Táborská setkání měla co nabídnout i milovníkům koní

22. 9. 2009 Lucie Hladová Autor fotek: David Peltán, Lucie Hladová

Ve dnech 11. až 13. září ožil Tábor historickým festivalem s názvem Táborská setkání. Ten se svým 18. ročníkem slavil zároveň i 25. výročí partnerství měst Tábor a Konstanz.

turnajŠermíři, kejklíři, nejrůznější kapely a zpěváci ale také samozřejmě koně, kteří k době husitství neodmyslitelně patří, tvořili příjemnou atmosféru celé akce. V programu se objevil jako každý rok i rytířský turnaj...

A právě rytířský turnaj se těšil velkého zájmu.

Sobotní podvečer patřil, jak už bylo zmíněno, rytířskému turnaji. Ten letošní byl na téma "dělení růží"; zakladatel rodu pánů z růže, Vítek z Prčice, měl svým synům udílet znaky neboli erby - bílé, červené, modré nebo zelené růže.

Bohužel pan Vítek musel neprodleně na poradu ke králi a Jeho Veličenstvo místo něho ustanovilo zástupce pana Dietricha z Dietrichštejna, erbu černé růže, jeho vzdáleného příbuzného. Do kolbiště pak vjeli rytíři na koních, aby se představili jásajícím davům, jež neustále burcoval herold, který celým programem prováděl. Všichni rytíři pak předvedli um svůj a svého koně.

Sagarův pád...Celkem bylo letos na Táborských setkáních přítomno deset koní. Jednalo se o různá plemena. Objevil se například arab, český teplokrevník či quarter horse, ale také koně chladnokrevník - norik. V turnaji se představila šestice jezdeckých koní.

Velkou hvězdou byl ostřílený 13letý valach Sagar. Tohoto ryzáka sedlal převážně Pavel Vokoun alias Dietricha z Dietrichštejna. P. Vokoun trénuje svého Sagara od jeho tří let pro film. Ačkoli je to jezdecký kůň, umí chodit dokonce i v zápřeži. Pavel Vokoun je zároveň členem České kaskadérské agentury Filmka Barandov. Zahrál si nejen se Sagarem ve spoustě filmů: např. Letopisy Narnie, Příběh rytíře, From Hell, Tristan a Isolda, ale také v několika reklamních spotech. Na place v Táboře se představili vzepnutím či originální pádem - položení přes holeň. Sagar nakonec potvrdil, že lehnout si vážně umí dobrovolně a rád.

Vyhnání Sezima z Ústí - nemanželský synek Sezima byl nakonec rytíři zmlácen a odtažen na kozu...Krátce po představení všech synů vpadl do kolbiště ještě jeden „nezvaný host". Byl jím nemanželský synek pana Vítka, pan Sezima z Ústí. Avšak potomek, který nebyl zrozen v manželském loži, do tohoto turnaje nepatří. A tak se s ním rytíři vypořádali po svém...

Sezima byl uvázán na kozu a rytíři začali poměřovat síly v první disciplíně - honění ke kroužku. Každou disciplínu přítomní šaškové řádně a především humorně ukázali samozřejmě pro posměch na Sezimovi a jeho koze, pak následovala ukázka opravdová v podání rytířů. Došlo tedy k stínání hlav čili melounů, sbírání kalichu v plném cvalu...

Rytíři, synové pana Vítka, předvedli svou obratnost při plnění všech úkolů, které jim určil pan Vítek. Pak už se zdálo, že znaky své si zaslouží, ale to by nebylo vše, kdyby nedošlo na kopí. Sám Dietrich z Dietrichštejna (Pavel Vokoun), erbu černé růže, vyzval všechny syny, aby se s ním utkali na koni buď s mečem či s kopím. Došlo tak k nelítostnému boji, kdy například Martin Povr alias syn pana Vítka, rytíř s modrou růží ve žlutém poli, nepěkně upadl. Odbelhal se do zákulisí a až tam jsme se dozvěděli, že je to jezdec džigitovky a podobné kaskadérské kousky jsou prostě naschvál. Jeho pád vypadal opravdu živě, až bych litovala diváky nejen v první řadě. Ale v kulhání bylo poznat, že to byla jen skvělá imitace. Opravdu povedený kousek, který si svůj potlesk zasloužil.

Martin PovrCelý královský rytířský turnaj na koních měla pod palcem agentura A.R.G.O. Ve spolupráci s Petrem Barvíkem (který do Tábora dorazil z důvodů zranění bohužel o berlích - Petře, přejeme brzké uzdravení!) připravila velký turnaj dělení růží, který měl premiéru v rámci hlavního programu Slavností pětilisté růže v Českém Krumlově. Scénář má na svědomí šermíř Petr Koza, produkci Petr Nuska a celou koordinaci projektu Petr Barvík. Nemalou práci s přípravami měla již jmenovaná agentura A.R.G.O., která má velké zkušenosti s pořádáním nejen rytířských klání a dalších společenských akcí a show. O program na Housově mlýně se při slavnostech stará každoročně.

Avšak nejen tato show byla při Táborských setkáních spjatá s koňmi. Hned první den, v pátek večer, se konal pochodňový průvod městem. Stovky lidí tvořící pro koněpoměrně úzkou uličku, šermíři, cinkající zbroj, bubeníci (verbíři? - prostě randál od bubnu), staré dřevěné vozy a prostý lid se zapálenou pochodní. Tak vypadal první den, kdy průvod putoval od místní zemědělské školy před další stovky lidí na Žižkově náměstí. Zúčastnili se jej všichni přítomní koně, jeden dokonce vezl samotného Žižku, někteří byli zapřažení do starých dřevěných, v podstatě neotočných vozů. „Průvod probíhal v pohodě, jen nám to na té kamenné dlažbě před hlavním podiem na náměstí trochu podklouzlo. Naštěstí to Siham ustál. Průvod byl akorát dost pomalý," komentoval jezdec Martin Povr, který sedlal svého arabského valacha.

Žižka při večerním pochodňovém průvodu...Při srovnání loňského průvodu s tím letošním, je třeba letošní 18. ročník pochválit. Rozdíl byl vidět už jen v chování koní, kdy se loni účastnili koně nezkušení, koně netrénovaní na podobný typ akce. Letos to byli koně trénovaní převážně pro film. Tudíž oheň, hluk a celkový chaos zvládali mnohem lépe, psychicky vyrovnaní. Negativa se však přesto našla, například chybějící poklop u vstupu k elektřině uprostřed trasy průvodu, který by mohl znamenat velké neštěstí pro koně. Jezdci i vozatajové si však dali pozor a vše dopadlo dobře. Avšak byla tu ještě jedna chystaná hrozba - ohňostroj. Jelikož tempo průvodu odpovídalo plánům, koně stačili dorazit do provizorních stájí pod městem, kde si již užívali jistého klidu a pohody. Nádherný ohňostroj na Žižkově náměstí je tedy vůbec neohrozil. Diváci, kteří vydrželi do nočních hodin, si užili příjemný koncert hudební skupiny Mňága a Žďorp a pak mohli putovat na Housův mlýn na Rytířské veselí aneb Středověkou žranici v krčmě a pod stany. Tam nechybělo opravdu nic - stylová hudba, kejklíři, fakíři, tanečnice, pečené maso ani horká medovina, korma či víno. V této činnosti měla prsty opět agentura A.R.G.O.

ohňostrojV sobotu se průvod opakoval, avšak měl jinou trasu a více účastníků, jelikož každý, kdo se chtěl průvodu účastnit, měl možnost vypůjčit si z fundusu města kostým za úplatu. Odměnou mu byla volná vstupenka avšak povinnost zúčastnit se právě sobotního průvodu. Ten znamenal pro město několik omezení, avšak pořadatel, kterým byli město Tábor a Nadační fond město Tábor, Táborská setkání ve spolupráci s městskou policií perfektně ohlídali, a tak nebyl žádný zásadní problém.

Během všech tří dnů probíhal pestrý program, ve kterém se představilo mnoho šermířů, kejklířů, tanečníků i hudebních souborů nejen z Čech, ale také ze zahraničí. Program byl vytvořen i pro ty nejmenší. Rodičovské centrum Radost poskytlo i místo pro kojící maminky či hernu pro děti. V holečkových sadech bylo v sobotu i dětské divadlo.

Jedním z hlavních bodů programu byl koncert Lucie Bílé, která na zaplněném náměstí zazpívala v sobotu večer. Během celé akce dostalo možnost představit se i několik dalších doslova domácích kapel. Velký zájem vzbudila i táborská kapela Klika Ven. Mnozí si ji nechali jako pohodové završení celého festivalu, jelikož jí patřil nedělní podvečer. Budeme jen doufat, že na příště rozšíří svůj repertoár, aby mohli protahovat stejně dobře, jako hvězda sobotního večera L. Bílá. A také doufejme, že zvolí větší prostory, aby její příznivci měli větší pohodlí než letos, kdy bylo na zahrádce za matrikou poměrně narváno. Fanoušků má opravdu dost. 

Lucie BíláProtože Tábor je město s pestrou historií a má se čím chlubit, v neděli 13. září bylo zpřístupněno zdarma devět památkových objektů. Bechyňská brána, hrad Kotnov, augustiánský klášter a kostel Panny Marie, dům čp. 1. - původní městská radnice, Divadlo Oskara Nedbala, dům čp. 138 v Kotnovské ulici, Vodárenská věž, děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor a chrámová věž děkanského kostela. Součástí prohlídky byl i kulturní program, ve kterém se představili především táborské kulturní spolky, ale i účinkující a jednotlivci ze zahraničí.

Ačkoli obyvatele města setkání již příliš nevzrušuje, i přesto bylo napočítáno přes 25 tisíc lidí, kteří se jen mihli v samém srdci města. Svůj úkol slavnosti i po 18 letech plní dobře. Lidé se setkávají, poznávají a dobře baví. Doufejme, že to tak bude i v příštích letech.

Další fotografie Davida Peltána naleznete ve fotoreportáži Táborská setkání slavila plnoletost na Kulturně.com (PublicProject.cz)

Táborská setkání slavila plnoletost část 1.

Táborská setkání slavila plnoletost část 2.

Podobné články

Velký pátek je vrcholem křesťanského liturgického roku. Je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista a proto se nese ve znamení smutku,…

Novoroční vyjížďka je tradice, která se netýká jen nás, jezdců na koních. Posilvestrovské setkávání je běžnou součástí klubového života i jiných…