Když se kůň dostane do krmírny... nebo na příliš bohatou pastvu

27. 06. 2016 05:00

Obrázky: 5

Autor: MVDr. Kamila Retta Spoluautoři: Katka Lipinská Foto: MVDr. Kamila Retta, Petr Soukup, pixabay.com, Jiří Podhajský Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 16105 Počet komentářů: 13 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pokud se vám ještě nikdy nestalo, že se vám ve stáji kůň neplánovaně přecpal, můžete si gratulovat, máte štěstí a zřejmě jste tak trochu výjimkou. Tohoto nebezpečí nejste ušetřeni nikde – ve stáji si kůň otevře box, venku zase číhá nebezpečí v podobě příliš bohaté pastvy nebo nevychovaných kolemjdoucích. S veterinární doktorkou Kamilou Retta se podíváme, proč je překrmení u koní tak nebezpečné a jaká je první pomoc, která zde může být bez nadsázky život zachraňující.

Proč koním vadí nadměrný přísun karbohydrátů?

Mnoho z nás se již setkalo s koněm, u kterého došlo ke schvácení kopyt po bohaté jarní pastvě. U predisponovaných jedinců k tomu stačí jen pár hodin příjmu šťavnaté píce a akutní problém je na světě. Tento strašák se ovšem neomezuje pouze na období jara a pouze na trávu, může nás zaskočit po celý rok, jelikož k němu může dojít i následkem překrmení krmivem bohatým na karbohydráty. Ty jsou obsaženy v jadrném krmivu i ve většině granulí a müsli. Dále také v pečivu a v ovoci. Proto by toto krmení mělo být od koní dobře odděleno (buďto ve speciální místnosti nebo v uzavíratelných nádobách). Příběhů o tom, jak koně otevřou box, ať již svůj, nebo sousední, známe myslím všichni dost. Schvácení není to jediné ani nejhorší, co překrmenému koni hrozí, ale je to jedna z mála věcí, kterou může svým přístupem ovlivnit ihned sám majitel bez rizika, že koni uškodí.

vwDůvodů, proč nadbytek karbohydrátů v trávicím traktu nadělá „paseku", je hned několik. Předně, mění jeho pH, způsobí jeho snížení. To má za následek změnu mikroflóry ve střevě a vznik acidózy. Dále, protože se jedná o velký objem rychle přijatého krmiva, je zároveň špatně tráven a dostává se tak do kaudálnějšího (zadnějšího) oddílu tlustého střeva, kde také škodí. Bakterie kvůli velkému množství substrátu značně zvyšují své počty, fermentují karbohydráty a jako odpad produkují kyselinu mléčnou. Tento stav ovšem není dlouho udržitelný, když přestane být pro tak velkou populaci dostatek výživy, velké množství bakterií začne odumírat. Vzniklé toxiny z odumřelých bakterií prostupují přes stěnu střeva a u koně způsobují endotoxémii. Ta může způsobovat mnoho problémů, ale mimo jiné v kopytních lamelách spouští vlastní proces schvácení (podrobně viz článek Strašák zvaný laminitida).

K prvním příznakům překrmení, ještě než začne docházet k viditelným projevům schvácení, často patří distenze (roztažení) břicha, kolikové bolesti a případný průjem. Kůň se postupně dostává do toxického šoku, což je život ohrožující stav.

Co dělat, když se kůň dostane k uskladněnému krmivu?

Jak už bylo uvedeno výše, k této situaci nemělo vůbec dojít. Pokud už k tomu dojde, je třeba si uvědomit, že se jedná o život ohrožující stav a je nutné ihned volat veterinárního lékaře, protože o osudu koně často rozhodne včasnost zásahu. Je-li problém řešen ihned, je velká šance, že se kůň obejde bez následků. Jestliže už jsou ovšem rozvinuty příznaky koliky a schvácení, je prognóza spíše špatná.

vaPrvním krokem je určitě zamezení dalšího příjmu krmiva a zjištění, zda nebyl na hostině ještě s dalšími koňmi. Pak je potřeba zjistit, kolik a čeho kůň vlastně přijal. To nebývá snadné, jelikož za sebou většinou zanechá patřičnou spoušť. Do příjezdu veterináře se pokuste sestavit časovou osu, jelikož doba nadměrného příjmu krmiva je důležitá pro posouzení situace a sestavení terapie. Zjistěte, co všechno a v jakém množství mohl kůň pozřít a zda je na místě i případný trus, jehož množství může napovědět o době hodování koně. Přivolaný veterinární lékař by měl koně kompletně klinicky vyšetřit včetně zavedení nasogastrické sondy (sonda do žaludku koně, která se zavádí nosní dutinou). Pomocí sondy se může pokusit o případné odstranění přijatého krmiva, pokud došlo k jeho příjmu v horizontu posledních 1-2 hodin. Je možné následně podat i živočišné uhlí či projímadlo. Vzhledem k riziku rozvoje endotoxémie je taktéž na místě zahájit protizánětlivou a antibiotickou terapii. Koně je nutné nadále velmi bedlivě sledovat a kontrolovat jeho zdravotní stav. Pokud koně najdeme již s rozvinutými příznaky, je nutné rozšířit léčbu o infuzní terapii a zvážit převoz na kliniku.

Podstatnou součástí je okamžité zahájení kryoterapie, tedy chlazení kopyt jako léčby případného schvácení. Její úspěšnost závisí právě na čase zahájení. Proč chlazení pomáhá, je zřejmé. Závěsný aparát prstu je poškozován enzymy, které vznikají jinde v těle koně a krví přicestují do kopyt. Snížení teploty tkání snižuje aktivitu těchto enzymů - snížení o 10 °C sníží enzymatickou aktivitu o 50 %. Kryoterapii je velmi vhodné doplnit i o speciální podkování kopyt (Steward Clog). Více opět ve článku o laminitidě.

Je možná prevence?

Tato stať se týká především koní na pastvě. Většina majitelů koní nestojí o to, aby jim koně v zimě rozdupali pastviny, takže má koně na omezeném prostoru a na pastvinu je vypouští, až když je země vyschlá a tráva narostlá. Což je dobré řešení pro pastvu, ale ne ideální pro koně, kteří by si na změny měli zvykat postupně. Začněte s půlhodinovým pasením a během prvního týdne ho prodlužujte zhruba na hodinu. Za další týden prodlužujte postupně o další hodinu. Pak můžete prodloužit na půlden a za další týden až dva na celý den. Přitom koně a produkty jeho trávení pečlivě pozorujte.

Protože tráva má výrazně jiné složení, než seno (80 % vody a v sušině spousta lehce stravitelných sacharidů, fruktanů), rozhodí se i střevní mikroflóra. Změna barvy a konzistence trusu je do jisté míry normální, ale stále byste měli být schopni rozeznat v trusu koblížky. Kašovitý nebo ještě řidší trus svědčí o tom, že s trávením je problém a musíte jednat. To znamená stáhnout z pastvy nebo alespoň omezit dobu pasení a přidat sušinu (seno), které ale pravděpodobně kůň nebude chtít žrát. Případně nasadit pastevní náhubek.

vsPokud kůň dostává jádro, při převádění na pastvu byste jeho dávku měli snižovat (u většiny koní až na nulu). Ne tak seno, v ideálním případě by ho měli mít koně neomezeně, nebo alespoň by ho měli dostat dřív, než budou vypuštěni na pastvu (aby se na ni nevrhli hladoví). Je nutné si uvědomit, že pastevní sezóna se rozhodně nerovná ušetření výdajů za seno! Je možné zvážit také preventivní podávání zeleného jílu. Jedná se skutečně o nestravitelný jíl, který má schopnost na sebe ve střevě navázat toxiny a škodlivé mikroorganismy a tím napomáhat zdravějšímu prostředí ve střevě. Připadá vám konzumace jílu zvláštní? Pak vězte, že preparát Smecta, který se používá při průjmu u lidí, není také nic jiného než jíl.

Mezi další preventivní opatření patří sledování kondice koně. Obézní koně mají mnohem větší riziko problémů z překrmení, u většiny z nich lze navíc prokázat tzv. inzulínovou rezistenci (IR). To znamená, že tkáně koně nereagují na inzulín (který umožňuje vstup glukóze z krve do různých tkání) tak, jak by měly. Tak zůstává v krvi vysoká hladina glukózy, i když se tělo snaží vyrábět více inzulínu. IR je významným rizikovým faktorem jak pro endotoxémii, tak pro laminitidu. Přestože výzkumy ukazují, že obezita a IR nemusí jít ruku v ruce, často to tak bývá. Koně s IR mají navíc větší tendenci k ukládání tuku na určitých místech, typický je pro ně tukový hřeben na krku. Pokud tedy máte koně obézní nebo s podezřením na IR, buďte dvojnásobně opatrní. Mnoho z nich by karbohydráty (včetně pastvy) nemělo vůbec vidět. Pokud u takového koně dojde ke schvácení, mluvíme již o tzv. metabolickém syndromu, což znamená, že daný jedinec má problém s obezitou, IR a laminitidou. Tito koně potřebují opravdu pečlivý management krmení, péče a hlavně pohybu, což se bohužel hůře praktikuje vzhledem k jejich problémům s kopyty. Takže zde ještě více platí, že prevence je opravdu nejnutnější! Nutno také podotknout, že koní s metabolickým syndromem je poměrně hodně a ne vždy o tom majitel vůbec ví.

Příběh z vlastní stáje

Nemít uskladněné krmivo v místech, kam se na ně mohou koně dostat, je základní pravidlo pro všechny provozovatele ustájení a majitele. Bohužel časem začne člověk občas něco přehlížet a i mně se toto v naší stáji stalo. Nejhorší na tom je, že jsem den předtím stála v uličce nad velkou přepravkou plnou jablek a říkala si, že se tam určitě nemá válet. Co čert nechtěl, otevřel si jeden kůň přes noc box (pochopitelně to nikdy dřív neudělal) a všechna jablka nad ránem sežral. Jelikož se jedná o koně, který nemá zcela korektní kopyta a jako naschvál si přivodí vše špatné, co může, nešlo danou situaci podcenit. Kontaktovala jsem majitele, vysvětlila vzniklou situaci a navrhla jako hlavní léčebný postup kryoterapii.

vsaKůň byl celkově vyšetřen a byl mu podán doplněk stravy proti možné kolice. Byly aplikovány i další léky na trávicí systém a na řadu přišla i homeopatie. Zároveň byl ihned umístěn do boxu, kam jsme připevnili štont, aby byl vyvázaný na místě a mohl stát všemi končetinami v nádobách s ledem. Sehnali jsme barely, které koni sahaly po karpy, a naplnili je vodou s ledovou tříští. Jediné plus na celé situaci bylo její načasování na silvestr 2016, jelikož mrzlo a my měli zajištěný dostatek ledu z venkovních van.

Nejhorší bylo asi zajištění non-stop dozoru u koně, jelikož se mu občas podařilo převrhnout barel s ledem či z něj vytáhnout nohu. Nízké teploty nám sice hrály do karet ohledně udržení teploty vody a ledu v barelech, ovšem značně vysilovaly majitelku, která trávila dlouhé hodiny v chladu stáje zavrtaná do koňských dek. Také bylo nutné odstraňovat vylitou vodu z boxu, aby se podlaha neproměnila na ledovou plochu. Na zemi byly naštěstí gumy, takže vše šlo smést na lopatu a vylévat do kolečka, pouze ulička se zámkovou dlažbou mírně namrzala. V následujících dnech jsme si led „pěstovali" v napuštěných nádobách s vodou okolo stáje, což zcela minimalizovalo náklady na terapii.va

Kůň strávil v barelech celkem tři dny a ke schvácení nedošlo. Jeho zdravotní stav byl průběžně kontrolován. Bohužel nebylo provedeno vzhledem k finančním nákladům rtg vyšetření, nebylo uděláno ani speciální podkování. Terapie byla zahájena odhadem do pěti hodin po příjmu jablek. Dá se polemizovat, zda by ke schvácení vůbec došlo. Leč vyjdu-li ze zkušenosti, tak už jsem ve své praxi ošetřovala koně, který se dokázal akutně schvátit už po kýblu jablek. A nebyl to ani poník či kůň s nadváhou, ale anglický plnokrevník, proto si myslím, že není vhodné přežrání koně v tomto ohledu nikdy podcenit. V zimních měsících je zvládnutí ledování v barelech celkem únosné, ale velmi náročné na hlídání koně 24 hodin denně, jelikož je k tomu potřeba více lidí a hodně odhodlání a trpělivosti. V létě si to ovšem bez speciálních bot s izolací nedovedu představit. Toto byl důvod, proč jsem ihned posílala SMS panu Podhajskému s naléháním na vývoj ledobot, které veškeré tyto komplikace eliminují a navíc počítají i se speciálním nakováním koně.

Jediná komplikace, která se po naší terapii u tohoto koně vyskytla, byla bolestivost tarsálních kloubů a kulhání. Daný kůň má v těchto kloubech artrózu, další dny byl proto bandážován. Tato jeho příhoda se obešla naštěstí bez následků. Aktuálně koně trápí artrotické bolesti, s kterými se potýká ovšem již dlouhou dobu.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. žofré

    Poděkování a pár dotazů

    06:30 - 27. 06. 2016

    Děkuji za článek, téma mě zajímá dlouhdobě.
    Zaujalo mě několik momentů.
    Žaludek má velmi malý objem, pokud tam není stop nebo dilatace a to už by byla náhlá příhoda břišní, nevím, co si slibovat od toho odsátí obsahu třeba po celonoční hostině.

    Anorganický-parafinový-olej nedáváte? Nevím, jak s tím projímadlem, zvíře má obvykle průjem.

    V jaké dávce dáváte to živočišné uhlí? Pokud mám dávám raději zelený jíl, v nouzi jsem dávala uhlí, lidské tablety, 10-15 kousků po 2 hodinách- je to ok?

    Jak se díváte na puštění žilou nebo naložení pojavic na spěnky- jsou pijavice v ČR dostupné stejně rychle jako ledoboty?

    Jak se díváte na léky ovlivňující prokrvení / pentoxiphylin, sulodexid, miniheparin atd/?

    Jak s edíváte na užití metforminu u IR nebo EMS koní, pokud ano, jaké dávky ?

    Eventuálně děkuji, budu ráda za názor:-).

  • 2. Katka K.

    Re:

    10:41 - 27. 06. 2016

    Díky. Dotazy přepošlu paní doktorce. O tom prvním jsme mluvily, tam právě záleží na tom, za jak dlouho po překrmení se ke koni veterinář dostane (tj. bod jedna - zjištění časové osy a doby nadměrného příjmu krmiva je důležité pro sestavení terapie). Po celonoční hostině to už myslím smysl nemá.

  • 3. žofré

    A otázek přibývá,

    16:57 - 27. 06. 2016

    Reaguje na 2.

    s opakovaným čtením, děkuji za eventuální zprostředkování odpovědí.

    EMS- za definici považujete trias "obezita s predilekcí-hyperinzulinémie-laminitis"? Já jsem pod EMS rozuměla" inzulinová rezistence, trvalá hyperinzulinémie, velmi často obezita s predilekcí +-patologie v glukozové toleranci nebo hyperglykémie, +- změny v TG, ovariální produkci..".Měla jsem fjordku, kterou jsem považovala za EMS-hyperinzulinémie, obezita s predilekcí, ale normoglykémie. A určitě nebyla schvácená, ani klinicky, ani podle kopy /kroužky/t, ani podle RTG.Laminitidu jsem považovala za obávanou komplikaci, u zvířete s EMS.Takže moje bývala byla "jen" kompenzovaná IRka?

    preventivní podání jílu-máte na mysli sekundární prevenci? primární u disponovaného koně , píšete...mi nedává moc smysl/ co bude jíl vyvazovat, když ve střevě ještě nic "špatného" není? A naopak , je to neselektivná vyvazovač, jak dlouho byste viděla podávání a v jaké dávce bezpečné, aby se nemuselo brát do úvahy i vyvázání stopových prvků, minerálů atd.?

    co probiotika, transplantace stolice?Kdy?
    Antibiotika- jaká? Asi zkráceně bylo napsáno, že kvůli endotoxémii a tato že je způsobena toxiny z odumřelých bakterií, to by mi zas nedávalo smysl, jak by antibiotika pomohla. Nemají ta atb být spíš kvůli možnému přerůstání patologických mikrobiálních kmenů produkujících toxiny, třeba?

    Děkuji za názory.

  • 4. Katka K.

    Re:

    19:01 - 27. 06. 2016

    Reaguje na 3.

    Žofré, myslím, že za těchto podmínek by bylo možná vhodnější kontaktovat autorku přes její web nebo to probrat telefonicky, kontakt je zde: http://www.karettabohemia.cz/kontakt
    Snad bude mít čas to s vámi probrat, má malé miminko. Tématem tohoto článku nebyli až tak koně s EMS nebo IR, ale spíše první pomoc u koni zdravých, která se občas podceňuje.

    Já se můžu vyjádřit ke stati o jílu, tu jsem přidávala já, s tím doktorka nemá zkušenosti - a je uvedeno přidávání v období převádění na pastvu, tedy v období, kdy problém může ze dne na den vzniknout. Pokud nevznikne, jíl neuškodí. A neměla jsem určitě na mysli dlouhodobé podávání, doufám, že to tak nevyznívá.

  • 5. žofré

    Diskuze nebo maily,

    15:06 - 28. 06. 2016

    Reaguje na 4.

    to je, oč tu běží.
    Já nějaký názor mám, i když bych ráda další vetí, že času není chápu též, nebudu autorku soukromě prudit.
    Myslela jsem, že z těch otázek a odpovědí by profitovali všichni čtoucí na věčné časy, tedy při odvolání dotazů k IR zbývá sonda a odsátí obsahu žaludku,
    projímadlo, parafin, atb, pijavice, léky ovlivňující prokrvení, venepunkce.

  • 6. HelaS

    Otázky

    00:10 - 29. 06. 2016

    Reaguje na 4.

    Já si taky myslím, že by bylo fajn doplnit informace podle žofré...
    Napadá mě, kdyby mi kobyla tohleto provedla a já našla jen tenhle článek, nějak by mi chyběly širší informace.
    (A jo, taky musím číst příspěvky žofré minimálně dvakrát, ale dá se to, ona holt píše koncentrovaně :-) Ale pkaždé to stojí za to, řekla bych.)
    Takže se přimlouvám, a to moc, za reakce tady - článků od vetů tu ubývá, tak si myslím, že by bylo vhodné problematiku rozvést víc.

  • 7. Katka K.

    Re:

    13:08 - 29. 06. 2016

    Paní doktorce jsem napsala a poprosila ji o odpovědi. Pokud si najde čas, samozřejmě to sem ráda vložím.
    Bohužel ti co vědí, mají málokdy čas (nebo chuť) se i podělit a něco napsat - což platí i pro žofré - natož dlouze diskutovat pod články. Většina těchto věcí se lépe probírá na případech konkrétních koní, než vysvětluje obecně.

  • 8. žofré

    Děkuji za ochotu:-).

    14:34 - 29. 06. 2016

    Jak vlastně zněla zakázka pro paní doktorku, "pilotní článek a nic víc", diskuzi pod článkem budou provozovat pouze čtenáři mezi sebou, autor reagovat nebude?Nic proti, jen nechápu, proč jste to jako spoluautor nezmínila v prvním uvádějícím odstavci nebo nejdéle po mém prvním dotazu.

    Mezi "dlouze diskutovat" a "nediskutovat " je široký pruh,jj, falešné dilema je prefít:-).

    Pokud mám pocit, že něco vím a jsem schopna to podložit argmenty a zdroji nebo alespoň uvádět osobní zkušenost a výstup z ní /sarkoidy, KD a doplňky, IR a 24/7, bezkostrová sedla, parazitologie, hmyz, příprava na zápřež.../, dávám svůj čas na podělení se za poslední roky celkem dost, řekla bych, stačí projet"kde diskutuji". Chuť mi nekazí ani zpětné vazby včetně adminů typu" hon na čarodějnice", "špatné způsob" ,"moc složité a věděcké", "málo zkušeností z praxe a klasiky" ", "blbej sloh a češtin", "moc odkazů, které je nutno číst" atd. Určitě mi ale nezprostředkovávají pocit opakovaných úpěnlivých proseb, abych se pro pána Forda dělilo více:-).
    Hodlám se nadále chovat velmi sobecky a nepsat na titulky EQ beletrii "jak Žofra vidí první pomoc při překrmení cukříky"-mmch cca stejně jak článek, jen mě zajímá a nemám jasno v bodech viz výše, ale jsem schopna si dohledat a názor udělat.
    Určitě bych pouze kvůli sobě autorku neobtěžovala, tak jste ji neměla honit ani vy., když je celý zbytek Rohanu spokojen i bez těch doplňků / HelaS to eventuálně napíšu mailem, co si myslím a proč/.. Na jiný typ kvalitní tvorby nemám znalosti, to je pro veta.

  • 9. HelaS

    Preventivně?

    23:57 - 29. 06. 2016

    Mně kdysi zamyšleně řek veterinář (ne přes koně, ale hodně dobrej a učí na fakultě), že by byl - možná - dobrej nápad, když už se kůň zaboří ve futrovně do něčeho, čeho by fakt neměl tolik a opravdu hrozí schvácení/kolika, nasadit mu equipalazone, hned. Dávku si nepamatuju, jen se mi matně vybavuje: dva dny, tři?
    Je to už hodně let; tehdy ještě byl Equipalazone takovej strašák (nevědělo se), ale zas nebyla ta verze, co je dneska, co tak nežere žaludek.
    Mně to tehdy dávalo docela logiku; zánět se nerozjede, možná i křeč povolí... vyzkoušené to nemám a nebyla ani možnost to probrat s koňským vetem. Ale hodně by mě názory na to zajímaly.

  • 10. HelaS

    ufff, oprava

    23:58 - 29. 06. 2016

    ..."tehdy ještě nebyl Equipalazone..."

  • 11. Katka K.

    Odpovědi od dr. Retta

    12:14 - 30. 06. 2016

    Reaguje na 3.

    Laváž žaludku - přichází v úvahu pouze, pokud došlo k přežrání max do dvou hodin po příjmu. Provést zasondování je na místě i k posouzení refluxu.

    Podání oleje, aktivní uhlí - závisí na posouzení stavu. Projímadlo se u otrav dává společně s černým uhlím. Mechanismus je takový, že využijeme schopnost aktivního uhlí navázat na sebe toxiny a následně chceme tento obsah co nejdříve dostat ven. Je nutné udělat určitý časový rozestup a opětovně se stále řídit dle dané situace a klinického stavu koně. Jinak bude veterinář jednat u koně, který byl zrovna přistižen s hlavou v pytli a jinak u koně s narušeným triasem, kolikou a začínajícím schvácením.
    Co se týče aktivního uhlí, je jeho dávka opravdu veliká (1-3g/kg), je ovšem nutné ho podat pomocí sondy, tudíž opět práce pro veterináře. Obávám se, že pár tablet nebude mít efekt.

    Pouštění žilou, pijavice - ani s jedním nemám osobní zkušenosti. Vím, že v ČR s pijavicemi pracuje jedna veterinární lékařka, ale to je bohužel vše, co vím. Pouštění žilou bylo velmi diskutováno na semináři o schvácení. Osobně bych volila jinou terapii endotoxémie.

    Léky ovlivňující prokrvení - Vyjdu-li z teorie Dr. Pollitta, nemyslím, že je jejich použití namístě.

    Metformin - Tento lék lze podávat, leč u koní je jeho vstřebávání z GIT značně omezené a efekt se postupně s dobou terapie vytrácí. Lze ho použít hlavně v akutní fázi schvácení, ale nejdůležitější je stále adekvátní korektura a ortopedické nakutí v kombinaci s kryoterapií.

    Metabolický syndrom - za koně s metabolickým syndromem (syndrom =soubor příznaků, který charakterizuje určitou nemoc) se považuje kůň, který je obézní, má rezistenci na inzulin a trpí akutním/chronickým schvácením.
    Takže na příkladě vaší klisny si myslím, že se jednalo o kompenzovaný IR.

    ATB - Ve vážných případech, kdy dochází k rozvratu GIT traktu u koní ( a zároveň celého organismu) je indikováno použití Polymyxinu B (koliky, průjem), ten dokáže nejen likvidovat bakterie, ale neutralizuje i jejich toxiny. Podrobný popis mechanismu účinku je uveden třeba v knize "Current therapy in equine medicine" v kapitole o endotoxémii. Leč opět zdůrazňuji, že jeho nasazení záleží na posouzení stavu veterinárním lékařem.

    Použití probiotik či trusu od zdravého jedince - určitě neuškodí, jako doplňující terapie po průjmu či terapii ATB. Určitě to ale nebude první věc, co bude veterinář řešit. Použití trusu se využívá spíše u hříbat.

    Omlouvám se, že není v mých silách ihned reagovat na komentáře. Leč živím se jako veterinární lékař, máme hospodářství s koňmi a dalšími zvířaty a do toho malé lidské mládě, které si vyžaduje pozornost bez ohledu na můj čas. Práci jenž dělám, dělám ráda a dobrovolně jsem si ji vybrala, leč s sebou nese to úskalí, že máte minimum času a životní energie. Takže nejdřív práce, potom zábava a zábava je v tomto ohledu psaní článků:)

  • 12. Katka K.

    Re:

    12:26 - 30. 06. 2016

    Reaguje na 8.

    A pro jistotu a pro budoucnost informuji žofré, že diskuze pod články je pro čtenáře a rozhodně po autorech nepožadujeme, aby ji sledovali nebo na ni reagovali. Pokud se na nás někdo obrátí s prosbou nebo problémem, snažíme se autora kontaktovat a pomoci, pokud autor diskutuje, je to vítáno, ale rozhodně ne náš požadavek.

  • 13. žofré

    Děkuji oběma,

    13:32 - 30. 06. 2016

    paní doktorce za podrobné odpovědi i s odkazy a KatceK za upřesnění, k čemu jsou určeny diskuze pod články.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: