Zachraňte koně aneb co se na koňovýletě může stát

admin

Ať se venku stane cokoli, jezdec by měl být schopen svému koni poskytnout první pomoc; pokud ji provede a pokud ji provede správně, zmenší výrazně případná poškození a zlepší vyhlídky na vyléčení. Může koni zachránit život – nebo překlene nejvhodněji dobu, než dorazí odborná pomoc, může stabilizovat stav koně, aby tento mohl podstoupit případné další léčení. To, jak člověk zareaguje, tak vždy ovlivní vývoj celé situace; ať už něco udělá nebo naopak dá od všeho ruce pryč.

Co si může kůň udělat

Náhoda si vymýšlí nejbizarnější nehody, přesto asi nejčastěji můžeme očekávat:

kůň špatně šlápne (např. do díry) nebo uklouzne, namůže se např. prudkým výstupem,
upadne, ať už na rovině nebo zapadne do díry/strouhy, skutálí se po svahu apod.,
do něčeho narazí (trupem, hlavou),
koně se pokopou,
zraní se o větve, kámen, zamotá se do drátu, provazu, na něco ostrého šlápne apod.,
ale může být otlačený od sedla, odřený od postrojů,
ztratí podkovu a otlačí nebo oláme si kopyto,
především v teplém počasí hrozí dehydratace (odvodnění organismu) a s ním bývá spojené i
přehřátí, úžeh nebo úpal,
kůň může být při náročné jízdě vyčerpán.

Ze zdravotních problémů, které lze očekávat, to budou především nejrůznější rány, poškození končetin – kopyt, kostí, šlach a kloubů, poškození svalů (nejčastěji hřbetu a zádě), vzácněji pak poranění hlavy, včetně otřesu či horšího poškození mozku nebo poranění oka, poranění páteře a míchy, především v oblasti krku, z celkových problémů pak dehydratace, přehřátí a celkové vyčerpání. Závažnější stavy mohou ústit v selhání oběhového systému, kterému se říká šok.

na výletě jen pohodu

Základní pravidla

Na nehodu je dobré být připraven. Stačí dodržet pár zásad a její řešení bude výrazně snadnější pro všechny zúčastněné. Například:

jezděte vždy aspoň ve dvou, čtyři ruce jsou víc než dvě,
mějte s sebou vždy plně nabitý mobil s dostatečným kreditem (pokud vás jede víc, je dobré mít různé operátory…znáte to),
mějte s sebou telefonní čísla na veterináře (svého a/nebo nejbližšího v místě, kam putujete), přepravce koní, známého s autem, který by mohl v případě potřeby co nejrychleji přijet, ideálně i číslo na koňskou záchranku – to vše nejen v mobilu, ale raději i někde na papíře, kdyby se mobil rozbil nebo ztratil,
mějte s sebou základně vybavenou lékárničku první pomoci, kde bude především dezinfekce, sterilní gázy, několik obinadel, ostré nůžky, nůž nebo žiletky, malá svítilna, stříkačka, nádoba na vodu (PET lahev, vaky apod.), utěrku/ručník/hadr, pár igelitových sáčků, náplast, provázek,
vždy někomu ze svých známých sdělte co nejpřesnější trasu vašeho výletu a snažte se po celou dobu vědět, kde se nacházíte (mapa, GPS…).

Pokud už se něco stane, také je dobré mít v hlavě jasný plán toho, co dělat a přibližně v jakém pořadí, na co hledět a co upřednostnit.

V první řadě je třeba sám sebe uklidnit – a samozřejmě i ostatní přítomné lidi. V klidu se lépe přemýšlí i jedná, klidné chování lidí snáze udrží v klidu i zraněného koně.

Zjistit, zda není zraněn člověk; pokud ano, je třeba v první řadě zajistit první pomoc a lékařské ošetření jemu.

Zjistit stav koně, především jeho chování a jeho zvládání situace. Lze se k němu přiblížit bezpečně? Nechá se chytit, sáhnout na sebe, manipulovat se sebou? Pokud ne, nemá smysl se o něco pokoušet násilím, vlastní bezpečnost je důležitější, než poskytnutí první pomoci nebezpečnému koni. Můžete se pokusit koně uklidnit hlasem, klidnými a pomalými pohyby – a čekat, až se uklidní sám. Mezitím lze zařídit veterinární pomoc, popřípadě auto či přepravu.

Pokud to lze, odsedlejte koně, prohlédněte ho, především to, zda je schopen stát (vstát) a jít. Pokud ano, převeďte ho v klidu na klidné místo (do stínu, dál od silnice, někam, kde ho lze přivázat apod.). Pokud kůň odmítá se pohnout nebo toho není schopen, nechejte ho stát, možná, že za nějakou chvíli se rozejde. Pokud kůň leží a nechce nebo nemůže vstát, nenuťte ho násilím. Pokud nemůže vstát následkem nevhodného terénu (klouže, leží do kopce, je v prohlubni apod.), můžete mu pomoc tím, že mu zajistíte pevnou půdu pod nohama, otočíte ho končetinami dolů svahem, uspořádáte mu nohy pro snadnější vstání, popřípadě mu tahem za ohlávku/uzdečku a ocas (ideálně dvě osoby) dodejte lepší stabilitu.

Pokud kůň zůstane ležet, pokuste se mu podložit kyčel, plece a popřípadě hlavu něčím měkkým (oblečení, seno, tráva, písek…).

Vyhodnoťte případné zranění – jaké je (krvácí – nekrvácí, znečištěné – čisté), kde se nachází (na hlavě, krku, trupu, končetinách, blízko oka, kloubu, šlachy, velkých cév, v břiše, slabině…), jaký má rozsah, jakou asi hloubku (jde skrze kůži? jsou vidět podkožní tkáně?), jaké tkáně asi mohou být postižené. Vyhodnoťte chování koně (normální, apatický, naopak velmi rozrušený), jeho postoj a vzhled (neulevuje končetině? nemá nakřivo hlavu či krk? otoky, divně zkroucenou končetinu apod.?).

Pokud kůň silně krvácí, v první řadě zastavte krvácení.

Dále udělejte základní vyšetření (dech, tep, popř. teplota, stav hydratace, sliznice, popř. peristaltiku) a zapište si výsledky včetně času, kdy byly měřené.

Ošetřete rány, fixujte případné poškození končetiny.

V chladném počasí koně zadekujte nebo mu aspoň přehoďte přes záď bundu, v horku nebo při podezření na přehřátí koně držte ve stínu a na vzdušném místě a chlaďte. V případě dehydratace se pokuste ho napojit nebo mu podat šťavnaté krmení.

Pokud je kůň ve stavu, kdy je schopen jít, na ruce ho odveďte na případné blízké místo, kde by mohl přečkat (stáj, jezdecká stanice, nejbližší dům, kde se dá ustájit či nechat v provizorním výběhu apod.). Pokud jste daleko od takového místa, domluvte si odvoz. Odvoz budete muset zajistit, pokud je kůň ve špatném stavu a/nebo má problém dojít na vhodné místo po svých.

Pokud je přítomen druhý člověk, zavolá mezitím veterináře a přetlumočí mu zjištěný nález (co se stalo, chování koně, výsledek základního vyšetření, přítomnost ran či jiných změn na těle a jejich popis). Pokud jste sami, zavolejte veterináře před ošetřením rány (bodem 9).

Kdy velmi naléhavě volat veterináře:
– závažné krvácení/nelze ho zastavit,
– rána skrze celou kůži nebo rána hodně kontaminovaná, poškození hlubší tkáně, či dokonce viditelné skrze ránu, zlomeniny,
– zapíchnutá cizí tělesa, nášlap,
– poškozeno oko,
– kůň nevstává, nechodí, nepostaví se na nohu apod.,
– poškozené základní reflexy, šok,
– nelze řešit dehydrataci,
– výrazně změněné základní fyziologické ukazatelé (vysoké tepy, povrchní/nepravidelné/ztížené dýchání, vysoká/nízká teplota, rudé/bledé/namodralé sliznice, dehydratace),
– apatické či naopak velmi vzrušivé či neobvyklé chování,
– vrávorání, špatná koordinace končetin,
– zdá se, že kůň nevidí, nevnímá, ztrácí rovnováhu.

Veterináře volejte ihned, pokud kůň nevstává, nereaguje, silně krvácí, pokud se chová tak, že nejste schopni ho prohlídnout ani vyšetřit/ošetřit, pokud někam zapadl či se zavalil apod. Musíte-li koně vyprostit, bude třeba zavolat i hasiče nebo jinou vyprošťovací techniku, pokud je problém, aby se kůň udržel na nohách nebo má závažně poškozený zdravotní stav, bude možná lepší zavolat koňskou záchranku než obyčejný přepravník (záleží i na tom, kde se právě nachází, což zjistíte, když jí zavoláte).

S přepravcem se pokuste domluvit na nejvhodnějším místě, kde můžete koně naložit – to záleží na jeho stavu i na okolním terénu. Pokud překážíte dopravě nebo se nacházíte příliš blízko silnice tak, že hrozí nebezpečí kolize s projíždějícími auty, je dobré zavolat i policii.

Pojďme se teď podívat na pár tipů, jak koni poskytnout první pomoc v některých možných akutních situacích:

Zástava krvácení

Krvácení u koní je většinou naštěstí přeceňováno – vypadá to mnohdy tragicky, ale ve skutečnosti tomu tak není. Kůň o hmotnosti 500 kg má přibližně 40 l krve (cca 8 % tělesné hmotnosti). Ztráta 10 % krve je u koně zanedbatelná (= cca 4 l), do 20 % je to ztráta závažnější, ale stále koně neohrožuje na životě (cca do 8 l), šok navozuje a život ohrožuje ztráta asi 30-40 % krve (12-16 litrů).

V případě slabšího krvácení (krvácení z končetin, hlavy, hřbetu, zádě, plošných ne příliš hlubokých ran, zasahujících kůži, podkoží či svalovinu) může stačit opláchnutí rány studenou vodou, omývání a otírání, do cca 30-40 minut krvácení ustane samo. Popřípadě mu můžete pomoct přiložením obvazu (viz dále). Skutečně hojně krvácející hluboké rány, především v horních a vnitřních částech končetin, na krku, břiše či ve slabinách už mohou být z hlediska ztráty krve závažné a je třeba krvácení cíleně zastavit. K tomu je nejvhodnější tlakový obvaz, kdy přímo na krvácející místo přitlačíte pevný, ale ne tvrdý předmět (ruličku obinadla, pevně poskládaný ručník či kus oblečení apod.) a upevníte ho tam (viz dále). Pokud nelze na krvácející místo přiložit obvaz a kůň je ochoten to strpět, držíte ucpávající předmět v ráně rukou. Samozřejmě je nutné volat veterináře, který by měl co nejdříve přijet a ránu ošetřit (obvykle bude muset krvácející velkou cévu sešít nebo podvázat). Pokud obvaz prosakuje krví, nesundávejte ho, ale přes něho přiložte další vrstvu.

Ošetření rány

Z hlediska způsobu ošetření a nutnosti ihned volat veterináře rozlišujeme dva druhy ran:

1. Povrchové, čili ty, které nepronikají celou vrstvou kůže. Díky tomu jsou mnohem méně ohrožené vniknutím infekce do citlivých tkání – podkoží, svaloviny, ale i kloubu, šlachy apod. Většinou se jedná o oděrky či lehčí rány řezné, tržné, popřípadě povrchové pokousání. Stačí je vypláchnout vodou, překontrolovat jejich stav, zdezinfikovat, popřípadě ošetřit přípravkem, který je ochrání před mouchami. Pouze v případě, že se nacházejí v dolních částech končetin a hrozí jejich znečištění, je vhodné je zakrýt obvazem. Obvykle není nutné k nim volat veterináře, pokud se nedostaví komplikace.

přiložení obvazu na končetinu 2. Hluboké, čili rány pronikající skrze celou vrstvu kůže, tedy až do podkoží či ještě hlouběji. Jedná se obvykle o hluboké řezné či sečné rány, rány bodné a hluboké pokousání. Tyto rány jsou charakteristické mimo jiné i tím, že se často „rozšklebí" – jejich okraje se od sebe odtáhnou a špatně se hojí. Ideální stav je, pokud se mohou zašít. Aby zašití mělo správný výsledek, je nutné, aby rána byla čistá, bez přítomnosti patogenů, vlhká, neoteklá, nehýbala se – v takovém případě se pak musí zašít do cca 6 hodin od poranění! Než přivolaný veterinář dojde, je třeba ránu

vyčistit,
zdezinfikovat nedráždivým prostředkem (roztok povidon jodidu),
přikrýt vlhkou gázou a pevným obvazem. Ten se skládá z měkkého vypodložení (vata, ale i ručník nebo poskládané triko) a pružného obinadla, které nikdy nesmí přesahovat přes měkké vypodložení, aby nedošlo k zaškrcení končetiny. Pokud je rána na místě, kde ji nelze zavázat, je třeba ji aspoň trochu chránit před hmyzem a jiným znečištěním.

Hluboké rány s sebou mohou nést i jiné riziko: poškození vnitřních tkání a struktur (kloub, šlacha, dutina hrudní či břišní apod.).

Bodné rány je třeba ihned zdezinfikovat a snažit se je naopak mít co nejvíce na vzduchu a otevřené, aby se v nich „neusídlila" nebezpečná infekce, jejíž původci většinou nemají rádi kyslík (anaerobní bakterie – často se jedná o různé klostridie).

Na hluboké rány a rány, která bude vyšetřovat a ošetřovat veterinář, nikdy nepoužívejte barvící přípravky („fialka"), dále není vhodné nikdy dezinfikovat rány peroxidem vodíku, jodovou tinkturou a jinými dráždivými přípravky.

Pokud není porušená kůže (otlaky, kopnutí či jiné pohmožděniny), může dojít ke krevnímu výronu, který bývá bolestivý a může se infikovat. Je vhodné postižené místo ihned intenzivně chladit a – pokud je to možné – stáhnout obvazem (opět s měkkým vypodložením); obojí zahájit nejlépe hned po poranění a vydržet asi 30 minut, několikrát pak ještě týž den zopakovat.

V případě zlomeniny, přetržení šlachy, vykloubení apod. je třeba končetinu znehybnit. Nejvhodnější je udělat výše popsaný obvaz, tentokrát ale z více vrstev (střídat měkké vypodložení a pevně utaženým obinadlem), přičemž pod poslední vrstvu upevníte na končetinu dlahu tak, aby znehybnila sousední klouby nad a pod zraněním. Dlaha nesmí přes obvaz přečnívat, nesmí se dotýkat kůže, aby nedošlo k otlakům.

Vyšetření základních fyziologických ukazatelů:

Dýchání – 8-16 dechů za minutu velký kůň v klidu, pravidelný dech, středně hluboký – pohyb slabin
Tep/pulz – dospělý velký kůň v klidu 28-40 tepů/min, pravidelný, dobře hmatný – pulz na dolní čelisti, poslech srdečních ozev, méně praktické hmatat v podpaží, na spodní straně kořeně ocasu
Teplota – dospělý kůň v klidu v teplotně přijatelném prostředí 37-38°C – rektálně
Sliznice nozder, dásní, očí – růžové (nesmí být rudé ani bledé či namodralé – volat hned veterináře)
Dostatek tělesných tekutin – CRT do 2 sekund (= zrůžovění otlaku prstu na dásni), kožní řasa vytažená nad lopatkou se hned vyhladí. Pokud jsou tyto ukazatele zpomalené, hrozí nebezpečí dehydratace koně.

Přehřátí, úžeh

Nejvíce jsou ohrožení koně, kteří pracují během horkých dnů, často provázených vysokou vzdušnou vlhkostí. Jejich tělo není schopné se zbavit vyrobeného tepla a to začne poškozovat v první řadě mozek. Kromě zvýšené tělesné teploty o několik stupňů má přehřátý kůň zrychlený (a často povrchní) dech a tep, je jakoby unavený, zhoršuje se jeho koordinace, bývá dehydratován, většinou se zpočátku potí, později se potit nemusí (anhidróza), má horkou kůži. Jeho sliznice budou tmavě růžové až rudé, suché, matné (známky dehydratace).

zjištění CRT měření pulzu Při jakémkoli podezření na přehřátí či úpal/úžeh je třeba koně postavit do stínu, kde je i nějaké proudění vzduchu. Dále je třeba ho chladit, a to především hlavu a krk. Ideální je vzít mokrou houbu nebo hadr a namočit jím hlavu a krk, vodu z povrchu těla ihned stáhnout bičíkem, provázkem, rukou. Toto opakovat stále dokola. Pokud je možnost, lze koni navíc stříkat nohy, od kopyt nahoru až po vnitřní plochy předloktí a stehen, nebo ho postavit do vody. Stříkání či polévání hřbetu a zádě bývá nutné až ve velmi extrémních případech. Chlazení by mělo snížit teplotu koně do 20-30 minut. Nejlépe to poznáte podle teplové frekvence, která se za tu dobu má snížit skoro k normálu (na cca 50 tepů/min). Pokud se to nedaří, je třeba okamžitě volat veterináře.

Koni je vhodné průběžně nabízet vodu – cca 3-4 litry vždy po pár minutách.

Úrazy s podezřením na poškození mozku a míchy

Pokud se kůň uhodil do hlavy, nebo si mohl poranit páteř, je třeba sledovat, zda:

může vstát/stát – nenutit ho k tomu, jen sledovat, zda chce a může
vidí – zda očima sleduje okolí, nějaký předmět, můžete se jím blížit pomalu k oku, zda ho zavře (nedotknout se řas ani rohovky!)
může chodit – pokud ano, zda chodí koordinovaně, dokáže ustoupit, udělat kruh, couvnout (problémy s chozením mohou vyvolat i mechanické příčiny: zlomený kohoutek, poškozené končetiny…)
se chová normálně – čili reaguje na podněty (zrakové, sluchové, dotyky), zda se chová normálně (vzhledem k situaci), zda není apatický, „divný",
pohybuje normálně ušima, očima, pysky, zda drží hlavu rovně, polyká, hýbe jazykem a hubou.

Co nedělat

Ať už ve zmatku, panice, nevědomosti nebo z dobré vůle – existuje několik věcí, které byste zraněnému koni neměli nikdy dělat:

nestresujte ho tím, že ho budete k něčemu nutit,
snažte se mu působit co nejmenší bolest (nedráždivé dezinfekční přípravky, nepoužívat škrtidla, nehýbat bolestivými částmi těla, nenutit k pohybu apod.)
používat na ošetření oka staré masti či přípravky neurčené primárně do očí,
do hlubokých ran stříkat barevné spreje,
tlumit bolest, pokud veterinář nedoporučí jinak,
nevytahovat zapíchnutá tělesa, pokud to není vyloženě nutné.

Myslete na to, že poskytnout první pomoc svému koni je sice záslužné, přesto dbejte v první řadě o svoji bezpečnost a bezpečnost dalších lidí. Nikdy neriskujte a pokud si nevíte rady, raději na nic nesahejte – kromě mobilu!