Veterinární kurz – Zásady ošetření ran u koní

admin

Za nevlídného sychravého počasí zahájil tuto sérii 16. dubna
kurz: “Ošetření koně v běžné praxi, veterinární péče o vlastního koně”.
Ačkoliv byl všední den – pátek – sešlo se v útulné hřebčínské klubovně
přes třicet účastníků.
    V krbu plápolal oheň a přesně
v 10 hodin začala MVDr. Mezerová svou pečlivě připravenou přednášku,
bohatě doprovázenou diapozitivy. Ty zachycovaly jak nejrůznější zranění
koní, tak stav koňských pacientů v různých fázích léčby. (MVDr. Mezerová
pracuje na Veterinární a farmaceutické poliklinice v
Brně.)
    Zpočátku jsme byli všichni otřeseni záběry
různých zranění koní, která vypadala opravdu drasticky. Ovšem po určitém
čase převládl pocit, že zděšení v tuto chvíli a hlavně v případě
opravdového úrazu není na místě, je třeba vědět, jak nejúčinněji zraněnému
koni pomoci a přečkat dobu do příjezdu veterináře. Bohužel většina hrůzně
vyhlížejících ran vznikla za běžných situací, ke kterým může dojít vždy a
všude, i když riziko samozřejmě můžeme snížit – roztržené končetiny, trup
atd. o předměty ve výběhu nebo o špatné hrazení; zvlášť alarmující byl
případ natrženého jazyka po uvázání koně za udidlo nebo ošklivá široká
rána na prsou způsobená majitelem koně, který v ignorantské nevědomosti
aplikoval koni injekčně cosi do svalu, co se smí aplikovat pouze do
žíly…
   Opravdu smutné případy, ale jak již bylo
řečeno ke zranění koní dochází a bude docházet a je na nás – majitelích,
jezdcích, chovatelích, abychom dokázali poskytnout první pomoc a
nezpůsobili ještě horší škody než nutné. Proto bych se s vámi ráda
podělila o některé základní poznatky, které jsem si z tohoto kurzu
odnesla.
    Velký důraz kladla MVDr. Mezerová na úlohu
majitele, jezdce či jiných lidí, kteří s koněm přicházejí do denního
styku, při zjištění poranění a při poskytnutí první pomoci zraněnému koni.
Velmi zajímavá byla zejména pasáž věnovaná nejčastějším chybám při
poskytování první pomoci před příjezdem veterináře. Víte například, že
často používaný peroxid vodíku, genciánová violeť, jodová tinktura nebo
různé zásypy mohou zcela znemožnit další ošetření nebo zašití
rány?

Jak tedy kurz probíhal a jak jsme postupně pronikali do zásad ošetření
ran u koní:

Rány u koní a principy jejich ošetření:

Velmi důležitá je úloha toho, kdo s koněm přichází do denního styku
– ten rozhoduje o přivolání veterináře a o druhu poskytnuté první
pomoci.

Účelem léčby je podporovat přirozený proces hojení rány – neodborným
ošetřením lze tento proces výrazně zpomalit a zhoršit.

Posouzení rány a faktory ovlivňující její hojení:

Je třeba si hned na začátku uvědomit zásadně rozdílné přístupy v
hodnocení rány v případě majitele koně a odborníka – veterináře a tím i
rozdílné výsledky tohoto hodnocení.

lokalizace a velikost rány

rány na krku, hlavě, trupu, v ramenní či stehenní krajině – tyto
rány mohou také být životu nebezpečné!

Zvláště nebezpečné jsou rány vzniklé v okolí očních víček. Při
zanedbání takové rány je kůň odsouzen k doživotním problémům se záněty
spojivek, rohovky atd. Jakékoliv poranění očního víčka vyžaduje
návštěvu veterináře a velice pečlivé ošetření. Při ošetření těchto ran
je obvykle nutné celková narkóza a následná pečlivá chirurgická
rekonstrukce víčka.

rána v ústním koutku

V tomto případě bývá chybou žádat ošetření rány na stojícím koni,
protože rány tohoto druhu mohou vyžadovat oživení tkání, vypreparování
zdravých tkání atd. To samé platí u rozsáhlých poranění nozder – opět
vyžadují celkovou narkózu, položení koně a nezřídka téměř
dvouhodinovou operaci.

rány jazyka

obvykle vznikají při uvázání koně za otěže a jsou poměrně
časté.

V případě, že jde spíše o povrchové poranění není zapotřebí udělat
nic, kromě aplikování protitetanového séra. Pokud se jedná o hluboké
rány, při kterých majitel obvykle žádá zašití, pak je třeba rozlišovat
podle umístění rány:

rána na vrchní straně jazyka – lze obvykle zašít a dobře se hojí

rána na spodní straně jazyka – nemá smysl šít, protože na spodní
straně jazyka jsou umístěny cévy, které jazyk zásobují krví, a ty
jsou přerušeny. Toto zranění obvykle nelze léčit a nejvhodnější pak
je jazyk amputovat ihned – při přerušení cév i při sešití rány během
několika dní odpadne. Dobré je, že kůň se bez jazyka dobře obejde,
protože na rozdíl např. od krávy přijímá potravu pysky a nikoli
jazykem.

zlomeniny

– v této oblasti se jedná především o zlomeniny čelistí a tzv.
impresní fraktury – vlomení části lebeční kosti. U těchto zlomenin je
velmi dobrá naděje na vyléčení, pouze bývá nepříjemnou komplikací
zánět nosních dutin.

rány na končetinách

– jsou velmi nebezpečné, mají velmi špatnou tendenci k hojení,
protože na končetinách za a) je velmi málo volné kůže, a proto se kůže
mnohem pomaleji stahuje, za b) končetiny koně mají mnohem horší krvení
než ostatní orgány, za c) na končetinách je mnohem menší množství
podkožní tkáně. Navíc na spodních částech končetin jsou těsně pod kůží
životně důležité struktury.
Pokud je poraněna
korunka a obruba kopyta, často dochází k trvalému růstu
kopyta.
Pokud je rána v oblasti, kde se těsně pod
kůží nalézá kost a rána se nehojí, je třeba zvážit i možnost poranění
kosti. Kost na poranění reaguje dvěmi způsoby: a) vytvořením
(nárůstem) pakosti, b) odumře povrchová vrstva kosti a rána pak stále
hnisá.

poranění šlach

– vyskytuje se především poranění ohýbačů prstu (nejčatěji u
dostihových koní). U těchto poranění je charakteristická jejich
nenápadnost na první pohled, ale vážnost poranění lze srovnat se
zlomeninou.
Je proto zapotřebí velmi pečlivě hodnotit nejen
ránu, která může být zcela nenápadná, ale i pohyb koně.

čas uplynulý od zranění

Časový faktor nemusí být příliš důležitý. Moderními metodami lze
mnohdy úspěšně léčit i starší zranění. Navíc kůň i s velmi vážným
zraněním může při vhodné aplikaci např. fixačního obvazu být schopen i
transportu na specializované pracoviště.

rozsah poškození tkání

příčina a charakter rány

– rány s množstvím zhmožděné tkáně (tedy ne např. rány sečné, řezné
apod.) se hojí velmi neochotně. Jako příklad lze uvést koně s
rozsáhlým zhmožděním končetiny, kterou prostrčil mříží boxu, nebo
koně, jenž si uskřinul končetinu při přepravě mezi bočnicí ložné
plochy automobilu.
Problematické jsou i kousné
rány – ani ne od koní, ale spíše od a mezi malými zvířaty. Tyto rány
bývají nenápadné, přitom jsou silně kontaminovány.

barva, teplota a otok tkání

– tkáně zduřelé, cyantické barvy – bývají kontaminovány a
infikovány, stejně jako rány na spodní části končetiny – lépe je
nechat je hojit jako rány otevřené, aby mohly odcházet sekrety z
rány

Uskřinuté končetiny – prostrčené mřížemi, bočnice automobilu apod. –
obvykle je vhodné je nechat hojit jako otevřené, není na nich co
šít.
Bodné rány – u nich je vysoké nebezpečí
kontaminace rány a vysoké nebezpečí zalomení cizího tělesa v ráně při
pokusu o jeho odstranění.

kontaminace nečistotou

málo znečištěné bývají rány na hlavě a na těle koně
silně znečištěné bývají rány na končetinách koně

Prvním úkolem je OMEZIT kontaminaci rány, přičemž platí, že každou
ránu, která je náhodná, je nutno považovat za znečištěnou.

dosavadní ošetření

Zásadně nepatří do rány genciánová violeť, peroxid vodíku či zásypy,
byť antibiotické. Výplach tinkturou, peroxidem či violetí znemožní
veterináři zašití
rány!!!

Faktory ovlivňující hojení rány:

stáří koně a jeho celkový zdravotní stav

celková onemocnění

ztráta krve

vyčerpání, otřes mozku

charakter, temperament

využití koně a ekonomické
faktory

Základy ošetření ran a poskytování první pomoci:

Tři alarmující stavy:

silné krvácení – zde je třeba rozlišovat podle toho odkud kůň
krvácí:

Krvácení ze spodní části končetin bývá bez problémů zvladnutelné
přiložením tlakového obvazu (zásady jsou stejné jako u lidí).

Krvácení z velkých žil na krku nebo na vnitřních plochách stehna
nebo předloktí – u klidných koní lze do rány vložit tampón a držet jej
do příjezdu veterináře.

Je třeba mít na paměti, že kůň snese i poměrně velkou ztrátu krve
(kolem 8 – 10 litrů) než se dostaví šok a oběhové potíže. Důležité je
rovněž popsat veterináři již do telefonu, jak silným proudem krev z rány
vytéká (jako stéblo, jako prst atd.).

přítomnost cizích těles v ráně

Platí zásada, že NIKDY CIZÍ TĚLESO
NEVYTAHUJEME. Hrozí totiž velké nebezpečí jeho zalomení v
ráně a při vytahování může dojít k poškození velkých cév a kůň vykrvácí.
Aby bylo možné ránu obvázat, je možné těleso nad úrovní kůže
odříznout.

silné kulhání (nezatěžování končetiny)

NIKDY SE NESNAŽÍME DOPRAVIT KONĚ ZA KAŽDOU
CENU DO STÁJE – je možné přerušení šlach, šlachových pochev,
fraktura kosti (kůň předvádí končetinu nepřirozeným způsobem – došlapuje
na patky nebo jakoby překlubuje podle toho, jestli byly porušeny ohybače
nebo natahovače prstu). Nejlepší je nechat stát koně na místě (s
dozorem) a nemanipulovat s ním. Pokud koně nelze po pádu jezdce chytit,
nesnažíme se jej odchytit – pokud je v klidu, stačí kontrolovat, kde se
právě pohybuje – hlavně na něj nepořádat lov!

Veterináře je dobré upozornit na možnost takovéhoto poranění – bude
potřebovat velké množství obvazového materiálu na fixaci, který by
nemusel mít standardně s
sebou.

Základy ošetření

Výplach rány

– nepoužívat peroxid, jodovou tinkturu,
genciánovou violeť ani zásypy! znemožníte tím následující
veterinární ošetření.

Doporučeno:
sterilní infuzní
roztoky – FYZIOLOGICKÝ ROZTOK, v případě nouze čistá voda (POZOR!
vodu nelít do rány při podezření na poranění kloubů nebo šlachových
pochev), voda vede ke zduření buněk, ale je to lepší řešení než nechat
silně kontaminovanou ránu tak jak je , antibiotické a antiseptické
roztoky (5ml přípravku Betadine rozmíchat v 0,5 l fyziologického roztoku
= desinfekční a protiplísňové účinky)
Doporučuje
se mít v lékárně nachystáno několik litrů fyziologického roztoku plus
preparát Betadine, jehož účinná látka je jedním z nejlepších antiseptik
na světě. POZOR!!! – preparát Betadine
se nepoužívá jako koncentrát!!! Své antiseptické účinky získává až po
naředění. Naředěný roztok je však dobré ihned spotřebovat a při nutnosti
použití namíchat vždy čerstvý.
Fyziologickým
roztokem vyplachujeme POUZE ČERSTVÉ RÁNY!

K ošetření ran v domácích podmínkách můžeme použít:

na
končetinách – antibiotické a antiseptické MASTI a překrýt obvazem
na
krku a trupu – kde nelze přiložit obvaz – můžeme použít spraye, např. je
možné použít Acederm spray (příp. peruánský balzám), který podporuje
tvorbu granulační tkáně (proto jej ale lze na končetinách použít jen do
určité fáze hojení rány).

Sterilní kryt rány

složka – sterilní gáza

složka – podkladový materiál (!NUTNÝ!) – obvazová vata nebo
buničitá vata – veškeré obvazy u zvířat se provádějí jako podložené

složka – obinadlo – elastické nebo ještě lépe částečně elastické
nikdy ne hydrofilní (elastická lépe kopírují tvar končetiny nejsou
tolik náchylná ke shrnování atd.)

Pokud bychom nepoužili podkladový materiál, vystavujeme se
nebezpečí zaškrcení, otlačení či odření a následnému zhoršení hojení
rány. Platí především pro pevné fixační obvazy.

Navíc podkladový materiál nejen chrání ránu, ale zároveň i nasává
sekrety vylučované z rány.

Vždy nasazujeme protitetanové sérum, co se týká nasazení antibiotik
či analgetik (proti bolestem a zánětům) je třeba aby je posoudil
odborník.

Připojím ještě pár poznámek, které vznikly na základě otázek od
posluchačů:

otlaky na kohoutku – nedotýkat se, nechat vyléčit přirozenou cestou;
samozřejmě odstranit původ,

hypermangan rozpuštěný ve vodě nemá prakticky žádné účinky – jako
tinktura leptá,

ne všechny rány je dobré zašít – pokud je podezření, že rána může
být uvnitř znečištěná není to dobré řešení,

toaleta – udržení okolí rány v čistotě je prvořadé (omývání sekretu
z rány + heřmánková mast, nesolené sádlo apod.),

při hřebení kobyly – obvykle nebývají problémy, pokud vzniknou, pak
je již jen malá pravděpodobnost, že se podaří zachránit i hříbě. Jednu z
největších komplikací představuje zadržení lůžka – pokud k němu nedojde
do několika hodin po ohřebení, může vést k vážným komplikacím, např.
zchvácení kopyt,

je doporučeno koně VŽDY VAKCINOVAT PROTI TETANU, už kvůli tomu, že
drobnější oděrky a rány člověk nemusí ani postřehnout. Vhodným
prostředkem je např. EQUIF(F)A T,

sedativa pro koně – není vhodné podávat, i to, které je
aplikovatelné perorálně je např. kontraindikováno u koní s krvácením.
Ostatní jsou pouze pro nitrožilní aplikaci a PATŘÍ POUZE DO RUKOU
ODBORNÍKA, zejména díky tomu, že koně špatně snáší narkózu a velmi
špatně lze odhadnout správnou dávku,

kromě zmíněných ran jsou velmi zrádné vlasové pukliny kostí. Kůň s
nimi může klidně i několik set metrů utíkat, dokončit dostih či parkur.
Projevují se následně otokem spojeným s kulháním

Pokaždé když se objeví naplněný, oteklý kloub je nutné volat
veterináře.

laserová terapie a magnetoterapie – laserová terapie má prokazatelně
silné analgetické a protizánětlivé účinky. Pokud je použita jako jediná
léčebná metoda, je zde nebezpečí rychlého “zlepšení” stavu pacienta,
které ovšem při následné zátěži vede k daleko větším problémům. Proto je
doporučována především jako doplňková léčba.

u koní s trvalými otoky nohou (záněty) zejména pokud jsou koně v
klidu (při práci se otoky zmenšují) se osvědčují teplé suché obklady.

Opravdu užitečný seminář. Kéž by jich bylo více, pravidelně a po celé
republice. Jen tak se totiž podaří vymýtit bludy tradované po našich
stájích, které v mnoha případech vychází ze sto let starých, již dávno
překonaných poznatků.
Paní doktorce MVDr. Mezerové
děkuji za výbornou přednášku a organizátorům za další přínos ke zlepšení
situace kolem koní v České republice.
Protože zájem
o seminář byl veliký a témat k probrání z veterinárního oboru je
nepřeberně, bude cyklus pokračovat pravděpodobně na podzim dalším dílem,
který bude tentokrát zaměřen na problémy interny, tedy koliky, dýchací
problémy, oběhové problémy atd.