Lákají vás spíše teplejší oblasti, jako třeba Středomoří? Pak tedy POZOR! Můžete se tam, resp. váš pes, setkat s nepříjemným parazitem. Vlasovec psí (Dirofilaria immitis) je původcem dirofilariózy, srdeční červivosti, což je vážné parazitární onemocnění, které postihuje především psy a divoké psovité šelmy. Náhodnými nositeli však mohou být i jiní savci, včetně člověka, u kterého larvy nedospívají, ale mohou způsobit embolii. Vlasovec psí je parazitem krevního oběhu, dospělci mají k životu v cévách dobře uzpůsobené štíhlé tělo. Stejně jako známější škrkavky patří mezi hlístice, od nich se ale liší tvarem těla, způsobem parazitace a svým vývojovým cyklem. Dospělí jedinci vlasovce psího cizopasí hlavně v pravé předsíni a komoře srdeční a v plicních arteriích, které svým tělem ucpávají a způsobují závažné poruchy srdeční a plicní činnosti.

Výskyt parazita

V úvodu článku jsme se zmínili o „teplejších oblastech, jako třeba Středomoří". Ono je to ale zavádějící. Vlasovec psí se vyskytuje celosvětově, hojně především v tropických a subtropických oblastech, odkud pochází. Postupně se však dostává i do oblastí mírného pásma a jeho endemická oblast se neustále rozšiřuje. V Evropě se vyskytuje především kolem Středozemního moře - Itálie, Řecko, Francie, Španělsko, Portugalsko. V souvislosti s cestováním a importem psů z daných oblastí je již zavlečen i do střední Evropy, kde se jeho výskyt zvyšuje. I v naší zeměpisné šířce jsou základní podmínky pro šíření vlasovce příznivé, je zde vhodná teplota vzduchu a přítomnost bodavého hmyzu, který slouží jako mezihostitel a přenašeč.

Vlasovec v ČR

První diagnostikovaný případ dirofilariózy u nás byl zaznamenán v roce 1997 u feny patterdale teriéra importované z Texasu. V roce 2003 byl prováděn výzkum na jedincích importovaných z oblastí výskytu parazita. Z vyšetřených 117 psů se u 18 jedinců objevily specifické protilátky proti Dirofilariím, což znamená, že tito psi přišli s daným parazitem do styku. Další záchvěv výskytu onemocnění v České republice se objevil v roce 2006 na Břeclavsku, jehož teplé podnebí bodavému hmyzu svědčí. Jednalo se o méně závažnou variantu dirofilariózy, při které se paraziti uhnízdí pouze v podkoží. V posledních letech byla srdeční forma dirofilariózy diagnostikována u několika psů na jihu Moravy a je jen otázka času, kdy se vzhledem k opakovaným komářím kalamitám onemocnění dále rozšíří. Dirofilarióza je tedy velmi aktuálním problémem a jediným možným způsobem, jak šíření zabránit, je účinná prevence.

Vývoj parazita: dospělý vlasovec - larvičky - komár - pes - dospělý vlasovec...

Vlasovec psí ke svému vývoji potřebuje dva hostitele. Hlavním hostitelem, v jehož těle prodělává pohlavní fázi svého vývoje, jsou savci, především psi, ale mohou to být i ostatní psovité šelmy a kočky. Roli mezihostitele a přenašeče má komár. Jeden český idiom radí, abychom nedělali z komára velblouda. V případě dirofilariózy a jiných komáry přenášených nebezpečných nemocí je ale právě komár velikým problémem, baže problémem velikosti velblouda. Komáři (může se jednat o více než 60 různých druhů, řada z nich se vyskytuje i u nás) jsou klíčovými elementy vývojového cyklu vlasovce.

Mezihostitel při sání krve napadeného zvířete nasaje drobné larvičky, tzv. mikrofilárie, které nakladly samičky vlasovce přímo do krevního oběhu hlavního hostitele. Jsou-li vhodné klimatické podmínky (venkovní teplota vyšší než 15 °C), pak v organismu mezihostitele proběhne během dvou týdnů až jednoho měsíce vývoj a přeměna mikrofilárií na larvy invazivní, což je infekční stádium. Infekční mikrofilárie komár při následném bodnutí a sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli. Tomu migrují v podkoží a svalové tkáni, později pronikají do plic a krevního oběhu, kde dozrávají v dospělé jedince. Pohlavně zralé samice po kopulaci se samečky kladou larvy opět do krevního oběhu a celý cyklus se opakuje. Dospělí jedinci jsou velmi dlouhé (12 - 30 cm, samice vždy větší) vlasovité hlístice, které mohou v organismu hlavního hostitele žít 5 - 7 let.

Klinické příznaky

Závažnost klinických příznaků je dána počtem parazitů v organismu psa, jeho aktivitou, pracovní vytížeností a stresem. Je třeba upozornit na to, že onemocnění se rozvíjí velmi pozvolně. Většina psů postižených dirofilariózou je několik měsíců až let naprosto bez klinických příznaků a majitel nemá šanci postřehnout, že jeho pes byl napaden. U velmi aktivních psů se příznaky projevují dříve. Prvním projevem napadení vlasovcem psím je kašel, obtíže při dýchání a snížená aktivita. Dospělé samičky dirofilárií totiž produkují látky, které dráždí a poškozují cévy v plicích, mohou způsobit i plicní hypertenzi. Pes trpí nechutenstvím, má zvýšenou teplotu a vlivem migrace mikrofilárií se můžou objevit otoky na různých částech těla.

Větší množství cizopasníků již způsobuje mnohem vážnější problémy, ucpává pravou srdeční komoru a dochází k poruchám oběhové soustavy. Objevují se příznaky selhání srdce, slabost, letargie, namáhavé dýchání, dávivý kašel, zvětšení jater nebo zánětlivé onemocnění ledvin. Infikované zvíře má zvýšenou tepovou a dechovou frekvenci, špatnou kvalitu srsti a je vyhublé. Ve vážných případech se mohou objevit i chvilkové mdloby, těžká infekce je obtížně léčitelná a zpravidla končí selháním srdce a ledvin. U nakažených březích fen pronikají mikrofilárie do plodů, ale nejsou schopny ještě nenarozená štěňata nakazit a dále se v nich vyvíjet (k tomu je potřeba mezihostitel).

Diagnostika a léčba

Diagnostiku dirofilariózy provádí laboratoř Genomia v Plzni. Vyšetření je možné provést z krve. Test se provádí metodou PCR, kdy se v krvi pacienta detekuje přímo přítomnost DNA parazita. Test je možno provést kdykoli, není omezení na stav a medikaci pacienta. Výsledky testů jsou z Genomie obvykle hotové do dvou dnů. Je vhodné vyšetřit především psy, kteří byli importováni z rizikových oblastí, nebo ty, kteří se vrací do ČR z dovolené se svým majitelem. Je-li onemocnění již rozvinuté, lze jej diagnostikovat nepřímo na základě kardiologického, ultrazvukového nebo rentgenologického vyšetření srdce a plic.

Pokud je dirofilarióza včas odhalena, lze ji léčit. Masivní výskyt parazita v těle však může skončit fatálně. Léčba je dlouhodobá, spočívá v likvidaci dirofilarií, prevenci vzniku embolie a omezení zátěže. Pozitivní je, že existují přípravky, které usmrtí larvičky nebo dospělé jedince a zabrání tomu, aby ucpali cévy. Dávkování léků se liší u různých stádií dirofilariózy a záleží na rozsahu změn na srdci a plicích, je tedy třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně. Dospělci dirofilárií mohou být dále odstraněni chirurgicky.

Je třeba klást velký důraz na prevenci, která je založena na pravidelném podávání účinného přípravku v období aktivity komárů (od května do konce října). Při cestování do rizikových oblastí je prevence velmi důležitá, jinak byste se mohli podílet na šíření tohoto onemocnění. Nezapomeňte si na své cesty přibalit i repelentní přípravek, který má i zde své opodstatnění. Kam totiž komár nemůže, tam se ani vlasovec nedostane.

Genomia s.r.o.

Janáčkova 51, 323 00 Plzeň
laborator@genomia.cz
www.genomia.cz
tel: +420 373 749 999 nebo +420 373 317 478 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 7-17 hod)
tel: +420 777 907 952 nebo +420 724 028 493 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 17-19 hod)