A-B-C-Dekování koní

15. 12. 2010 17:00, Aktualizováno 9. 10. 2011 12:06

Obrázky: 5

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Výstroj jezdce a koně Počet přečtení: 35216 Počet komentářů: 21 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Stejně jako kování/naboso nebo pastevně/ve stáji není ani dekování koní příliš provázeno kompromisy. Jedni na něho nedají dopustit a bez dek si koně v zimě nedokážou představit, druzí ho odmítají div ne se zkříženými prsty před sebou. Jedno je však jasné: pokud se už odhodlám „oblékat“ koně, musím to dělat tak dobře, jak bych byl Příroda sama!

Koně s vlastní dekou

Vycházejme z toho, že koně jsou v zimě chráněni před podchladnutím svojí vlastní dekou, kterou jim obstarala matka Příroda. Je to kvalitní zimní srst. Skládá se ze dvou (vlastně tří) typů chlupů:

  1. Podsada - skládá se z jemných, hustých, krátkých chloupků, jejichž hlavní funkcí je tepelná izolace.
  2. Pesíky - jsou to dlouhé, hrubé, rovné chlupy, které přečnívají podsadu a chrání tělo před vlhkem ve formě deště či sněhu.
  3. Žíně - jsou zvláštní formou chlupů, velmi tvrdé a dlouhé, jejichž úkolem je chránit před deštěm a větrem nejvíce exponovaná místa těla (horní strana krku, zadní a vnitřní část stehen).

Koně jsou přírodou stvořeni do chladných oblastí - na rozdíl od lidí.

Srst je deka, která může měnit svoji izolační schopnost, aniž by se kůň musel převléknout. Když dojde k podráždění chladových receptorů, stáhnou se drobné svaly provázející každý chlup a vzpřímí ho. Srst se zvedne a v ní zůstává zachycená větší vrstva vzduchu, která je onou tepelnou izolací koně. Samozřejmě za podmínky, že je srst suchá. Pokud by byla mokrá, bude naopak působit jako dokonalý tepelný vodič; plus pravděpodobnost, že mokrá srst bývá „zplihlá" a zmizí z ní izolační vrstva vzduchu. Před vlhkem chrání tepelně izolační podsadu dlouhé pesíky a částečně i žíně, po nichž voda stéká jako po taškách střechy. Pokud je podsada navíc omaštěná kožním mazem, šance, že by namokla, se ještě více snižuje. Zvednutí srsti se velkou měrou řídí okolní teplotou: pokud je venku tepleji, srst si lehá, pokud chladněji, zvedá se a tím zvětšuje i vzduchovou vrstvu.

Původní plemena koní, která žila a vyvíjela se ve vlhkých oblastech (příkladem budiž celá řada současných poníků), mají dobře vyvinuté žíně a pesíky, naopak plemena ze suchých oblastí (arabi, achal-teke) mají tyto chlupy skromnější. Pokud však jejich suchá domovina byla zároveň i hodně mrazivá, vyvinula se u nich o to hustější podsada (např. koně převalského typu).

Koně si ale během zimy teplo také vyrábějí: ve snaze najít dostatek potravy jsou celý den v pohybu - a svalová práce vyrábí dostatek tepla, někdy až nadbytek, jak si o tom hned řekneme. Druhou teplárnou jsou koňská střeva, slepé a tlusté, plná bakterií fermentujících živiny, především vlákninu; při tomto chemickém procesu také vzniká hodně tepla.

Jako uvědomělý majitel koně byste se proto měli být schopni o něho i v zimě dobře postarat. Pamatujte, že koně jsou přírodou stvořeni do chladných oblastí - na rozdíl od lidí. Chlad jim vadí méně než horko. Nejlepší, co můžete udělat, je dopřát svému koni kvalitní zimní srst, hustou a promazanou, dlouhé a husté žíně, non-stop možnost pohybu (motivovat ho k pohybu třeba rozházením sena na mnoho míst výběhu) a neustálý přístup k senu. Tak se kůň zahřeje dostatečně na to, aby přečkal i - pro nás, lidi - kruté mrazy.

Koně s cizí dekou

Jsou však životní situace, že koni jeho kvalitní přirozená deka nenarostla, nestačí udržet jeho tělo v teple nebo mu byla odebrána. Pak nezbývá nic jiného, než volit mezi dvěma možnostmi: nechat koně podchladit se všemi důsledky (mimo jiné snížení imunity a snadné napadení infekcemi, především dýchacího aparátu, samozřejmě pak rozhození metabolismu následkem chladového stresu, hubnutí apod.) nebo mu dodat deku „externí". K tomu u rozumných lidí dochází častěji.

sníh, vítr a zima - dekovat nebo ne?

Koně se dekují v různých situacích. Asi nejčastější případ budou ti, kteří jsou intenzivně ježděni i přes zimu. V husté zimní srsti, která dokonale tepelně izoluje, se tito koně přehřívají, což nejen snižuje jejich výkon, ale zatěžuje i celý organismus a potenciálně poškozuje přinejmenším svaly, ale i jiné orgány. Takový kůň se také nadměrně potí a vystavení mokré srsti studenému vzduchu způsobuje příliš rychlé vychladnutí těla (oproti pozvolnému, které by po práci mělo být) až podchladnutí. Nehledě na to, že propocená zimní srst není to stejné jako zmoklá zimní srst (déšť jde zvenčí a promočí především vrchní vrstvu srsti, kdežto pot ji promočí celou, od kůže, což je také jeho účel). Tato nemilá situace se řeší dvěma způsoby: buď se koně holí, aby se tolik nepotili nebo aby zpocení vyschlo rychleji, nebo se nedovolí jejich zimní srsti vyrůst. Za tímto účelem se zakrývají lehkými dekami už v srpnu/září, protože v této době už nová zimní srst „vykukuje" kůží ven a „pocit tepla" omezuje její růst a houstnutí; s ochlazováním venkovních teplot se pak postupně „přidává" na tloušťce používaných dek. Přitom je vhodné udržovat i dlouhý světelný den - cca 16 hodin denně, protože růst zimní srsti je ovlivněn i zkracováním světelného dne. V obou případech však koním člověk sebere jejich tepelnou izolaci a ochranu proti vlhku, což jim musí nějak nahradit v době, kdy koně intenzivně nepracují - tedy zhruba po zbylých 23 hodin denně. Zakryje je dekou.

Dekovat během studeného počasí často potřebují i koně nemocní, podvyživení, staří a někdy i velmi mladá hříbata. Tito jedinci totiž buď nemají kvalitní srst, nebo nejsou schopni udržet stálou tělesnou teplotu či vyrábět dodatečné teplo. Pomoct ale budou potřebovat i koně, kteří nejsou na zimu „zvyklí"; například pocházejí z teplých klimatických oblastí, z nížin či z teplých stájí. Zdravému organismu trvá 10-21 dní, než se přizpůsobí novým teplotním podmínkám a po tuto dobu může potřebovat izolaci navíc. Výjimečně je vhodné zadekovat i jinak zdravé koně, například tehdy, když došlo k náhlému zhoršení počasí a oni nemají možnost se dostatečně chránit před chladem-vlhkem-větrem například v přístřešku či jiném spolehlivém závětří a nemají možnost se zahřát dostatečným pohybem a senem.

Hluboké mrazy za jinak suchého počasí obvykle koně snášejí velmi dobře, na rozdíl od deště a větru při teplotách kousek nad nulou.

Obecně platí, že nezáleží až tak na samotné teplotě vzduchu, ale i na dalších faktorech: jeho vlhku a větru. Hluboké mrazy za jinak suchého (či dokonce slunečného) počasí obvykle koně snášejí velmi dobře, na rozdíl od deště a větru při teplotách kousek nad nulou. V suchém mrazu se suchá zimní srst „načechrá" a dobře izoluje, vytrvalý déšť ji však může promočit až na kůži, vítr rozhrne chlupy a „holá" kůže je přímo vystavená chladnému počasí, kterému rychle předává svoje teplo.

Zadekovat koně těžší/tenkou/promokavou dekou proto může být mnohem horší, než ho nechat v nepříznivém počasí bez deky!

Pokud se bavíme o dekách na koních, podobné problémy mohou vyvolat i ony! Pokud je deka natolik těžká, že chlupy položí, sníží izolační vrstvu srsti; a nedokáže-li ona sama dobře izolovat, bude na tom takto zadekovaný kůň hůř, než kdyby byl bez deky. Podobně, pokud deka promokne, ztěžkne, položí chlupy a umožní i jejich promoknutí. Veškerá izolace je tatam a naopak vlhká srst a špatně schnoucí deka výborně odvádějí teplo z těla do okolí. Samotná mokrá srst vysychá díky tělesnému teplu od kůže, takže je větší šance, že se zase brzy vytvoří mezi kůží a mokrými konečky chlupů vzduchová vrstva, která úniku tepla zabrání. Zadekovat koně těžší/tenkou/promokavou dekou proto může být mnohem horší, než ho nechat v nepříznivém počasí bez deky!

Postřehy z výzkumu:
V Kanadě zjistili, že koně dokážou tolerovat teplotu prostředí -15°C, při nižší už nejsou schopni se dostatečně „izolovat" svojí srstí a jejich tělesná teplota začne klesat. To musí nějak řešit, jinak by se podchladili. Postaví se například do závětří/přístřešku, začnou více žrát seno. Přístřešek sám o sobě pomůže snížit tepelné ztráty koně až o 20 %, protože ho chrání před větrem a deštěm.
Oholení koně nebo koně dekovaní od léta bez zimní srsti by se měli dekovat při teplotách pod 15°C a ve větru a dešti. Koně se středně kvalitní srstí mohou tolerovat teploty až do 4°C, pokud je vlhko, začínají koně ztrácet teplo už při vyšších teplotách.

Deko, deko, z čehopak jsi vyrobená?

Z toho všeho vyplývá, že deka má plnit několik základních úkolů:

  • odpovídajícím způsobem tepelně izolovat: v zimě víc, v teple méně
  • pokud je třeba, má chránit i před zvlhnutím/promoknutím
  • má být co nejlehčí a nejvolnější, aby koni umožnila stejně nerušený pohyb, jako srst
  • má být prodyšná, aby se kůň pod ní nezapotil
  • má na jeho těle co nejlépe držet, aby z něho nesklouzla
  • nemá odstávat, aby pod ni někudy nezateklo.
Materiály, odolnost a tepelná izolace

Odpovídající tepelná izolace je společným požadavkem na všechny deky určené do chladného prostředí. Pokud má deka hřát, musí být ušitá z takového materiálu, který v sobě uzamkne vzduch - izolační vrstvu známou velmi dobře i matce Přírodě. Ta k tomuto účelu vynalezla peří a srst, které po celá tisíciletí využíval (a stále využívá) i člověk. Moderní výrobci však zašli dál: vyrobili a používají většinou syntetická vlákna, které dokážou tepelně izolovat lépe, než přírodní materiály. Jejich výhodou bývá i nízká hmotnost a rychlé vysychání.

Moderní deky, především ty, které mají dobře tepelně izolovat a ještě chránit před provlhnutím, se obvykle skládají ze tří vrstev:

nepromokavá pláštěnka1. Vrchní vrstva (angl. outer) má být pevná, nepromokavá, má chránit deku a s ní i koně před deštěm a větrem a má vydržet i jeho poněkud nešetrnější zacházení. Samotná tato vrstva se obvykle používá u tzv. pláštěnek, které mají koně chránit před deštěm a větrem v teplejším počasí.

Většina venkovních dek má vnější vrstvu z nylonu, polyesteru nebo z kombinace obou. Jen některé jsou z polypropylenu. Stájové deky mohou být i bavlněné, z bavlněné směsi nebo z polar fleesu (u nich se nepředpokládá, že budou nepromokavé a odolné větru - viz v následujícím díle).

Nylon se považuje za nejlepší materiál, protože je velmi silný a odolný, ale velmi drahý. Na druhém konci stupnice je 100% polyester, který je lehký, cenově dostupnější, ale méně silný, než nylon. Směs těchto dvou materiálů může být silná a odolná a přitom lehká a relativně levná.

Síla (a tedy i odolnost) vnější vrstvy deky se vyjadřuje v denierech (denier = jednotka jemnosti); čím je vyšší denier, tím je materiál silnější, ale i těžší. V síle vítězí nylon: zatímco polyester má např. 1200 denierů, nylon stejné síly má jen 840 denierů. Venkovní deky by měly mít vnější vrstvu silnou aspoň 1200 denierů, ale do stáje může stačit i 400. Některé materiály (tzv. ripstop) jsou zvláště odolné proti potrhání, popř. se již přítomné drobné trhlinky na nich dále nezvětšují.

Venkovní deky mohou mít spodní stranu vnější vrstvy natřenou nepromokavým nátěrem, objevují se však už i deky s Gore-Texovými membránami.

2. Prostřední vrstva, výplň (angl. filling), představuje vlastní tepelnou izolaci. Podle toho, jak dokáže izolovat, se deky označují - především v anglicky mluvících zemích - jako těžké, střední a lehké. Čím více je do deky „nacpáno" výplně, tím lépe izoluje a tím bude i těžší. U nás je zvykem posuzovat izolační schopnost deky podle tzv. gramáže - kolik gramů izolačního materiálu je na jeden metr čtvereční deky. Obecně platí:

  • lehké deky izolační vrstvu nemají,
  • středně těžké deky mají gramáž výplně 200 - 300,
  • těžké deky > 300.

Podle gramáže nebo „váhy" se pak určuje, do jak chladného počasí je daná deka vhodná. Jenže ono to tak přesné není: hmotnost deky ovlivní i materiál vrchní a spodní vrstvy a různé doplňky, samozřejmě ne každý materiál výplně má stejnou izolační schopnost, takže jeden při stejné hmotnosti izoluje lépe, než jiný. Běžnou moderní výplní dek je polyester.

déšť a sníh stečou po srsti koně dolů3. Vnitřní vrstva (angl. lining) deky naléhá koni přímo na tělo. Měla by být hladká, aby klouzala po srsti a nelámala ji a nedřela, dále by měla být prodyšná a ideálně i savá, aby odváděla pot a vlhko od kůže pryč. Čím prodyšnější je vnitřní vrstva, tím prodyšnější je celá deka. Prodyšnost deky negativně ovlivní vnější vrstva natřená nepromokavým nátěrem.

Nejčastějším materiálem vnitřních vrstev dek je poly-cotton (bavlna + polyester), nylon, samotný polyester, nebo savé materiály podobné fleesu - anglicky se označují výrazem „wicking". Nylon je prodyšný a hladký, poly-cotton zase levnější a podle některých lidí příjemnější na dotyk. Pokud je však mokrý nebo zpocený, schne pomaleji než nylon nebo jiné savé materiály.

Prodyšnost = materiál umožní potu se z povrchu těla vypařit do vzduchu, takže deka je příjemnější na nošení. Prodyšná deka ale nemusí být savá.
Savost = schopnost materiálu odvádět tekutý pot a vlhko od kůže na svůj povrch, díky tomu pomáhá při „sušení" zpoceného koně, neboli odpocování (dopocování).

Existují deky, které jsou tvořené pouze „vnitřní vrstvou": jedná se o odpocovací deky či různé deky pracovní, transportní nebo výstavní (viz v následujícím díle).

Uvědomte si, že jako téměř všude v životě musíte i při výběru dek dělat kompromisy - jedna výhoda může na druhou stranu znamenat i nevýhodu. Například nepromokavé deky často nebývají ideálně prodyšné. Pevná deka odolná proti roztrhání je často hodně těžká a může být i zbytečně „teplá" (kůň se pod ní zpotí).

Jak teplou deku kůň potřebuje a jak to poznat

Začnu jedním velmi orientačním doporučením:

  • lehká deka (bez speciální izolační vrstvy) - vhodná na jaro/podzim, při změnách počasí, neoholení koně (s nekvalitní srstí) při teplotách < 10°C, oholení koně při teplotách < 18°C;
  • středně těžká deka (200-300 g/m2) - vhodná pro většinu koní na zimu, pro oholené i na chladnější jaro/podzim (cca < 10°C);
  • těžká deka (< 300 g/m2) - pro neoholené koně s nekvalitní srstí do velkých mrazů, pro oholené koně cca < 4°C. Pro oholené koně lze použít deky až do gramáže cca 450 g/m2.

Hromada čísel a jednotek, ale... Už jsem zmínila, že izolační schopnost deky ovlivní použitý materiál či její prodyšnost a savost. Ale ovlivní ho i kvalita srsti koně, aktivita, počasí, krmení apod. Jinak na tom bude kůň stojící ve stáji (a pokud je stáj otevřená nebo hodně chladná, potřebuje kůň deku s větší gramáží) a jinak kůň chodící ve výběhu (tam se kůň hýbe, takže potřebuje deku s menší gramáží), žeroucí seno nebo lelkující celý den jen na hoblinách. Faktorů je spousta a jako první záchytný bod by mělo být doporučení výrobce. Konečný výběr však bude vždy na odpovědné osobě, která má koně a jeho dekování na starost. Tato osoba by měla denně (a často i několikrát denně, především při změnách počasí či prostředí) koně zkontrolovat a odhadnout, zda mu není zima nebo naopak příliš teplo. Čistě subjektivně:

Koni je chladno, když se třese, je nezvykle ztuhlý nebo napjatý, má studené uši nebo vztyčené chlupy;

Koni je v dece příliš teplo, pokud se pod ní potí (strčte ruku pod deku a zkontrolujte celý hrudník, ne jen plece) nebo je viditelně neklidný.

Na čem ještě záleží

Při výběru nejvhodnější deky pro konkrétního koně je třeba kromě typu zohlednit i velikost deky a její tvar. Deka by měla dostatečně dlouhá zepředu dozadu - zakrývat krk před kohoutkem i kořen ocasu; tady lze vybírat podle udaných rozměrů deky: délky zad (od konce krku ke kořeni ocasu) a celkové délky (od prsou po záď), které je vhodné u konkrétního koně před nákupem deky zjistit. Měla by ale být dostatečně dlouhá i směrem dolů - při pohledu z boku nemá být vidět břicho koně.

příliš krátká deka, koni nezakrývá břichopříliš velká deka

Příliš velká deka špatně na těle drží a snadno sklouzne, především když se kůň hýbe nebo válí. Příliš malá deka má tendenci koně odírat, hlavně na kohoutku, prsou, plecích a kyčlích.

Dnes už se deky nekupují jen podle délky, ale mohou zohledňovat i charakteristické proporce těla některých plemen nebo typů koní. Někteří výrobci tak rozlišují například deky pro koně westernových plemen, pro teplokrevníky nebo třeba araby.


Zítra budeme v povídání o dekách pokračovat: seznámíme se s různými typy dek a jejich charakteristikou, řekneme si o dalších doplňcích a „vychytávkách" dek, upozorníme na problémové partie a jako bonus si můžete přečíst osobní zkušenost jednoho prodejce - a vášnivého uživatele - koňských dek.

Připojené obrázky

Připojené články

16.12. 2010 14:00 A-B-C-Dekování koní (2)
23.12. 2010 07:00 Anketa: Jak dekujeme
27.12. 2010 05:00 Anketa: Jak dekujeme (2)
30.12. 2010 05:00 Anketa: Jak dekujeme (3)
01.01. 2011 05:00 Dekování v minulém tisíciletí
05.01. 2011 05:00 Aby koním nebyla v zimě zima

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. kokina

    Pěkný článek

    09:31 - 16. 12. 2010

    .....to by si mohli přečíst třeba i ti jedinci, kteří nacpou nasrstěného, zdravého rok a půl starého koně do termodeky při dvou stupních nad nulou....

  • 2. draace

    ...

    11:22 - 16. 12. 2010

    Reaguje na 1.

    ...anebo ti, kteří VIDÍ, že kůň se i s plnou a nijak nekorigovanou zimní srstí při mokrém sněžení či větru klepe, ale na základě rad zarytých nedekovačů to nechá doběhnout do nastydnutí a pakáren s tím spojených.

    Občas je škoda, že kůň neumí vzít tyč a praštit majitele přes hlavu. Třeba by se mi rozsvítilo podstatně dřív.

  • 3. kokina

    ***

    11:31 - 16. 12. 2010

    Reaguje na 2.

    ..no, ti jsou další....:-)) naši koně jsou nedekovaní,celý rok venku, ale když při náhlém ochlazení klepou kosu, tak pláštěnku dostanou...a jak jsou za ni vděční :-))

  • 4. br. Ruprecht

    Další podstatná věc..

    10:19 - 19. 12. 2010

    Jakoli sem si jist, že kůň ve volnosti (nepracující, a u balíku sena), zimu přečká, vím také jaké to má následky a jak dlouho to trvá než se na jaře dostane do pracovní formy ( ne tak do soutěžní ). Aniž bych koně stříhal, srst jim nepřerůstá do medvědích rozměrů, netrpí komlikacemi z nastydnutí a nemají problém celoročně pracovat (bez ohledu na počasí). Když začnu dekovat v čas a postupně přidávám deky podle ochlazování, srst nenaroste v takové míře a svalová hmota roste lépe a to i v zimních měsících, kdy koně běžně objem ztrácí. Také pohyblivost a prostupnost je lepší. Argument, mám fjorda a dekovat nepotřebuju je mimo. Právě na severu dekují koně od nepaměti, zabaleni do kožešin, přečkají i krutou severskou zimu. Na druhou stranu pro psa nemá deka žádný jiný než estetický význam ( vyjma plemena, která se již mezi psí neřadí, avšak mezi sedačkové). jo, stačí i teplý box na noc a pohyb na pastvě kde nefouká, ale vekkou službu kůň pak neudělá. Naproti tomu, trvale prostydlí kůň ztrácí nejen odolnost ale i léta svého života.
    Pakliže, se kůň pravidelně sprchuje a deku má alespoň na část dne dole, je otužilejší a i srdce má pak silnější. Nepodléhá nemocem a jeho kondice je po celý rok vyrovnaná - to má velký vliv na stav psychyku koně. Majtelé, jejichž hlavní činností je vysedávání u kamen, si následky prochladnutí neuvědomují a koním tak škodí. Jsou i tací peciválové, kteří nejsou ochotni dát koně na noc do tepla. Vždy Váš
    Ondřej

  • 5. jaja

    koně a dekování

    13:42 - 19. 12. 2010

    Reaguje na 4.

    Nechejte to na koni, má větší hlavu - jinými slovy: někdy se nevyplácí myslet za koně (a za přírodu). A více jim oběma věřit ;-) Homo sapiens je Afričan se svojí láskou k teplu a potřebou tepla, Equus caballus nikoli. Věřte, nevěřte, je to tak :-) Pokud není vyloženě nutné, nešahejte koním do jejich zimního režimu, jejich jarní nástup do práce to nijak neznemožní. Samozřejmě s klidovějším zimním režimem těžko budete vyhrávat v únoru halovky, ale v dubnu či květnu venkovní závody naprosto bez problémů.

  • 6. br. Ruprecht

    re:

    17:47 - 19. 12. 2010

    Reaguje na 5.

    Neandrtálci a časi prehistorických poníků, dávno skončili. BuĎ proto, že byli vyvražděni civilizací příchozivší na jejich území nebo proto ,že prostě přišel jejich čas. K zimnímu klidu nic nenamítám. Jen mi vysvětli jak je možné, že v teplých oblastech kde teplota neklesá pod nulu ( Brazílie, Chile, Argentina, Severní Afrika, Arabie, Anglie atd. ) se koním daří tak dobře???
    No, jo asi proto, že jim teplé klima prospívá. Asi máme každý na mysli jiné koně. Kdes sehnala ty tvoje? Já mám koně z jihu ( argentina, arabie, californie ). Je jim tu zima!!!
    ( teplokrevníkům taky i těm neandrtálským z německa ). Nezávodím, takže je mi to fuk - jen o ně nechci přijít (zápal plic, zničená záda a nohy)

  • 7. br. Ruprecht

    re:

    17:50 - 19. 12. 2010

    Reaguje na 5.

    Taky nerad poslouchám řeči o tom co mají dělat jiní, aniž by radil znal situaci nebo měl větší zkušenosti než ten komu radí.

  • 8. jaja

    co na to říct

    20:59 - 19. 12. 2010

    Reaguje na 6.

    Co jsem chtěla napsat o oblékání koní, je v těch dvou článcích o dekování, nemá smysl se opakovat. Co se týče toho, jak koně trpí v zimě, je třeba v tomto článku http://www.equichannel.cz/kun-do-domu-radost-do-domu. To, že koním je v zimě lépe, než v horku, je z mých zkušeností i z hlav mnohem pomazanějších. Mimochodem, mám koně přešlechtěné, dva z nich mají poměrně slušný imbreeding faktor, takže teoreticky dege, jeden z toho dokonce má 25 % plnokrevné arabské krve, třetímu koluje v žilách krev starošpanělských a neapolitánských koní, samotné plemeno je od jedněch z našich jižních slovanských kolegů.
    Proti dogmatu těžko bojovat :-) Nicméně většina hobby koní nepotřebuje podkovy ani deky, naopak většina hobby koní by potřebovala lepší jezdce a lepší výcvik/trénink. Pak nebudou mít zápal plic, nebudou je bolet záda ani nebudou mít problémy s nohama ;-) PS: Neboj, až tak nezkušená nejsem ;-)

  • 9. br. Ruprecht

    re: co na to říct

    21:42 - 19. 12. 2010

    Reaguje na 8.

    řeknu ti ,že nejsi moc dobrý střelec. Když kůň pracuje (pracuje - živí) - bez dek jsou dřív (v rámci pracovního týdne Po-So + ne ) unavení a tuhnou dřív než jsou opravdu staří.
    Lépe mířit, a ptát se až když neni koho. :-) Hezkou noc.

  • 10. Kklarka

    ...

    22:15 - 19. 12. 2010

    No jde videt, ze kazdy ma jiny nazor co se tyce chovu a dekovani koni... A nema smysl to rozebirat.. Z nekterych pismenek mi tady pada brada pod stul.

  • 11. jaja

    hobby kůň a pracující kůň

    12:44 - 20. 12. 2010

    Reaguje na 9.

    Ondro, já mluvím o hobby koních - hobby kůň je ten, který nemusí nutně za každé situace živit peněženku ani ambice svého majitele. Pro ty nehobby koně jsou tu ty články, o nichž jsem mluvila o pár příspěvků výš. Opravdu se nehodlám opakovat, v nich je vše podstatné napsané a já si za tím pevně stojím.

  • 12. Miroslava Balounová

    pár otázek

    21:35 - 20. 12. 2010

    Reaguje na 9.

    Ahoj, ráda bych se jen zeptala, jak jsi to myslel s tím mířením? Nerada bych se pletla do vašich rozhovorů, ale nemyslím si, že to je míření. Je to šestileté odborné studium a spousta zkušeností, které autorka článku má. Co mohu říci z vlastní zkušenosti, přestože mám koně jako koníček a ne jako zdroj obživy, tak souhlasím s tím, že když je kůň aklimatizovaný na venkovní pobyt, není co řešit. Kůň není hloupý, aby si před deštěm a větrem nevlezl pod střechu, tak to tedy máme s našimi koňmi my a jsou zdraví a šťastní. Jasně že někdy zmoknou, ale vždy ví, kde uschnout a naučí se kdy se jít schovat, aby mu nebyla zima. Nejsem žádný pecivál, trávím s nimi venku většinu času a už bych nikdy nechtěla mít koně v boxu. Jak jsi psal výše, připomíná mi to ty gaučové psy i s jejich špatnou termoregulací po východu z bytu. Mám velkého psa zvyklého venku a vytopenou boudou bych mi klouby a zdraví jenom zhoršila. Něco o tom vím, jelikož to studuji a když si o zvířecí termoregulaci něco přečteš (krávami počínaje, psy konče), zjistíš, že teplotními výkyvy se tělo akorát vyčerpává. Rozhodně se s nikým nechci přít a ani nestojím o břitká slova, ale nedalo mi to nepodělit se o svůj názor. Přeji hodně štěstí.

  • 13. br. Ruprecht

    re jaja.

    16:51 - 21. 12. 2010

    článek je úplně v pořádku, to spíš šlo o reakci na komenáře. Proč by sis za tim nestála. Šlo jen o tu reakci na komentář - si budu dekovat jak mě napadne. Koním nijak neubližuju, tak nevim proč bych jim měl dávat pokoj. Že si někdo myslí co si myslí, se mnou (narozdíl od tebe :-)) ani nehne. Nebo epy,epy - by se dalo říct.

  • 14. br. Ruprecht

    re: Miroslava Balounová

    16:55 - 21. 12. 2010

    S tím mířením; se jaja do mě snažila trefit - navléct to na sportovce, ambice a nakonec se trefila až peněženkou.

  • 15. br. Ruprecht

    re: Miroslava Balounová

    17:05 - 21. 12. 2010

    Termolegulace: Přesně, rozdíly teplot. Na ty se obtížně zvyká. A na teploty pod nulou by si mohl zvykat do jara. To by mu ovšem nesměla narůst zimní srst, kterou má pohodlně do začátku léta a pak je zase vedro. Než se ovšem začne prudce ochlazovat a pak aby si zase minimálně tak dva měsíce zvykal na zimu. Takže krom zvykání si na změny teplot, by koník nemohl dělat nic, kromě pasení to ho ve zvykání si na zimu nijak neruší. Takže u mě má od +5 deku a od - 5 ještě jednu. Jinak nic.

  • 16. br. Ruprecht

    re: Miroslava Balounová PS

    17:06 - 21. 12. 2010

    ...a v letě chladim. Ale to přece neni nic neobvyklého. Neobvyklé je když se neplaví a na zimu nemá ani stáj ani deku. A nemá ani práci a nemůže ani nikoho živit.

  • 17. Miroslava Balounová

    :D

    21:01 - 21. 12. 2010

    Reaguje na 16.

    Ahoj Ondro, děkuji za několik reakcí, ani jsem to nečekala. Popravdě mě to nutí se usmát, protože to, co tu popisuješ, tak s tím by byli koně asi dávno ohroženým druhem. Na teploty pod nulou se nezvyká od jara. Pokud chceš mít koně pastevně ustájeného, nesmíš ho hned vystavit teplotám pod nulou ale naopak teplotám jeho teplotního optima a až pak se vlivem změn počasí postupně kůň otužuje a v přírodě se také nikde nesprchuje, aby byl otužilý. Zimní srst nemá v létě. Možná jak koně dekuješ, ani nevíš, že kolem konce března tuto srst ztrácí a v létě ji rozhodně nemá, aby ho přehřívala. Dva měsíce si na zimu nezvyká, je to právě o tom začátku, jak jsem psala. Zrovna tady paní doktorka měla moc zajímavé články o připravenosti koní na zimu. Dále jsi asi špatně pochopil, že koně stáj mají. V létě v plavení nevidím žádný problém a zároveň ani stěžejní věc, důležitější je stín a repelent než jednorázové sprchování. Vrátím se k té stáji, ta slouží v létě ke stínu, v zimě k závětří a uschnutí. Deku nevylučuji, když prší nebo se náhle změní počasí. Samozřejmě když máš koně jako obživu, jsi s nimi celý den a můžeš jim přes den dle podmínek deky dávat a sundavat. Ale všichni se koňmi živit nemůžeme a tak musí ten půlden zvládnout sami. Naši koně mají práci a ta je i nás baví. Takže stáj, deka i práce je, jen ta obživa ne, v tom vidím jediný rozdíl. Nic není černé ani bílé a v tom se myslím shodneme.

  • 18. br. Ruprecht

    pro M. Balounová

    21:20 - 21. 12. 2010

    Dobrý večer,
    určitě se shodneme v tom co jste zmínila. Taky chápu, i když mi to přijde paradoxní a neuvěřitelné, že se každý kdo má koně jimi nemůže také živit. Stín je jistě dobrý základ stejně jako řádná zimní srst. Sprchování nebo plavení, má vliv na zlepšení kondice koně obecně.
    Nevím v jaké žijete oblasti, tady v okolí Alp, blízko řeky a v namořské výšce je prostě deka velkou pomocí - např. večer se ochlatuje i v létě o více stupňů než v jiných částech světa. V stájích které leží výš ( já asi 500n/m, okolí až 800-1000m), mají koně opravdu zimní srst až do května. Není to třeba plnohodnotný medvěd, ale jen takové medvídě - na práci je to v tu dobu, ale moc ( teplota sice stoupá nad 10 - 15°, zpočátku května jsou zde v zástinech lesa na severní straně kopců ještě k vidění sněhové jazyky. Strojek sice mám, ale nepoužívám, preferuju deku třebaže je to víc práce, pakliže nejsou ostříhaní.
    Přeju mnoho zdaru při zábavě a držím Vám místo v řadách lidí na koni pracujících. Ondřej

  • 19. br. Ruprecht

    M. Balounová PS

    21:25 - 21. 12. 2010

    ....teď se sice oteplilo. Loni jsem například naměřil -28 ve volné výběhu. Tak navíc vodim koně dolů do malého mezi domy kde je o 5-10° tepleji, tam přezimují. Sice je tam ruší kutilové, ale to se dá zvládnout. To je tu ostatně běžná praxe - mít pastviště a na zimu zimoviště v údolí.

  • 20. Miroslava Balounová

    Re:Ondra

    19:51 - 22. 12. 2010

    Ondro, tak to jsi měl říci rovnou, že jsi z okolí Alp :) Upřímně závidím, musím to být nádhera, ale určitě těžký život v horách. To trošku jiná káva než u nás na Vysočině, tam se na počasí můžeme alespoň trošku spolehnout... V Tvém případě určitě lepší deka než stříhání! My začínáme se sezónou už od února, takže to prostě celkem jde, nyní mají koně prázdiny i z důvodu zaneprázdněnosti nás jezdců. A jak jsi psal s obživou, tak ses taky celkem trefil. Od června začínám jako veterinář, tak snad i koně budou částí mého živobytí :) Přeji hodně štěstí a hlavně zdraví! Děkuji za diskuzi.

  • 21. Rolf

    Studené uši - zima??

    12:21 - 14. 11. 2016

    Zdravím, opravdu je pravda tvrzení, že pokud má kůň studené uši, je mu zima? Zkoušel jsem to u několika a měly je studené všichni i v plus pěti...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: