Kdo je kdo: Martina Hannöver-Sternberg

Jméno této jezdkyně je neodmyslitelně spjato s "hřebcem století", Rubinsteinem. Spolu se stali vítězi německého šampionátu, spolu si došli také v roce 1994 pro vítězství ve svém prvním Grand Prix - prvním nejen pro Rubinsteina, ale i pro Martinu. Celkem jich ulovili mnohem více (prý kolem 40ti) a v roce 1996 se dostali i do německé reprezentace pro Olympijské hry v Atlantě. Po odchodu Martiny Rubinstein vystřídal více známých jezdců, ale větších úspěchů ve sportu již nedosáhl.

Martina Hannöver ale dovedla na úroveň Grand Prix i další koně, například Dona Gregoryho, Ratina H (což je jeden z Rubinsteinových potomků), s nímž se zúčastnila světového poháru, nebo Inaru, s níž se stala drezurní šampionkou Holštýnska. S níže zmíněným Donnerbube III se zúčastnila národního šampionátu v roce 2002. Mnohem známější je ale jako trenérka, jezdí po celém světě a mnoho úspěšných jezdců se od ní nechalo trénovat. Své stáje má nedaleko Hamburgu.

Krok za krokem s Martinou Hannöver

Opusťme nyní poučky a teorii, řekl jsem své kamarádce Martině Hannöver-Sternberg, a pojďme si projít drezurní úlohu, se všemi detaily, které nám mohou přinést dost bodů na výhru.

"Jistě", odpověděla jedna z nejpozitivnějších osob na světě, "jdeme na to a začněme od začátku".

Dobrý vjezd

Aby byl vjezd do obdélníku skutečně dobrý, musíme začít s přípravou už doma. I při normální práci mějte na paměti jedno důležité pravidlo: dbejte na ježdění mimo stěnu. To je způsob, jak získáte koně vyváženého pro všechny cviky, a je potřeba to trénovat s každým koněm.

Při vjezdu trochu myslím na 'plec vpřed', abych cítila, že je kůň rovný a že vnitřní zadní noha došlapuje pod tělo. Toto hlídejte vnější holení. A opravdu nejdůležitější je, aby kůň byl na středové čáře 'před holení'. (Mít koně před holení znamená, že kůň dobře reaguje na pobízející holeň a jde dopředu, jezdec cítí, že má koně 'před sebou'. Kůň za holení znamená opak, vleče se a jde špatně vystrčit dopředu - pozn. překl.)

Mladí koně snadno trochu ztuhnou ve hřbetu, zvednou se a zůstanou 'za holení', takže musíte trénovat doma, abyste toto překonali.

Abyste dobře zastavili, musíte dát předtím více polovičních zádrží a nakonec dát měkkou celou zádrž. Tohle alespoň upřednostňuji já. Vídám někdy velmi tvrdá zastavení a kůň zastaví na všech čtyřech nohách, ale mně připadá mnohem hezčí, pokud kůň přechází ze cvalu, jednu nohu má vpředu díky cvalovému nohosledu, dáte zádrž, kůň druhou nohou dokročí a zastaví.

Učím své koně správně stát za všech okolností. I když dotahuji podbřišník nebo zastavím, abych si s někým popovídala. Vždycky se snažím naučit koně, že pod jezdcem musí zůstat stát na všech čtyřech nohách pokaždé, když dám zádrž. Zpočátku to jde velmi snadno, ale někdy, když je kůň unavený prací, už to tak snadné není. Nezastaví s nohama pod sebou tak, jako to dokázal, když jste začali jezdit, protože je trochu slabší - pak udělejte jen, co můžete, abyste trochu přiblížili nohy k sobě. Musíte naučit koně pohybovat se dopředu nebo stranou od holeně. Vždy se snažte docílit správného zastavení pohybem vpřed, nikdy couváním, nikdy - protože pokud to tak budete dělat, kůň zastaví roztažený a už nezůstane před holení, záď uteče a ztratíte ji.

Dbejte na rovné zastavení, ale nedělejte si hlavu s centimetrem sem nebo tam. Záleží i na věku koně, u staršího koně chcete opravdu rovné zastavení za 9 bodů, ale u mladšího se spokojte s tím, že má nohy pod sebou. Při zádrži musíte mít přilnutí na obou otěžích. Pokud nemůžete dát poloviční zádrž oběma otěžemi, pokud kůň poloviční zádrže nebere, pohne předníma nohama a už nestojí správně ve čtverci.

Když jezdím koně jako je Donnerbube, je super, ale jen když ho příliš neopracovávám. Potřebuje spíš vstřebat atmosféru. Takže jen krátce opracuji a pak ho nechám klidně stát, on si při tom stání uvykne na atmosféru, ale když potom začnu klusat, musí správně reagovat. Takže může relaxovat, ale také musí fungovat.

Je opravdu hodně důležité, aby jezdec dobře najel na střední čáru. Pokud kůň při nájezdu sníží krk a týl a vytáhne vás trochu ze sedla, pak pokud jste ještě trochu nervózní, přestanete sedět na zadku a to je dost špatný začátek úlohy. Přestanete mít koně pod sebou tak, jak jste toho docílili na opracovišti. To může nastat i proto, že kůň při příchodu na obdélník trochu znervózní, protože ví, oč jde. Je potřeba sedět hluboko, narovnaný, se vzpřímenými rameny, dívat se daleko dopředu a držet si koně před holení a pod sebou.

Měli byste rozhodčím věnovat úsměv, ale myslím, že ani já to vždycky nedělám. Vždycky se snažím usmívat, ale jak se soustředím, někdy se to nedaří.

Řekněme, že se vše vydařilo, Martina vás nyní provede dalším krokem skvěle projetého testu.

Vyklusání ze zastavení a projetí rohu

I to je něco, co byste měli trénovat doma a na opracovišti. Ověřte si, že sedíte hluboko v sedle a kůň vás vnímá. Já doma vždycky ze zastavení vyklusávám, nevyjíždím cvalem ani krokem, abych koně nemátla. V každé úloze se ze zastavení vyklusává.

Pěkný klus záleží na koni. Někteří koně jdou lépe v kmihu, pokud je jezdíte jemněji, jiní potřebují na střední čáře víc pobídnout - trochu je natáhnete a pak zkrátíte, abyste dobře projeli obrat na krátkou stěnu a roh. Seďte vzpřímeně, vnitřní rameno posuňte trochu vzad, rámujte koně vnější otěží a netahejte za vnitřní, protože pokud to uděláte, kůň se zbortí v týle. Připravte si koně dobře před vnitřní holeň, protože další cvik zpravidla bývá prodloužený nebo střední klus a na to je potřeba mít koně před holení.

Po celou dobu dáváte koni poloviční zádrže a vaše vnější holeň hlídá vnější zadní nohu. Pokud vnější zadní noha utíká z obratu, je to vážná chyba. A musíte se dívat, kam jedete, protože pokud jste narovnaní a díváte se do směru, kam chcete jet, automaticky sedíte správně.

V rohu byste se měli snažit koně shromáždit, abyste pak mohli dobře prodloužit. Doma je dobré jezdit malé kruhy, abyste si ověřili, že máte v rohu dobré ohnutí. Tohle je pro mě těžké, malé kruhy mi příliš nejdou, protože trénuji víc ježdění mimo stěnu kvůli rovnováze.

Často také trénuji jezdce, aby dokázali cítit, kudy jdou zadní nohy koně a pracovat na přechodech přímá čára - velký nebo malý kruh tak, aby ohnutí koně bylo stejné v týle, krku i žebrech. Tento požadavek je v každé úloze. Začíná na střední čáře, obrat, roh. Začínám už se svými tříletými: přímo, pak ohnout na jednu stranu, srovnat, změnit směr, to je základní gymnastické cvičení.

I když hodně času trávím mimo stěnu, před závody také procvičuji projetí rohů. Klíčem je udržet koně v rovnováze a jezdce vnímajícího, kde má kůň zadní nohy - protože při pozdějších cvicích, jako je poloviční překrok, pouze když cítíte, kam jdou zadní nohy, víte, zda máte pobídnout o trochu víc levou nebo pravou holení. Pokud tohle necvičíte, je to jako projíždění rohů na kole!

První roh je opravdu důležitý, ale i po zbytek úlohy, zvlášť v Grand Prix, musíte mít koně shromážděného v každém rohu tak, jako v tom prvním, pokud chcete zajet dobrou úlohu.

A poslední cvik v tomto článku - skutečně napínavý:

Projetí diagonály ve středním/prodlouženém klusu

I když je v zadání úlohy 'střední' klus na první diagonále, většina jezdců jezdí prodloužený - v životě jsem ještě neviděla koně, kterého by za to vyloučili, takže myslím, že to můžete udělat. V této chvíli jsou totiž všichni koně trochu za holení kvůli celé závodní atmosféře a i jezdec bývá trochu zaražený.

Nechcete udělat chybu na první diagonále, snažíte se projet ji opravdu pěkně. Musíte sedět narovnaní, cítit koně na kontaktu a podle pocitu v sedacích kostech a břiše cítit, že jste rovní. Protože když jste rovní vy, je i kůň.

S dobrým prodloužením je to stejné jako s čímkoli jiným, abyste ho získali, musíte trénovat. Někteří koně nemají až tak dobrý střední a prodloužený klus, ale můžete trénovat, aby kůň zesílil.

Vezměte si Donnerbubea, krásně prodlužoval, když mu byly čtyři a pět, ale když se dostal na úroveň SG a IM1, nenesl dost váhy na zádi - teď zesílil a zlepšil se, takže myslím, že s ním dělám dobrou práci.

Každý kůň je jiný a má jiný způsob pohybu. Donnerbube je opravdu talentovaný pro piafu, takže jsme přes zimu trochu trénovali v piafě, kde se musel posadit na záď a opravdu nést - jen několik kroků, potom znovu vyklusat, což mu dalo víc chuti jít dopředu. Nebyl ve stresu, byl spokojený a opravdu začal vyklusávat z piafy v moc dobrém klusu.

S koněm jako je Rescue Me dělám spíš hodně cvalové práce, protože je pro něj mnohem lehčí cval - děláme kruhy ve cvalu, trochu travers, práci ve shromážděném cvalu, shromážděné nacválání, ne pouze nacválání "zkráceně", a s ohnutím kolem mé vnitřní holeně, jeho vnitřní zadní noha se ještě více podsadí a z tohoto vyklusat. Nemá až tak dobrý prodloužený klus a je to pro něj opravdu těžké. Kdyby se pořád jen trénovalo prodloužení, byl by jen delší a delší, je lepší jej dobře zkrátit ve cvalu, trochu nažhavit a z toho vyklusat.

Někteří koně mají přirozeně dobré prodloužení, ale někdy můžou chodit trochu nepravidelně. S takovými koňmi neprocvičuji tolik prodloužení jako přechody: pár metrů prodloužit, pak znovu zkrátit. To je pro ně opravdu těžké, zejména pro ty hodně pohybově nadané - je to stejné jako se skokany, také mohou jít jen určitý počet soutěží a drezurní kůň může udělat jen určitý počet prodloužení - je třeba dávat pozor na jeho nohy a šlachy. Pokud už mají dobré prodloužení, je třeba být opatrný.

Někteří jezdci ztrácejí známky, protože ukončují prodloužený klus nebo cval příliš brzy, dřív než se dostanou na stěnu - myslím že asi proto, že začínají diagonálu příliš rychle. Vždycky když se dostanete do rohu, kůň sám trochu přibrzdí. Je lepší začít pěkně a uhlazeně a v X stlačit nohu dolů. Zkuste to doma. Já trénuji zádrže a vyklusání a pak když je vezmu v rohu trochu víc, vědí, že se půjde na diagonálu. Vyjeďte na ni a "vypusťte" je. Není to jen o tom, jak mrskají nohama v prodloužení, ale i jak vyrostou vpředu. Mají poslechnout váš sed a jít dopředu a pak při poloviční zádrži se pod vámi zkrátit přesně na konci diagonály.

Pevně doufám, že na tomto videu skutečně sedí na Rubinsteinovi Martina Hannöver-Sternberg: http://www.youtube.com/watch?v=-5nuZFahsX0