Vliv sociálních změn na chování a welfare koní

V přirozeném prostředí koně žijí ve stabilních harémových či rodinných skupinách s jasně danou hierarchií a dlouhodobými vztahy. V podmínkách domestikace je však tato přirozená sociální organizace často narušována. Chov koní, zejména v jezdeckých a tréninkových zařízeních, je totiž charakterizován častým přesunem zvířat, omezením sociálních kontaktů a změnami ve složení skupin. Přeskupování koní – ať už z provozních, prostorových či tréninkových důvodů – ale představuje významný stresor, který může ovlivnit jak sociální dynamiku skupiny, tak úroveň welfare jednotlivých jedinců.

Sociální vazby a jejich význam

Studie ukazují, že stabilní skupiny podporují nižší úroveň agrese a vyšší míru afiliativních (přátelských) interakcí. Například výzkum „Significance of Group Composition for the Welfare of Pastured Horses“ na 426 islandských koních ve 20 skupinách prokázal, že méně agresivní chování bylo spojeno se stabilním složením skupiny. (Christensen et al., 2019)

Přehledová práce Equine Social Behaviour: Love, War and Tolerance (Hausberger et al., 2023) také zdůrazňuje, že koně preferují možnost navazovat dlouhodobé sociální vztahy. Tato studie ovšem rovněž zdůrazňuje, že většina uskutečněných výzkumů se zaměřuje spíše na agresivní projevy než na stabilizační mechanismy sociální soudržnosti, což není zcela ideální. Sociální vazby by měly být hodnoceny spíše prostřednictvím frekvence vzájemného okusování (allogrooming), prostoru mezi jedinci (spatial proximity) či počtu afiliativních kontaktů (Hartmann et al., 2018).

Změny ve skupinách – co ukazují studie

Zásadní výzkum v dané souvislosti představuje práce Effects of Repeated Regrouping on Horse Behaviour and Injuries (Christensen et al., 2011), která sledovala 45 mladých koní rozdělených do stabilních a týdně přeskupovaných skupin. Koně z nestabilních skupin vykazovali významně vyšší frekvenci agonistických (konfliktních) interakcí, zejména bezkontaktní agrese a ani po sedmi týdnech nedošlo k adaptačnímu poklesu agresivity. To naznačuje, že koně se na opakované narušování sociální struktury nepřizpůsobují.

Doplňující studie Pattern of Social Interactions after Group Integration: a Possibility to Keep Stallions in Group (Briefer Freymond et al., 2013) ukázala, že po integraci nových jedinců trvá přibližně 2–3 měsíce, než se sociální hierarchie ustálí. Nejvyšší úroveň konfliktů nastává během prvních tří až čtyř dnů po začlenění nového koně.

Rovněž výzkum Influence of Paddock Size on Social Relationships in Domestic Horses (Waring et al., 2017) potvrdil, že fyzické podmínky prostředí mají přímý vliv na sociální interakce – větší výběhy snižují četnost konfliktů i intenzitu soutěživého chování.

Dopady na chování, zdraví a welfare

Instabilita skupiny a časté změny ve složení mohou vést k řadě negativních dopadů:

• Vyšší míra stresu a napětí mezi jednotlivci, spojená s častějšími projevy dominance či submise.
• Omezené navazování afiliativních vztahů, což ovlivňuje schopnost koně adaptovat se na sociální prostředí.
• Riziko psychické frustrace při nemožnosti vytvořit stabilní vazby, které jsou klíčové pro sociální učení.
• Potenciální dopad na spolupráci s člověkem: koně ze stabilních skupin vykazují lepší schopnost soustředění a nižší reaktivitu vůči stresovým podnětům (Jørgensen et al., 2023).

Z těchto poznatků vyplývá, že stabilní sociální struktura má přímý dopad nejen na pohodu koně, ale i na bezpečnost práce s ním.

Doporučení pro praxi

Z hlediska managementu skupinového ustájení koní lze formulovat několik zásadních doporučení:

1. Udržujte stabilní složení skupin. Přeskupování provádějte jen tehdy, je-li nezbytné.
2. Zajistěte dostatek prostoru. Rozloha výběhu by měla zajistit dostatek únikového prostoru pro submisivní jedince.
3. Při integraci nového koně umožněte vizuální kontakt před fyzickým spojením skupiny.
4. Podporujte socializaci mladých koní. Právě v raném věku se formují sociální kompetence a schopnost adaptace.
5. Sledujte projevy agrese po přeskupení. Dlouhodobé napětí může vést ke zraněním či rozvoji stereotypního chování.

Závěr

Sociální stabilita koní je zásadním faktorem welfare. Časté změny ve skupinách představují pro koně silný stresor, který narušuje jejich sociální vazby a zvyšuje agresivitu. Výzkumy posledních let jednoznačně potvrzují, že dlouhodobě stabilní sociální struktury zajišťují nižší míru konfliktů, vyšší pohodu i lepší spolupráci s člověkem.

Správný management skupinového ustájení by měl proto vycházet z respektu k přirozeným sociálním potřebám koní – stabilní skupina znamená klidnější stádo a vyšší kvalitu života všech jeho členů.

Použité zdroje

• Christensen, J. W., Søndergaard, E., Thodberg, K., & Halekoh, U. (2011). Effects of repeated regrouping on horse behaviour and injuries. Applied Animal Behaviour Science, 133(3–4), 199–206.
• Christensen, J. W. et al. (2019). Significance of group composition for the welfare of pastured horses. Animals, 9(1), 14.
• Hausberger, M., Fureix, C., Lesimple, C. (2023). Equine social behaviour: Love, war and tolerance. Animals, 13(9), 1473.
• Briefer Freymond, S. et al. (2013). Pattern of social interactions after group integration: A possibility to keep stallions in group. Applied Animal Behaviour Science, 143(2–4), 118–127.
• Waring, G. H., & Christensen, J. W. (2017). Influence of paddock size on social relationships in domestic horses. Journal of Equine Veterinary Science, 54, 97–103.
• Hartmann, E., Christensen, J. W., & McGreevy, P. D. (2018). Measuring social relationships in domestic horses (Equus caballus): a critical review. Animals, 8(11), 191.
• Jørgensen, G. H. M., et al. (2023). Horses living in groups are better at following human indications than horses housed individually. Frontiers in Veterinary Science, 10, 1198472.