Kdo je kdo: Jean Bemelmans

Je stěží uvěřitelné, že tento světově proslulý trenér (* 1949) je již více než šedesátiletý. Narodil se v Belgii, ale v sedmnácti letech přesídlil do Německa, kde už zůstal. Tam také získal jezdecké vzdělání, jedním z jeho trenérů byl i Harry Boldt. Vyhrál několik mistrovství a byl členem reprezentačního týmu. Celkem vyhrál 50 mezinárodních Grand Prix! V roce 1989 získal titul Jezdeckého mistra (Reitmeister). Jeho trenérská kariéra je neméně slavná. Více než 15 let je trenérem španělského reprezentačního týmu a pod jeho vedením se tento tým prosadil v drezuře. Získali medaile na olympiádě v Atlantě, stříbro na mistrovství světa v Jerezu v roce 2002 a mistrovství Evropy v roce 2003.

Přestože vychází z německé drezurní školy a Stupnice vzdělání, říká o sobě, že je otevřený a že do Říma vede mnoho cest. Tomu odpovídá i jeho úspěch ve Španělsku. Když měl nastoupit jako trenér reprezentace, byl zpočátku přijímán trochu nedůvěřivě. Nebylo pochyb o jeho kvalitách, ale panovaly obavy, zda trenér vycházející z německé drezurní školy dokáže pracovat se španělskými koňmi (povětšinou sportovním typem PRE), kteří jsou od německých tolik odlišní. Čas prověřil jeho trenérské kvality a dnes již nikdo nepochybuje, že to zvládl skvěle. Jean Bemelmans má i svou vlastní tréninkovou stáj v Německu a specializuje se především na koně na úrovni Grand Prix.

Práce na dvou stopách s Jeanem Bemelmansem

Jean Bemelmans je jedním z nejúspěšnějších německých trenérů Grand Prix koní. Pod jeho bedlivými zraky se stal španělský tým jedním z nejlepších světových drezurních týmů a Fie Skarsoe, jezdkyně pobývající v jeho stáji v krásném hřebčíně Wiesenhof, se začlenila do vznikajícího dánského týmu.

Jean je dokonalý profesionál. Nikdy nezvýší hlas, ale přesto je dobré ho poslouchat, protože je jedním z nejpozornějších drezurních trenérů na světě. S Jeanem a Fie jsme se setkali ve Wiesenhofu, abychom probrali, jak naučit drezurního koně práci na dvou stopách. Ale jako obvykle s Jeanem, museli jsme začít na začátku, jak on říká „poslušností", než jsme mohli přejít ke „gymnastice".

Jean o hrách a poslušnosti

„Když přemýšlíme o vzdělávání jakéhokoli koně, musíme se podívat zpět k nejranějším zkušenostem s učením. Musíte mít na paměti, že kůň je zvíře a co rádi dělají zvířata? Hrají si. Když vezmete na procházku dva psy, budou si celou dobu hrát. Nejsou jako my v kanceláři, pořád přemýšlející nad prací - oni žádnou práci nemají, chtějí si hrát."

„Takže první věc, kterou musíte mít na mysli - je to hra. Když začínáte s mladým koněm, nemůžete začínat gymnastikou nebo shromážděním, napřed musíte přemýšlet - jak docílit toho, aby byl kůň poslušný." „Rád se dívám na některé postupy lidí, jako je Pat Parelli, kteří pracují na předvýchově svého koně. Koně pak vědí, co se bude dít. Musejí vás následovat, odejít... uhnout před tlakem."

„Pokud se bavíme o stranové práci, nejprve kůň musí respektovat holeň k pohybu dopředu. Pak levou holeň k pohybu doprava a pravou k pohybu doleva, je to velmi snadné, ale musí to být všechno tak trochu hra. Koně nezačnou poslouchat hned, musí být přesvědčeni. 'Aha, když on zatlačí pravou holení, znamená to, že musím jít hned doleva.' Později, když je všechno jasné, můžete začít pracovat na gymnastice. Ale napřed musí být všechno jasné a upevněné."

Jean o pohybu dopředu... a do strany

„Začínáme ze země a pak totéž děláme při ježdění. Na dlouhé otěži přiložíte holeň a když jde dopředu, pohladíte ho. Pokud nechce jít dopředu, pomůžete si bičíkem, takže pochopí, že holeň znamená pohyb dopředu - musí uhnout od tlaku a jít dopředu."

„Na začátku ho nechte volně na dlouhé otěži. Protože v téhle fázi ruka znamená „zpátky", takže kdybyste použili ruku a zároveň tlačili, kam by měl jít? Když je uvězněný mezi vaší rukou a holení, bude neposlušný. Takže první věc je tahle „hra". Dlouhá otěž, holeň, vykluše. Velmi dobře."

„Krok za krokem, je to dlouhý vývoj. Vzdělání koně začíná ve třech letech, možná o trochu dříve, když bereme v úvahu předvýchovu ze země. Slušně se hýbat začíná kůň v sedmi a tím to stále ještě nekončí. Špičkoví koně, jako Ankyin Bonfire nebo Isabelin Gigolo vyhráli olympiádu, když jim bylo osmnáct. To je dlouhá doba a ony stále s koňmi pracovaly. Koně nejsou stroje, které můžete vytáhnout na závody, pořád musíte trénovat, třebaže později je to víc gymnastika než učení."

Jean o ustupování na holeň

„Prvním gymnastickým cvikem, který zahrnuje stranový pohyb, je ustupování na holeň, protože to je nejsnazší. Můžete použít stěnu, která koníkovi pomůže, když půjde nosem podél ní. A použijete vnitřní holeň a vnitřní otěž. Když jste na levé ruce a zatlačíte pravou holení a pravou rukou s bičíkem ji podpoříte, pochopí, že má jít zádí doleva."

„Je také dobré to učit na kruhu. Začněte ve středu jízdárny a udělejte malý obrat. Vysvětlete mu, že když působíte levou holení a levou otěží, musí pohnout zádí doprava a tak se otočit kolem předních nohou."

„To je jen ustupování na holeň, máte ještě dost času, než začnete učit dovnitř plec. Převedeno na roky, s dovnitř plecí se začíná v pěti letech. Ne dřív. V německém šampionátu pro pětileté koně je L úloha - ale v této L úloze není žádný stranový pohyb. Práce na dvou stopách začíná v šesti, tam poprvé potřebujete v úloze dovnitř plec. A poprvé žádáte v úloze o překrok."

„Než začnete dělat dovnitř plec, dělejte plec vpřed. Nezačínejte z ničeho hned dovnitř plec. Napřed vpřed a před ní ustupování a ještě před ním můžete s mladým koněm hrát „hru" ustup od tlaku holeně - ale to je hra, ne gymnastické cvičení. Dovnitř plec, plec vpřed, to už skutečně koně procvičujete."

Jean o horizontální a vertikální linii

„Když projdete hravým obdobím tří let a dostanete se do věku pěti, kdy se práce stává vážnější, můžete uvažovat o vážnější práci s koňským tělem a pozicí hlavy, gymnastice. Jsou dvě velmi důležité linie, které musíte sledovat: vertikální - rovnováha toho koně. A horizontální - ta určuje pozici krku koně. V Grand Prix je to nejvýše, když začínáte s mladým koněm, je nejníže, dopředu a dolů."

„Tyhle dvě linie musíte mít pořád v mysli. A pak na nich pracujete - když pracujete na vertikální linii, nezačnete koně lámat, postupujete pomalu, nejdřív plec vpřed, tedy ježdění dopředu s pozicí krku trochu doleva, ale tělo je narovnané. Další krok je přivedení plece trochu dopředu před vnitřní zadní nohu, práce na narovnání a pak, pokud jde vše dobře, začnete trochu s dovnitř plecí."

Jean o dovnitř pleci

„Jaký je cíl cviku dovnitř plec? Cílem je přivést vnitřní zadní nohu pod těžiště, takže zesílí. Při pohybu dopředu může pod váhou utíkat, ale v dovnitř pleci ji kůň musí víc podsunout a pak, když je vzdělaný - ve věku pěti nebo šesti let - a ví, jak reagovat, pak tuhle nohu můžete víc aktivovat, přivést dopředu pod těžiště, aby zesílila. Totéž se bude dělat i s tou druhou zadní nohou - to je účel dovnitř plece, posílit zadní nohy tak, aby unesly více váhy."

„Je mnoho způsobů, jak začít s dovnitř plecí. Jedním je vyjet z rohu, můžete začít i na kruhu, děláme to s mladými koňmi trochu jako ustupování na holeň, pak víc a víc, když chápou holeň a ruku, můžete je přivést do pozice dovnitř plec. Pro dobrou dovnitř plec potřebujete obě linie, ale musíte hlídat i tu horizontální, protože pokud to neděláte, jak můžete koně přivést pod sebe s dobrým kontaktem vpředu, pokud ho nemáte - pokud ztratíte nebo nemáte přilnutí, není to dovnitř plec, je to jen ustupování."

„Když jedu na závody, vídám hodně koní, starších koní, ale nevidím moc často dovnitř plec, častěji vidím ustupování. Víc než 50 % jich nedělá dovnitř plec, myslí si, že dělají, jdou v té pozici, ale doopravdy ji nedělají, protože ve chvíli, kdy nemáte dobré přilnutí, není to dovnitř plec."

„Pohyb v dovnitř pleci vychází ze zadních nohou, prochází koněm, jeho hřbetem k jezdci a jezdec cítí ten pohyb a nechává ho projít rukou zpět do huby koně. Pokud je tento energetický tok přerušen, pak zadní noha nepracuje, jen se hýbe stranou. Proto je pro čtyřletého koně dovnitř plec nemožná - jak byste to udělali? Až jak se kůň dostane dál v tréninku, můžete začít provádět korektní dovnitř plec."

Jean o ostatní práci na dvou stopách - poloviční překrok, renvers, travers...

„Když umějí dobře dovnitř plec, umějí i překrok. Dovnitř plec je základem všech těchto cviků. Poloviční překrok je snazší pro koně než dovnitř plec, protože překrok, stejně jako renvers a travers nejsou pro koně příliš obtížné - ale mají jiný gymnastický efekt. Dovnitř plec procvičuje vnitřní zadní nohu, travers vnější zadní nohu. Pro něj musíte mít 100% kontrolu nad vnější zadní nohou. To není otázka pohybu na dvou stopách, ale je to otázka citu - šlape mi v traversu zadní noha pod těžiště? Je dostatečně aktivní? Jde dopředu? Nese váhu? Je to hodně komplikované."

Jean o použití stranové práce ke zlepšení poslušnosti

„Pokud kůň není dostatečně poslušný, pak víc myslím na poslušnost než na gymnastiku. Nejprve musím mít koně poslušného, pak ho mohu gymnasticky rozvíjet. Při nedostatečné poslušnosti lze použít laterální práci k lepší ovladatelnosti koně. Moje teorie je, že když před vámi stojí člověk a vy se ho snažíte stlačit dolů, není to úplně snadné. Ale pokud stojí stranou - v laterální pozici - už není tak silný. Můžete ho přetlačit mnohem snáze když je ve stranovém pohybu - a toho můžete využít, když je kůň neposlušný."

„Opět si vzpomeňte na hry - když v této hře koně uvedu do laterálního pohybu, tak jsem silnější než on a velmi snadno, bez velké námahy získáte koně opět pod kontrolu - pokud máte problém s poslušností, vždycky si na tuhle hru vzpomeňte. A potom, když máte vše opět pod kontrolou, můžete opět myslet na procvičování zadní nohy. Posaďte se, zmáčkněte a pomyslete na dovnitř plec. Pokud je kůň trochu neposlušný, neřešte gymnastiku, ale obnovení poslušnosti."

„Vždy musíte myslet na rovnováhu těchto dvou věcí. Na čem pracuji? Poslušnost nebo gymnastika? První musí být poslušnost, pak můžete řešit správnou pozici a gymnastiku. A na konci by mělo být všechno jednoduché, protože to není složité. Kůň nemá problémy, jezdec je vytváří. Pokud budete přemýšlet příliš komplikovaně, pokud budete dělat jiné věci dřív, než kůň bude poslušný, a pokud jste vždy o dva kroky dál, než je vaše jezdecké vzdělání, budete mít problém."

„Koně nejsou špatní, mají to v hlavě dobře srovnané. Podívejte se, když je na pastvině deset hřebců najednou, nebijí se. Bude boj jen tehdy, pokud dáte dohromady nové. Dejte poprvé na pastvinu tři nebo čtyři tří- nebo čtyřleté hřebce a první, co budou dělat, že se budou bít. Ale oni se bijí proto, že potřebují hierarchii. V přírodě mají hierarchický žebříček - podívejte se na smečku lvů, jeden je šéf. Proto hra na poslušnost je prvním krokem ke všemu a až poté můžete provádět gymnastická cvičení."

Jean o jezdecké komunikaci

„Kůň je jako malé dítě. Nemůžete s ním mluvit. Jak má dítě rozumět, když se s ním nemůžete domluvit? Napřed ho naučíte mluvit, pak můžete vysvětlovat - stejné je to s koněm. Musí se napřed naučit mému jazyku, rozumět mé ruce, mé holeni, mému tělu - to je můj jazyk. Když tohle všechno pochopí, rozumí mému jazyku, začnu ho učit. Myslím si, že mnoho lidí začne se cviky ještě dřív, než je tu ten jazyk a samozřejmě, pak kůň nerozumí a začne být neposlušný. Dalším krokem je, že se kůň snaží převzít vedení, protože koně jsou silnější než lidé - a neexistuje na světě jezdec, který by koně dokázal k něčemu donutit. Kůň nerozumí jazyku, ale myslí si 'jsem mnohem silnější než ten maník', tak si zkusí zahrát malou hru a maník prohraje!"

„Pokud přemýšlíte nad všemi těmito principy, nemělo to být příliš komplikované. Podívejte se na dobré jezdce, není na ně moc často špatný pohled, zato je špatný pohled na ne moc dobré jezdce, protože ti nevědí, jak se s koněm domluvit. Jezdci znervózní, protože vědí, že nejsou tak dobří, a začnou na koně vytvářet nátlak. Myslí si 'musím ho udržet pod kontrolou!' Dobrý jezdec je klidný, protože ví, jak si udržet vedení, jak mít koně poslušného a bez velké námahy to snadno zvládne."

„Jak to vypadá, když jste mladí? Ještě nevíte tolik o technice, takže víc spoléháte na svou sílu a moc než na techniku. Když jste starší, možná máte stále sílu, ale nechcete ztrácet tolik energie. Začnete víc přemýšlet. Já jsem v životě udělal hodně chyb, ale můžete se učit jedině, když děláte chyby, protože nikdo nepřijde na svět s tím, že by znal všechno. Když jsem byl mladý a neměl jsem techniku, jezdil jsem příliš silově - to bylo špatně. Když je vám 21, 22, máte tu energii, ale teď po všech těch letech jsem se naučil, že zítra je taky den. Jděte pomalu a půjdete rychleji."

„Pro nezkušené koně potřebujete zkušené jezdce a naopak, pro nezkušené jezdce potřebujete zkušené koně. To je stará pravda, ale je problém, že nemáme moc času a na začátku je potřeba čas na vychování každého zvířete. Když máte štěně a nevěnujete se mu, zdivočí. A když ho chcete něco naučit, nemůžete si říct 'mám teď deset minut, naučím tě...' - kdepak, musíte si s ním začít hrát a v té hře pokračovat, dokud vás nepochopí, dokud ji nepřijme a nepřijme pravidla té hry. Totéž je to s mladým koněm."

„Měl jsem o tomhle zajímavý rozhovor s Patem Parellim - když sledujete Pata při práci, začíná 'ničím'. Možná to zabere dvě hodiny práce s koněm, ale je v těch dvou hodinách velmi klidný a nic zvláštního se neděje. Je to jen čas a trpělivost, ale má něco za lubem. Možná získá, co chce, za deset minut, ale pokud ne, čeká. Přijde čas, kdy kůň udělá, co Pat chce, a tím vyhrál. Další den to zabere už jen 10-40 minut."
„Problém je, že žijeme v příliš rychlém světě. Před lety trvalo vyrobení auta řekněme dva měsíce. Pak přišly stroje a zvládly to za měsíc a teď ho vyrobí za... 20 minut. Ale mentalita zvířat je stále stejná, ta se nemění."

„Já teď už nedělám tolik s mladými koňmi. Jsem víc specializovaný a mojí specializací jsou Grand Prix koně, takže všichni koně, kteří jsou tady ve stáji, jsou víceméně na úrovni Grand Prix. Předvýchova je hotová a my připravujeme koně na vrcholové soutěže - takže tady máme Grand Prix koně, trénujeme je a vždy plánujeme, za čtyři týdny máme závody, nebo příští rok chceme na mistrovství světa. To je náš cíl. Jak být ve formě na olympiádu, jaký je plán pro tohoto koně? To je naše specializace a je to spousta zábavy, ale dřív jsme dělali i jiné věci... já si teď koupil tříletého koně. Ale já se nedívám na tříleté koně, na to mám lidi a Nicole, ta to dělá."
„První věcí, kterou potřebujete, je někdo, kdo rozumí teorii, kdo ví, že sloni žijí společně, a jak žijí lvi? Je to klasický hierarchický žebříček. Pak potřebujete někoho, kdo se nebojí, kdo je dost statečný, aby vsedl na mladého koně a za použití těchto metod jej dostal pod kontrolu. A to Nicole dělá velmi dobře."

„Když už sedíte na lonži na mladém koni, jeďte doprava a doleva - a pak Nicole hned chodí ven. Jezdí do lesa. Koně se cítí mnohem lépe, když jsou venku, protože jsou volní a mají nač se dívat. Ale musíte mít dobrý, vybalancovaný sed a musíte být připravení, když začne trochu poskakovat. Takhle si s nimi krok za krokem hrajeme - ale to všechno chce čas a znalosti.

Cvičení na otáčení se kolem předku:

To je první krok, když kůň přijme pobídku vpřed, zkoušíme trochu stranového pohybu. Přijmou tak vnitřní holeň a ruku, pokud zatlačíme na jedné straně, jdou na druhou. Později, když máte koně, který byl špatně ježděn a je neposlušný, první věcí, kterou s ním dělám, je, že testuji tuto reakci. Je v pořádku? Pokud ano, můžeme začít.

Jean Bemelmans a Americo v roce 1991: http://www.youtube.com/watch?v=b6133hWXN-s&feature=related