Rok 2019 znamenal pro Cornessiniho premiéru v roli sportovního koně. Tedy úlohu, které se zhostil více než zodpovědně. Spolu s Ondřejem Nágrem a Janou Stebelskou absolvoval 13 závodů. Tyto starty korunoval v září vítězstvím ve finále KMK pro čtyřleté hřebce a valachy, kde jej sedlal Ondřej Nágr, přičemž vítězství si tato dvojice odnesla také z kvalifikace KMK v Hradišťku.

Ale tím jeho vítězná jízda rokem 2019 neskončila. V listopadu úspěšně absolvoval 70denní test v rámci PK CS a s výslednou známkou 8,1 v něm zvítězil. V dílčích částech byl hodnocen následovně:

Charakter	Temperament	Krok	Klus	Cval	Skokové vlohy	Technika končetin	Baskule	Parkur	Jezditelnost	Vnitřní vlastnosti	Připravenost	Výsledná známka
8	8	7,6	7,6	7,9	8,7	8,6	8,3	8,3	8,3	8	8,4	8,1

Cornet Obolensky	Clinton	Corrado I	Cor de la Bryère
		Urte I	Masetto
	Rabanna v. Clostersveld	Heartbreaker	Nimmerdor
		Holivea v. Clostersveld	Randel Z
Virginia	Cassini I	Capitol I	Capitano
		Wisma	Caletto II
	Magic Lady 2	Calido I	Cantus
		Dithmarschen	Silvano

 

Původ ze strany otce

Cornessiniho otcem je fenomén Cornet Obolensky. Šiml, který okouzlil téměř celý svět svým skokovým nadáním, ale největší slávu mu přineslo v mezinárodním sportu úspěšné potomstvo. Svou kariéru zahájil Cornet Obolensky, tehdy ještě pod jménem Windows van het Costersveld, na westfálském körungu, kde skončil na třetím místě. Následoval 30denní test v Münster-Handorfu, kde obdržel známky 9,24 za skok, 7,38 za drezurní část a celkovou známku 8,33. Mimochodem, za skok ve volnosti obdržel známku nejvyšší, tedy 10,0. V roce 2004 se s Marco Kutcherem v sedle kvalifikoval na Bundeschampionat, s čímž se pojí jistě zajímavá historka právě Marco Kutchera dokazující, že koně jsou prostě koňmi, a že i legendární koně někdy začínali...

„S Cornetem mám spoustu vzpomínek, některé pěkné a některé zase až tak ne. Byly mu čtyři roky, když jsem jej začal jezdit… Na závody jsem jel vzal až v jeho pěti letech. Pamatuji si to přesně, byly to květnové venkovní závody. Cornet byl speciální, doma byl líný, vůbec se nechoval jako hřebec. Ale jakmile jste ho přepravníkem odvezli jinam, choval se přesně naopak. Neustále na zadních, bláznivý, řičící, divoký, absolutně nekontrolovatelný – zapomínal naprosto vše, co se doma naučil. Přitom doma jste ho pomalu museli nakopnout, aby se pohnul. Na první závody s námi jel náš nejlepší ošetřovatel, na parkovišti jsme zaparkovali v rohu, kde bylo nejklidněji, a já si celou dobu říkal, co by se asi tak mohlo pokazit? Vyvedli jsme jej z přepravníku a já řekl ošetřovateli, ať ho pustí, jakmile dám nohu do třmenu. Hřebce neudržíte, když na něj chcete nasednout. Je lepší, když se mohou hýbat. Jakmile jsem zvedl nohu, byl hned na zadních, ale já už měl nohu ve třmenu, a tak náš ošetřovatel udělal to, co jsem mu řekl. Corneta pustil. Ten šel nějakých deset metrů po zadních, já mu visel na krku a pak se tam objevil plot pro ovce – takový hodně nízký. Cornet šel po zadních, oči upřené do nebe, a tak ten drát nemohl vidět. Na všechny čtyři se vrátil před tím drátem, zakopl a přepadl – on letěl doprava a já letěl doleva. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. V té době už byl hodně slavný, jeden z nejlepších licencovaných hřebců körungu a všichni jej znali. Ve 2,5 letech připustil kolem čtyř- až pětiset klisen a vlastnil ho chlapík z Ukrajiny. Když jsem se otočil, viděl jsem, jak ten bílý hřebec vstává a cválá kolem mě, skáče přes další drát – do pole, pryč od koní, pryč od přepravníku. Normálně se koně vrací k přepravníkům nebo když jsou to hřebci, tak se snaží dostat k ostatním koním. Ale ne, on skočil jeden drát měřící něco kolem metru čtyřiceti, který jsem pomalu ani neviděl. Skočil ho až na pole, které bylo akorát zorané a hluboké, jako by to byl snad dva metry dvacet vysoký a pět metrů široký skok, a s ocasem nahoru si to pádil jako propíchnutý balónek – fjúúúúúúúú! A já si v tu chvíli pomyslel, dobře Kutchere, teď máš problém. Ten kůň se pravděpodobně zabije nebo si oddělá šlachy, zlomí nohu… Živě jsem si uměl představit, jak na mě čeká ten Ukrajinec s kalašnikovem, protože jsem zničil hřebce století. Ale měli jsme štěstí, protože asi kilometr dál byl výběh s dalšími koňmi. Cornet tam docválal a snažil se k nim dostat. Chytli jsme ho, já nasedl a vyrazili jsme na soutěž, kterou vyhrál. Čekala nás ještě jedna soutěž, což byla kvalifikace na Bundeschampionat, a tu on potřeboval absolvovat. Coby belgický kůň se nemohl účastnit Bundeschampionatu, ale jako plemenný hřebec musel absolvovat kvalifikaci na Bundeschampionat a získat známku vyšší než 8, aby mohl v chovu dál působit. Takže ta druhá soutěž pro nás byla důležitá. A tak jsem na něm zůstal sedět, protože jsem se bál sesednout. Seděl jsem na něm asi hodinu a půl, než jsme přišli na řadu. Absolvovali jsme druhou soutěž, kterou šel za jednu chybu, ale získal dobrou známku, protože prostě skákal úžasně. A pak jsem ho naložil. Dlouho byl pak na všech závodech po mém nasednutí vždy prvních pět minut v tenzi a pak to bylo dobré. Jak stárnul, tak se to zlepšovalo.“ (Zdroj: The Horse Magazine: Cornet Obolensky).

Ano, Cornet uměl být občas nevyzpytatelný: uměl podávat špičkové výkony a uměl i selhat. Jako každý jiný kůň. Ale úspěšnou kariéru mu prostě nikdo upřít nemůže. Vždyť spolu s Marco Kutscherem startoval na olympijských hrách v roce 2008 (Cornetovi bylo tehdy pouhopouhých devět let a bohužel nevychytaný management před sportovním vrcholem spolu s Cornetovou povahou vyústily v odmítnutí skoku), získali spolu týmové zlato na ME v roce 2011, účastnili se finále Světového poháru a na jejich kontě je také nespočet úspěchů z Grand Prix závodů po celém světě (např. Curych apod.). Svou tvrdost potvrdil také schopností vrátit se do vrcholového sportu po zranění. Navzdory ceně inseminačních dávek, které byly časem omezeny jen na ty zmražené v ceně 2 000 euro, neměl tento nádherný šiml o klisny nouzi. Však to bylo právě jeho mimořádně kvalitní potomstvo, které bylo tou nejlepší reklamou.

Cornetovi potomci prostě patří mezi elitu, a to světovou. Jen pro představu, dle žebříčku Horsetelex vydělali jeho potomci od ledna 2018 více než 7 726 760 euro. Podle Hippomundo činí podíl jeho potomků startujících v soutěžích na úrovni 1,45 m a výše nádherných 35,4 %. Na posledních olympijských hrách v Riu jej reprezentovalo pět potomků: Cornetto K (om: Calido), Clooney (om: Ferragamo), Cornet 36 (om: Ars Vivendi), Cannavaro 9 (om: Florestan I) a Cornet du Lys (om: Champion du Lys). V nejvyšším jezdeckém sportu jej na stupních vítězů mezinárodních parkurových soutěží na úrovni 1,60 m zastupují např. klisna Coree (om: Liberty Life), Cornet’s Balou (om: Continue), valach Cornet d’Amour (om: Damiani), Cornet Kalua (om: Platin), Corbinian (om: Pilot, mj. vítěz finále Světového poháru 2016) a celá armáda dalších. Pyšnit se Cornet může také celou řadu körovaných synů, kteří rovněž sklízí úspěchy na mezinárodní parkurové scéně, ať už jsou to např. Comme Il Faut (om: Ramiro Z), Cornado I a II (om: Acobat I), Colestus (om: Stakkato), Dobelensky (om: Lux) a další. Prostě a jednoduše, Cornet Obolensky je hřebec par excellence. Takový, o jakých chovatelé sportovních koní sní.

Cornetův úspěch ve sportu a chovu není náhodou, ale podíl má také chovatelská práce. Může se pyšnit skvělým původem. Ať už jde o jeho otce, holštýnskou legendu Clintona (Corrado I – Masetto), mateřského otce Heartbreakera (po Nimmerdor) nebo otce báby Rendela, potomka další legendy, Ramira Z.

Původ ze strany matky

Cornessiniho matkou je holštýnská tmavá hnědka Virginia, dcera další holštýnské legendy, Cassiniho I. Ten byl do své smrti po mnoho let pilířem a pýchou holštýnského chovu – slavil úspěchy v mezinárodním sportu i coby plemeník. Jeho potomci patřili a stále patří k žádaným koním, jeho dcery pak také k cenným chovným klisnám. Jednou z nich je i Virginia. Kromě Cornessiniho dala ještě 3 další körované hřebce. Nejstarším z nich je v roce 2010 narozený holštýnský tmavý hnědák Contessini (po Contendro I), vítěz 70denního testu v Marbachu. V roce 2011 se narodil další körovaný syn, Casting de Hus (po Caretino), a o rok později Quadrossini (po Quadros) momentálně startující v parkurech do 135 cm. Virginiina dcera Black Lady (po Diarado) je matkou körovaného Castlefield Cornet (po Cornet Obolensky).

Bába Magic Lady II je matkou plemenného hřebce Captain Fire (po Contendro I). Ten se rovněž prosadil v mezinárodním parkurovém sportu. Magic Lady II je zároveň pravou sestrou körovaného hřebce Charakter a polosestrou hřebců Corifeo (po Contendro I, úspěšný drezurní kůň) a Colorido (po Casado).

Otec báby, Calido I (Cantus – Coriander), je dalším holštýnským velikánem. Kdo by tohoto impozantního šimla neznal? Je to mimochodem polobratr v ČR v minulosti působícího holštýnského šimla 817 Atlas (po Acord II). Ale zpět ke Calidovi, vždyť do chovu zasáhlo více než 50 jeho synů. Chovatelé si určitě vybaví minimálně hřebce Coupe de Coeur sedlaného Ludgerem Beerbaumem. V současnosti patří k nejlepším Calidovým potomkům také plemenný hřebec Cashmoaker (om: Lafitte) působící v hřebčíně Sprehe, dále pak hannoverský Carlson (om: Silvio I), KM Chalcedon (om: Raphel) nebo Calanda 42 (om: Chasseur I). A neztrácí se ani jako otec matek – vždyť 148 potomků jeho dcer vydělalo dle Hippomundo v loňském roce 575 024 euro.

Cornessini pochází z rodiny, která dala několik plemenných hřebců i úspěšných sportovních koní. Může se pyšnit původem plným slavných, a hlavně (což je nejdůležitější) v mezinárodním sportu a chovu prověřených jmen. Ačkoliv se jedná o velmi mladého hřebce, slaví zatím úspěch za úspěchem a nezbývá tak, než mu držet palce i v budoucnu. Bude jistě velmi zajímavé sledovat jeho další vývoj a kariéru. A také jeho potomky.