Odloučení od matky, definitivní přechod na rostlinnou stravu a zařazení se do věkově uniformního stáda představují u domestikovaných koní dramatickou změnu, srovnatelnou snad jen s ukončením nitroděložního života v okamžiku porodu. Specifické podmínky tohoto zaužívaného systému působí na mladý organizmus v podobě řady faktorů, mezi které patří i mikroorganismy a paraziti specifičtí pro velké skupiny koní jedné kategorie. Ještě větším problémem bývá více či méně intenzivní výživa, kdy je obtížné rozpoznat a respektovat požadavky jednotlivých koní.
Před zařazením odstávčete do stáda je vhodné provést vakcinaci a revakcinaci proti chřipce a tetanu některou z kombinovaných vakcín. Vakcinace „pod matkou", tedy v období klidu a nízkého infekčního tlaku, umožní optimální nastolení imunity proti cílovým onemocněním. V této souvislosti si však musíme uvědomit, že hříbě je schopno plnohodnotně reagovat na vakcinaci až po 3. nebo ještě lépe 4. měsíci věku. Na vakcinaci a revakcinaci máme tedy jen omezenou dobu 5. a 6. měsíce věku. Jinak je nutno odložit vakcinaci až na období po odstavu, a to na dobu, kdy se hříbě již vyrovnalo se stresem doprovázejícím odstav a kdy se také u něho ustálila imunologická rovnováha s novým prostředím. To může trvat i několik měsíců a po tuto dobu nebude hříbě chráněno, především proti tetanu, což jednoznačně určuje tuto variantu jako méně vhodnou.
Samozřejmostí by rovněž měl být již probíhající odčervovací program. V úvahách při sestavování odčervovacího programu bychom měli vycházet z několika základních předpokladů:
1. Odčervení hříbat a mladých koní je do značné míry odlišné od odčervení koní dospělých.
V období kolem odstavu by měl být program zaměřen zejména na kontrolu škrkavek, které jsou nejčastějším a nejzávažnějším parazitem mladých koní do 2 let věku. Vzhledem ke stále častějšímu výskytu tzv. mectin rezistentních škrkavek je vhodné používat u hříbat a odstávčat spíše benzimidazolové preparáty – mebendazol (Telmin), fenbendazol (Panacur) – nebo pyrantel (u nás pro koně neregistrován, avšak přesto dostupný (Exodus, Strongid apod.). Přípravky na bázi ivermectinu (Equalan apod.) či moxidectinu (Equest) by měly být u této věkové kategorie použity v menší míře, a to zejména ke kontrole malých strongylů, případně žaludečních střečků v období po náletu dospělců a nakladení vajíček (k tomu dochází koncem srpna a v průběhu září). Při této příležitosti je vhodné použít spíše kombinované preparáty obsahující i praziquantel (Equest Pramox, Equimax) a pokrýt tak případnou invazi tasemnic.
2. Moderní odčervovací přípravky mají extrémní terapeutickou šířku, tzn. jejich toxické působení na organismus je, ve srovnání s jejich účinností vůči parazitům, zanedbatelné až nulové. Veškeré obavy z „chemie" a jejího škodlivého působení na ošetřované koně jsou tedy liché. Co je horší, podobné názory, zaplavující internetové diskuze, odvádějí pozornost od skutečného problému, kterým je:
3. strmý nárůst rezistence řady parazitárních druhů k antihelmintikům. Tento fenomén je součástí širšího problému rezistencí, zahrnující i bakterie a antibiotika. Řešením je zásadní změna v přístupu k používání všech léčiv určených proti živým původcům onemocnění. Jedním z kroků ke změně jsou pravidelná koprologická vyšetření.
Výsledky koprologického vyšetření je nutno interpretovat poněkud odlišně než např. výsledky bakteriologického vyšetření.
Konečným cílem vyšetření není totální eliminace parazitů, což není ani možné, ani žádoucí, ale zmapování parazitofauny daného chovu tak, aby byla zvolena optimální anthelmintika a preventivní opatření, tzn. vlastní odčervovací program. Opakovaná vyšetření ověřují účinnost zvolených opatření. Cílem celého programu je udržení rovnováhy mezi parazity a hostiteli v takové poloze, kdy nedochází k onemocněním či jiným negativním projevům v důsledku parazitární invaze.
Po sestavení stáda, často svezením hříbat z nejrůznějších lokalit, dochází vlivem stresu a zvýšené koncentrace různorodé mikroflóry k typickým projevům adaptačního procesu, jako např. výtoky z nosu a očí, občasný kašel a zduření podčelistních mízních uzlin. Jedná se většinou o infekci Streptococcus equi, subsp. zooepidemicus. Tento stav většinou nevyžaduje ošetření a lze ho považovat za přirozený průběh získávání kolektivní imunity.
Případy s vysokou horečkou nebo výraznými klinickými příznaky je nutno léčit antibiotiky. Infekce Streptococcus equi subsp. equi způsobuje hříběcí – onemocnění s vážnějším průběhem a vysokými teplotami, které je vysoce nakažlivé, tedy rychle se rozšíří mezi odstávčaty i do okolí. Při léčení hříběcí se doporučuje ponechat nemoci volný průběh, pouze se symptomatickou léčbou. Aplikace antibiotik může způsobit vleklý průběh s tvorbou abscesů v různých orgánech, tzv. bastard strangles. Tato komplikace je popisována zejména v americké literatuře a zůstává otázkou, zda je reálným nebezpečím i ve středoevropských podmínkách vzhledem k velmi nízké frekvenci zachycených případů. Je tedy na zvážení, zda se při těžším průběhu zříkat antibiotické léčby.
Častým hromadným onemocněním odstávčat a ročků v hříbárnách bývá trichofytóza, dříve označovaná jako herpes tonsurans (opar lysivý). Toto obstarožní pojmenování mělo za následek doposud trvající zmatení pojmů herpes virus a herpes alias trichofytóza.
Herpesviry způsobují respirační, nervové a zejména reprodukční problémy a nemají nic společného s plísňovým kožním onemocněním. Původcem trichofytózy koní je Trichophyton equi. Nemoc se projevuje vylysalými okrouhlými skvrnami a je nesvědivá, což je důležité z hlediska diferenciální diagnózy. Díky tomu můžeme trichofytózu odlišit od např. parazitárních problémů, které bývají doprovázeny výrazným svěděním. Léčba spočívá v lokálním ošetření postižených míst Imaverolem, nebo jiným protiplísňovým prostředkem (Mykoseptin, Canesten). Vakcinace živou vakcinou je poněkud kontroverzním opatřením. Jednak vzhledem k častému výskytu lokálních reakcí, tak i k udržování zamoření prostředí vakcinačním kmenem, který pasážováním na vnímavých jedincích nabývá na virulenci (schopnosti vyvolat onemocnění). Je nutno rovněž zdůraznit, že nebezpečnost koňské trichofytózy pro personál je nesrovnatelně nižší, než v případě trichofytózy skotu, vyvolané T. verrucosum, který u lidí způsobuje těžké onemocnění vyžadující intenzivní léčbu.
Jedním z nejdůležitějších problémů v období po odstavu je výživa. Nedostatek nebo častěji přebytek či nerovnováha v obsahu jednotlivých živin mají pestrou škálu následků. Podrobný rozbor jednotlivých problémů, zapříčiněných nesprávnou výživou, by vydal na několik obsáhlých pojednání a byl již řešen v jednom z předchozích článků. Je však nutno zmínit nejčastější a nejzávažnější skupinu, kterou jsou vývojové ortopedické poruchy – Developmental Orthopaedic Diseases (DOD), mezi které patří mimo jiné physitis, flexní deformity, osteochondróza, ale i spinální ataxie.
Na rozdíl od úporně přetrvávajícího názoru o překrmování bílkovinami jako hlavní příčině bývá nejčastějším problémem nadměrný přísun energie ve formě lehce stravitelných glycidů v podobě jadrného krmiva. Doporučením bývá většinou dieta s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem glycidů. Při řešení je nutno vzít v úvahu i plemennou příslušnost a individuální genetické dispozice k rychlému růstu.
Nezanedbatelnou roli v prevenci DOD hraje i kvalitní podkovářská péče (pozn. podkovář = odborník v oboru péče o kopyta, abychom se vyhnuli konjunkturálním terminologickým novotvarům). Je sice pravdou, že v období po odstavu bývá již pozdě na zásadní ovlivnění vad postoje, na druhé straně v žádném případě neplatí, že by v tomto období už nešlo nic pokazit. Naopak, žádná nebo nesprávná korektura může významně přispět k rozvoji některých DOD.
Veterinární problematika v období kolem odstavu je velmi široká a různorodá, avšak věnujeme-li přiměřenou pozornost několika hlavním kritickým bodům, můžeme se poměrně snadno vyvarovat nejčastějších problémů a zajistit tak zdravý vývoj svého koně, což je základní předpoklad pro naplnění našich chovatelských cílů.
První lednové předvýběry se uskuteční 28. ledna 2026 v Zemském hřebčinci Tlumačov a 29. ledna 2026 v Zemsk...
Z důvodu rekonstrukce hříbárny byl termín píseckého třídění hřebečků posunut na 6. listopadu 2025. Test...
