Zeleň pro koně a jejich lidi: Zeleně proti bahnu

7. 10. 2011 05:00

Obrázky: 4

Autor: Jana Syrová Foto: archiv autorky Seriál: Zeleň pro koně a jejich lidi Počet přečtení: 20659 Počet komentářů: 16 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

O bahně a boji s ním jsme už tento týden mluvili, ale protože je to téma skutečně široké, věnujeme mu i jeden díl našeho seriálu o zeleni u koní. Jak řešit mokro na pastvinách a ve výbězích? Přinášíme vám další zajímavé tipy.

Všimli jste si, že jarní a podzimní období s sebou přináší oblíbený evergreen na diskuzích? Ano, ... BAHNO! Pokud patříte mezi majitele koní a stájí, kteří s tímto nepřítelem chtějí bojovat, budu ráda, když alespoň trochu přispěji svými poznatky v mnohdy nerovném souboji.

Na vzniku těchto nepřijemných ploch se podílí více faktorů:

  • neudržovaný travní drn
  • špatná funkce půdy
  • vyšší počet koní na malé ploše
  • výška spodní vody
  • nevhodný pozemek - např. pod svahem, u řeky, zmeliorovaná bažina...

Faktorů bychom našli jistě více (a budu ráda, když na ně v diskuzi upozorníte), ale tyto jsou stěžejní. Za vznikem bahenních lázní v našich výbězích stojí více faktorů současně. Čím více se jich budeme snažit odstranit, tím bude výsledek uspokojivější. A věřte, neexistuje ideální pozemek!

Neudržovaný travní drn a špatná funkce půdy

Péče o pastviny se dá přirovnat k péči o vlasy. Když si vlasy nebudeme mýt, alespoň trochu česat a jednou za čas se nenecháme kvalitně ostříhat, nemůžeme čekat, že budeme mít vzhled filmových hvězd.

V péči o pastviny nám jde především o co nejlepší zapojení travního porostu bez holých míst. Trávy a ostatní rostliny jsou schopny kořenit do poměrně velké hloubky. Svým kořenovým systémem brání erozi a narušování půdního profilu. Udržují obranný štít půdy a chrání ji před poškozením kopyty koní.

Na podporu rhizosféry - kořenového systému rostlin - je vhodné použít organická hnojiva (dnes již plně certifikovaná i pro ekologické zemědělství), která působí synergicky s jednotlivými organismy jako katalyzátor biologických činností půdy. To znamená., že v půdě vzniká více biomasy, podporují se organismy ovlivňující řetězec živin v půdě a tím i koloběh minerálních prvků. V takovéto půdě žije i více žížal a půda tak vykazuje vyšší biologickou aktivitu. Podporuje se i pórovitost umožňující správnou cirkulaci vody a plynů. Dostatek kyslíku je prvořadý pro rozvoj humusu v půdě a pro veškeré aerobní metabolické procesy a rozvoj kořenů. S tím vším souvisí i schopnost půdy propustit a zadržet vodu.

Je to vlastně velmi jednoduché: špatně utužená půda - malá schopnost zadržet a propustit vodu do hlubšího půdního profilu, malá schopnost rostlin kořenit, špatně zapojený porost - více prostoru pro tvorbu bahna ...

Proto je tak důležité pečovat v první řadě o půdu a travní porost. Organická hnojiva jsou ve formě granulí, jejich aplikace je snadná i v domácích podmínkách. Nemusíme se bát zdravotních následků jako u syntetických (minerálních) hnojiv. Nedochází ani k spálení pozemku, jako je mnohdy k vidění u dusíkatých hnojiv. Jejich aplikace je vhodná např. po přepasení pozemku, kdy pohnojíme pozemek a nedopasky zmulčujeme, vše ideálně v jednom dni. Mulčování se doporučuje pouze u nižších porostů a především v horkých dnech. Mulč tak ochrání půdu před vysycháním. Samozřejmě je nejlevnější hnojit vlastním kompostovaným koňským hnojem anebo kombinovat kompost s granulemi.

Správná agrotechnika je často podceňována, ale je to preventivní opatření proti rozbahnění pozemku v období dešťů či tání ledu.

Nejčastěji se setkávám s tím, že koňaři většinou řeší následky, ale nehledají příčiny. Přitom najít příčinu a odstranit ji je daleko jednodušší než složité (a hlavně nelogické) odvodňování pozemků.

Vyšší počet koní na malé ploše

Ve stájích, kde nejsou k dispozici velké rozlehlé pastviny, ale pouze výběhy, je velmi těžké udržet kvalitní povrch, který je extrémě zatěžován. Při tomto problému se nebudeme snažit o krásný zapojený porost, ale o správné využití plochy a střídání výběhů. Je nutné vybudovat jeden výběh s vydrenážovaným povrchem, kde budou koně trávit dny v období jarního tání nebo vytrvalých deštů. Ostatní plocha by měla být rozdělena alespoň na 2, lépe 3 výběhy, na kterých budou koně během roku rotovat. Naprostá nezbytnost je pravidelné hnojení, dosekání a dosetí výběhů, protože extrémně zatěžované plochy jsou náchylné k rozšíření plevelů a mechů. Ideální by byla i závlaha, která by eliminovala stresy při tak velké zátěži.

drenážVelikost vydrenážované plochy je libovolná, čemu je ovšem důležité věnovat pozornost, jsou samotné drenáže. Jelikož stavba drenáží s sebou nese finanční zátěž, je důležité je správně nadimenzovat a použít odpovídající materiály:

  • Základem každé drenáže je rýha, hluboká cca 60 cm, lépe 80 cm a více (nezámrzná hloubka).
  • Na dno se dá vyrovnávací zemina nebo písek,
  • usadí se perforovaná trubka,
  • obsype se štěrkem a kamenivem.
  • Drenáže by měly být svedeny do recipientu.

Rozteče mezi jednotlivými drenážemi jsou závislé na podloží konkrétního stanoviště.

Výška spodní vody a nevhodné pozemky pro výběhy

To, jak nás bude na pozemku „trápit" voda, je dáno výškou spodní vody. Hladina spodní vody je v naší zemi dobře zmapovaná, informace o ní najdeme na vodohospodářských úřadech. Je-li spodní voda půl metru pod povrchem půdy, je to skvělé pro vybudování vlastního rybníčku ... méně již pro kvalitní pastvinu. Je dobré se včas informovat, např. před koupí nového pozemku, a předejít tak možným komplikacím.

O tom, že ideální pozemek pro pastviny neexistuje, jsem již psala. Realita je taková, že jako majitelé či nájemníci luk si většinou nemůžeme vybírat, proto je vhodné pozemky předem upravit, aby nedocházelo k devastaci luk.

Mezi plochy nejméně vhodné k intenzivnímu pasení koní patří louky v bezprostřední blízkosti vodních toků. Hrozí tu pravidelné lokální záplavy několikrát do roka. Terénní úpravy na těchto plochách jsou ovšem velmi finančně náročné, jsou-li vůbec možné. Je vcelku rozumné tento typ pastvin využívat extenzivně, především v období sucha. Z osobní zkušenosti znám pouze jednu upravenou pastvinu u potoka, kam majitelé navezli 2 metry nové zeminy a vybudovali 2 retenční nádrže s přepadem. Upravili tak zhruba hektar louky. Výsledek byl velmi dobrý. Druhá stránka je finanční a technická náročnost.

typy drenážeDalším problematickým místem bývají svahy a rovná plocha na ně navazující. Voda se většinou na svazích neudrží a stéká do nejnižších míst, kde tvoří problémy. Aby svah pojmul vodu, je třeba upravit profil tak, že vzniknou nejprve terasy. Na terasách se vybudují tzv. svejly (z anglického slova „swale"). Jedná se o vodorovný příkop, který zadrží přebytečnou vodu. Skládá se z výkopu a malého náspu. Velikost a hloubka či délka výkopu není jednoznačně stanovena a dělá se dle potřeb konkrétního stanoviště.

Nepříjemnosti na loukách a pastvinách dělají i lokálně vlhké plochy. Dříve se hojně využívalo meliorací a odváděla se voda z pozemku pryč. Dnešní trendy jsou ovšem (bohudík) jiné a přebytečná voda se naopak zadržuje v podobě malých rybníčků a jezírek. Jednoduše se vyhloubí jezírko, z přebytečné zeminy se udělá hráz a osází se vlhkomilnými dřevinami - jako jsou jasany, olše, jilmy, vrby, topoly, či bříza pýřitá. Tyto dřeviny mají hned několik úžasných funkcí. Působí jako větrolamy, poskytují stín koním, odvádí vodu. Mají ovšem i jednu zajímavou vlastnost - dříve se to označovalo jako výmladkové hospodaření neboli kopicování.

O co vlastně jde? Některé z dřevin mají schopnost obrážet z pařezů, což znamená, že po poražení stromu z pařezu obrazí několik nových kmenů. Dřevo roste několikrát rychleji než v lese a můžeme tak získat poměrně velké množství dřeva na topení či ohrady. A to už se vyplatí ... Z vlhkomilných dřevin jsou nejvhodnější jasany, olše, jilmy a vrby, z ostatní stromů např. lísky, habry, lípy, hlohy, javory či jeřáby. Takto zabijeme dvě (tři a více) much jednou ranou - zbavíme se přebytečné vody na pozemku, získáme dřevo a poskytneme koním stín a závětří. V neposlední řadě vytvoříme krásný krajinotvorný prvek.

Chytré plánování

Ještě než oplotíme pozemek a vyženeme koně, zkusme najít potenciálně kolizní místa. Většinou to bude u vstupu do ohrady a v místě krmeliště. Nečekejme, až se tato místa rozbahní. Ideálně je zpevnit tato místa před příchodem koní.

V současné době je prezentace stájí na poměrně vysoké úrovni. Doby, kdy rozbahněné výběhy byly standardem a nikdo se nad tím nepozastavoval, začínají být minulostí. Nároky majitelů koní rostou a mělo by být prioritou každé stáje zajistit koním komfort v podobě udržovaných výběhů a pastvin. Je to vaše vizitka :-)

výchozí stav pastviny

řešení pastviny

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Jitka

    stáj se zpevněnou plochou

    08:32 - 07. 10. 2011

    Hezké obrázky, hlavně nezapomenout, že k tomu člověk potřebuje územní a stavební řízení, včetně vynětí zemědělské půdy (zpevněná plocha) ze zemědělského půdního fondu, trvale či dočasně (následná rekultivace něco stojí) vynětí ze ZPF také něco stojí a hlavně to stojí hromadu času než se to vyřídí.

  • 2. Jitka

    ornice

    08:34 - 07. 10. 2011

    Jo a pod tou zpevněnou plochou je třeba sejmout ornici a tu nějak využít, když to bude oficielně tak využití ornice se projednává s odborem životního prostředí.

  • 3. Strip

    ???

    10:35 - 07. 10. 2011

    Tož hezké to je...ale vztaženo k realitě je to něco na způsob sci-fi...

  • 4. JanaS

    RE: ornice

    11:52 - 07. 10. 2011

    Jitko, díky za podnět. V tomto článku jsem chtěla ukázat, jak je možné řešit kolizní místa - bahno. Dát podnět k zamyšlení... První věcí vždy je návrh - vize jak by to mělo vypadat. Sejmutí ornice, úřady atd. jsou až další kroky. Ty jsem ve článku nevypisovala. To je již velmi individuální záležitost, která má tolik proměných, že je téměř nemožné to obecně pojmout ... no třeba do budoucna to v nějakém článku pořeším :-)

  • 5. JanaS

    RE: ???

    11:57 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 3.

    Co přesně nejde zrealizovat? Udělat drenáž? Udělat malý rybníček? Rozdělit ohradu??? ... např. moji rodiče si svépomocí vydrenážovali zahradu, kde je vysoká spodní voda, matka mého přítele zas svépomocí má malý rybníček a udělat ohradu jsem zvládla i já sama ... a to nejsem žádná hvězda :-D

    Co tedy nejde zrealizovat, co je sci-fi?

  • 6. Jitka

    pstevní areál

    12:05 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 4.

    Jo je něco jiného, když si takovoudle věc chci vyrobit na zahradě nebo na poli- tam vejde ve hru i územní plánování a pokud je v území v ÚP pole tak je třeba i žádat o změnu územního plánu a výsledkem by bylo v ÚP pastevní areál s možností výstavby přístřešků a zpevněných ploch. Takže pokud má někdo takovouto vizi tak aby začal 5 let dopředu.

  • 7. Vap

    a co finance?

    12:29 - 07. 10. 2011

    Když vemu v potaz, kolik mě ta paráda bude stát, tak to mi snad výjde líp koupit vhodný hotový pozemek, než dělat toto...navíc tím pastvinu/výběh na nějaký čas odstavím "mimo provoz"...Příjde mi to hodně pracné a nákladné, ale možná se pletu...Docela by mě zajímalo, na kolik to výjde???

  • 8. JanaS

    RE: pastevní areál

    12:51 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 6.

    Jitko, nepochopila jsi podstatu článku. Já jsem se snažila nacpat do malého příkladu věci, které jsou možné udělat. Je to inspirace pro lidi, kteří chtějí s bahnem bojovat. Každý si to pak může INDIVIUÁLNĚ aplikovat na své konkrétní podmínky a řešení. Netvrdím, že toto lze vždy a všude zrealizovat. Někdy ano, někdy ne ... pak nastává prostor pro varianty, individuální řešení....atd. Každý má jiný pozemek, jiný územní plán, jinou plochu, jiný počet koní a jiný finanční zázemí. Tohle je OBECNÝ článek. A nejde jinak napsat, protože milion stájí bude mít milion řešení. Už rozumíš? Nezabředej do detailů typu zahrada x orná půda.... atd.

    Ale kdo chce, hledá způsoby ... kde nechce, hledá důvody.

    Takže inspirace pro ty, co hledají způsoby jak situaci řešit.

  • 9. JanaS

    RE: finance

    12:59 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 7.

    A jsme zase u toho. Jak mám dát konkrétní číslo, když někdo má jílové podloží, jiný kámen, další má 10 ha pozemku, jiný zas jen 0.5 ha. Tohle je tak individuální záležitost a vy chcete konečnou sumu. Na co tedy mám konečnou sumu spočítat???

    Příklad, který jsem dala se nemusí realizovat naráz, ale po částech, nemusí se realizovat celý, ale třeba jen jedna věc.... a taky se nemusí realizovat vůbec :-)))

    Já se fakt snažím ... ale narážím na základní nepochopení.

    Dejte mi tedy nějaký konkrétní podnět, jak článek napsat, aby se s tím popasoval každý čtenář :-) Budu za to ráda :-)

  • 10. ramirka

    boj s bahnom

    13:19 - 07. 10. 2011

    Pre mňa je tento článok celkom inšpiratívny, možno preto, že naša "pastva" je skoro na vlas rovnaká s vizualizáciou..(tou prvou ;) ) ... škoda, že na mieste malého jazierka máme -kruhovku- (pochopiteľne aktuálne nefunkčnú...)

  • 11. Vap

    finance

    13:33 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 9.

    Ale já to nemysla vůbec ve zlém, nebo špatně...náhodou je to inspirativní...zrovna podobný pozemek máme, v té první verzi :-), říkáme tomu spíš "zimní a deštivý výběh", pastvu šetříme...ale rádi bychom ho vylepšili, takže jako inspirace dobrý...realizaca, aspoň částečnái, už bude horší :-))

  • 12. Jitka

    pastevní areál

    13:38 - 07. 10. 2011

    Reaguje na 8.

    Ale neboj, pochopila, je to prostě nápad, inspirace, jen jsem chtěla upozornit na úskalí, která nastanou, bohužel se setkávám s názorem- je to můj pozemek, tak si mohu dělat co chci-to ale není pravda. ono to nemá milion řešení, ale jen jeden základní postup a ten začíná územním plánem bohužel, jen jsem chtěla upozornit na tuto realitu, potom provedení vlastní tam už je spousta možností, ale podle těch základních zásad, které jsi nastínila. A dotaz ohledně ceny? v okamžiku až bude mít člověk projekt je třeba udělat výběrové řízení, (u nás v práci např. polní cesta dle projektu cena 15 mil a vysoutěžila se za cca 6 mil.), takže i ta cena je velmi relativní pojem.

  • 13. katkarb

    Dekuji

    11:01 - 08. 10. 2011

    Hezky a inspirativni clanek!

  • 14. blanka

    pěkné

    22:15 - 08. 10. 2011

    Mně se článek líbí moc, každému je myslím jasné, že terénní úpravy stojí spoustu peněz. Když na pozemku stojí maštal, dá se očekávat, že aspoň kousek je vyjmutý z orné půdy. To jak je to nakreslené, to už je větší než jízdárna :), ale ono stačí zpevnit kousek a koně se naučí tam chodit, bahnem se nebrodí nikdo rád. A upřímně, i na ornou půdu se dají použít např. zatravňovací dlaždice, nevím, jestli na to potřebuju nějaké povolení nebo ne, ale úředníci by mi mohli políbit šos.

  • 15. pony

    Teorie a praxe

    18:28 - 10. 10. 2011

    Reaguje na 1.

    Tyhle zálažitosti se klidně mohou stát námětem na další článek... Co všechno si člověk musí zjistit, promyslet, zařídit a oběhat, aby se z v rámci možností ideálního výběhu stal výběh skutečný...
    Tenhle článek se mi líbí, navrhuje různé možnosti řešení, a je jasné, že každý si z toho vezme to svoje. Klidně by mohl být nějaký následující článek od někoho, kdo toto realizoval, co všechno si musel vyběhat, z čeho nakonec nezbylo než ustoupit, nebo naopak co se projevilo lepším řešením, než jak to vypadalo ze začátku... Zkušeností není nikdy dost... :)

  • 16. Strip

    ???

    08:32 - 11. 10. 2011

    Reaguje na 5.

    Proč sci-fi? Právě již zmíněné obíhání úřadů. My jsme např. v CHKO.

    Šlo by udělat přibližný rozpočet na drenáž pozemku 30x20m? Vysoká spodní voda, jílovité podloží - nejhorší možná kombinace.

    Jinak se omlouvám, pokud byl můj příspěvek urážející...nebylo to tak myšleno. Pouze počínající deprese z bahnitých dnů ;).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům:

Klíčová slova

Pardubice chov dostihy drezura parkur sp?ežení sport výstava všestrannost závody