Jak koním zpříjemnit zimu

12. 01. 2011 11:00

Obrázky: 6

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 18754 Počet komentářů: 12 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Je náročné držet koně i v tomto nepříjemném ročním období venku? A co když ho musím nebo chci nechávat ve stáji? O koních v zimě a jejich potřebách, o možnostech jejich majitelů jim tyto potřeby splnit - tak nějak by se dal charakterizovat dnešní článek.

Na začátek jen připomenu jednu starou - a zde na Equichannelu již několikrát zopakovanou - pravdu: totiž že koně jsou stvoření pro život v chladném klimatu, jsou k dlouhodobému pobytu v nízkých teplotách velmi dobře vybaveni a je jim takto dokonce lépe, než v počasí výrazně teplém. To však neznamená, že je necháme během zimních měsíců napospas přírodě; naopak. To, co jim vezmeme na skutečně přirozených podmínkách, musíme nahradit rozumným „umělým" managementem. No, nemusíme, ale měli bychom.

Jak poznáme, že kůň zvládá zimu dobře?

Proč se vůbec snažit, aby koni bylo i v zimě „dobře", proč se o něho starat, když je přece přírodou stvořený k pobytu v chladném prostředí? Určitě z etického hlediska; živý tvor, který nám slouží, má mít kvalitní život co nejblíže svým přirozeným potřebám. Určitě z hlediska právního; podle zákona na ochranu zvířat proti týrání totiž například nesmí majitel své zvíře chovat v nevhodných podmínkách a nesmí ho vystavovat bezdůvodně nepřiměřenému stresu biologickému, fyzikálnímu či chemickému. No a samozřejmě i z hlediska čistě zištného: kůň trpící zimou nebude pod jezdcem podávat očekávané výsledky.

Pokud je kůň stresovaný (sem patří i to, že je vystavován počasí, kterému nedokáže čelit), pak musí pracovat jeho termoregulace a spaluje energii. Pokud kůň tuto energii nedostane zpět v podobě vhodného krmení, bude hubnout. Byl-li před zimou ve více než dobré výživné kondici, pak nějaké kilo shozeného tuku neuškodí a lze mluvit o přirozeném procesu. Pokud však během zimního období zhubne o více než dva stupně ve stupnici výživného stavu, už je to na pováženou.

koně v zimě

Může se stát, že ani termoregulace na plné obrátky koně nezahřeje a on se podchladí. Tento stav odpovídá chladovému stresu a je provázen všemi jeho důsledky: zhoršená fyzická výkonnost, snížená imunita, rozhozený metabolismus. Výsledkem je kůň v lepším případě hubený a špatně trénovatelný, v horším případě hubený a nemocný. Výrazně častěji na něho „sedají" virové infekce především dýchacích cest (nesplést si jejich příznaky se známkami neinfekčních zánětů dýchacích cest vyvolanými nevhodným stájovým prostředím nebo prašným a zaplísněným senem!), rozhozený metabolismus pak s sebou nese horší zužitkování krmiva, poruchy v línání, nedostatečnou tvorbu svalové hmoty a změnu psychické a fyzické aktivity koně.

Je třeba zajistit koně tak, aby na něho chlad příliš nemohl, a dodat mu energii, pokud bude chlad tak velký, že kůň zapne termoregulaci a začne spalovat své zásoby „paliva".

Zodpovědný majitel se proto snaží o dvě věci: za prvé zajistit koně tak, aby na něho chlad příliš nemohl, za druhé mu pak dodat energii, pokud bude chlad tak velký, že kůň zapne termoregulaci a začne spalovat své zásoby „paliva". Samozřejmě obojí lze provést několika způsoby; některé z nich budou pro koně přirozenější a zdravější, jiné třeba zase jednodušší pro majitele.

Jak koni nahradíme uniklé teplo

Schopnost koně vydržet zimu ovlivňuje celá řada faktorů.

  • Například koně s velkým tělem (chladnokrevníci) přečkají zimu snáze, protože mají poměrně menší povrch těla na jednotku hmotnosti - belgičtí koně jsou proto obecně tolerantnější k zimě než plnokrevníci.
  • Na druhou stranu novorozená hříbata mají velmi špatnou toleranci k chladu (dolní kritická hodnota, tedy teplota, kdy již zapojují termoregulaci, aby se zahřála, je u nich 20°C! To už odpovídá člověku.).
  • Koně mladší jednoho roku jsou méně tolerantní vůči chladu než koně dospělí (jejich dolní kritická hodnota se pohybuje pouze pár stupňů pod bodem mrazu).
  • V poslední třetině březosti se zvyšuje potřeba energie u klisny a následkem toho se snižuje její tolerance vůči chladu. I když dobře adaptované, dobře krmené březí klisny nejsou chladem více ohrožené než valaši.
  • Další „zabíječi" odolnosti vůči chladu jsou například špatný chrup, paraziti a jiné nemoci, ale i špatný výživný stav způsobený například dosavadní nevhodnou péči.

Aby kůň dobře přečkal zimu, potřebuje tři základní podmínky:

  • dobrou tepelnou izolaci těla,
  • možnost se schovat před skutečně nepříznivým počasím,
  • doplnit „protopenou" energii dostatkem kvalitního krmení.

Pokud mu toto zajistíte, nemusíte se bát, že by vám přes zimu zhubnul, onemocněl, nebo vstoupil do jara se zhoršenou schopností "sportovat".

Kůň od své podstaty potřebuje venkovní vzduch, potřebuje celodenní pohyb a v neposlední řadě také neustálé bombardování fyzikálními i mentálními podněty.

Je jen otázka, jak se postavíte k celkovému managementu svého koně a jak konkrétně jednotlivé body zajistíte. Z tohoto hlediska máme totiž dva extrémy: prvním jsou koně pobývající nonstop venku a přes zimu nepracující, druhým pak koně žijící ve stájích a intenzivně trénovaní i v zimě, především pak v hale. Samozřejmě mezi těmito extrémy najdeme celou řadu různých „kompromisních" řešení. Upřímně řečeno, kdo chce mít koně zdravého, psychicky i fyzicky odolného, bude volit management blížící se první, přirozenější a zdravější variantě. Kůň totiž od své podstaty potřebuje venkovní vzduch, potřebuje celodenní pohyb a v neposlední řadě také neustálé bombardování fyzikálními i mentálními podněty. Čím více bude kůň pobývat v prostorném výběhu, tím lépe bude jeho tělo připraveno na „práci"; o zdraví jeho dýchacích cest, trávicího traktu a pohybového aparátu ani nemluvě. Podívejme se proto nejdříve na tuto variantu:

Zima strávená venku

vycházejme z toho, že pokud koně mají v zimě pobývat hodně venku, je nutné přísně dodržovat výše uvedené tři podmínky: tělesnou izolaci, ochranu před nepřízní počasí a dobré krmení.

1. Dobrá tepelná izolace těla

Pro koně - i pro jeho majitele, pokud s koněm neplánuje intenzivní trénink či práci - je kromě přiměřené vrstvy podkožního tuku (ideálně stupeň výživné kondice 6 = mírná nadváha) nejlepší izolací kvalitní zimní srst. Díky napřimování a pokládání srsti si kůň reguluje míru tepelné izolace podle potřeby naprosto sám. Pokud koni naopak zajišťujeme izolaci těla dekou, máme s tím výrazně více starostí a zodpovědnosti a mnohem pravděpodobněji nám hrozí nějaký „průšvih" v podobě přehřátí nebo naopak podchlazení koně. Musíme ovládnout techniku dekování a v zásobě mít celou řadu různých koňských dek (viz článek A-B-C-Dekování koní a články na něho navazující).

zimní srst, přístřešek a seno jsou tři základní podmínky překonání zimy venkuNechceme-li koně dekovat, pak musíme myslet na to, že kůň se na zimu musí připravit; ideálně už od léta. Už tehdy začíná růst zimní srst (viz článek Aby koním nebyla v zimě zima). Na chlad se musí připravit také celý metabolismus koně; tento proces ve své nejjednodušší podobě trvá 10-21 dní, kompletní adaptace však opět zabere celé podzimní měsíce. Jinými slovy: chcete-li, aby váš kůň přečkal zimu ve výběhu či na pastvině, zvykejte ho na toto prostředí už od léta; postupně se snižující teplota a zhoršování počasí v jeho těle probudí adaptační (aklimatizační) procesy.

Ve chvíli, kdy koni naroste dobrá zimní srst, bychom jí neměli bránit vykonávat její funkci. Jak to myslím? Mnoho nadšených majitelů či „jen" milovníků koní má snahu udržovat své svěřence čisté a ve vysokém lesku. V létě proti tomu nelze nic namítat, nicméně v zimě může být - a bývá - nadměrné čištění koně kontraproduktivní. Kožní maz a jemný prach totiž zvyšuje nepromokavost a izolační schopnost srsti, udržuje ji načechranou a neslepenou. Samozřejmě určitá péče o koňskou srst je potřebná; je dobré z ní vykartáčovat stébla slámy, sena či jehličí, především pak v místě, kde bude na koni sedlo a podbřišník. A čisté je třeba udržovat i tyto části koňské výstroje. Jedním z problémů často spojených se zimní srstí je tvorba „buliček" pod sedlem, což jsou zanícené chlupové folikuly následkem například vzpříčených chlupů po nasedlání, nebo zánětlivé kožní uzlíky vzniklé následkem zapíchnutých drobných tělísek. Vhodné je také koně zbavovat nánosů bláta; bláto slepí a položí chlupy, a pokud je přitom zima, může se stát, že takto znečištěná zimní srst nebude dostatečně izolovat.

Hřívu i ocas nechávejte koni na zimu co nejhustější, obojí mu totiž pomáhá chránit tělo před deštěm (hříva chrání krk) a větrem (ocas chrání stehna a mezinoží).

2. Vhodný přístřešek/závětří

Je zjištěno, že koně, kteří mají možnost schovat se do přístřešku, ušetří až o 20 % více energie, než koně pobývající v otevřeném prostoru. Nejsou totiž vystaveni dešti a větru, které jim berou nejvíce tělesného tepla.

koním nevadí si lehat do sněhuTakovým standardem je obyčejný dřevěný přístřešek skládající se ze tří stěn a střechy, otevřený obvykle na jih nebo do směru, odkud v zimě nejméně často fouká. Má být dostatečně hluboký (aby do něho nefoukalo a nepršelo) a prostorný, aby se do něho vešli všichni koně (obecně se uvádí velikost plochy na jednoho koně 3x3 m). Lze ho nastlat slámou, ale obvykle je to zbytečné, protože koně si pak z něho udělají veřejné záchodky a brzy budou mít jen hnojiště pod střechou. Pokud chcete koním nabídnout místo na ležení, pak bude lepší dát do přístřešku na zem gumové rohože nebo matrace, popřípadě nastlat slámu na závětrné místo někde venku. Odpočinek vleže na izolující slámě je sice krásná myšlenka, koně ji však příliš nesdílejí; spíš si lehají na otevřeném prostranství, aby měli dobrý výhled do okolí, a ležet na sněhu, blátě či zmrzlé hlíně jim příliš nevadí. Však zdravý dospělý kůň toho za den nenaleží mnoho.

Místo přístřešku může aklimatizovaným koním stačit jen zástěna opatřená střechou, skupinka stromů, úbočí svahu nebo větrolam, třeba v podobě vysokého živého plotu (pozor na zákonné normy ustájení koní!). Obecně je ideální dopřát koním v zimě pobyt na členité pastvině; z tohoto hlediska je nejhorší „venkovní" variantou pobyt koní na otevřených rovných pastvinách nebo výbězích bez jakékoli ochrany, byť by to bylo „jen na pár hodin"! Právě takoví koně jsou ohroženi prochladnutím, když část dne tráví v teplejší stáji a pár hodin jsou - naprosto neadaptovaní - vystaveni zimnímu počasí v celé své síle.

Koně v zimě obvykle tráví nejvíce času tam, kde mají krmení.

Nenechejte se zmást tím, co považujete za důležité vy - vaši koně na to mohou mít jiný názor. Může se snadno stát, že nebudou mít chuť do přístřešku chodit. Koně totiž v zimě obvykle tráví nejvíce času tam, kde mají krmení. Z tohoto důvodu bude dobré, když jim umístíte krmítka se senem na závětrná místa chráněná před tím nejhorším deštěm/sněhem.

Ohledně přístřešku/závětří berte ohledy na velikost skupiny a koní a jejich hierarchii. Pokud se v ní vyskytují dominantní a podřízení jedinci, je lepší volit přístřešek prostorný a hodně otevřený nebo s několika vchody; dominantní koně totiž rádi zaberou místo u vchodu a podřízení zůstanou stát venku i přes to, že veliký přístřešek zůstane prázdný. Nebo koním dopřejte přístřešků/závětří/větrolamů více.

3. Kvalitní a plnohodnotné krmení

Na téma krmení koní v zimě chystáme celý článek, takže tady se zmíním skutečně jen o těch nejzákladnějších principech.

Kůň pobývající v zimě venku by měl mít k dispozici neomezený přístup k lučnímu senu.

Pro koně je krmení dvojím zdrojem tepla. V první řadě je to seno, které je intenzivně a dlouhou dobu (cca 2 dny) ve slepém a tlustém střevě fermentováno bakteriemi, přičemž se tvoří velké množství tepla. Kůň pobývající v zimě venku by proto měl mít k dispozici neomezený přístup k lučnímu senu (senáži apod.). Pokud je z nějakého důvodu nutné mu množství sena omezovat, pak by svoji dávku měl mít rozdělenou průběžně na celý den a při teplotách pod jeho kritickou dolní hranici (aklimatizovaní koně cca -10 až -15°C) by se mu mělo sena přidat. Počítejte s tím, že většina koní přijme cca 2-2,5 % své tělesné hmotnosti sena za den. Průměrně denně sežere 600 kg těžký kůň 12-15 kg sena, v teplotách pod dolní kritickou hodnotou pak toto množství roste, a to asi o 2 % na každý pokles o jeden stupeň Celsia. Zmíněný šestimetrákový kůň tak může v mrazech okolo -25°C spořádat i o 3 kg sena denně víc. Pro mnoho zdravých a nepracujících koní je kvalitní seno (plus minerální doplněk a voda) dostačujícím zdrojem živin a energie.

vyhrabávání trávy zpod sněhu je zábava, koně zahřeje, ale spotřebuje energiiVe snaze o ekonomický a/nebo přirozený způsob chovu určitě nelze spoléhat na zimní pastvu. Ta totiž koni nedodá potřebné množství živin a její vyhrabávání zpod sněhu ho navíc může zbavit další energie v podobě svalové práce.

Je však celá řada koní, kterým seno jako zdroj živin, především pak energie, nestačí. V tom případě je třeba jim dodávat jádro; to sice při trávení koně nezahřeje, ale přinese dostatek energie na metabolické či svalové „přitopení". Dalším dobrým zdrojem velice koncentrované energie jsou tuky, v praxi pak běžný jedlý rostlinný olej. Jeho výhodou je, že ho stačí málo a nezpůsobuje výkyvy hladiny glukózy v krvi, které s sebou nesou celou řadu zdravotních problémů.

Často se stává, že koně mají jinou krmnou dávku v létě než v zimě. Myslete na to, že jakákoli změna v jejich jídelníčku má být postupná a má trvat nejméně 7-10 dní. Během té doby budete postupně přidávat nové krmení a ubírat krmení staré. Dále je třeba vědět, že přechod z pastvy na seno může pro koně znamenat ohrožení zácpou. Tráva je lehce projímavá, seno naopak průchod střevy zpomaluje. K tomu se váže také další důležitý požadavek:

Koně potřebují v zimě dostatek vody, kterou budou skutečně pít. Sníh jim vodu nenahradí; jednak by ho museli sníst přibližně 6x větší objem, jednak jeho rozpuštění v těle na vodu jim zbytečně ubere cennou energii/teplo. Koně nejochotněji pijí vodu o teplotě okolo 11°C; a pokud v zimě žijí převážně ze suchého sena, pak je třeba se postarat o jejich kvalitní hydrataci.

Zda kůň přijímá dostatek energie, zjistíte nejlépe posouzením jeho výživného stavu. Běžně používaný standard pro vyhodnocení výživného stavu koní je k dispozici ve článku Stupnice tělesné kondice koně. Myslete však na to, že zimní srst velmi dobře maskuje jeho skutečný výživný stav, takže nelze spoléhat pouze na vlastní zrak, ale musíte poctivě přiložit ruku na koně, abyste nahmatali jeho skutečné tělesné kontury.

Pohyb, pohyb, pohyb

Dostatečná adaptace, přístřešek/závětří a seno. To jsou základní podmínky pro zdárné přežití koní v zimě. Já bych ale dodala ještě pohyb. Koně jsou zvířata pohybu a na tom, zda se po celý den téměř neustále „courají" nebo ne, závisí nejen jejich tělesná teplota (svalové stahy koně zahřejí), ale i zdraví a dobrá výkonnost jejich plic, srdce a krevního oběhu v celém těle (důležité pro fungující termoregulaci), trávení, kostí, šlach, svalů a kopyt. Pro koně je nejhorší stát, ať v boxe ve stáji (kde se přidává špatný vzduch a často nevhodná a znečištěná podestýlka) nebo v malém výběhu „u balíku sena" (tady se zase často přidává vystavení koní větru a dešti a stání v bahně a výkalech).

koně donutí k pohybu krmení

Majitel by měl využít přirozené tendence koní putovat za krmením. Dát jim seno na několik míst vzdálených od sebe, ideálně pak chráněných před nejhorším počasím. Okolí sena udržovat čisté a pokud možno pevné, především v případě, že jinde je po kolena sněhu nebo bláta. Vodu koním dávat tam, kde ji bude možné nejdéle udržet tekutou a aspoň trochu teplejší, než je bod mrazu. Může to být v přístřešku, v místě nejbližším k obytným budovám nebo tam, kde se koně krmí jádrem. Pokud koním dopřejete i kousek pastviny - je-li zmrzlá nebo zasněžená, koně ji nezničí - zajistíte jim výbornou zábavu, pohyb a s ním i zahřátí při „dolování" trávy. Dalším plusovým bodem je, pokud koně mají ve výběhu místo s dobrým rozhledem a naopak místo s dobrou ochranou před počasím. Členitý zimní výběh dokáže neuvěřitelně udržovat aktivitu, kondici i zdraví koní, přestože je jejich jezdecký trénink téměř na nule.

Je libo stáj?

Nikoli nízké teploty, ale jejich náhlé změny jsou pro zdraví a pohodu koní nejhorší.

Přestože venku mohou pobývat i v zimě všichni koně, pokud se jim v případě problémů trochu pomůže, mnoho z nich tráví z různých důvodů určitou dobu ve stáji. Pobyt v uzavřeném prostoru je pro koně obecně méně zdravý, a to ze všech myslitelných aspektů, naštěstí i tady lze dodržením určitých zásad přispět k minimalizaci negativního vlivu stáje na koně.

  1. Kůň má ve stáji trávit co nejméně času. Pokud je to jen možné, raději ho zadekujte a dejte ho ven. Bude-li mít ve výběhu přístřešek/závětří a na sobě kvalitní deku, zvládne zde i stájový mazánek přečkat špatné počasí.
  2. Stáj má být i v zimě chladná a dobře větraná. Pevně doufám, že vyhřívání a zateplování stájí a ucpávání všech škvír už dávno patří minulosti, která byla ve znamení neznalosti a polidšťování koní. Teplota stáje má co nejvíce odpovídat teplotě venkovního prostředí a jen mírnit jeho extrémy. Je třeba si uvědomit, že nikoli nízké teploty, ale jejich náhlé změny (přechod z teplé stáje do zimy venku při ježdění a zpět) jsou pro zdraví a pohodu koní nejhorší. Termoregulace koní se jim nestačí přizpůsobit a dochází k výraznému narušení především imunity. Stáj má být i v zimě dobře větraná, není třeba se bát otevřených oken, pokud samozřejmě nezpůsobí průvan vanoucí přímo na koně.
  3. deka a seno jsou důležitým pomocníkem při pobytu venku pro koně neaklimatizované ziměKůň pobývající většinu dne ve stáji má být pravidelně ježděn nebo jinak pohybován, a to pokud možno ne jen jednu hodinu denně. Vhodné jsou delší procházky pomalejším tempem, především na začátku a na konci ježdění, mezi nimi lze s koněm pracovat i intenzivněji. Na začátku, na konci a možná i uprostřed ježdění při přestávkách je často potřeba chránit hřbet, bedra a někdy i boky koně pracovní dekou, naopak při intenzivnější práci je nutné tuto deku sundat. Do stáje se kůň musí vrátit vykrokovaný, s uklidněnými hodnotami tepu a dechu a postupně vychladlý za pohybu. Vyvěchtování ve stáji, položení odpocovací deky či postavení koně pod solárium už bude jen takovou třešničkou na dortě.
  4. Pokud kůň pobývá část dne ve stáji a část ve výběhu, je pravděpodobné, že není na studené počasí zcela připraven, a je možné, že bude do výběhu potřebovat deku. Především pak tehdy, když v něm většinu doby prostojí. Možnost požírání sena by tu měla být samozřejmostí.

Venku to sice vypadá, že by mělo přijít jaro, ale zima rozhodně nekončí, naopak. Bohužel - jak jste si koně na ni připravili do konce roku, takový už zůstane. A protože by měl pro vlastní dobro trávit co nejvíce času venku, zvažte podle vlastní situace, jak mu tento pobyt co nejvíce zpříjemníte.


Příště se podíváme na poněkud jinou zimní problematiku: na to, jak se v těchto extrémních podmínkách daří jeho kopytům a co můžeme udělat my, abychom jim a s nimi i celému koni pomohli.

Připojené obrázky

Připojené články

04.02. 2010 05:00 Stupnice tělesné kondice koně
15.12. 2010 17:00 A-B-C-Dekování koní
16.12. 2010 14:00 A-B-C-Dekování koní (2)
23.12. 2010 07:00 Anketa: Jak dekujeme
27.12. 2010 05:00 Anketa: Jak dekujeme (2)
30.12. 2010 05:00 Anketa: Jak dekujeme (3)
05.01. 2011 05:00 Aby koním nebyla v zimě zima

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. prauska

    supr článek

    14:36 - 12. 01. 2011

    Skvělý článek, ode mě velká pochvala :-)))

  • 2. čokoláda

    snídani do postele prosím :D

    00:44 - 13. 01. 2011

    \"Koně v zimě obvykle tráví nejvíce času tam, kde mají krmení.\" jasňačka a nejlépe v přístřešku já taky jim nejraději v posteli :D skvělej článek přesně kopíruje mojí teorii

  • 3. marquessa

    a co bahno?

    07:24 - 13. 01. 2011

    Skvělý článek, naprosý souhlas. Pokud je sníh nebo holomráz dobrý, ale co když je bahno jako právě teď?

    ''Lze ho nastlat slámou, ale obvykle je to zbytečné, protože koně si pak z něho udělají veřejné záchodky a brzy budou mít jen hnojiště pod střechou. Pokud chcete koním nabídnout místo na ležení, pak bude lepší dát do přístřešku na zem gumové rohože nebo matrace, popřípadě nastlat slámu na závětrné místo někde venku.''

    no právě, kde se dají takové rohože sehnat?

  • 4. jaja

    bahno

    08:39 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 3.

    Máte na mysli, kam si lehají, když je bahno?
    Co jsem tak koně pozorovala (nejen ty své a bohužel ne celé dny), do bahna si nelehají (válejí se v něm, ale neleží v něm) - nebo lehají, když není nazbyt, i když i to si najdou místo spíš sušší a/nebo pevnější. Viděla jsem koně ležet na mokřejší trávě (na relativně nebahnitém místě), v přístřešku na hnoji, ale třeba i na těch gumách, i když ani ony nebyly ideálně suché a čisté. Viděla jsem koně lehat bez problémů i na beton. (Neopak jsem neviděla koně ležet v písku, ale neříkám,že to nedělají). Dále si koně žijící v bahně rádi lehají do sena, které vytahají při žraní z krmelce. (Mimochodem toto mám odpozorované i u daňků.)

    V jedné stáji, kde jsem měla koně, se jednu dobu řešili mladí hřebečci tak, tak že ráno přivedlo do otevřeného velkého "boxu" nastlaného slámou na krmení jádrem, po nažrání se tam nechali cca hodinku či trochu déle a pak se až pouštěli zase na pastvinu. Během té doby si všichni hřebečci lehli a odpočívali. Takže pokud člověk chce, aby si kůň lehal, je možná to udělat i takto (ale je třeba najít vhodnou dobu - zase podle mých pozorování si koně lehají spíš dopoledne či po obědě, ale ne napříklasd večer).

    Jinak co se týče lehání, myslím si, že to koně potřebují a viděla jsem případy, kdy si kůň z různých důvodů nelehal (už nevím přesně proč, jestli neměl vhodné místo nebo ho nenechalo stádo) a bralo mu to dost sil. Takže nad tím, že kůň nelehá, nelze jen tak mávnout rukou a někdy ani nelze říct, že kůň si vždy nakonec někde lehne - lehne, ale až po pár dnech a skutečně mu to bude minimálně ubírat energii.

    Myslím, že optimální je koním nabídnout několik míst, které nebudou vyloženě zabahněné: zpevněnou plochu (rohože, dlažba, panely apod.), já nevím berozšlapanou /vyvýšenou/drénovanou část pozemku, třeba i hromady slámy/sena na zemi (které se budou poctivě čistit a obměňovat). Koně to ocení nejen kvůli ležení.

    Jinak rohože já osobně mám od fy ToSi Plast z Příbrami, ale výrobců je v republice více. Dají se sehnat i matrace (ty jsou dělané speciálně pro ležení koní), nevím, kdo to vyrání, ale například je mají v aktivní stáji v Žižkovci u Hradce Králové.

  • 5. marquessa

    bahno

    08:53 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 4.

    s leháním nemám problém - ti naši si lehají kde a kdy je napadne (pravidelně k nám chodí lidi sdelit nám že ve výběhu zdechl kuň, dvě nejmladší pravidelně kolem poledne spí uprostřed pastviny, ale leží na boku a nohy natažené):-)
    spíš mě zajímalo jak tohle počasí působí na koně ( kopyta....) řekla bych že tohle počasí je horší než pořádná zima. třeba ti naši mají sena add libitum a z nějakého zahádného důvodu bych řekla že ho ted spořádají víc než když mrzlo.

  • 6. Átek

    podestýlání

    09:31 - 13. 01. 2011

    Já svým koním do boxu normálně nastýlám na dřevěnou podlahu. V létě tam téměř nekálí, pouze močí a v zimě záleží na momentálním počasí. Mají kromě společného boxu k dispozici ještě na něj navazující přístřešek a udupaný padock a v tomhle počasí maji za noc průměrně nějakých 12-14 bobků venku a v přístřešku (nenastlaném) a pak tak 4-6 uvnitř ve slámě, kde normálně lehají. Každý den to sbírám. Myslím, že kdybych jim nenastlala vůbec, asi by si dlouho nelehli, případně stejně na ta prkna, ale byli by hodně špinaví.

  • 7. jaja

    sláma v přístřešku

    10:19 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 6.

    A máš v tom přístřešku i seno? POkud tam koně nemají žrádlo, pak věřím, že záchodek si z toho až tak neudělají. Nejhorší je, když je v přístřešku nejen sláma na "ležení", ale i seno k zakousnutí... to je tam pak i WC a koně často nevystrčí nos ven... :-)

  • 8. jaja

    bahno

    10:25 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 5.

    Tohle počasí je horší - už tobylo ve článku o termoregulaci: hloboký mráz za jinak suchého počasí je pro koně lepší (i pro lidi), než lehce nad nulou, mrholení/déšť a nedejbože k tomu vítr. Více je to ochladí, protože to spíš naruší jejich přirozenou izolaci - srst. Takže koně více topí a musí více doplňovat energii senem.

    Co se týče kopyt, z mých zkušeností (jiní mohou mít jiné zkušenosti...) je bláto pohroma z toho důvodu, že měkne rohovina, ztrácí mechanické podněty, které ji dává pevní povrch, kopytní mechanismus je omezený. Růst rohoviny je méně stimulován (kor když je bahno v chladném počasí a je tedy i horší prokrvení kopyt), většinou to odnese střel, pak se taky častěji dělají abscesy. Pokud je ale kopyto jinak zdravé, zvládne to a jak vyschne, vrátí se do normálu. Problém je, když máš koně v blátě a chceš jezdit po pevnějším povrchu.... i proto je fajn mít pro koně ve výběhu pevné plochy, po kterých budou mít motivaci chodit za každého počasí.

  • 9. Átek

    podestýlání

    10:46 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 7.

    Ne v přístřešku nestelu, tam mám jen asi dvě lopaty hoblin, do kterých mohou močit. Seno a vodu dávám pouze do boxu, ale asi bude i podstatné to, že nemají kd ispozici seno neomezeně, dostávají několikrát denně menší množství, jsou jak bečky, když mi alespoň v zimě krapet pohubnou, jsem jen ráda. takže seno zblajznou a pak courají po venku, nudí, ničí plot a čekají na další porci. V tomto omezeném prostoru jsou nyní tak od 15h do 9h, jinak chodí do výběhu.

  • 10. Ivana Velecká

    bahno

    14:28 - 13. 01. 2011

    Reaguje na 4.

    Tak moji koně v bahně lehají. Jsou 24/7 venku, huculka, mladá CS a starší plnokrevnice. Když je mokro, zavírám jim pastvinu a zůstavájí v menším "provozním" výběhu (1,3 aru), který je bohužel rozbahněný. Mají tam přístřešek nastlaný slámou, který denně kydám, přesto si lehnou někdy radši do bahna. Poznala jsem to tak, že ráno byl přístřešek netknutý, zato v bahně byly tři vyležené fleky a kobyly, které se po tání ještě nestihly vyválet celé, měly špinavé jen břicha:-) Jinak v mrazech do přístřešky chodily buď jen tak na dvě hodiny v noci (podle bobků) nebo vůbec a ležely na pastvině na sněhu. Ani když sněžilo, nepáchly tam:-)

  • 11. baruska

    když onemocní

    22:39 - 14. 01. 2011

    zdravím, výborný článek :)
    Mám koně zvyklého na pobyt venku několik let, jsou pod přístřeškem, mají jádro,
    Minulou zimu onemocněl, pravděpodobně z alergie oslabená respiračka a sekundární bakteriální on., měl pozitivní auskultační nález, měsíc měl inj.ATB, a další podpůrnou terapii, řešila jsem zda-li jej tam nechat, nebo venkovní box? nakonec problém s umístěním do venkovního boxu nebyl moc realizovatelný(organizační - transport a další oslabení, bez koní...) a tak zůstal venku.
    co by ale pro něj bylo lepší? min. první týden byl apatický, bylo opravdu zjevné že mu není dobře, zvládnul to bez následků, ale netrvala léčba proto tak dlouho?
    Děkuji za odpověď.

  • 12. sonecko

    Krmení

    11:13 - 26. 11. 2011

    Aby kůň dobře přečkal zimu, potřebuje tři základní podmínky:
    dobrou tepelnou izolaci těla,
    možnost se schovat před skutečně nepříznivým počasím,
    doplnit „protopenou" energii dostatkem kvalitního krmení.
    TO POSLEDNÍ JE VELMI DŮLEŽITÉ, JELIKOŽ MEZI KOŇÁKY JE ZAŽITO, ŽE KDYŽ KŮŇ "NEPRACUJE", UBERU MU KRMENÍ!!! ABY NEBYL DIVOKÝ :-(

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: