Ve Svinčicích otrávili Sněhurku!

12. 11. 2010 17:00, Aktualizováno 15. 11. 2010 14:12

Obrázky: 10

Autor: Katka Lipinská Foto: Josef Gerthner, Martin Lipinský Rubrika: Navštívili jsme… Počet přečtení: 9861 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Ale nebojte, dobře to dopadlo, trpaslíci ji odnesli i s postýlkou do lesa a krásný princ na ještě krásnějším koni ji našel a zachránil. Dokonce i viník byl dopaden a popotahován... za koněm samozřejmě. Exkluzivní reportáž jen pro vás! :-)

SnehurkaKe každému správnému princi patří kůň, to je jasné. I princezně to víc sluší na pěkném oři, než pěšmo. Takže je vlastně s podivem, že na pohádky chodíme do divadla... ve Svinčicích tuto sobotu proběhlo jezdecké divadelní představení Sněhurka a sedm trpaslíků. Při jeho realizaci spojily síly Městské divadlo v Mostě, Equipark Svinčice, JK Iluze Makotřasy a jezdecká skupina Terra Historia. Již z toho je patrné, že se jednalo o unikátní spojení divadla, drezury a jezdecké akrobacie. Zážitek to byl opravdu příjemný a jako dělaný pro rodinu, složenou z dětí i koňských nadšenců. A chudáka tatínka nekoňáka usmířil alespoň párek v rohlíku.

Již začátek vyloudil úsměv na tváři. Na scénu, to jest do prostoru kryté jezdecké haly Equiparku Svinčice, totiž nakráčely stromy. Zpočátku jsme si kladli otázku, proč nebyly použity kulisy, ale v průběhu hry jsme pochopili, že, mimo jiné, k živým stromům se koně „přivazují" poněkud lépe. Pak se již objevila Sněhurka na krásném hnědákovi v podání Báry Marešové. Kromě perfektní princeznovské vizáže předvedla i perfektní drezurní vystoupení, v němž nechyběly přeskoky a piruety. Dobré načasování zajistilo, že na své si přišli milovníci drezury i pohádkového příběhu. Brzy se k ní připojil i krásný princ, ztělesněný Tomášem Hůlkou, a oba protagonisté chvíli „tančili" spolu. Lstivé stromy přitom dokonce nastražily princi do cesty i několik břeven na přeskočení.

Cerni jezdciNebyla by to ale pohádka o Sněhurce, kdyby zlá královna (v podání Ivany Staňkové) s kouzelným zrcadlem nezačala spřádat plány, jak se krásné nevlastní dcery zbavit. Zrcadlo v tomto představení bylo výjimečně vynalézavé a zlomyslné. Neomezilo se jen na známé prohlášení „Ve světě i v zemi zdejší, Sněhurka...", nýbrž hned iniciativně nabídlo řešení svízelné situace. Takže princezna byla odvlečena myslivcem na bílém koni do živého lesa. Následující scéna, kdy do lesa vtrhli černí jezdci, byla jednou z nejpůsobivějších na celém představení. Sice jsme se ještě cestou domů nemohli shodnout, zda jezdci představovali netopýry nebo tmu, v každém případě ale byli báječně sehraní i s pěšími stromy, kteří Sněhurku chránili.

Po „rozednění" Sněhurku obklopila přátelská zvířátka, z nichž asi nejvíce zaujali miniponíci.... tedy pardon, minijeleni. Ano, samozřejmě následovala otázka (úplně upřímně řečeno nejedna) starší dcery, jestli bychom jí toho maličkého poníka také nepořídili. Doufáme, že se z toho vyspí.:-) Pak už za zpěvu Hej hou vkráčeli na scénu trpaslíci na ponících (nechci se opakovat, ale ani tato scéna neměla chybu), aby našli Sněhurku ve svém domečku. Proradné zrcadlo ovšem nejenže Sněhurku „prásklo", ale ještě královně přesně poradilo, jak se jí zbavit. Než se dovařil jed na jablíčko, scénu ovládla smrtka, totiž smrťák na bílém koni - František Měkota ze skupiny Terra Historia. Aby trochu vyvážil spíše drezurní ladění představení, předvedl pro změnu něco akrobatických cviků, včetně jízdy na boku, seskoku a výskoku na cválajícího koně. Pro mě první setkání s čímsi jako džigitovka. Vysloužil si mohutný potlesk.

Zlatý hřeb programu pak (alespoň dle našeho názoru) představovala krasojízda čarodějnice alias Lucie Marešové. Černý frísan s rozevlátou hřívou až ke kopytům vypadal skutečně impozantně a ve cvalu působil místy vysloveně divokým dojmem. Při slalomu mezi živými stromky jsem obdivovala sebedůvěru jezdkyně a odvahu stromků. Neodolala jsem, abych se později nezeptala, nakolik byla divokost záměrná. Prý koník „trochu zlobil".:-)

TrpasliciMírně nás překvapilo, že po úspěšném otrávení Sněhurky byla čarodějnice chycena trpaslíky a zvířátky a za koněm vyvlečena z jeviště, ale shodli jsme se, že asi málo čteme dětem, a proto si původní verzi pohádky pořádně nepamatujeme. Poté zamilovaný princ našel a zachránil svou vyvolenou, pro jistotu odnesenou trpaslíky v roztomilé postýlce doprostřed jeviště, vlastně haly. Loučení Sněhurky s trpaslíky bylo nejen dojemné, ale i vtipné, když se Sněhurka s princem usadili v kočáře a lesní zvířátka pak zvedala jednoho trpaslíka po druhém, aby ji mohli políbit na rozloučenou.

Pohádka skončila, program pokračoval. Dětští diváci si mohli prohlédnout kulisy, za asistence trpaslíků pohladit poníky a povozit se. Odjížděli jsme s pocitem, že výlet za to stál a že snad tahle akce nebude poslední svého druhu.

Protože se jedná o nápad docela neobvyklý, poprosila jsem Ivanu Staňkovou, ředitelku Equiparku Svinčice a tedy i hlavu celého projektu, o několik slov. O tom, jak (a v čí hlavě) celý nápad vznikl, s čím vším se potýkali při nacvičování a realizaci, a jsou-li nějaké plány do budoucna:

KralovnaVe Svinčicích jsme již v minulosti realizovali několik krásných akcí. Pro letošní rok jsem dostala chuť nastudovat pohádku a zapojit do ní děti, kterým by práce na pohádce vyplnila volný čas. Ovšem vůbec mě na začátku celé akce nenapadlo, kolik lidí, kteří ten čas opravdu nemají, mi bude pomáhat. Na úplném začátku jsem jela do Makotřas za Luckou Marešovou a řekla jsem jí co se v mé hlavě zrodilo. Také že jsem zavolala do Mosteckého divadla a oni mi přislíbili pomoc. To znamená, že teď už nemohu couvnout. Tím bylo vše zpečetěno. Lucie se nade mnou naštěstí slitovala a přislíbila, že mi pomůže. To pro ni a její kolektiv v reálu znamenalo najít nejen čas, energii a tvůrčí zápal, ale i peníze na naftu, protože bylo nutno dojíždět na zkoušky i s účinkujícími koňmi. To byla jejich velká investice do celé akce. Podobně se angažovali i zaměstnanci a členové oddílu Equiparku a v neposlední řadě "smrťák" František Měkota ze skupiny Terra Historia. Pan Jašůrek nám zapůjčil krásného fríského hřebce, na kterém se proháněla čarodějnice. Dále se podílelo Městské divadlo v Mostě, studenti ze SŠT Velebudice, JK Iluze Makotřasy a „princ“ Tomáš Hůlka z Lokomotivy Vršovice. Radost z úspěchu a z dobře vykonané práce byla všem zúčastněným jedinou odměnou. Všem těmto obětavým lidem ze srdce DĚKUJI, bez nich by žádná pohádka nebyla."

„V nejbližší době máme v plánu toto představení dvakrát opakovat a to 11.12 v 10 a ve 13 hodin a poté 12.12 ve 14 hodin. Je potřeba si předem zarezervovat vstupenku. I v budoucnu bychom rádi v podobných aktivitách pokračovali."

PS: Omluvte prosím špatnou kvalitu fotografií, v hale byly velmi špatné fotografické podmínky.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Katka K.

    Poděkování

    20:31 - 29. 11. 2010

    Dodatečně mi přišla ještě prosba od Ivany Staňkové aby bylo vyjádřeno jmenovité poděkování. Jelikož nechci zpětně zasahovat do již vydaného článku, uvádím jej alespoň zde:
    Ráda bych v článku o Sněhurce poděkovala Štěpánce Měkotové a Kláře Levické, které se převážně podílely na scénáři, choreografii a celkově na vzniku pohádky. Za úspěch Sněhurky musím poděkovat i Vladimíru Křenkovi, který vypomáhal s choreografií a sdílel obrovské nadšení. Dále pak Městskému divadlu v Mostě, zejména p. Jiřímu Rumpíkovi, který nám umožnil pracovat s Jakubem Dostálem, který se stal režisérem pohádky, výtvarníkem Josefem Korábem a se zvukem nám pomohl Lukáš Koranda.

    Děkuji i Barboře Marešové, Lucii Marešové, Elišce Bodnárové, Aničce Abtové a Kristýnce Černé z JK Iluze Makotřasy a také Tomáši Hůlkovi, kteří na vlastní náklad dojížděli pravidelně na zkoušky z Prahy.
    Dále děkuji Marku Belejovi ml., Nikole Valvodové, Haně Chovancové, Nikole Vitulové, Marku Belejovi st. a Zuzaně Miňovské, tedy zaměstnancům EQUIPARKu, Františku, Tomášovi a Karolínce Měkotovým z jezdecké skupiny Terra Historia.
    Ještě členům JO Svinčice Kateřině Novákové, Lucii Musilové, Kláře Pokorné, Tereze Mádlové, Michaele Miňovské, Laně Suljanović, Jaroslavu Staňkovi, Kláře Skuhrovcové, Jiřině Kozlokové, Romaně Harausové a Lucii Ptáčkové. Herecké obsazení nám doplnili Petra Huňáčková, Lucie Holotíková, Eliška Křenková a Terezka Tajmrová, kterým taktéž patří dík.
    Děkuji i technickému personálu, který se na akci podílel, tedy Markétě Schühlerové, Martinu Vávrovi, Michalu Tajmrovi, Vendule Apeltauerové a žákům SŠT Most-Velebudice.

    Ivana Staňková

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: