Schvácení je druhé nejnebezpečnější onemocnění koně (na první příčce je kolika), a to především díky nedostatku informací o jeho podstatě, průběhu, příznacích a léčbě. Schvácení kopyt je bolestivé a omezuje životy našich koní. Mnoho lidí si stále myslí, že kůň je schvácený pouze tehdy, až když nastane takový bolestivý akutní záchvat, kdy kůň stojí v typickém postoji a týden se nepohne z místa. Ale tomu předchází dlouhá doba, kdy kopyta velmi jasně hlásí, že je něco špatně - samozřejmě kromě případů nárazových akutních schvácení po útěku k pytlům jádra - a může proběhnout několik mírnějších ataků schvácení, sotva povšimnutelných. Je na nás, na chovatelích, umět rozpoznat veškeré signály a včas zakročit.

Čeho si tedy musíme všímat?

Kopyto je výborný (možná nejlepší) ukazatel zdravotního stavu koně, protože to je první místo, které organismus - reagující na nedostatky či přebytky ve stravě a na nemoci - ochudí kvůli záchraně ostatních tělesných orgánů.

Bohužel dnes je více nemocných kopyt než těch zdravých, a proto nám různé nedostatky, vady a nemoci připadají jako naprosto normální, jako něco, co se nemusí řešit. Tvrzení, že bez kopyta není kůň, se nedá vyvrátit, přesto v praxi stále není zavedená úprava kopyt podle jejich individuálních potřeb, ale podle nějakých norem, které se ukazují jako nedostatečné (6-8 týdnů, a ani tyto časové úseky nejsou často dodržovány) a podle stavu naší peněženky. Pro tuto nedbalost není omluvy.

Nejsmutnější je, že i v knihách jsou často uvedené obrázky a fotky kopyt deformovaných, s nepřirozeným tvarem - schvácených.

• 1. linie spěnky a kopyta - má být rovná, přechod v korunce hladký
• 2. linie korunky - klesající k patkám bez výrazných výkyvů
• 3. kopytní stěna - hladká, bez prasklin, bez kroužků, neprohýbající se, nevybulující se

obr. Záměrně byla vybrána „ošklivá kopyta" pro zdůraznění rozdílu, ale musíme si všímat i méně nápadných signálů.

obr. Ch. Pollitt - žlábek nad korunkou - něco je špatně!

obr. Jemné vlnky na kopytní stěně hlásí dlouhodobý „stravovací stres".

• 4. bílá čára - velmi úzká (cca1 mm), celistvá po celém obvodu, bez separací, bez infekcí

 

obr. Porušená bílá čára - stravovací problém.

• 5. chodidlo - tlusté, klenuté, bez otlaků

• 6. střelka - pevná, celistvá, co nejširší, bez infekcí

• 7. proporce kopyta - když kopyto rozdělíme na tři části (od patek ke konci rozpěrek, od konce rozpěrek ke špici střelu a od špice střelu ke špici chodidla), tyto části by měly být zhruba stejně dlouhé. V praxi je častější velmi dlouhý úsek od špice střelky ke špici chodidla.

A na celém koni si všímáme:

1. výživný stav - obezita - velké riziko schvácení.

Při dlouhodobém překrmování koně dochází k poruchám metabolismu - rezistence na
inzulín - srovnatelné s lidskou cukrovkou. Tito koně jsou stále hladoví, velmi náchylní na
schvácení a mají typická úložiště tuků:

obr. Někteří chovatelé si myslí, že tlustý kůň je dobrou vizitkou chovu, ale opak je pravdou. Překrmování je ve svém důsledku na zdraví koně srovnatelné s nedostatečným krmením.

2. Hubnutí, neschopnost koně zbavit se zimní srsti, dlouhá kudrnatá srst, tukové polštářky nad očima, deprese - další z metabolických koňských poruch - Cushingova nemoc - velké riziko schvácení.

Pokud váš kůň zapadá do nějaké skupinky, nebo v minulosti prodělal schvácení, patří do rizikových koní. Pokud je kopyto nějak oslabeno, na každý další atak reaguje hůře než kopyto zdravé a silné. Stejně tak koně obézní - přetížený pohybový aparát si nedokáže poradit s dalšími problémy.

Prevence schvácení spočívá v následujících (velmi stručných) bodech:

• udržování vhodné hmotnosti koně
• zajištění co nejvíce pohybu
• správné úpravy kopyt podle jejich potřeb
• omezení krmení jádrem (až 60% cukrů)
• omezení krmení bohatou pastvou (až 30% cukrů), krmnou dávku doplnit senem a slámou,
• rovnováha minerálů.

---