně bylo líto, nezaváhal. Po nějakém čase koně daroval novému majiteli a podařilo se mu odkoupit dalšího takového. Když zjistil, že pomoc potřebuje spousta koní, zanedbaných a týraných, založil s několika dalšími lidmi OSZK a začal se mu věnovat naplno. Bohužel, tak jak to často bývá, většina lidí nevydržela a zůstali jen formálními členy sdružení. Členství má totiž pouze dvě podmínky: roční příspěvek v libovolné výši a 1x ročně účast na schůzi sdružení.

V útulku jsou k dispozici dvě menší stáje po dvou klasických boxech, jedna samostatná stáj fungující jako karanténa a další stáj se dvěma boxy nebo 4-5 stání. Boxy nejsou velké, v první stáji jsou dva cca 3 x 4 metry, ve druhé také dva cca 3,5 x 4,5 m, třetí je samostatná 3,5 x 4 m a čtvrtá je variabilní. Ještě je i pátá, ale ta je ještě menší, tak pro poníka či oslíka (Kristýnka). (Rozměry uvádíme jako náš hrubý odhad.) Podestláno mají slámou, místuje se jednou denně podle toho, kdy je čas. Koně jsou v boxech jen na noc nebo zde stojí noví koně po příchodu do útulku v rámci karantény.

Přes den jsou koně od 10 hodin až do večera ve výběhu, který už není sice travnatý a ani nijak velký, ale podlouhlý tvar dává koním dostatek místa na proběhnutí. Koně i do výběhu dostávají seno a řepu a v rohu u přístřešku je koryto s vodou, které je několikrát denně doplňováno.

Co se dalšího krmení týče, koně dostávají samozřejmě také jádro - oves, ječmen a granule, je-li některý kůň v hodně špatném stavu, dostává po poradě s veterinářem speciální výživné granule. Všichni dostávají také vitaminy, po konzultaci s veterinářem také jiné doplňky, jako je Alavis a jiné - dle potřeby a stavu koní. Veškeré krmivo i podestýlka jsou kupované, většinou od okolních družstev.

Veterinář, stejně jako kovář, ke koním dojíždějí. Veterinář minimálně jednou měsíčně nebo podle potřeby častěji, kovář na zavolání. Koně jsou většinou naboso, pokud to dovoluje jejich stav, v případě nutnosti jsou samozřejmě okováni. (Momentálne jsou ale všichni bosi).

Všichni koně nacházející se v útulku mají v pořádku papíry a jsou očkováni (Jsou však i případy, že jedné klisně nechávali vystavovat první průkaz v jejich 22 letech, stejně tak v útulku dostala první injekci (očkovaní) a odčervení).

Průměrný věk koní, kteří se dostanou do útulku, je kolem 12 let, většinou ve špatném zdravotním i psychickém stavu, zpravidla se jedná o zvířata která by jinak skončila na jatkách. Nové majitele nacházejí někdy rychle, ale podle pana Horáka nelze nijak zprůměrňovat, jak dlouho zde který kůň zůstává - některý jde k novému majiteli za pár měsíců, jiný je tam i 3 roky... Koně z útulku jsou většinou získáni darem nebo vykoupeni za jateční cenu.

Kůň z útulku odchází k novému majiteli za velmi přísných podmínek. Ve zkratce: koně nelze dále prodat nebo darovat. Pokud se o něj nový majitel nemůže starat, je povinen vrátit koně do útulku. Kůň nesmí být profesionálně využíván (do sportu ani do provozu) a je určen výhradně k rekreačnímu využití v rámci jeho možností. Kůň nesmí být převezen do jiné stáje bez vědomí OSZK - stav koně je po přidělení novému majiteli kontrolován. Je-li zjištěno, že je kůň ve špatném stavu nebo používán v rozporu se smlouvou, pak může být odebrán a vrácen do útulku (i to se již stalo). Toto vše je podloženo smluvně. Jde o důležitou prevenci; v začátcích útulku se stalo, že si pan vzal koně a po měsíci chtěl dalšího; když se však přijeli z OSZK podívat, jak se má ten první, zjistili, že byl prodán na jatka. Dalšího koně už dotyčný pochopitelně nedostal a bylo proto takto zpřísněno předávání útulkových koní.

Pan Horák, člen předsednictva Občanského Sdružení Zachraňte koně a také útulku, sám s minimálním příjmem, útulek částečně financuje. Situace není snadná, přesto má OSZK momentálně splacené všechny dluhy. Na provoz však zbývá jen minimum prostředků. Chce-li někdo koním přispět, je preferována pomoc i menší finanční částkou, ale pravidelná, aby s ní šlo počítat.

Něco málo ke koním, kteří se zde aktuálně nacházejí:

Bruss
- 9 let, valach A1/1.
Původně dostihový kůň, po skončení kariéry ho majitelka chtěla přeškolit na parkur, ale Bruss se stal pro ni nezvladatelný. V okamžiku, kdy ještě ke všemu začal mít velké problémy se šlachami, ve stáji kde jej měla jej chtěli dát na jatka jako neperspektivního. Naštěstí se o něm včas dozvěděl p. Horák. Po dohodě jej majitelka útulku darovala. Teď je v Topolanech už 3 roky, po roce léčení jsou jeho šlachy v pořádku a kůň je "pojízdný".
Jednou uz byl málem adoptován, ale ani nová majitelka ho pod sedlem nezvládala a po několika vážných pádech jej útulku vrátila. Bruss je hodný koník, milý, na ošetřováni bezproblémový, venku temperamentní. Pod sedlem má syndrom dostihového koně - jak před sebou vidí cestu, zdrhá. Je vhodný pro velmi zkušeného dostihového jezdce, jinak je to hazardování se životem.

Burek
- 14 let, valach sl. norik.
Do útulku přišel v dubnu 2005. Než se sem dostal, pracoval v lese a jeho majitele ho chtěl zřejmě "vyždímat" do maxima - pracoval sám 10 hodin denně s téměř s nulovou péčí (s Ukrajinci). Od těchto lidí byl odkoupen pánem, který se teprve učil pracovat v lese a Burek mu posloužil jako učitel.
Bohužel kvůli pokročilé artróze, kterou tento pán rozpoznal až po čase, se rozhodl a daroval jej do útulku. Takže Burek přišel s artrózou, kulhal na zadní nohy a měl neuvěřitelně nateklý hlezenní kloub na levé zadní. Stále je v péči veterináře, jeho stav se již výrazně zlepšil. Kulhání téměř zmizelo, otok na kloubu je mnohem menší, Burek se dokonce naučil běhat (!) a rád se prohání s ostatními koňmi po výběhu. V létě jej však začala trápit svědivá vyrážka (tzv. letní vyrážka), která zatím neodezněla. Příčiny se hledají, takže zatím je mu největší úlevou strom ve výběhu, o který se často chodí drbat.

Ficko (Fík)
- valach ČT, 13 let.
Jeho majitele ho měli od narození. Od mladí má problém se spěnkami na zadních nohou - má je prošláplé, až se kloubem skoro dotýká země a ošklivě otékají. Když přestal být pro majitele využitelný, darovali ho na jaře r. 2004 do útulku. Po příchodu sem musel značně zhubnout, aby se nemocné klouby zbytečně nezatěžovaly jeho nadváhou a dostal speciální ortopedické podkovy. Zadní nohy jenom tahal za sebou.
Dnes je jeho hmotnost optimální, nemá už podkovy a pohybuje se poměrně slušně, dokonce je schopen klusat a i cválat - i když ne čistě a zadníma nohama poskakuje současně. Ditě nebo velmi lehký dospělý na něj může sednout, ale jen v kroku.

Fuga zvaná Kačenka
- 22 let, klisna ČMB.
Do útulku přišla v červenci 2004 v hrozivém stavu - kost a kůže, zamořena parazity zvenku i zevnitř, s přerostlými kopyty a v nich zarostlými starými malými podkovami, nohy naprosto zničené, oteklé. Také měla úraz na oku, veterinář nevěřil, že ji ještě dá dohromady.
Do dneška Kačka přibrala takových 120 kg, ale stále je velmi hubená. Nohy ji ještě otékají, ale už se dokáže normálně pohybovat, poraněné oko je už téměř v pořádku.
Pro Kačenku bylo nutno vyřídit všechny doklady na Ústřední evidenci koní (nikdy žádné neměla). V útulku byla poprvé v životě očkována a odčervena veterinárním přípravkem - předchozí majitel odčervoval jen česnekem. Kobylka zjevně stála celý život na štontu a pracovala zřejmě v lese, tedy jen v kroku. V boxe se zpočátku tvářila zmateně, ve výběhu se ukázalo, že snad ani neumí běhat. Velkým problémem pro ni také bylo seno a řepa na zemi, po prvním seznámení s elektrickým ohradníkem byla naprosto v šoku. Ostatní koníci ze stáda ji ale vzali mezi sebe a dneska už Kačenka dlabe všechno, co ji přijde do cesty a běhá s ostatními. S přicházejícím podzimem však zjišťuje, že země může i klouzat, a tak se občas natáhne jak dlouhá, tak široká. Zatím ale vždy vstala, někdy třeba i s lidskou pomocí pana Horáka a běžela dál.
Jak se však mohlo toto zvíře dostat do takového stavu? Její majitel ležel v nemocnici a teprve po více než měsíci si vzpomněl, že má doma koně a že by s ním měl něco dělat. Kačenku do útulku přivezl pan, který s ní kdysi snad stahoval dřevo.
Klisna patři OHZ - Ochráncům hospodářských zvířat a v útulku pana Horáka se dává dohromady před další životní poutí.

Elux
- nejnovější přírůstek, A1/1 15let.
Závodník, sice zdravý (jen trošičku hubenější), ale rozmazlený a zkažený od minulé majitelky. Dostal se do útulku tak, že majitelka se rozvedla a byla "vyhozena" i s koněm. Pro sebe si našla ubytování asi mnohem lehčeji. Do útulku dala Eluxe s tím, že za ním bude pravidelně každý víkend chodit pomáhat. Nicméně od doby, kdy jej jednu sobotu večer vyložila z auta, se neukázala.

Koně, kteří prošli útulkem od roku 2003:
Bruss
Bobi - u nového majitele
Livio Skal
Puyk - u nového majitele
Vandalka - narodilo se jí v útulku hříbě - kobylka Valensie
Oslice - u nového majitele
Šohaj - u nového majitele
Limon - u nového majitele
Siglavi Pakra Barcana IV - 3 - u nového majitele
Sexy Monica - u nové majitelky
Fík
Burek
Fufa zvaná Kačenka
Elux

Podrobnosti včetně kontaktů a toho, jak můžete útulku nejvíce pomoci najdete na:
http://www.utulekprokone.vys.cz nebo na stránkách http://www.volny.cz/zachrante-kone/.

Sdružení-kontakt: kancelář tel.: +420 517 362 022, fax: +420 517 361 040
Stáje + záznamník: +420 517 361 030 - možno nahlásit týrání, prodej na jatka, prodej koní atd., fax- +420 517 361040
Mobil útulek: +420 774 682 010
OSZK Topolany 11
Vyškov 682 01
IČO:26628830
účet: GE many bank: 164676365/0600

PanHorák děkuje všem přispěvatelům útulku za pomoc a přeje jim vše nejlepší v novém roce.

Příbuzné články: