Štědrovečerní zázrak... Ježíšek, jesličky a oddaný osel

23. 12. 2019 07:00

Obrázky: 6

Autor: Gabriela Rotová Foto: PNAS, Pixabay, Gabriela Rotová Rubrika: Různé Počet přečtení: 1411 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Přestože existence většiny z nás je situována do kontextu křesťanské kultury, která nás samozřejmě významně formovala, mnozí nepraktikující křesťané se v symbolice Vánoc tak trochu ztrácí. Pár slov tedy nemusí být nutně na škodu. Ačkoliv se nás obchodní řetězce aktivně snaží přesvědčit, že Vánoce jsou především o hodnotě darů a nezřízeném hodování, je to celé přece jen o kapku hlubší a spirituálnější...:) A proč v předvečer Štědrého dne motám rozpravu o oslíkovi? Přece proto, že právě on svým dechem zahříval v jesličkách spícího Ježíška...

Pár slov o Vánocích o Vánocích...:)

Vánocům, křesťanskému svátku zrození Ježíše Krista, předchází doba adventní, která je přípravou na vlastní svátek. Advent začíná na neděli nejbližší 30. listopadu a končí Štědrým dnem. Nenechme se tedy příště opět potupně šálit lačnými obchodníky a nepropadejme panice ani o chlup dříve! :) Svátek Narození Páně, Boží hod, připadá na 25. prosince. Doba vánoční ovšem začíná již v noci, 24. prosince, kdy se slaví "půlnoční mše svatá". Toto významné křesťanské období pak končí nedělí po slavnosti Zjevení Páně, po 6. lednu, tradičně tedy končí až s příchodem Tří králů.

Jesličky jako domácí evangelium

S Vánoci se pojí celá řada tradic a lidových zvyků. Zpíváme koledy, zdobíme vánoční stromky, chystáme dary pro své blízké a potřebné a také... stavíme jesličky, které nám přinášejí evangelium do míst, kde žijeme.

Právě betlémy jsou jednou z nejdéle uchovávaných tradic, přestože se na ně v posledních letech tak trochu zapomíná a tradice proslulého českého betlémářství pomalu uhasíná. Jesličky nám mají připomínat, že Bůh nezůstal nespatřen na nebi, nýbrž sestoupil mezi nás obyčejné na zem a stal se člověkem, malým dítětem.

Betlém a jesličky jsou tedy termíny synonymní, oba výrazy označují lůžko novorozeněte umístěné v betlémském chlévě, scénu štědrovečerního zázračného zrození.

Před nedávnem význam jesliček ve své poslední letošní generální audienci podtrhl i papež František. Ten proto letos cestoval do Greccia, kde svatý František vytvořil první trojrozměrný betlém a po své návštěvě pak vyzval nás, křesťany, abychom své domovy na Štědrý den obohatili o jesličky, které nám mají připomínat, že Bůh mezi nás sestoupil, narodil se u nás a také nás vždy doprovází...

Kde se vzala tu se vzala tradice betlémů

Jesle, do nichž byl uložen narozený Spasitel, měli ve veliké úctě již první křesťané. A staly se v průběhu staletí významnou křesťanskou relikvií. Její pozůstatky, které tvoří pět kusů dřeva z jesliček, jsou dnes uloženy pod hlavním oltářem největšího římského kostela zasvěceného Panně Marii, v nádherné raně křesťanské bazilice Santa Maria Maggiore.

Božské Jezulátko ctil také sv. František z Assisi, který je s betlémy spojován. Právě František z Assisi na Vánoce roku 1223 vytvořil v jeskyni nedaleko Greccia napodobeninu betlémského chléva s jeslemi, do nichž na slámu položil sochu milostného Jezulátka a k jeslím dovedl i živého vola a osla. U těchto jesliček pak společně s věřícími a ostatními svými řeholními bratry oslavil noc narození Spasitele mší svatou. Tato připomínka narození se následně rozšířila i do křesťanského světa a spolu s ní zvyk půlnočních mší.

Betlémy v průběhu staletí zlidověly. A dodnes si tímto scénickým zobrazením příběhu připomínáme legendu o zrození Krista, a to aniž bychom o tradičním zobrazení, které je podstatně starší než zdobení stromků či pečení cukroví, významněji přemýšleli.

Do českých zemí se zvyk stavění betlémů dostal později než do některých jiných evropských zemí. Zasloužil se o to františkánský řád a jezuité, kteří v roce 1560 postavili v pražském kostele sv. Klimenta první trojrozměrný betlém. Právě chudí františkáni dobře chápali význam figurativního umění ve vzdělávání prostého lidu, který tehdy samozřejmě ještě neuměl číst a ani psát.

Vztah církve a státu k betlémům byl v průběhu času ale různorodý. Například Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních her v kostelech a Josef II. pak tento zákaz potvrdil. Tak se zvyk stavění betlémů přenesl z prostor veřejných a církevních do interiéru našich domácností, kde nemohl být významně vymítán.

Lidové betlemářství se u nás intenzivně rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století.

Osel... symbol míru stojí u jesliček

Zdalipak ale víte, proč je oslík jednou z ústředních postav betlémů a proč právě on stojí tak blízko Ježíškovi?

Domestikace oslů, která začala asi před 6 000 lety, významně zasáhla do kultur kočovných pastevců i vývoje starověkých států. Osli jsou mimořádně nenáročná zvířata adaptovaná na chudý pouštní ekosystém. Jejich schopnost nést i velmi těžká břemena navíc umožnila pastevcům pohybovat se se svými stády rychleji a na větší vzdálenosti. Domestikace osla také zajistila distribuci potravin v rodícím se egyptském státě a rozšířila vnitrozemský obchod v Africe a západní Asii. Ostatně osli a mezci jsou i dnes nepostradatelnými pomocníky v chudých částech světa.

Není tedy divu, že i ve vyprahlém Blízkém východě, rodišti Spasitele, byl osel symbolem poslušnosti a pokory, a později pak také Ježíšovy královské moci.

Motiv osla, který spolu s volem zahřívá svým dechem v betlémských jeslích novorozeného Ježíška, přestože ho zmiňují jen apokryfní evangelia, tedy zřejmě není motivem nahodilým.

Osel je ostatně v bibli zmiňován častokrát. Přestože Izraelité pokládali osla za zvíře nečisté, tudíž nesměl být požíván a ani obětován, velmi si ho vážili. A to zřejmě souviselo nejen s jeho cennými užitkovými vlastnostmi, ale i kulturně historickými konotacemi.

Vysoký společenský status měl totiž osel již v období předdynastického Egypta. Egypťané osly uctívali. Což doložil i archeologický objev, který se v roce 2002 uskutečnil v Abydosu, vzdáleném asi 500 kilometrů od Káhiry. Ve třech zděných hrobkách zde bylo nalezeno deset kosterních pozůstatků oslů, které byly pohřbeny asi tři tisíce let před naším letopočtem.

Tato zvířata byla nalezena v centrální části nekropole, která je vyhrazena vysoce postaveným příslušníkům dvora a zvířatům spojeným s kultem některého z božstev nebo spojených s uctíváním faraona. Právě z této výsady lze tedy vyvodit, že v tomto období měl osel v Egyptě mimořádný společenský význam. Je nasnadě, že tento status oslů byl převzat i Izraelity.

Scéna Narození Páně, jejíž součástí je dnes přehlížená figura osla nahlížejícího do kolébky, má ale zřejmě i esoterický význam, který již není obecně dobře známý.

V raném křesťanství byla nauka Ježíše Krista ještě často chápána v souvislosti s okultními naukami. Osel byl v období nástupu křesťanského náboženství chápán i jako symbol fyzického těla. Ježíš se ve společnosti osla nejen narodil (fyzicky se zrodil), ale právě na jeho hřbetě také přijíždí o Velikonocích do Jeruzaléma. V Jeruzalémě pak Bůh obětoval své fyzické tělo (osla) na kříži. Některé legendy tvrdí, že oslu Bůh ponechal jako upomínku na jejich věrné služby typický oslí kříž.

První pokračovatelé Krista byli dokonce nazýváni "uctívači osla", což samozřejmě nebylo označení pejorativní. Tento ne příliš vábný kontext dala oslům až modernější doba, která transformovala původní stará mystéria související s kulty osla, sahajícími hluboko do minulosti.

Osel ostatně v souvislosti s křesťanstvím nestojí jen u jesliček a nedoprovází Ježíše na jeho cestě do Jeruzaléma o květné neděli. Známý je i biblický příběh o Bileámově oslici, která poklekla před andělem. Oslice je v této legendě popisována jako mírný a pokorný tvor oddaný Stvořiteli a její pán je zaslepený hlupec. Osel rovněž doprovází svatou rodinu při jejich útěku před Herodovými vojáky do Egypta.

Osel kontinuálně prostupuje raným křesťanstvím jako symbol pokory, trpělivosti a mírnosti, i když nikdy není přímo ztotožňován s Kristem. Na rozdíl od koní, které křesťanští autoři považovali za symbol války a arogance.

Přestože další vývoj postavení osla měnil, až do středověku zůstávalo spojení Ježíše a osla velmi živé. Jízdou na oslu kupříkladu demonstrovali svou oddanost Ježíšovi jeho stoupenci.

Ze symbolu míru symbol hlouposti

Postavení osla, symbolu poslušnosti a pokory, se v Evropě významně proměnilo již v antice. Antika spojila osla s magií a temnými silami, a to především prostřednictvím bohyně noci a podsvětí Hetaké. Pro Římany pak byl osel symbolem plodnosti a zasvětili ho bohům Priapovi a Silénovi. Středověk v potupném tahu pokračuje a spojuje osla s hloupostí a neschopností. Osel se stává symbolem bláznů a dvorních šašků. Byl ale také pokládán, spolu s kozlem a kocourem, za jednu z podob Ďábla. Renesance pak mýtus o oslí hlouposti dále posílila a vytvořila z něj jasný symbol omezeného rozumu a čirého bláznovství. Tato degradace osla částečně ustoupila až v devatenáctém století.

Evropa už ale osla jako úctyhodný symbol nikdy nepřijala. Pozici významného magického symbolu zde získal kůň. Zítra ale bude Štědrý den, budeme stavět betlémy, pokládat Ježíška do jesliček a není tedy od věci si osla, ztracený symbol míru, poslušnosti a pokory, připomenout. Kůň v dějinách Evropy je totiž skutečně spojen více s válkou nežli mírem. A proto tedy dnes o oslech a koně výjimečně vynecháme...:)

Přeji vám všem poklidný konec adventu a láskyplnou dobu vánoční!

 

Malý dárek na závěr pro ty, kteří nevědí, jak si postavit betlém v souladu s tradicemi:

  • Ježíšek se ukládá do jesliček až na Štědrý večer
  • nalevo od jesliček stojí nebo klečí Panna Maria
  • vpravo od jesliček je svatý Josef
  • oslík a vůl stojí za jesličkami
  • vlevo od Svaté rodiny drží noční hlídku u ovcí pastýři
  • vpředu se umísťují postavy daráčků (darovníků), kteří přináší dary
  • nad jesličkami se vznáší anděl držící stuhu s nápisem Gloria in excelsis Deo (Sláva Bohu na výsostech) nebo i více andělů s nástroji jako andělská hudba

6. ledna, na Tři krále, se scenérie mění. Pastýře nahradí Tři králové s doprovodem. Melichar zastupuje Evropu, byl zobrazován jako starý muž, který vkleče podává Ježíškovi zlato jako symbol vlády nad světem. Baltazar má orientální šat a turban na hlavě. Zastupuje Asii a přináší kadidlo jako důkaz úcty. Nejmladší Kašpar je tmavé pleti a symbolizuje Afriku. Kašpar přináší myrhu jako symbol Ježíšova člověčenství a smrti. Na Tři krále by také měl být anděl nad jesličkami nahrazen hvězdou, která třem králům ukazovala cestu do betléma.

 

Zdroje:

  • Pawlowski, Peter. Křesťanství v proměnách dvou tisíciletí. Praha, 1996
  • Tomkins, Stephen. Stručné dějiny křesťanství. Praha, 2009
  • Lurker, Manfred. Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha: Vyšehrad, 1999
  • PNAS, March 11, 2008, Stine Rossel, Fiona Marshall, Joris Peters, Tom Pilgram, Matthew D. Adams, and David O'Connor: Domestication of the donkey: Timing, processes, and indicators

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: