15. Mistrovství ČR v paravoltiži 2016 – to musíte zažít!

7. 10. 2016 08:00

Obrázky: 8

Autor: Michaela Burdová Foto: Lenka Rychtecká, Epona Brno Rubrika: Parajezdectví Počet přečtení: 2697 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Věřte mi, na málokterých jezdeckých závodech si můžete tak ruce utleskat, jako na paravoltižních – ať jsou to jen barelovky, oblastní akce, natož mistrák, atmosféra nadšení a sounáležitosti vás nabije na rok dopředu. Jak probíhalo to letošní mistrovství?

Krásná hala v areálu VFU Brno vyzdobená květinami všude, kde se dalo, přivítala v sobotu ráno 33 závodníků ze 7 oddílů, 4 paravoltižní koně, trenéry, funkcionáře a další členy organizačního týmu. Pořadatelství se ujaly dva kluby - JK Fany Hostěnice a Epona Brno.

česáníProběhla veterinární přejímka, technická porada, a mezitím se 33 cvičenců oddávalo převlékání do dresů a rozcvičkám. Dívky jako vždy musely věnovat nemalý čas úpravě vlasů.

Jako úplně první startovala trojice nejmladších účastníků, a to na trenažeru. První část mistrovství jsou povinné sestavy kategorie jednotlivců. Slovo „povinné" nepůsobí divácky atraktivně, když všichni dělají totéž, respektive v paravoltiži (i voltiži) to jsou základní sed, holubička, mlýnek a klek. Zasvěcení však vědí, že dostat desítku za „jen" sed je prakticky nedosažitelné... a radost a potlesk si zasloužil každý výkon. Vždyť už jen nástupy družstev do rytmu hudby vyvolávají jiskřivou náladu a nutí aplaudovat i s táckem s párky v ruce.

Můžete ale sledovat také práci lonžérů a jejich koní. V paravoltiži koně chodí v kroku a je zajímavé sledovat komunikaci lonžéra a koně, viditelnost i neviditelnost jejich komunikace, soustředěnost koně na cvičence, detaily, které možná nejsou tak patrné v dynamice cvalu. Je to pro koně jistá speciální disciplína a nemůže ji dělat každý. Letos byla cvičencům k dispozici zkušená čtveřice koní a jejich lonžérů:

LuganoLUGANO (ČT, val., nar. 1999, 425 Libero 69 - 35/11 Ascalona) z TJ Orion Praha, lonžérka Nora Hořická

Čétéčkový Lugano je představitelem typického nejužitečnějšího oddílového provozáka - jen ho pozlatit. Je charakterní, dají se na něm složit zkoušky základního výcviku jezdce a manévry cvičenců na svém hřbetě zvládá se stoickým klidem.

BESINA (ČMB, kl., nar. 2007), lonžérka Vanda Casková

Od dvou let tahala v lese - až moc. A kdoví, jaký by byl její konec, kdyby se nestřetla s Vandou Caskovou, která v ní okamžitě vytušila potenciál. Bylo potřeba dát dohromady psychiku a využít fyzioterapie (Monika Plachá), ale výsledek stál za to. Jak jsem ji tak sledovala při „práci", i kdyby cvičenci byli z porcelánu, pozornost klisny by nedovolila jediný střep.

NICK (bez původu, val., nar. 2001), lonžérka Eliška Klapalová

Nick je podle informací z webu Epony klidný až flegmatický kůň, vhodný pro děti i dospělé na hipoterapii. Také tak se choval na letošním mistrovství. Profík :-)

NeroNERO (slezský norik, nar. 1999), lonžérka Martina Audová

Nero ještě nemá tolik zkušeností a na lonži bez jezdce si v sobotu ráno pěkně zařádil. Nicméně moc dobře svůj job ovládá a oba dny byl naprosto bezpečným paravoltižním koněm nejen pro jednotlivce. Koneckonců je to už rok, co složil úspěšně specializační zkoušky. Líbilo se mi, jak ještě dokáže vnímat všechno okolo a přitom zachovat klid a rytmus. A ta barva!

Bohatý sobotní program

Po povinných sestavách, kde skóre tří rozhodčích (Dalibor Blažek, Stanislav Vaverka, Martina Jansová) již oddělovalo favority od dále umístěných, následoval oběd, během kterého se v hale připravovaly dvě příslušnice jízdní policie na svou ukázku. Následoval za doprovodu jízdní policie Brno slavnostní nástup paravoltižních družstev, jejichž přední členové hrdě nesli cedule s logy svých klubů nad hlavou. Pak si všichni užili adrenalinovou ukázku práce jízdní policie včetně skákání přes oheň. Poté se již závodilo - na řadě bylo první kolo volných sestav jednotlivců, dvojic a skupin. A večer hala opět ožila pestrým programem v podání klaunů, voltiže Drásov, voltižní ukázky na poníkovi a drezury ve tmě se „svítícím" koněm.

jízdní policieNedělní finále

Do chladného nedělního rána opět kolem haly zaklapala kopyta paravoltižních koní, v parku se rozcvičovalo a zahřívalo, v předsálí probíhalo sofistikované česání dívčí části startovního pole. Druhé kolo volných sestav během dopoledne již rozhodlo o titulech mistra a mistryň České republika v paravoltiži. Výkony byly vyrovnané a někde rozhodovaly setiny.

V kategorii TH1 zvítězila Anna Lubalová z Epona Brno s výslednou známkou 6,90. Stříbrnou medailí se blýskla letošní debutantka mistrovství, Lucie Pohanková ze Sdružení AMBRA, která získala známku 6,49. Bronz si opět našel cestu do Epony Brno zásluhou Michaela Obsta (6,40). Čtvrté a páté místo si už rozdělily členky JK Počin Praha, Daniela Wiederová (4.) a Barbora Ševčíková (5.).

V kategorii TH2 se bojovalo jen o medaile - zlato získala Petra Tetaurová - Orion Praha (5,43), stříbro další členka Orionu Emma Grafová (5,2) a bronz Michal Jančík - Fany Hostěnice.

V kategorii MHŽ bojovalo 6 cvičenek ze 4 klubů. Výkony na prvních třech místech byly vyrovnané, ale po každém kole mohlo být všechno jinak. I když ve volných sestavách se velice dařilo Elišce Vrbkové, výkon v povinných ji odsunul na místo páté. Zvítězila ostřílená závodnice z TJ Orion Praha, Petra Maláková (6,26), stříbro vybojovala Zuzana Filousová (6,18) z JK Fany Hostěnice a na bronz dosáhla jen o 3 setiny horší Petra Mikuláštíková z Epony Brno. Čtvrté místo patří Marianě Fukalové (Voltiž Duha), páté místo Elišce Vrbkové (JK Fany Hostěnice) a šesté místo Petře Kuchaříkové (Voltiž Duha).

V kategorii MHM se tři startující ucházeli o nejcennější medaili. Výsledné známky napovídají, že to jsou zkušení závodníci - zlato získal Štěpán Švarc z TJ Orion Praha (7,12), stříbro Peter Pollak z Epony Brno (6,52) a bronz Josef Kočí z TJ Orion Praha (6,51).

Poděkování konímNejobsazenější kategorie LH měla 8 účastníků, resp. účastnic s převahou 7 ku jednomu. I v paravoltiži vládne feminizace a věta „Potřebujem kluky!" zaznívá ze všech stran. Nejlépe se dařilo Tereze Chmelařové (7,103) z Počin Praha, ovšem důstojnou soupeřkou jí byla Vendula Klíčníková z Epony Brno, jejíž výsledná známka byla horší o pouhé tři tisíciny (7,100). Také třetí, bronzová Klára Michlová (7,059) z Fany Hostěnice, si vysloužila vysoké známky. Čtvrté místo putovalo do Hostěnic s Annou Šrenkovou, s pátým místem na své mistrovské premiéře byla spokojená Lenka Rychtecká (Sdružení AMBRA), výsledkovou listinu uzavíraly tři členové Fany Hostěnice - Veronika Šrenková, Julie Michlová a džentlemanský D Bajric.

Ještě zbývala v jednotlivcích kategorie ZO, kde se dokonce objevily známky vyšší než 8, zvítězila z JK Fany Hostěnice Kateřina Šrenková (7,31), na druhém místě Veronika Marečková (7,15) a na třetím Terezie Tůmová (7,12), obě z Počin Praha.

Atraktivní kategorií v paravoltiži jsou dvojice. Viděli jsme tři dvojice ze třech klubů a některé choreografie byly opravdu efektní. Zvítězila Klára Michlová s Annou Šrenkovou (Fany Hostěnice), stříbro brala vždy mužská dvojice Josef Kočí - Štěpán Švarc (Orion Praha), bronz Michal Obst-Petra Mikuláštíková (Epona Brno).

Součástí Mistrovství republiky bylo také vyhlášení vítězů Poháru České hiporehabilitační společnosti - jednotlivci i kluby. Vítězem se stal Štěpán Švarc - TJ Orion Praha, na druhém místě byl oceněn Michal Jančík - JK Fany Hostěnice, na třetí místě Damián Bajrič - JK Fany Hostěnice.

Z klubů získal nejvyšší ocenění JK Fany Hostěnice, druhé místo patří TJ Orion Praha a třetí Epona Brno.

Dekorování probíhalo v bouřlivé a nadšené atmosféře, na samém konci se tradičně sypal déšť z bonbonů a spokojení účastníci, na kterých vlály obří, reprezentativní floty i medaile, lovili v zelených baťůžcích ceny.

nástup

Celá akce byla pěkně zorganizovaná, vše běželo jak na drátkách, což zase ovšem není v paravoltiži vzácnost. Jaké dojmy si odnesla trenérka Sdružení AMBRA, Anna Pohanková, která své svěřence vedla do mistrovství poprvé?
"Dojmy? Perfektní organizace, úžasná, přátelská atmosféra."

Tak na shledanou na příštím paravoltižním mistráku v Praze. Myslím, že přijít fandit lidem, kteří dokáží překonávat svůj handicap s vervou a úsměvem, by mělo být ze strany zdravých jezdců a vůbec jezdecké veřejnosti něco jako přátelské podání ruky a kamarádská podpora.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: