Jízdárna je hotová, zbývá rekapitulovat...

18. 08. 2011 05:00

Obrázky: 38

Autor: Martin Blazek Foto: Martin Blažek Rubrika: Různé Počet přečtení: 35811 Počet komentářů: 20 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 3 krát

O tom, že postavíme vlastní jízdárnu, bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy jsme se rozhodli postavit dům na tříhektarovém pozemku, který má přitelkyně Lucka dostala od svého otce. Možná se též chystáte stavět jízdárnu a řešíte podobné problémy, kterými jsme si před krátkou chvílí prošli i my. Pak vám přijdou mé zkušenosti vhod. Zejména ta neskutečná, a skoro nepředstavitelná čísla u množství použitého materiálu a odpracovaných hodin... Je též třeba pamatovat na to, že jízdárna s řádnou spodní stavbou je stavba trvalého charakteru a podléhá stavebnímu povolení a následné kolaudaci.

Naše jízdárna má velikost 30x50 m (tedy 1500 m2) a přímo navazuje na venkovní boxy. Stavba byla rozdělena do dvou etap. V první etapě šlo o srovnání terénu, přípravu na navezení spodní stavby a zakopání odvodnění. Ve druhé fázi pak o samotnou stavbu jízdárny a navezení povrchu.

Ve svém článku uvedu některé zdroje materiálu a jeho množství. Záměrně neuvádím ceny, které se mohou výrazně lišit v každé lokalitě a také mohou být nasmlouvané dle odebíraného množství. Dále neuvádím náklady na dopravu, které mnohdy činí více, než je cena materiálu samotná (příkladem je písek, kdy tuna vyšla na 99 Kč včetně DPH a cena dopravy 130 Kč bez DPH za tunu, tedy celkem tuna písku vyšla na 230 Kč/tunu).

15.11.2008 - terén téměř srovnanýPrvní fáze začala na jaře roku 2008. Pozemek máme v "mírném" jižním svahu. Slovo mírné mám schválně v uvozovkách, protože při srovnávání terénu (šíře 30 m) vznikl na vzdálenější straně zářez do terénu o výšce téměř 3 m. Byla sice možnost na jedné straně rýpat a na druhou navážet, ale tím bychom se dostali příliš nad úroveň domu a přišli bychom o možnost sledovat koně na jízdárně z terasy. Takže se pouze rýpalo a hlína se odvážela pryč. Díl si vzalo zahradnictví, kde z ní vyrábí substráty, další hlínou se srovnaly části pozemku a vzniklo tak ještě travnaté opracoviště 20x40 m. Největší množství je ale úhledně navezeno nad pastvinou a tvoří tam částečně val chránící nás před vodou tekoucí z lesů nad námi. Rýpání bylo téměř nekonečné a odvezlo se neuvěřitelných 2500 m3 zeminy (4500 t, tj. cca 450 tater) a bagrista zde rýpal více než 300 hodin čistého času.

Do srovnaného terénu se udělaly ještě drenážní rýhy a položila drenáž. Zejména dvě místa bylo nutné pečlivě odvodnit, protože zde vyvěrala spodní voda. První fáze skončila na podzim 2008 a finančně nás totálně vyčerpala, proto jsme byli nuceni druhou fázi stavby jízdárny odložit na neurčito. Trvalo to přesně dva a půl roku, než mohla začít druhá etapa. Mezitím si srovnaný plac hezky sedl a díky drenáži krásně vyschl. Velmi dobré je i to, že všude je břidlice, tedy materiál, který sám o sobě dobře propouští vodu. Celé ty dva roky jsme pozorovali, jak louže z budoucí jízdárny mizí již za několik hodin po dešti. Krom toho jsem celý ten čas využil k průběžnému obhlížení různých jízdáren, zkoumání možností skladby spodní stavby a zejména povrchu.

Stala se z toho skoro posedlost. Všude jsem se vyptával, pozoroval louže, prašnost i tvrdost a hloubku různých povrchů. Zajímalo mě též, jak vypadá povrch po letech používání..

Závěry mého výzkumu:

Spodní (drenážní) stavba:

Spodní stavba jízdárny slouží k tomu, aby měla kam bezprostředně protéci přebytečná voda z povrchu jízdárny. Bylo mi jasné, že se tato část jízdárny nesmí ošidit, jinak budou louže a jízdárna bude při horším počasí nepoužitelná. Na skladbě spodní stavby nebylo příliš co řešit. 5.7.2009 - první vrstva - makadam frakce 100/130Zkušenost různých lidí a doporučení bylo jednoznačné:

  • 1. vrstva - 15 cm hrubého štěrku frakce 32/64 mm (kameny o velikosti 3,2 - 6,4 cm) - hlavní vsakovací vrstva odvádějící vodu z povrchu
  • 2. vrstva - 5 cm jemného štěrku frakce 8/16 (kamínky o velikosti 0,8-1,6 cm) - krycí vrstva rovnající nerovnosti 1. vrstvy

Štěrky a kamenivo jsme brali z okolních lomů.

Povrch:

Na výběr bylo několik variant (a neexistuje obecné řešení vhodné pro každého):

  • 1. Maltový písek - nevhodný, protože často obsahuje velké procento jílu, velmi rychle se utemuje a zabrání prosakování vody do spodní stavby. Maltový písek je super do krytých hal, protože bezvadně drží vlhkost. V halách není třeba odvádět dešťovou vodu.
  • 2. Betonový písek - s tímto povrchem jsem se asi nejčastěji potkával na jízdárnách v různých areálech. Je to jeden z nejdostupnějších povrchů a k této volbě dříve sahala většina stavitelů. Čerstvý betonový písek (bez obsahu jílu, ideálně říční), velmi dobře odvádí vodu, kopyta se v něm příliš neboří a je dostatečně pružný. Zároveň relativně dobře drží vlhkost, není prašný a krom vláčení nepotřebuje žádnou zvláštní údržbu. Bohužel čas ukazuje, že ani "betoňák" není tou správnou volbou. Používáním jej koňská kopyta postupně drolí na menší a menší zrníčka, až se z nich stává prach. Ten následně deštěm vytváří tvrdou krustu. Tomuto procesu nelze zabránit ani pravidelným vláčením. Při intenzivním používání je po 3-4 letech písek zralý na výměnu, protože za sucha je povrch velmi tvrdý a krom toho také velmi prašný (koně při práci hodně kašlou), za mokra zase téměř bahnitý a hluboký. Prach následně ucpává drenáž a jízdárna po čase přestává odvádět vodu.
  • 7.7.2011 - první fůra 30 tun kaznějovského bílého písku frakce 0-1 mm...3. Bílý křemičitý písek - hit poslední doby. Stále častěji se s ním můžeme setkat v moderních areálech a slintat nad tím, jak je tento povrch úžasný, elastický, neprašný.. Ano ano, to je svatá pravda. Má to ovšem také svá ALE.. I na tomto povrchu lze hodně zkazit. Především nevhodnou volbou frakce (rozuměj velikosti zrníček písku) a také nedostatečným zavlažováním. Viděl jsem několik nepoužitelných jízdáren s bílým pískem, kde se koně bořili v běžném klusu až po spěnkové klouby.. Pokud jde o frakci, pak jako nejvhodnější se jeví 0-1 mm, případně 0-3 mm. První je ale vhodnější, protože vytváří elastičtější povrch. Hrubší zrna nedoporučuji, protože povrch bude příliš hluboký a to i s použitím drcené geotextílie. Konec konců bez té textílie nebudete s povrchem z bílého písku spokojeni nikdy. Právě spojení písku a textílie tvoří onu pružnou a neprošlápnutelnou hmotu. Krom toho textílie lépe drží vlhkost. Pokud tedy budete uvažovat o bílém písku, rozhodně jej na jízdárnu nedávejte bez drcené geotextílie a také si dobře spočtěte kapacitu své studny (či jiného zdroje vody). Bílý písek musí být neustále mokrý, pokud jej necháte proschnout, hrozí, že vám vítr rozfouká povrch po širokém okolí a především budou koně prošlapovat až na spodní vrstvu a budou tahat ven kameny. Bílý písek se chová podobně jako jemný mořský písek. Když půjdete po pláži a půjdete pískem, na který nešplouchá voda, budou vás bolet nohy, neboť se budete bořit hluboko do něj. Naopak pokud půjdete po vlnami zvlhčeném písku, nikam se neproboříte, půjde se vám mnohem lépe. O zavlažování se ještě zmíním v samostatném odstavci..

Naše volba povrchu: Po dlouhém zvažování bylo o povrchu rozhodnuto: Varianta 3, tedy bílý křemičitý písek, s geotextílií. Frakce 0-1 mm a doporučená vrstva 9 cm.

Vzhledem k naší poloze jsme si písek nechali dovézt ze 70 km vzdáleného Kaznějova. Písek je praný a vozí jej úplně mokrý, takže v dodávce zaplatíte i spoustu vody... Vydatnost takto mokrého písku se počítá cca 1,8 t na 1 m3. Při vrstvě 9 cm a 1500 m2 plochy (=135 m3) bylo potřeba 243 tun písku.

Geotextílie:

29.6.2011 - geotextilie je černá, aby v bílém písku rozbíjela odrazy světlaVe chvíli, kdy jsme došli k závěru, že na jízdárnu dáme z mnoha důvodů bílý písek, začali jsme shánět i geotextílii. Nabízelo se nám několik firem, které se zabývají dodávkou povrchů (ať již kompletní, či jenom geotextílie). Rozdíl mezi cenovou nabídkou nejlevnější a nejdražší činil více než 300 %, přičemž jsem se dozvěděl, že všichni používají stejný materiál. Takže jsem sáhl po té nejlevnější variantě od firmy J&F CZ, která geotextíli přímo vyrábí. Doporučené množství jsou 2 kg/m2, tedy při ploše 1500 m2 bylo potřeba 3 t sekané geotextílie. Záměrně jsme volili černou textílii, která v bílém písku lépe rozbíjí odlesky a nepříjemné pálení do očí za slunného počasí.

Vrstva oddělující povrch od spodní stavby:

Velmi důležitá vrstva, která má zabránit promíchání kamenů a štěrku s povrchem jízdárny. Naprosto ideálním řešením jsou plastové rastry (ecoraster, ecoflex a další podobné). Bohužel jejich cena je tak vysoká, že jsou rastry pro běžného smrtelníka na nekomerčně využívanou jízdárnu nedostupné. Na plochu 1500 m2 by vyšly něco přes 250 tisíc bez DPH. Proto jsem hledal jiná řešení.

  • 1. řešením, které se dříve dělávalo, je položení tkané geogextílie (v celku) na štěrk a na ni se sypal písek. Nevýhodou a nebezpečím tohoto řešení jsou spoje textílie. Jakmile se pod ně něco dostane, nebo kůň prošlápne a vytáhne látku na povrch, je jízdárna téměř zničená a nezbývá než sundat povrch a látku vyrovnat. Toto řešení je krajně nevhodné, případné opravy příliš nákladné.
  • 2. možností je tenká vrstva lomového prachu na štěrk. Řešení jedněmi doporučované, jinými zatracované. Říká se, že lomový prach ucpe drenáž a na jízdárně se budou dělat louže. Je pravda, že lomový prach zcela jistě zhorší odtok vody do spodních vrstev, proto se ho musí dát opravdu jenom velmi slabá vrstva, která překryje štěrk (0,5 - 1 cm max.). Tato vrstva by měla dostatečně plnit separační funkci a zároveň by neměla ucpat drenáž. Jen je to hodně ruční práce, žádný bagr takto slabou vrstvu neudělá. Lomový prach byla i naše volba, spotřebovali jsme ho cca 35 tun. Až čas ukáže, zda to byla volba správná, ale nic lepšího mi nikdo nebyl schopný poradit. Nechat vrstvy bez separace je nebezpečné, po čase by mohly do písku přelézat kameny ze spodní stavby.
Obrubníky:

2.4.2011 - začínáme s umisťováním obrubníků - pražcůJedna z věcí, nad kterou se při plánování často mávne rukou... Ale jsou také důležitou částí jízdárny, zabraňující erozi povrchu. Nejlevnější variantou byly staré, vyřazené, betonové pražce. Stavěli jsme dva na sebe, čímž vznikla "vana" jízdárny o hloubce 40 cm, což při navezení spodní stavby a povrchu v celkové výšce 30 cm zůstane obrubníček 10 cm vysoký, což je ideální. Mnohem náročnější bylo vybudování ochranné opěrné zídky na straně zářezu do terénu. Tam jsem z mnoha variant zvolil zídku ze ztraceného bednění šíře 20 cm postavenou na betonovém základu do hloubky 30 cm. Výška zdi 1 m, výška zdi nad úroveň budoucího povrchu 70 cm.

Ohražení:

Samozřejmě se dá jezdit na jízdárně bez ohrazení, ale není to vhodné zejména pro mladé koně. Krom toho to může být nebezpečné a to zejména při skákání. Dlouhou dobu jsem si lámal hlavu, jak jízdárnu ohradíme. Nakonec mi jako "dar z nebes" spadl inzerát, ve kterém byly nabízeny bukové kůly o délce 2,60 m a průměru 9-12 cm za zlomkovou cenu podobných kůlů z měkkého dřeva. Neváhal jsem ani minutu a odkoupil vše, co prodávající nabízel. Tvrdé bukové dřevo by mohlo chvíli vydržet. Přesto jsem se rozhodl nezatloukat dřevo do země, ale zabetonovat po obvodu kolejničky, na které jsem následně kůly přišrouboval, což jistě zvýší jejich životnost a usnadní případnou výměnu. Krom toho jsou takto mnohem pevnější a stabilnější, než by byly zatlučené přímo v zemi.

Zavlažování:

3.7.2011 - zavlažování je už téměř hotovéJak jsem se již zmínil v odstavci o povrchu, v případě volby bílého písku by měla jízdárna mít vyřešené zavlažování, protože písek je nutné držet stále mokrý. Tuto část jsem poměrně podcenil. V loňském roce jsem nechal vyvrtat studnu a špatně jsem si spočítal vydatnost. Respektive jsem si nespočítal potřebný odběr. Studna je sice schopna dát cca 10 m3 vody za den, ale ve vrtu je naráz pouze 1,2 m3. Aby se dala zavlažit celá plocha, bylo nutné instalovat 6 rozprašovačů (průměr 3/4''). Každý z těchto rozprašovačů má odběr 120 litrů/minutu. Tedy obsah vrtu je jedním rozprašovačem vystříkán na povrch jízdárny za cca 12 minut, při 6 rozprašovačích za 2 minuty! Pak trvá cca 2 hodiny, než se vrt znovu naplní. A problém byl na světě... Byl jsem tedy nucen hledat jiný zdroj vody, což se mi naštěstí podařilo. Pokud by se mi to nepovedlo, byl bych nucen koupit nádrž a do ní postupně ze studny pomalu vodu přečerpávat, aby se pak dala naráz vystříkat. Mám ozkoušené, že se písek dá udržet mokrý i za slunných dnů, pokud se na něj pustí závlaha 2x za den na cca 10 minut. Problém by ale nastal, pokud by písek hodně proschl (například z důvodu poruchy zavlažování). Pak by to bylo na zavolání hasičského vozu, aby povrch prolil, protože rozprašovače by musely běžet několik hodin, na což by však nebyl dostatek vody. Závlahu máme řízenou automaticky, zavlažujeme ve 3 okruzích po dvou tryskách (kvůli tlaku vody) a do každého okruhu pouštíme vodu 2x za den na 10 minut. Nastavené to máme tak, aby jedno zkropení proběhlo těsně před tím, než přijedeme z práce a jdeme jezdit, a druhé probíhá nad ránem.

Strojová vs. ruční práce:

Během dvouapůlletého čekání na druhou etapu jsem se dopustil jednoho chybného rozhodnutí, které se mi při realizaci neskutečně vymstilo. Naskytla se mi možnost výhodné koupě kamení, ale ve frakci 64/112, tedy velký makadam. Přes varování, že se to nedá urovnat, jsem jej nechal na plac navést, cca 50 tun. Při pokusech o jeho rovnání skákala lžíce bagru po jeho hranách a šutr byl stále na stejném místě. Z těch 50 tun se podařilo strojově srovnat cca 40, deset tun kamení jsme rovnali ručně. Velké kameny působily potíže během celé spodní stavby. Stále se draly nahoru, nedalo se po nich pořádně jezdit. Náklady na jejich urovnání mnohonásobně překročily úsporu v jejich ceně, krom toho jsem se během jejich rovnání dostal do stavu, kdy jsem to chtěl celé vzdát, protože jejich rovnání trvalo několik velmi náročných víkendů...

Krom problému s makadamem byla i tak potřeba spousta lidské, ruční práce. Většinu prací jsem dělal svépomocí a s pomocí kamarádů. Stavění opěrné zídky, betonování, budování ohražení. S tím jsem i předem počítal. Bohužel i rovnání a rozprostírání lomového prachu byla z 80 % ruční práce. Bagr nám pouze navozil hromádky, ale udělat slabou vrstvu bohužel nedokázal. Samostatnou kapitolou ruční práce byl povrch. Jak namíchat písek s geotextílií. V návodu na textílii bylo, že je vhodné dát vrstvu písku, pak vrstvu textílie, znovu vrstvu písku a znovu vrstvu textílie a nechat to přejet traktorem s rotavátorem. Bohužel jsem nikde po okolí nenašel zemědělce, který by rotavátor vlastnil.

7.7.2011 - není technika, tak holt pomáhá, co ruce a kola má:-)

Zvolili jsme tedy jiný způsob. 4,5 cm písku (stažené lžící bagru podél lešenářských trubek), pak celou dávku geotextílie a znovu 4,5 cm písku staženého lžící podél lešenářských trubek. Z počátku se bagru příliš nedařilo a museli jsme hodně dorovnávat hráběmi, poslední třetinu už to dostal bagrista do ruky a rovnání bylo podstatně méně. Takto navezený povrch jsem uvláčel obrácenými bránami, čímž došlo k celkem slušnému promíchání písku a textílie. Následně jsem pod brány dal trámky a brány zatížil. Takto se povrch dorovnal téměř ideálně. Poslední fází bylo pořádné prokropení (deštěm) a uválení celé plochy válcem.. A zdá se, že by to mohlo být "to ono".

 

Závěrečná rekapitulace:

  • Projekt: Jízdárna písková venkovní, Zdice, okres Beroun (JS Rohan Zdice)
  • Velikost: 30x50 m navazující na venkovní stáje
  • Plocha jízdárny 1500 m2
  • Čisté rozměry jízdárny: 28,5x48,5 m
  • 1. etapa:
  • Začátek: červen 2008
  • Konec: listopad 2008
  • Odvezeno zeminy: 2500 m3 (4500 t, tj. cca 450 tater)
  • Drenážní trubky: 100 m
  • Čistý čas v bagru: 300 h
  • 2. etapa:
  • Začátek: březen 2011
  • Konec: srpen 2011
  • Průběh: Každý víkend (so/ne), průměrně 8 hodin
  • Realizující firma: svépomocí + kamarádi + živnostník s bagrem, tedy firma Pat&Mat :-)
  • Makadam frakce 64/112: 50 tun (to byla chyba, tato frakce neměla být vůbec použita - viz odstavec Ruční vs. Strojová práce)
  • Štěrk frakce 32/64: 240 tun
  • Štěrk frakce 8/16: 200 tun
  • Lomový prach frakce 0/6: 35 tun
  • Písek křemičitý frakce 0/1: 243 tun
  • Geotextílie řezaná černá: 3 tuny
  • Betonové pražce: 40 ks
  • Betonové obrubníčky: 28 ks
  • Ztracené bednění: 400 ks
  • Beton: 20 m3
  • U profily na uchycení ohražení: 56 m (80 ks x 0,8 m)
  • Tyče na ohradu: 120 ks
  • Barvy: 15 kg
  • Trubky na zavlažování: 400 m
  • Rozprašovače: 6 ks
  • Zničené hrábě: 3 ks
  • Zničené lopaty: 2 ks
  • Čas v bagru: 200 h
  • Moje sádlo: 10 kg
  • Počet puchýřů a drobných odřenin: nepočítaně :-))

9.8.2011 - historicky první kůň na nové jízdárně

Výsledek můžete vidět na fotkách, případně na našich stránkách http://rohan.blazek.info ve fotogalerii, případně zde naleznete i webkameru s živým obrazem na jízdárnu (nevím ale, kolik snese současných připojení :-)). Stránky musím nyní trochu zaktualizovat, aby i v hlavních sekcích byly aktuální fotky. Pokud budete mít zájem si přijet zatrénovat a náš povrch otestovat, je tu otevřená možnost... Martin Blažek

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Átek

    smekám

    07:17 - 18. 08. 2011

    Moc děkuji za takovýhle článek, sice už jsem něco četla i v diskuzích, ale tady je to krásně sesumírováno. Cena tu sice není, ale myslím, že když si člověk jen trochu představí práci bagru a cenu za ty tatrovky a mrkne na počet hodin, tak se kácím o materiálu nemluvě. Výsledek je však krásný!!

  • 2. Tosca

    kolik?

    08:17 - 18. 08. 2011

    Můžete jen pro představu sdělit kolik vás stala první a druhá etapa?

  • 3. Sovicka

    Taky by mně zajímala cena:-)

    09:35 - 18. 08. 2011

    Musím říct, že toto je, alespoň pro mě, po delší době opravdu přínosný a poučný článek. Je to velmi pěkně shrnuto. Jen by mě také zajímala alespoň zaokrouhlená cena, zda přesáhla třeba půl milionu či ne.

  • 4. jaja

    písek

    09:43 - 18. 08. 2011

    Martine, měla bych pár dotazů:
    - je velký cenový rozdíl mezi bílým a betonovým pískem?
    - je problém bílý křemičitý písek sehnat?
    - co to je velká zátěž jízdárny? uvedu příklad: na naší jízdárně by jezdili nejspíš jen dva koně, oba bosí - možná někdy časem i něco víc, ale to nevím nebo spíš jen občasně (nějaká návštěva třeba) - to by ten betonobý písek mohl vydržet, ne?

  • 5. Sovicka

    Čím takovouto jízdárnu upravovat?

    09:45 - 18. 08. 2011

    Ještě by zajímala další věc, čím se takováto jízdárna upravuje. Nějakými nízkými bránami, či jen válcuje?

  • 6. jaja

    ještě sklon

    09:46 - 18. 08. 2011

    Ještě dotaz :-) Jsme na jílu a v případě budování jízdárny mám chuť nechat podloží v mírném sklonu, ty cca 2-3 %, aby se tam voda nedržela. To by snad nijak vadit nemělo, co myslíš?

  • 7. Sovicka

    Pro jaju

    10:03 - 18. 08. 2011

    Neřeknu rodzíl ceny, ale v ustájení, kde jsme je právě tento betonový písek. Jakmile zaprší a nerozbránuješ neljépe několikrát po sobě, jak to trochuproschne, a proschne to na odvodněné jízdárně rychle, tak se ti tam udělá tvrdá krusta a je to... navíc přesně jak bylo zmíněno hodně práší a koně kašlou (nedej bože když jsou na jízdárně třeba 3 to už je dost masakr). Pokud je jízdárna vytížená a to tahle celkem je cca 15 sportujících koní, za nichž každý se pohybuje na jízdárně cca 2–5 týdně. Jízdárna cca stejně velká a povrch se za 2,5 roku co tam jsem dosypával už dvakrát.

  • 8. Martin Blažek

    REAKCE AUTORA :-))

    11:44 - 18. 08. 2011

    Zdravím všechny.. jsem rád, že se Vám článek i hotové dílo líbí.. příští víkend domů nastěhujeme všechny koňouchy..

    K vašim reakcím:
    1. Cena.. čekal jsem že se zeptáte.. Cena byla závratná..
    První etapa: cca 400tisíc
    Druhá etapa: cca 380tisíc
    S tím, že opravdu velký kus práce 2. etapy byl dělán svépomocí, takže ta cena je ze 2/3 cena materiálu a cca 1/3 hodiny bagristy. Z ceny materiálu dělala více než 40% cena dopavy materiálu. Za to jsme sehnali velmi levně kamenivo, což ušetřilo minimálně dalších 150tisíc oproti ceníkovým cenám..
    Proto jsem ceny záměrně neuváděl. Můžou se kraj od kraje velmi výrazně lišit, zejména pokud musíte vše dovážet z velkých dálek. Jinak to bude na Mělnicku, kde se strhne drn a je tam hned písek, jiné je to u nás, když musíme písek vozit 70km.

    Písek:
    ad.Cena - Bílý písek v té naší frakci byl nejlevnější z písků, které jsme měli na výběr. Je nevhodný pro stavu, používá se pouze na zásypy inženýrských sítí. Takže byl cca o 1/4 levnější, než třeba betoňák. Doprava by byšla cca na stejno. Na druhou stranu ten samý písek v jiném lomu na severu čech je prodávaný jako "speciální směs pro jízdárny a hřiště" a díky této nálepce stoji 4x tolik, co v Kaznějově..

    ad. Dostupnost - my jsme problém neměli. Písek jsme vozili z Kaznějova. Betoňák či jiný písek by se vozil z podobné vzdálenosti. Ale dostupnost je opravdu krajová záležitost a musí se člověk hodně pídit, nedovedu si představit vozit ten písek dále, než nějakých 100km.

    - ad. Zátěž - to co popisuješ není velká zátěž. Podobná bude i u nás. Ale problém toho betoňákuje v tom, že jeho zrníčka podléhají časové skáze i bez koňských kopyt. Působením mrazů, vody a slunce se tak jako tak rozpadají a písek se bude za nějakou dobu chovat tak, jak jsem jej popsal.. Za sucha bude prášit a bude tvrdý, nerozbránovatelný, za mokra bude bahýnko.. Jak tento proces urychlý větší zátěž nedovedu posoudit, ale kaďopádně se to stane. Krom toho betoňák nikdy neudělá takovou pružnou plochu, na která bude šetřit kopyta i šlachy. Máme podotrochlyckého koně a vet nám v podstatě pro něj tento povrch nadiktoval a říkal, že na takovém povrchu koník může téměř bez omezení se svým nálezem fungovat a nemělo by dojít ke zhoršení.. Druhého máme s potížemi mezikostního svalu. Nesmí do hlubokého, ale na tento povrch může bez potíží, protože se nikam neproboří.. Je to přesně o tom, že tento povrch znatelně šetří pohybový aparát koně..

    3. Úprava jízdárny
    Jsou na to speciální stroje, kdy napřed jedou drátová péra (něco jako odmechovač), která načechrají a uhrabou boule, pak jede malá radlička, která srovná vše do roviny a nakonec válec, který vše zase hezky utáhne...
    Tento nástroj nevlastníme, koupit se dá za lidových 80tisíc bez DPH.. Věřte, nevěřte, nezbyly.. :-)) Takže jsme byli nuceni též přemýšlet a improvizovat.. Nakonec se mi osvědčily klasické brány, které podložim dvěma trámky, každý šikmě na opačnou stranu. Trámky jsou ta tlusté, že do povrchy se zarývá cca 3cm ostnů z bran. Celé to zatížím cca 100kg závažím - dva obrubníky. Brány zapřáhnu za svou Mazdu6 a vláčím tu plochu do mnoha cviků "kruhy změnit". Když je dovláčeno, zapřáhnu válec a do mnoha cviků "ze středu" (ale střed se mi postupně posunuje) plochu uválím. A vypadá to, že tento způsob je dostatečný. Chci si ale nějaký nástroj na vláčeni vyrobit..

    4. Sklon - to jsem zapomněl v článku napsat... sklon je dopručený v každém případě. I naše jízdárna má sklon od zadního rohu u stájí k přednímu rohu u domu kde je vyústění všech drenáží (diagonálně) právě 2%. Několikrát přeměřeno, ale opticky každý řekne, že máme sklon opačný.. Opticky to zkresluje totiž svah.

    Uf.. snad jsem byl dostatečně vyčerpávající

  • 9. Kiel

    Zavlažování?

    12:30 - 18. 08. 2011

    Mohl byste napsat přibližně množství vody, které spotřebujete denně? Děkuji!

  • 10. Martin Blažek

    Re: Zavlažování

    12:38 - 18. 08. 2011

    Reaguje na 9.

    Je to v článku naznačeno, ale není problém upřesnit.

    6 rozstřikovačů
    120l vody za minutu na každý
    doba závlahy 2x denně 10 minut

    6 x 120 x 10 x 2 = 14400 litrů vody za den (14,5m3)

    takto to lze spočítat dle údajů na rozprašovačích. Ale takovou fyzickou spotřebu nemáme, fyzicky vykropíme za den cca 6-7m3 vody. I to je hodně..

  • 11. jaja

    Jízdárna a orná půda

    12:54 - 18. 08. 2011

    Na čem jste stavěli jízdárnu - na jakém typu pozemku? Netušíš, jak je to s její stavbou na orné půdě či na pastvině (orná půda lze převést na pastvinu...)?

  • 12. Martin Blažek

    Re: Jízdárna a orná půda

    13:28 - 18. 08. 2011

    Reaguje na 11.

    Před cca 6ti lety bylo tam co stojí náš dům, stáje a jízdárna oseté pole. Po žních jsme začali stavět..
    Pole lze ponechat polem a osít jej trávou. Stále pak pozemku zůstává status pole a lze půdu znovu zorat.

    Lze ovšem travou osetému poli změnit status na louku. Velmi snadno. Nicméně taková změna je již trvalá a louce již nelze jednoduše změnit status na pole..

    Pokud jde o vynětí z půdního fondu, pak nás pozemkový úřad donutil vyjmout místo pod domem, místo pod garáží a příjezdovou cestu k horní části pozemků. Zbytek zůstává v katastru vedený jako orná půda. Nevím, zda je to tak správně, ale máme zkolaudováno a nikdo potíže nečinil..

  • 13. Game Over

    Povrch, který šetří nohy?

    13:28 - 18. 08. 2011

    Reaguje na 8.

    Jen mě napadá takové trochu OT k tomuto povrchu... na úvod teda musím říct, že ho máme na hale a že mám pocit, že na něm koně chodí lépe, že je jim pohodlný, je to hezké... ale...
    Už vloni v Hradišťku jsem slyšela názor renomovaného rozhodčího po dotazu na časté zakopávání koní, a to že, ten povrch nohu pevně podrží, nedovolí jí podklouznout, a každé špatné šlápnutí pak může ústit právě v zakopnutí. Letos jsem zaslechla velkou kritiku těchto povrchů od MVDr. Žerta, který říká, že písek byl proti tomuhle zlatý, a že právě to, že tahle hmota nohu nepustí, způsobuje mnoho úrazů, že tolik nezikosťáků nikdy nepamatuje. Že zkrátka promáčený á pevně utažený povrch je potenciálně poměrně nebezpečný. Tak nevím, co si o tom myslet, určitou logiku to má:-) Ale stejně na tom pracuju s koněm ráda... pravda promáčené skrz naskrz a utažené to u nás moc není.

  • 14. iren

    povrch do haly?

    13:03 - 21. 08. 2011

    Nemáte náhodou také zkušennost s povrchem do haly? Bohužel má hala betonovou podlahu.

  • 15. nikita

    Geotextilie

    18:23 - 28. 08. 2011

    Kolik přibližně stojí ta geotextilie? Firma na stránkách nemá žádný ceník...

  • 16. Martin Blažek

    Re: Geotextílie

    14:25 - 29. 08. 2011

    Reaguje na 15.

    Cena geotextílie je 21Kč / Kg bez DPH. Na 1m2 je třeba cca 2kg.

  • 17. lenik1

    povrch do haly

    16:19 - 30. 08. 2011

    Reaguje na 14.

    Dobrý den, tento povrch do haly děláme a je dobré dát pod ně ještě rošty, které též šetří šlachy a klouby koní. na to potom přijde geotextílie s pískem.

  • 18. katkarb

    Uzasny clanek:-)

    11:13 - 08. 10. 2011

    Diky!

  • 19. Kukinac

    Klobouk dolů!

    16:33 - 03. 09. 2012

    Na tom obrázku ("historicky první kůň...") vypadá jízdárna jako jemně zasněžená orná půda ;-) ale jinak je to nádherná práce a výsledek! Palec hore !! :))

  • 20. deny

    moc dobrý článek

    14:07 - 05. 01. 2013

    Děkuji za velmi dobrý článek. Na toto téma se informace poměrně těžko shánějí.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: