Talent hraje velkou roli…

V naprosté pohodě, klidu a občas s úsměvem na rtech zvládl odpovídat na zvídavé dotazy čtenářů MF DNES v současnosti šestý nejlepší žokej české historie Karol Šarina. Lépe jsou na tom jenom Vlastimil Smolík, Josef Šach, Karel Havelka, Ferdinand Minařík, František Huleš. Rodák z Partizánského, který přesídlil do Velké Chuchle v roce 1977, má na kontě již více než 340 vítězství, a protože se ještě končit nechystá, není toto číslo zdaleka konečné. Mezi aktivními jezdci je dokonce na prvním místě.

“Jé, to je těch otázek tolik?” konstatoval při pohledu na seznam čtenářských dotazů Šarina. Avšak poté, co s bravurou a jistotou zdolal i poslední otázku a nevyhnul se ani jediné z nich, poznamenal. “Myslel jsem, že to bude trvat déle. To bych stihl i zubaře, kterého jsem kvůli tomu odložil. Čekal jsem také, že to bude horší, protože jsem měl tušení, že se ozvou někteří kamarádi.”

Příznivci turfu si zcela jistě pamatují jeho vítězství v derby s Progressionem, famózní Norou Jeane nebo jeho zatím poslední velký triumf ve Velké ceně českého turfu s Jagminem. Šarina se také může pyšnit dvojnásobným ziskem titulu nejlepšího žokeje sezony.

Jaký máte názor na hromadný odchod mladých českých žokejů do Německa?

Stanislav Otruba, Brémy, Německo
Podle mě jim to pomůže, protože v Německu je daleko víc dostihů a mladí žokejové rychle získají zkušenosti. Já kdybych byl mladší, šel bych určitě taky.

Vzpomenete si, v kterém dostihu vás poprvé porazila vaše manželka Blanka?

Pavel Barák, Praha 8.
Kdy to bylo poprvé, to si vážně nepamatuji. Ale v paměti mi utkvělo její vítězství s Hairy Dreamem, po kterém se mi smála. Já jsem jel tehdy Progressiona, který nesl o deset kilo víc. Později jsem právě s Progressionem vyhrál derby.

Jaký je váš zahraniční žokejský vzor a proč?
Ferdinand Minařík mladší, Praha
V současné době je to Ital Dettori. Proč právě on? No párkrát jsem ho viděl v akci a prostě to umí.

Jak významnou úlohu podle vás hraje v kariéře jezdce-žokeje vrozený talent? Myslíte, že i méně talentovaný jezdec se může stát úspěšným, a jak to bylo ve vašem případě? Jinak vám přeji hodně zdaru.
Jana Blažková, Praha
Talent hraje velkou roli, ale když člověk prostě dře, může se to naučit. V mém případě je to těžké posoudit, protože já se u koní motal už odmalička. Měl jsem u koní strýce.

Splnil se vám váš jezdecký sen?
Tomáš Brázda, Kladno
Splnil a nesplnil. To záleží na tom, jak se na to člověk dívá. Nejdřív má člověk jako sen vyhrát derby, a když se mu to podaří, tak ho chce vyhrát podruhé a tak to jde pořád dál. Musím ale uznat, že se mi toho splnilo hodně.

Jak dlouho ještě chcete jezdit?
Eva Chválová, Praha
Už jsem pomýšlel na to, že s ježděním přestanu, ale nakonec jsem se rozhodl ještě o jeden rok svoji jezdeckou kariéru prodloužit.

Sázíte také na dostihy?
Jan Motyka, Praha
Ne. Ale dřív jsem si občas vsadil. Protože jsem ale nevyhrál, tak jsem se to rychle odnaučil.

Na jaké dráze jezdíte nejraději doma a v zahraničí?
Pavel Hájek, Praha
Doma určitě ve Velké Chuchli, protože tu dokonale znám. A venku je určitě super Varšava, tam se ale jezdí málo, a pak třeba mám rád Německo.

Kdyby vás oslovili, jel byste třeba do Mirošova?

Asi ne, nemusím mít všechno. Ale taky by záleželo, jakého koně bych měl jet.

Jak jste se dostal do Čech? Neměl jste někdy problémy s tím, že pocházíte ze Slovenska, jako si stěžovali v minulosti někteří ze sportovců?
Jiří Polívka, Praha 8
Do Čech jsem se dostal v době, kdy jsem chodil do učiliště. Nejdřív jsem byl v Kladrubech a pak už přišla Chuchle. Hned jak to šlo, jsem si požádal o občanství a žádné problémy jsem nikdy neměl.

Co jste chtěl v mládí dělat a nelitujete toho, že jste se nakonec rozhodl pro práci s koňmi?
Božena Kolářová, Praha
Nelituji. V mládí mě hodně bavil motokros, ale nakonec to vyhráli koně . V jejich prospěch asi nejvíc rozhodly prázdniny, které jsem trávil u strýčka a taky u koní. To se mi moc líbilo.

Myslíte si, že v dohledné době může kůň českého chovu nebo třeba český žokej prorazit v dostizích na britských ostrovech nebo jinde v zahraničí?

Pavel Barák, Praha 8
Teď ještě asi ne, ale všechno jde rychle dopředu. Časem by se to mohlo i v Anglii podařit, myslím tak v době do pěti let. V Německu už se českým žokejům daří, tam se prosazuje Bojko, Pavlík i Minařík.

Kterého zahraničního dostihu byste se chtěl zúčastnit?
Takových je víc. Třeba Vítězný oblouk, ale je celá řada dalších, kde bych rád startoval. Třeba dostihy série nazvané Gruppa 1. Teď třetího září se běží v německém Baden-Badenu jeden z těch dostihů a má dotaci milion sedm set tisíc německých marek.

Byla Nora Jean nejlepším koněm, s jakým jste kdy závodil?
Asi ano, ale ona je tahle odpověď hodně těžká. Určitě byla nejhodnějším z těch nejlepších koní.

Jel jste sám někdy dostih s pocitem strachu? Co se dá v takové situaci dělat?
S pocitem strachu asi ne, to bych na koně určitě nelezl. Spíš jsem měl respekt. Jak ale danou situaci řešit, neporadím, to je individuální záležitost. Záleží na momentální situaci.

Měl jste sám někdy vážnější úraz?
Měl jsem nadvakrát zlomenou nohu, zlomený kotník. Pak jsem třeba spadl z koně na druhé pozici a nade mnou se přehnalo dalších dvanáct koní. Byl jsem z toho jen pokopaný, což bylo docela štěstí.

Nora Jean má potomka. Jaký podle vás bude? Bude stejně dobrý jako Nora?
Pavlína Kolínová, Lysá nad Labem
Určitě ta kobylka nebude stejná. Bude lepší nebo horší. Ale výborná může být, proč ne? Narodila se v Irsku, kde zatím stále je. Jestli ještě budu jezdit, rád bych to zkusil závodit s ní.

Kterého z žokejů si musíte nejvíc hlídat na cestě za vítězstvím v dostihu i v souboji o korunu nejlepšího žokeje?
Jan Stehlík, Praha
Je jich víc. Když jdu do dostihu, vyberu si tři čtyři koně, kterých se bojím. Dalších pak zase vůbec. Pozor si dávám na Ivana Kuba, nebo Ramila Děmidova. Taky hodně záleží, koho jedou.

Slyšel jsem, že váš syn nekráčí ve vašich stopách a nebude žokejem, mrzí vás to?
Pavel Vlášek, Praha
Ani ne, protože syn už teď je vyšší než já. Navíc dělá na počítačích. To ale neznamená, že se nikdy nesveze jako amatér.

Jak moc těžké je udržet si váhu? Jak moc vás to omezuje?
Libor Busek, Praha 8
Udržet váhu zase tak těžké není. Těžké je spíš zhubnout a nejtěžší je to poslední kilo. Člověk se musí hlídat. Já jím všechno, ale málo. Spíš dětské porce. Po dostizích si ale klidně dám i pivo.

Máte rád i jiné sporty?
Miroslav Zelinka, Praha
Hrával jsem ping-pong, tenis. Člověk se prostě potřebuje a chce hýbat. Třeba šachy nejsou nic pro mě.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.