Malé historické poohlédnutí

Že zelené střechy nejsou výdobytkem posledních desetiletí, dokazují i první dochované zmínky ze starověku. Sázet stromy, keře, květiny a zakládat trávníky na plochých střechách staveb má tradici už nejméně 2000 let. Takže nic nového pod sluncem. Byla prokázána existence střešních zahrad již při vykopávkách v Ninive z doby panování krále Šalamouna (929 - 917 př. Kr.), nelze opomenout také visuté zahrady královny Semiramis v Babylonu.

Na našem území je zřejmě nejstarší střešní zahradou užitková zahrada na střeše bývalé konírny zámku Lipník nad Bečvou. Tato zahrada byla pravděpodobně založena roku 1863 a její dnešní podoba byla dána rekonstrukcí stavby v roce 1911.

Největšího rozmachu doznaly střešní zahrady v druhé polovině dvacátého století. Vznik novodobých střešních zahrad souvisí s novými trendy v architektuře budov a staveb, s vývojem nových izolačních materiálů, se snahou zmírnění nepříznivého vývoje životního prostředí a s tím souvisejícím zvyšováním cen energií.

Porovnání střešních krytin

Abychom pochopili vhodnost zelené střechy, zkusme si porovnat několik druhů krytin:

• lepenka: lehká, levná, můžeme ji na střechu aplikovat sami, ale nemá žádné izolační vlastnosti, velmi snadno se potrhá, musí se neustále opravovat, což nám zabere nejen moře času, ale provětrá i peněženku. Jako krytina na přístřešky a stáje je nevhodná.
• plech: lehký, dražší než lepenka, ale neizoluje, v létě se rozpálí a vytváří nesnesitelné klima ve stájích a přístřešcích, při deštích vytváří hluk.
• asfaltové vlnité šablony: velmi podobné vlastnosti jako plech, při vysokých teplotách ztrácí pevnost.
• keramické a betonové tašky: stálá a pevná krytina, ale těžší, dražší a musí se dodatečně izolovat jak proti zimě, tak proti teplu, nelze vybudovat na každé střeše, musí mít předepsaný spád.

Zelená střecha

Obrovský pozitivní přínos zelených střech vidíme v ovlivnění mikroklimatu daného místa:

• izoluje proti chladu,
• v létě ochlazuje díky výparu vody,
• snižuje tak prašnost,
• snižuje hluk,
• vytváří tak ideální klima pro koně ve stájích a pod přístřešky,
• chrání střechy od velkých tepelných výkyvů,
• tuto střechu neponičí ani kroupy ani sníh,
• při přívalových deštích dokáže zadržet až 80 % dešťové vody oproti střechám bez vegetačního pokryvu,
• je schopná poutat polétavé prachové částice z ovzduší,
• je prostě krásná :-).

Další výhodou zelených střech je, že lze zakoupit tzv. domácí paket a vybudovat zelenou střechu svépomocí na menších plochách, jako jsou právě venkovní boxy, přístřešky nebo garáže.

Střešní zahrada se dá vybudovat prakticky na jakékoli střeše, rovné i šikmé. Dá se realizovat nejen na novostavbě, ale i na starším domě.

Typy střešních zahrad

Dle účelu využití dělíme zahrady na střechách na dvě základní skupiny. Intenzivní a extenzivní střešní zahrady. Intenzivní střešní zahrady jsou pochůzné, dají se využít jako park, tenisový kurt či golfové odpaliště. Mocnost zeminy dosahuje až do 1 m. Zakládají se na administrativních nebo nákupních centrech, velkých rodinných domech apod. Pro naše účely nemá velký význam se dále tímto typem střech zabývat. Pojďme si konkrétněji popsat extenzivní střešní zahradu, kterou můžeme využít v našem životě:

Extenzivní střešní zahrada

Měla by být koncipována tak, aby byla téměř bezúdržbová, finančně nenáročná a hlavně krásná a funkční. Tomu všemu by měl být podřízen výběr rostlinného materiálu. Vhodné jsou především suchomilné rostliny, ale je možné mít na střeše i travnatou plochu či mělce kořenící keře.

Z rostlin jsou nejvhodnější:

• Metlice trstnatá (Deschampsia caespitosa)
• Kostřeva červená (Festuca rubra)
• Kostřeva ovčí (Festuca ovina)
• Rozchodníky (Sedum arce, S. cauticolum, S. albe, S. spurium, S. sexangulare)
• Netřesky (Sempervivum tectorum, S. teufelii, S. Gnaphalium)

Stavba

Před každou výstavbou střešní zahrady je nutná konzultace se stavařem, který spočítá nosnost konstrukce a doporučí vhodné stavební řešení. Extenzivní střešní zahrady mají zatížení zhruba 100 kg/m2.

Údržba

Střešní zahrady s extenzivní zelení obvykle nevyžadují žádnou zvláštní péči. Doporučuje se střechu 2x ročně zkontrolovat, odstranit nálety a plevele, popř. dosázet prázdná místa. Pokud vám nebude striktně záležet na složení vegetace, plevely a mechy neodstraňujte. Nechte střechu žít vlastním životem, vytvoří se tak jedinečný biotop, který nebude vyžadovat další péči.

Dobré je jednou ročně - na jaře - aplikovat granulované pomalu rozpustné organické hnojivo.

Závlaha je nutná bezprostředně po osázení, zhruba 2x týdně, než dojde k zakořenění rostlinek. Dále není nutné pravidelně kropit, střecha by si měla vystačit s přirozenými dešťovými srážkami. Ovšem vyskytnou-li se období s dlouhodobými tropickými teplotami, je nutné střechu zavlažit.

Pokud se rozhodnete vybudovat zelenou střechu, vyberte si firmu s tradicí a dostatkem zkušeností. Jen taková firma vám poskytne komplexní sortiment komponentů, díky kterým budete moci realizovat kvalitní a krásnou střechu, která se bude těšit a okouzlovat každý den. Pokud přeci jen chcete vyzkoušet tvoření střechy na vlastní pěst, stačí zadat do Googlu „zelená střecha svépomocí" a vyběhne vám plno návodů, jak na to.

Přeji hodně stavitelských úspěchů :-)

---

Pozn.: Zajímavé informace můžete najít na stránkách www.optigreen.cz.

---