Jízdárna je hotová, zbývá rekapitulovat … tentokrát před II. sezónou

19. 03. 2013 13:00

Obrázky: 8

Autor: Martin Blazek Foto: Martin Blažek Rubrika: Různé Počet přečtení: 7039 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V srpnu roku 2011 jsem pro vás napsal článek zabývající se podrobně problematikou stavby jízdárny. Odezvy na tento článek byly opravdu mohutné a prakticky trvají až do dnešního dne. Není týdne, abych na dané téma s někým nemluvil do telefonu a skoro to vypadá, jako bych byl největší žijící odborník na stavby jízdáren v České republice - přátelé, nejsem. Vzhledem k počtu realizovaných jízdáren - celkem jedna - ani být nemohu :-). Nicméně váš zájem mě velmi těší a opravdu rád se s vámi o své zkušenosti podělím. A byl to právě neutuchající zájem o toto téma, který mě motivoval k napsání tohoto pokračování…

Jak se staví jízdárna? Jízdárna je hotová, zbývá rekapitulovat...

Na úvod bych zrekapituloval to, co se od srpna 2011 do současné chvíle na naší jízdárně odehrálo a jakou prošla zátěží.

Z naší stáje na denní bázi využíváme jízdárnu se třemi koňmi. Z okolních stájí k nám cca 3x za týden přijedou další 4 koně, přičemž cca 2x do týdne probíhá skokový výcvik. Nemáme kruhovku ani jiné místo na lonžování, takže na jízdárně pravidelně i lonžujeme 3 koně. Někdy jednou, jindy dvakrát týdně.

1. skokové soustředění s J. JindrouKromě této pravidelné zátěže prošla jízdárna hned v říjnu po otevření první větší zátěží při skokovém soustředění s panem Jaroslavem Jindrou. Akce se zúčastnilo 22 koní (11 lotů po dvou). V roce následujícím byl povrch otestován ještě důkladněji. V květnu proběhlo další skokové soustředění, následně na něj navazovaly první hobby závody s cca 90 starty a povoleným opracováním po skupinách přímo v kolbišti. Stejnou zátěží prošlo kolbiště i poslední prázdninový víkend. Další skoková soustředění proběhla v červenci, srpnu a říjnu, k tomu dvě drezurní s Aleksandrem Onoprienkem v září a listopadu. Suma sumárum tedy 2x hobby závody, 5x skokové soustředění, 2x drezurní soustředění a běžná denní zátěž.

Jízdárna vše přečkala nad očekávání dobře a je stále v té nejlepší kondici. V letošním roce dojde pouze k doplnění písku, kterého plošně asi 2 cm ubyly. Něco koně odnosí v kopytech, něco odfouká vítr (zejména v letních měsících, kdy se hůř udržuje vlkost) a část přeci jen vezme voda (především v rozích a u stěn, ke kterým je plocha vyspádována). Takže počítáme s tím, že dosypeme cca 50 t písku po dvou letech používání, což je asi celkem běžné. V ostatních ohledech jsme naprosto spokojeni.

Povrch se chová naprosto korektně a spodní stavba také plní svou funkci bez chyb. I po největších lijácích nebo po mohutném tání sněhu se na jízdárně objeví louže maximálně na pár hodin a mizí téměř před očima. Což se nám potvrdilo zejména před závody v září. Dva dny v kuse velmi vydatně pršelo a jízdárna byla jako houba. Ještě v pátek ve 14 hodin lilo a lilo. Chytala mě panika a chybělo málo, abych (stejně jako jiné areály v tento den) závody zrušil. Telefon drnčel s dotazy, zda se bude, nebo nebude závodit. Po 14 hodině ustal déšť, v 17 hodin už nebyla na jízdárně žádná viditelná louže, ale písek byl stále jako houba a museli jsme ručně porovnat povrch. V 8 večer jsme postavili parkur a a modlili se, aby už nepršelo. Ráno byl povrch v nejlepší možné kondici a během závodů ho nebylo nutné vůbec nijak porovnávat.

Druhým extrémem si povrch prošel při prvních závodech v květnu, kdy se déle než týden teploty blížily ke 30 °C a delší dobu nepršelo. Náš závlahový systém již nestíhal dostatečně písek provlhčovat a na večer před závody jsme přizvali místní hasiče, kteří nám celé kolbiště pořádně prokropili. Následující den bylo opět krásné počasí, ale se třemi zavlažovacími cykly a ruční úpravou kolem skoků a v obratech zůstal povrch ve velmi dobré kondici.

Jeden z vašich častých dotazů patřil údržbě. Na údržbu používáme dvě staré brány, na které mám navařený U profil, starý kovový válec naplněný vodou a osobní auto. Čas od času bývá povrch hodně utažený a musím jej trochu načechrat (často po delších deštích), tedy položím brány hroty směrem dolů (bez jakéhokoli zatížení). Vláčím pomocí cviků "diagonálou změnit směr" a "kruhy změnit". Pak brány otočím U profilem dolů, tedy hroty nahoru, zatížím cca 50kg obrubníkem a horní vrstvu takto přebránuji. Pokud není povrch utažený, brány s hroty dolů nepoužívám a naopak po uvláčení U profilem dolů zapřáhnu válec a povrch utáhnu válcem. Takovou údržbu provádím 1-2x týdně, především s ohledem na počet lonžovaných koní, protože právě lonžování představuje pro povrch mnohem větší zátěž než třeba skákání, proto bychom časem rádi dostavěli kruhovku. Ač se pomocí bran povrch dá relativně dobře udržovat (je nutné jen odhrabávat od stran a z rohů), není to ideální a v letošním roce bych rád pořídil přívěs na úpravu povrchu se závěsným zařízením za osobní auto, který se dá pořídit za cca 50 tisíc Kč.

2. skokové soustředění s J. JindrouPísek se musí permanentně udržovat mokrý, jak vyschne, hrozí nebezpečí, že se kopyto prošlápne až na horní vrstvu kamínků a také je pak náchylnější k odfoukání větrem. Celou sezónu tedy kropíme 2x za den po cca 15 minutách. Ráno než vyjde slunce a odpoledne, až když není slunce tak silné, aby se voda nevypařila za letu, než dopadne na zem. V případě, že neprší týden a déle v kuse a jsou vysoké teploty, pak k těmto pravidelným kropicím cyklům přidávám ještě minimálně další dva a musím i přitáhnout hadici do středu, kam špatně dostříknou automatické závlahové trysky. Spotřeba vody je pak opravdu veliká a jakýkoli výpadek znamená, že už se písek pořádně neprokropí. V záloze jsou stále místní hasiči…

Co nás naopak celkem nemile překvapilo je, jak málo stačí jemnému mokrému písku k tomu, aby zamrzl. V podstatě stačí, když 3 dny jsou noční teploty kolem -2 °C až -3 °C a denní zůstávají mezi 0 °C - +1 °C a udělá se na povrchu zmrzlá tvrdá krusta. První zimu jsem zkoušel solit, ale solit venkovní plac jsou vyhozené peníze. Sůl vydržela v písku přesně do prvního většího deště, vyplavila se a opět bylo umrznuto. Takže přes zimní měsíce je takto připravený povrch prakticky nepoužitelný. I přes to - v roce 2011 jsme poslední skokový trénink měli 4. prosince, pak dostali koně pauzu. V roce 2012 první trénink byl 4. března a poslední 27. listopadu. Od ledna do rozmrznutí si dáváme koně do sportovní stáje s halou, abychom mohli dělat zimní přípravu. V letošním roce nás březen trochu zlobí a budeme koníky stěhovat domů až 23. března.

Letos bychom v JS Rohan Zdice pokračovali v akcích v podobném duchu, jako v uplynulé sezóně. Máme v plánu dvoje hobby závody (4. května 2013 a 24. srpna 2013), budeme pořádat drezurní soustředění s Aleksandrem Onoprienkem a skoková soustředění s Jaroslavem Jindrou, jejichž termíny budou uveřejňovány průběžně, ale rádi bychom, aby u nás byla každý měsíc nějaká příležitost k přípravě koně i jezdce. Pro ty, kteří k nám jezdí na tyto akce pravidelně, je to dobrá příležitost k systematické přípravě, což je náš hlavní cíl. Kdo by si tedy chtěl přijet ozkoušet naši jízdárnu s vlastním koněm, má na těchto akcích jedinečnou příležitost. Sledujte naše stránky rohan.blazek.info, kde všechny termíny průběžně uveřejňujeme včetně podrobnějších informací.

Celkový pohled na jízdárnu a stáje

Na závěr rekapitulace:
  • + vynikající vlastnosti povrchu při optimální vlhkosti i při velmi vysoké námaze
  • + vynikající a velmi rychlý odvod přebytečné vody
  • + snadná údržba i bez pomoci speciálních strojů
  • - velká spotřeba vody během léta, obtížná obnova vlhkosti vyschlého písku
  • - rychlé zmrznutí povrchu

Kdybych dnes začal jízdárnu stavět znovu s tou zkušeností, kterou mám, asi bych vše udělal naprosto stejně. Stejný materiál, stejná skladba spodní stavby, stejný písek na povrch i stejná geotextílie do písku. Jediné, co bych asi udělal trochu jinak, je upevnění hrazení, které máme na zabetonovaných kolejničkách směrem dovintř kolbiště, za které občas zachytím během údržby. Ale to je opravdu detail.

Připojené obrázky

Připojené články

18.08. 2011 05:00 Jízdárna je hotová, zbývá rekapitulovat...

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Kristýna Vopěnková

    děkuji a prosím

    17:32 - 26. 03. 2013

    Děkuji p.Blažkovi za výborný článek a prosím i ostatní budovatele, kteří mají zkušenosti se stavbou jízdárny, aby se také podělili o své "know how" :)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: