Testujeme podestýlku Miskantus aneb Madam má konečně kde spát

19. 8. 2020 Pavla Růžičková Autor fotek: archiv autorky

Když se nám dostalo možnosti vyzkoušet podestýlku Miskantus, tak jsme chvilku váhali, ale nakonec nelitovali. A naše holštýnská dáma má konečně kde spát. Ovšem vezměme to popořádku.

O nás

Jsme stáj vysoko v Krušných horách, se smíšeným stádem 35 koní a poníků. Věnujeme se parkurovému a drezurnímu ježdění, ale také máme jezdecký kroužek pro děti z města a pestrou sbírku koní. Od výborných sportovních koní až po koně zachráněné ze špatných podmínek. Rozděleni do menších stád chodí všichni do velkých kopcovitých výběhů se stromy a přístřešky. Od podzimu do jara chodí přes den ven a v noci do boxů, přes léto naopak. Tedy večer ven a ráno domů do stáje.

Jako podestýlku již jsme vyzkoušeli všechno možné. Ze začátku jsme stlali pilinami, ale pak blízká pila zavřela a bylo po zdroji. Dnes stojí někteří koně na slámě, většina na dřevěných peletkách, které jsou ale poměrně prašné. Byť to dnes zní skoro jako rouhání, jednu zimu jsme dokonce stlali senem. Měli jsme ho z vlastních zdrojů, všude byl nadbytek, prodat ho nebylo komu a navíc bylo krátké. Koníci byli spokojení a stáj krásně voněla. Prostě jiná doba.

Po krátké domluvě jsme tedy vyrazili dodávkou pro podestýlku z hor směrem ku Praze. Nesmírně příjemná paní Montoya nás provedla dvorem, viděli jsme pole té zázračné vysoké trávy a pak nacpali naši dodávku pytli čisťoučké podestýlky. Jeník to určitě sežere, přemítala trenérka cestou zpátky nad jedním z „testovacích“ koní.

Testeři

Jeník je třináctiletý huculský plnotučník, jehož hlavní starostí je co kde sežrat. Případně přidá nějaký ten huculský kousek typu vyšplhat na střechu nebo vlézt do kontejneru. Povahově zlaté, klidné a dobrosrdečné zvíře. Ježděn rekreačně, nejraději v terénu, tam se totiž dá stále něco spásat. Ve stádě za kašpara, v boxe opravdové čunče. Podestýlku zásadně žere, vlastní bobky roznese rovnoměrně po celém boxe a pak spokojeně spinká. Lehá si rád vždy a všude.

Corola je jeho pravý opak. Vysoká, distingovaná, sportovně založená dáma s holštýnským původem. Citlivá, inteligentní, rychlá a vznětlivá. Velí stádu a má sebevědomí za dva. Pod sedlem úžasné zvíře, které vám splní sny, v boxe hodná, ale důstojná. Pravá dáma, ráda by si lehla, ale když jste von, tak sebou nemůžete švihnout kdekoli, že? Jistě by ocenila box aspoň 2+1 s balkónem. Takže pokud není box čistý dle jejích představ, tak si prostě nelehne, spí ve stoje opřená o zeď boxu, případně pohoršeně sleduje stájníka.

Den D

Pytle s podestýlkou zůstaly připravené na víkend, kdy je ve stáji více pomocníků. Večer, když odešlo stádo ven, tak se oba boxy vybraly do dna a nechaly vyschnout. Ráno pak s pomocníky velká akce nastýlání, v každém boxe zmizelo několik pytlů. Boxy vypadají krásně čistě až antisepticky, protože podestýlka nijak nevoní.

První se vrací Jeník, který je se stádem valášků v bližším výběhu. Podestýlku zvědavě očichává, vleze do boxu a udiveně kouká, proč ho sleduje tolik lidí. Když se ujistí, že z nikoho nic dobrého nevypadne, obrací se k hromádce sena. Dvakrát si kousne a splní naše předpovědi – ochutnává podestýlku. Chvíli zamyšleně žvýká, pak ji zase nechá vypadnout z huby a vrací se k senu. Světe div se, hucul něco nežere!

S druhým stádem se vrací i madam odnaproti. Corola si nás všechny změří pohledem, očichá box a vpluje do něj, jako by se nic nedělo. Přece nám nebude dělat divadlo, no ne?

Po hodině je ve stáji klid, ranní seno je zkrmené a koně po noci na kopcích postupně usínají. Jeník se blaženě rozvaluje v čisté podestýlce, kterou stihl vylepšit nějakou tou koblihou. Zato u protějšího boxu je vzrůšo! Naše madam si lehla a natáhla se v boxe s tak blaženým výrazem, že si ji děti chodily po špičkách fotit.

Po týdnu

Podestýlka je báječná. I po týdnu vypadá čistě, sbíráme jen bobky. Nasákla moč a je z ní jakoby pružná matrace. A vůbec není cítit, málem zázračně pohlcuje pachy. Corola stále spokojeně uléhá a děti ve stáji se perou o to, kdo bude kydat tyhle dva boxy, protože jsou prostě nejjednodušší. Dosypáváme do každého boxu asi 1,5 pytle.

Po měsíci

Nadále spokojenost, oba boxy jsou čisté, podestýlka pruží, pohlcuje pachy a nepráší. Stále máme pocit matrace – podestýlka vytvořila na dně boxu celistvou a soudržnou vrstvu a i Jeník, který kolikrát ráno (nebo večer) stál na betonu, ji nedokáže prošlápnout a stále stojí na příjemném povrchu. Jen vymyslel novou hru a zahrabává bobky. Jeho majitelka tvrdí, že jen hledá něco dobrého, ale ona nemusí denně hledat zahrabané koblížky.

Po 3 měsících

Jeníkův box vybíráme do dna a plníme znovu. Podestýlka se i dobře vyváží. Po dvou měsících přibyl ještě jeden tester, nebo spíš uživatel. Sportovní kobylka Jopa, která dokáže box zřídit tak, že se musí vybírat skoro komplet co tři dny. S Miskantusem prvně nemáme pocit, že máme ustájeného hrocha, ale koně. A ani ona podestýlku neprošlápne a nestojí ani na betonu ani na hnoji.

Shrnutí

Miskantus za nás určitě ano. Jeho absorpční schopnosti jsou výborné, nepráší, v boxe vytváří příjemnou „matraci“. Dokáže nasát vlhkost a hlavně naprosto neuvěřitelně pohlcuje pachy. Na manipulaci je praktický. Přístup dodavatele naprosto úžasný.

Jedinou nevýhodou pro nás je naše vzdálenost od zdroje a celkový objem pytlů, které je potřeba uskladnit. Ovšem při objednávce se dá domluvit i doprava. A při 85 korunách za pytel máme prostě vybráno. Jen škoda, že nemáme kam dát ten obří pytel…

Vyzkoušejte sami

Také máte chuť vyzkoušet podestýlku Miskantus? Stále máte možnost, koukněte na www.miskantus.cz

Pavla Růžičková, Jezdecká stáj Bečov

 

Miskantus Montoya

Jsme rodinná firma, která se od roku 2010 mimo jiné zabývá pěstováním miskantu na rozloze 76 ha v obci Škvorec v blízkosti Prahy.
Přemýšleli jsme, jak smysluplně a víceméně bez použití chemie hospodařit na polích, která naše rodina vlastní čtyři generace. Naším snem bylo plodinu vypěstovat, zpracovat a přímo prodat koncovému zákazníkovi.

Miskantus jsme původně zasadili pro energetické účely jako obnovitelný zdroj energie, ale postupně jsme zjistili, že má plodina širší využití např. jako výborná podestýlka a mulč.

Dvůr Montoya

Podobné články

Kdyby koně uměli mluvit, tak bychom se jich zeptali, jak jsou spokojení s naší podestýlkou Miskantus. Ale to nejde! Zeptali jsme se tedy jejich…

Žijeme společně s dětmi na rodinném statku ve Škvorci. Na přilehlých polích o rozloze 75 hektarů jsme v roce 2012 vysadili energetickou plodinu…