Tatenice 2004: chladnokrevníci netradičně

8. 9. 2004 Helena Görnerová Autor fotek: Helena Görnerová

Nedaleko Lanškrouna, v předhůří Orlických hor, v obci jménem Tatenice, uspořádal místní Sbor dobrovolných hasičů v sobotu, 26.6.2004, soutěžní den pro chladnokrevné koně. Ve východočeském regionu šlo o třetí kvalifikační kolo, ve kterém měli kočí z celé republiky možnost získat body pro postup do národního finále.

Areál závodů mnohé účastníky mile překvapil. Ač mezi obytnými domy, přímo v centru dění, přesto klidné místo, lemované potokem, s perfektně připraveným zázemím, v němž kmitala sehraná technická četa - vesměs mladí synové účastníků a pořadatelů soutěže.Samozřejmě nechybělo teplé občerstvení přímo u kolbiště a lavičky pro sluncem znavené diváky. Přívětivost obyvatel Tatenic se projevila i jejich zájmem o (na východě též již tradiční) průvod spřežení obcí, který je vždy velkým potěšením pro oči a které tentokrát netradičně uzavíralo lehkonohé čtyřspřeží. Malebnost slunečného dne dokonale dokreslovala budova barokního kostela sv. Jana Křtitele, nacházející se v blízkosti soutěžního areálu.

Stavitelé trati formanské jízdy v Tatenicích převzali některé osvědčené prvky z předchozích kol kvalifikace: technicky náročný dvojitý box se například jel poprvé v Řetůvce, couvání při každé soutěži důkladně prověří ochotu koní ke spolupráci s kočím. Naprosto jedinečně pak využili přírodního toku ke zbudování "vodního příkopu". Úžas a velké nadšení kočích navíc při prohlídce trati způsobil i mimořádně mohutný, vysoký val, v němž byla dráha formanky prohrábnuta bagrem a při jehož překonávání tak jela spřežka doslova "kaňonem". Takovou věc skutečně na závodech nepotkáváme běžně!

Formanská jízda se tedy jela v Tatenicích ve svižném tempu. Ze startovní branky do "L", na otočný bod, následoval dvojitý box, z nějž bylo nutné ihned přesně najet na dřevěný můstek. Z můstku se trať stočila do přirozeného vodního příkopu, který většině koní nečinil naprosto žádný problém a umožňoval rychlý nájezd na couvání. (To bohužel mírně rozhodilo jinak sehranou (a favorizovanou) spřežku "domácího Stuha teamu".) Couváním se spřežení dostala do "vnitřního okruhu" trati, ve kterém následoval po prudké obrátce i již zmíněný, vysoký val, na kterém dostali koně skutečnou možnost se projevit. Divákům se v něm téměř ztráceli z očí, aby se zas ve vteřině vynořili a s patřičným "drajvem" na vnějším okruhu jízdu zakončili cvalem. Z deseti startujících spřežení pouze jedno bylo diskvalifikováno, o pořadí na bodovaných místech rozhodovaly mnohdy pouhé vteřiny.

Ani v Tatenicích se ovšem ve "formance" nekonalo velké překvapení, pro vítezství si s hřebcem Neugo a klisnou Sláva dojel časem 2:57 Josef Svoboda, známý chovatel slezských noriků z Pěčína. O 24 vteřin déle, tedy 3:21, trvala jízda jeho ženě, Jindřišce Svobodové, která se stejným spřežením obsadila příčku druhou (pravidla formanských jízd umožňují jeden start kočího denně, ale dva starty jednoho spřežení). Jindřiška je již zkušenou matadorkou formanských jízd a ve všech dosavadních kolech poháru za sebou jako jediná žena v poli pravidelně nechává ostatní soutěžící. Třetí příčku obsadil časem 3:36 František Kuttich ze Strážné. Ten měl svou čtyřletou slezskou noričku Stuhu sepřaženu s osmiletou klisnou ČMB Květou pana Matějky. Ten absolvoval trať jako poslední v řadě a i přes kolizi při couvání o pouhých 10 vteřin skončil za svým týmovým kolegou. Trať formanské jízdy absolvoval mimo soutěž i místní chovatel František Valenta s českým teplokrevníkem Čipem. Jejich čas - 3:45.

Pro velký počet soutěžních dvojic odstoupili z další soutěže, tahu klády, členové domácího "Stuha teamu", pánové Kuttich a Matějka, aby tak poskytli větší časový prostor ostatním. Není tedy překvapením, že i v Tatenicích trvala soutěž v tahu klády déle než hodinu a opět se na přetřes dostala aktuální podoba pravidel s příliš dlouhou tratí. Výkony ve špičce byly proti předchozím dvěm akolům tentokrát velmi vyrovnané a byl znatelně vidět pokrok jednotlivých kočí a jejich koní. Josef Svoboda s Neugem zvítězili rychlou jízdou jen o jednu vteřinu nad Vladimírem Hanušem s Čendou z Řetůvky. Ti předvedli publiku jízdu neméně dravou, navíc přímo ukázkovou a technicky plynulou. Ani pan Hanuš poté nevzal do klády svého druhého koně a stejně tak někteří další kočí. Devět vteřin dělilo třetího Jiřího Skopalíka ze Sudislavi se Zipem od čtvrtého Petra Malíčka s Bubinem. Druhá polovina startujících získala za bodovanými již znatelný časový odstup, jeden pár byl diskvalifikován.

Vzhledem k písčitému a suchému podkladu, který citelně zvyšoval odpor saní a na němž se musel kůň do svého nákladu více opřít, byl závěrečný těžký tah velmi dramatický již na nižších vahách. Do soutěže bohužel nastoupili i koně, kteří od počátku jevili značnou neochotu k tahu, což bylo značně kontrastní k výkonům ve špičce a způsobilo, že celé dvě třetiny koní skončily vyloučeny na základní váze nebo pod jinak běžnými tisíci kilogramy. Medailové příčky byly čistě v režii slezských noriků. Nejlépe si se všemi požadavky a váhou 1.100 kg poradil šestiletý Neugo, vedený J. Svobodou, na druhém místě se umístil sedmiletý Viktor p. Hanuše (ten utáhl 1100 kg na vzdálenost 19,5 m) a třetí místo si výkonem 1.050 kg zajistila čtyřletá Stuha p. Kutticha.

Pochvalu kromě samotných soutěžících a organizátorů zaslouží za vydařené moderování dne Míla a Pavla Dvořákovy, které zaskočily do Tatenic na výpomoc z pořadatelského týmu Posvícenského svodu koní Horní Jelení. Po celý den byly v kontaktu s lidmi, operativně řídily i mladou technickou četu (obzvlášť v momentech, kdy si nedisciplinovaní diváci zkracovali cestu přímo přes trať formanské jízdy - a to pochopitelně i s kočárky a dětmi...) Pro těžký tah pak použily fintu, kterou jsme poprvé viděli na pěčínském "BEGANOVI". Každý divák, který se odhodlal fandit přes mikrofon svému favoritovi, si mohl vybrat malý dárek. Jistě si dovedete představit, jak toto hlasité povzbuzování zapůsobilo i na ostatní diváky! Pořadatelé akce zajistili pitné i praktické ceny a místo běžných kovových pohárů dokonce nádherný bílý, malovaný porcelán. Činil se i sbor rozhodčích, Josef Štarman a Martin Seifert v čele v Jiřím Knápkem. Celkově byly Tatenice velmi příjemně prožitým dnem, na který se dlouho vzpomíná.

Pod čarou:

V Tatenicích dostal prostor k prezentaci též letos založený Cech profesních kočí "Orlicko", jehož členové prosazují navrácení původní podstaty existence chladnokrevných koní a zároveň jsou v letošním roce poprvé sami pořadateli závodů chladnokrevníků. Právě na nich mají chovatelé s podobnými názory možnost diskutovat své problémy a návrhy řešení současného stavu a nejinak tomu bylo i v Tatenicích. Pokud máte zájem se o činnosti cechu dozvědět víc, můžete jej kontaktovat na e-mailu cech.koci@equichannel.cz

Příbuzné články:

Související odkazy:

Podobné články
Ekolist.cz

Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů…

Deník

„Hojta, prrr,“ nese se mezi cinkáním rolniček nad prudkou strání mezi Přípeří a Jalůvčím silný hlas Branislava Lauka. Je jedním ze tří kočí, kteří…