Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejchytřejší?

13. 10. 2021 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Shutterstock/Edoma Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 1132 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

16. června 2010 se plnokrevnému ryzákovi Lucasovi, kterému se na kalifornských dostihových drahách zrovna moc nedařilo, podařilo zvítězit ve zcela jiném, než rychlostním druhu testu. Lucas byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako kůň, který jako jediný dokázal správně identifikovat devatenáct čísel za jednu minutu.

Lucas tímto zápisem získal pomyslnou „Trojkorunu“ nejchytřejšího koně planety. Dosáhl ale ještě na jeden primát. Nejen že rozeznával číslice, písmena, barvy a tvary, ale jako do té doby jeden z mála vyšších živočichů úspěšně prošel i zrcadlovým testem sebeuvědomění.

Jak se ale nyní zdá, není tato Lucasova schopnost v rámci druhu zas až tak jedinečná. Právě to totiž doložily výsledky výzkumu, který před nedávnem proběhl na University of Pisa.

Zrcadlový test sebeuvědomění

Co vlastně je sebeuvědomění? A proč nás vůbec zajímá? Sebeuvědomění obvykle definujeme jako smysl pro osobní identitu, což obecně označujeme termínem „já“. Vnímání sebe sama se odehrává na několika úrovních, přičemž za nejvyšší formu vnímání „já“ je v sociálních vědách považováno právě sebeuvědomění.

Již v šedesátých letech minulého století byl zrcadlový test sebeuvědomění (Mirror self-recognition - MSR) zaveden jako měřítko schopnosti „uvědomění si sebe sama“ u lidoopů a člověka. Test, za pomoci kterého se zjišťuje, zda je zvíře schopno rozpoznat sebe samo, vyvinul Gordon G. Gallup, který ho také jako první použil k testování sebepoznání u šimpanzů.

Zrcadlový test sebeuvědomění je tedy využíván jako test sebeuvědomění zvířat, který určuje, zda se jedná o zvíře schopné rozpoznat sebe sama, přičemž tímto měřítkem je reakce zvířete na jeho obraz v zrcadle. Princip testu spočívá v netrénované reakci na vizuální značku umístěnou na těle. První úspěšné experimenty ukazující na přítomnost tohoto jevu u primátů (mimo člověka) byly získány na rodech Pan (šimpanz) a Pongo (orangutan), ale u nich se poznávání MRS nezastavilo. Počínaje rokem 2000 se metodologické varianty testu MSR rozšířily na mnoho taxonů dalších obratlovců, ale přestože byly modifikované verze testu použity při hledání sebepoznání u mnoha dalších živočišných druhů, výsledky naznačují, že sebepoznání je vzácné a jedná se o ojedinělou schopnost. 

Je ale důležité zdůraznit, že výsledky testu není možné jednoduše zaměnit za inteligenci, testuje se sebeuvědomění, které je na inteligenci úzce vázané, a to v souvislosti se schopností vizuálního vnímání. Předpokládá se ale, že schopnost sebeuvědomění souvisí s celou řadou dalších komplexních kognitivních schopností a někteří autoři uvádí, že schopnost sebeuvědomění provází i určité formy abstraktního uvažování.

Princip tohoto testu dobře známe my všichni. Pokud vidíme svůj obraz v zrcadle a máme na tváři šmouhu, podvědomě si na tvář sáhneme, abychom skvrnu odstranili. Uvědomujeme si, že obraz v zrcadle jsme my a ne někdo jiný a tak také prokazujeme své sebeuvědomění.

Člověk tuto schopnost získává zhruba ve věku osmnácti měsíců. Zrcadlový test ale bez větších problémů zvládají i dospělí šimpanzi, bonobové, gorily a orangutani a také některé druhy opic, kytovců, sloni anebo kupříkladu i straky obecné. V nedávno publikované studii vědci ale doložili, že i koně jsou schopni rozpoznat svůj odraz v zrcadle a odpovídajícím způsobem na něj reagovat.

Průběh experimentu

Experiment se uskutečnil v jezdeckém centru „Pelliccia“ (San Marcello Pistoiese, Toskánsko, Itálie) a bylo do něj zavedeno 14 koní různého věku a různých plemen. Testy probíhaly v klasické kruhové ohradě, rozdělené na dvě oblasti – oblast testovací (před zrcadlem) a oblast mimo testování (za zrcadlem, vedle zrcadla). Každý kůň byl testován samostatně, koně zavedl do výchozího bodu ošetřovatel a kůň byl následně vypuštěn a ponechán o samotě.

Experiment měl čtyři fáze, kterým předcházela fáze seznamování s prostředím – prostor kruhové ohrady byl upraven tak, jako tomu bylo následně v experimentálních fázích, ale zrcadlo nebylo přítomno.

Čtyři experimentální fáze:

  • Fáze 1: 1. den, zrcadlo je zakryté. V této fázi bylo zrcadlo umístěno v místě, kde následně zůstalo po celou dobu studie, s odraznou plochou směřující ven.

  • Fáze 2: 2. den, zrcadlo je odkryté. Testovaný kůň mohl v zrcadle vnímat svůj obraz.

  • Fáze 3: 3. den. Na obě tváře testovaného koně byla nanesena značka ve tvaru kříže (10 cm), použit byl průhledný gelový materiál, který nebylo možné identifikovat čichem nebo hmatem. To bylo nezbytné k vyloučení možnosti, že chování zvířete bylo způsobeno spíše hmatovým nebo čichovým vjemem značky než samotnou vizuální značkou.

  • Fáze 4: 4. den. Značka – gelový kříž na obou tvářích – byla obarvena přidáním malého množství žluté nebo modré hypoalergenní barvy. Výběr byl založen na vnímání barev koňmi. 

Každý kůň byl testován ve stejnou dobu v po sobě jdoucích dnech. Každá fáze trvala 30 minut. Značky (jak neviditelné, tak barevné, viditelné) byly umístěny na obě tváře koní, protože jejich zorné pole nepokrývá tuto oblast hlavy, a proto značku mohl testovaný kůň vidět pouze za pomoci zrcadla. Na tuto část těla si také kůň může snadno dosáhnout končetinami nebo je může odstranit za pomoci podpory okolního prostředí. Před každou fází byl každý kůň důkladně vyčištěn na celém povrchu těla, aby se vyloučila možnost, že kůň cítil, že byl v konkrétní oblasti těla označen. Souběžně byla na celé tělo koně nanesena repelentní látka, aby se zabránilo rušení hmyzem. V průběhu testu nebyl v testovací ohradě nikdo přítomen, ihned po vypuštění koně z vodítka ošetřovatel odešel, průběh experimentu zaznamenávaly kamery. Celý text studie, včetně množství obrázků a videí naleznete zde.

A co se zjistilo?

Z dat získaných v průběhu experimentu vyplynulo, že chování koní se významně lišilo, když byl reflexní povrch zrcadla zakrytý a odkrytý. Selektivní pozornost i průzkumná aktivita se zvýšily v přítomnosti odkrytého zrcadla – koně věnovali zrcadlu vysokou míru pozornosti a množství zaznamenané aktivity bylo vysoké. Zakrytého zrcadla si koně nevšímali, k žádným specifickým projevům nedocházelo.

Jedenáct koní ze čtrnácti se dokonce "zkontrolovalo" za zrcadlem a zdálo se, že koně sledují své obrazy – pohybovali hlavami způsobem peek-a-boo – hra na "jukanou", kdy se jeden skryje nebo si zakryje obličej a poté, co je spatřen nebo odkryje obličej, zvolá jukaná. 

V závěrečné fázi experimentu, kdy byla do gelu přidána žlutá nebo modrá barva bez zápachu tak, že kříže na tvářích koní byly v zrcadle v určitém úhlu viditelné, většina koní ze svého obrazu v zrcadle poznala, že mají něco nepatřičného na obličeji. Koně za použití obrazu v zrcadle upravili své pohybové vzorce tak, aby mohli vidět značky na svých tvářích, čímž prokázali, že se v zrcadle poznávají. Získaná data také doložila, že na skupinové úrovni strávili koně více času třením tváře o tyč, umístěnou před zrcadlem, když byli označeni viditelnou značkou, než když byli označeni značkou neviditelnou. Projevili tedy snahu značku setřít. Koně v rámci experimentu tedy zrcadlovým testem sebeuvědomění "prošli". Výsledky také naznačují, že tato schopnost není omezena pouze na několik chytrých jedinců, ale jeví se jako schopnost obecného charakteru.

Závěr

Zdá se tedy, že MRS zřejmě není fenomén, který se ve fylogenezi objevil znenadání a týká se malého množství druhů. Jako pravděpodobnější se jeví, že byl dlouhodobě upřednostňován přirozeným výběrem tak, aby zvířata byla schopna adaptivně reagovat na sociální a kognitivní výzvy, s nimiž se v průběhu svého života setkávají.

Výsledky studie naznačily, že koně jsou schopni poznávat hranici svého těla a i obraz sebe sama. Přestože tento experiment nedokazuje, že koně dokážou přemýšlet o své vlastní mysli, zařazuje je tento experiment do malé skupiny zvířat, která jsou schopna objektivně přemýšlet o svém vlastním těle. I když samozřejmě musíme být velmi opatrní ohledně generalizace dat získaných z jediné studie, experiment naznačuje, že u koní jako druhu může existovat sebepoznání. Je na čase zapomenout na předsudky. Koně jsou zřejmě o dost chytřejší, než si myslíme!

Použité zdroje

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com