Poté, co všichni jezdci absolvují předepsanou úlohu, následuje předvedení chodů, kde se koně na přání rozhodčího pohybují současně po obvodu kolbiště požadovaným směrem a chodem (podobně jako ve western pleasure). Této části se zpravidla účastní jen výběr jezdců. Rozhodčí může mít před touto částí skupinky soutěžících na stejné úrovni hodnocení a teprve na základě porovnání jejich předvedení chodů určí mezi nimi konečné pořadí.
Na rozdíl od disciplíny western pleasure mohou mít koně na nohou chrániče – bandáže nebo kamaše. Tento fakt vyplývá z náročnosti manévrů, které mohou být součástí předepsané úlohy.
Součástí hodnocení je i vzhled jezdce. Jezdec má být vhodně oblečen do čistého dobře padnoucího westernového oděvu. Westernové odívání podléhá částečně módním trendům, avšak některé zásady odívání zůstávají stále stejné.
Klasickým westernovým oděvem je klobouk, košile, kalhoty a jezdecké boty. Ke kalhotům se hodí opasek s westernovou přezkou, ke košili westernová "kravata" – bolo. Nepsaným pravidlem je vhodnost použití show chaps – dlouhých kožených nohavic s třásněmi. Tato "klasika" vypadá dobře a upraveně.
Dámy mají více možností, jak se pro tuto disciplínu ustrojit, neboť mají povolené blůzky místo košile, které mohou doplnit i slušivou vestou. 
Dobře zvolené oblečení může podtrhnout dobrý dojem z jízdy, působí profesionálním dojmem. 
Na druhou stranu špatně zvolený oděv nebo úprava kazí dojem ještě dřív, než jezdec samotnou jízdu začne.
Svou roli může hrát i taková drobnost, jako délka kalhot – co naplat, že při chůzi jsou dlouhé dostatečně, když po vsednutí na koně se vyhrnou tak, že je vidět celou botu?
Neupraveně působí i halena nezastrčená do kalhot.
Dalo by se říct, že pánové mají volbu oděvu jednodušší – v čisté dobře padnoucí košili vypadají vždycky dobře. Ale i oni mohou sladit například barvu košile a deky, případně i další doplňky – jako třeba zde drobné zdobení na uzdečce. 
Celkový dojem by v tomto případě mohly ještě vylepšit hnědé chapsy.
Na závěr lze dodat, že western horsemanship je disciplínou, ve které nehraje příliš velkou roli příslušnost koně k určitému plemeni. Mezi americkými koňmi úspěšně startují poníci, teplokrevníci i plnokrevníci. Hlavním kritériem úspěchu je přesnost předvedení předepsané úlohy, která je přímo závislá na tom, jak dobře si jezdec a kůň rozumí.
