Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. Kdo by neznal pranostiku o svatém Martinovi, který by už zítra měl přijet na bílém koni?
Martin z Tours je jedním z nejznámějších a také nejoblíbenějších svatých. Patří mezi první „nemučedníky“, kteří byli církví prohlášeni za svaté. Světec se narodil v roce 316 (někdy se udává i rok 317) v římské provincii Panonie ve městě Sabaria (území dnešního Maďarska). Jméno získal po bohu války „Martovi“, protože jeho otec, vysloužilý římský voják, si přál, aby syn navázal na jeho vojenskou minulost.
Ještě za Martinova útlého dětství se rodina přestěhovala do Pavie v severní Itálii, kde Martin strávil většinu svého mládí. Poprvé se tu setkal s křesťanstvím a jeho učení ho velmi oslovilo. Přesto byl už v patnácti letech odveden do armády.
Legenda vypráví, že jedné chladné podzimní noci, kdy foukal studený vítr a začal padat i první sníh, se Martin vracel na svém bílém koni z bitvy do města Amiens na severu Francie. Na ulici uviděl polonahého žebráka, který ho žádal o almužnu. Jelikož u sebe Martin neměl jídlo ani žádné peníze, rozhodl se žebráka ochránit aspoň před chladem. Rozetnul svůj vojenský plášť mečem na dvě poloviny a jednu mu daroval. V tu noc se mu zdál sen, ve kterém se mu zjevil Ježíš Kristus oblečený do poloviny jeho pláště a požádal ho, aby i nadále pomáhal lidem, kteří to potřebují. Ráno, když se Martin probudil, byl jeho vojenský plášť opět celý. Po tomto zážitku se Martin nechal pokřtít, opustil armádu, začal žít skromným životem, pomáhat lidem a také založil klášter.
Jízdní vojáci uctívali Martina jako svého ochránce a ochránce svých koní. Prostý lid ho považoval za ochránce domácích zvířat, zejména hus. Martin se stal patronem kovářů, vinařů, vojáků a dragounů, jezdců na koních a koní, podkovářů, zbrojířů, koželuhů, tkalců, krejčích, mlynářů, rukavičkářů, kloboučníků, bednářů, pastýřů, hlasatelů, cestovatelů a všech cestujících a také hoteliérů…
Nejčastěji bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a stojícím žebrákem.
Legenda o bílém koni, na kterém Martin přijíždí a veze s sebou první sníh, vznikla prozaicky. Lidé si v běhu let všimli, že vždy kolem svátku svatého Martina přichází první sníh; propojili tak jeho jméno s bílým koněm, symbolizujícím první sněhové vločky.
Svátek Martina se slaví 11. listopadu proto, že v tento den svatý Martin zemřel, nebo podle jiných zdrojů měl v tento den pohřeb (roku 397). Martin zemřel v 81 letech v Candes u Tours.
Kdy elitní skoková esa dosahují nejvyšší výkonnosti? A jak dlouho na parkurovém Mount Everestu zůstávají? ...
Mykóza vzdušných vaků je diagnóza, kterou bohužel zná jen nemnoho majitelů koní. Toto onemocnění se stáv...
