Výše výdajů na jezdecký sport jedince se stejně jako v jiných sportech budou podstatně lišit podle úrovně, které chce závodník dosáhnout a v jaké disciplíně. Vrcholový sport má podstatně vyšší nároky než masový – hobby, amatérský.
Vrcholový sport se bez mecenášů neobejde – bez silného sponzora a skvělého koně by Aleš Opatrný nemohl zúročit své jezdecké kvality a získat titul mistra Evropy. Také platí, že špičkoví mezinárodní jezdci ty nejlepší koně vlastní jen výjimečně. Nakonec, jak byznys míchá karty v jezdeckém sportu na olympijské úrovni, poznali Britové, když letos přišli o tři olympijské koně. Nedá se nic dělat, pokud majitel může výhodně prodat, a Střední východ peníze má, pak prodá i k újmětuzemského olympijského družstva. Vrcholový sport vyžaduje plnou profesionalizaci, což je v jezdeckém sportu v našich podmínkách obtížné a je skoro zázračné, jakých úspěchů naši jezdci dokázali dosáhnout.
Amatérský nebo poloprofesionální sport – amatér – hobby jezdec, poloprofesionál, si závodním ježděním nevydělává, živí se jiným zaměstnáním a finanční výhry má jen jako vedlejší příjem, či spíše příspěvek na náklady spojené s cestováním na závody a startovným. Sportuje v rámci svých možností.
Každá účast jezdce a koně na závodech znamená tři základní výdaje:
Mezi další výdaje si mnozí připočítají pronájem přívěsu na koně, případně leasing přepravníku.
Je pochopitelné, že náklady na dopravu mohou být od nula do cestování na vzdálenost několika set kilometrů. Vzhledem k napěchovanému kalendáři závodů lze uspokojit závodní ambice, alespoň zpočátku, ježděním v rámci své oblasti. Horší je to např. u vytrvalostního ježdění, kde je kalendář střídmější, ale vzdálenosti napříč republikou. Na druhou stranu vytrvalostní kůň nestartuje desetkrát za rok. Startovné se liší podle disciplíny a stupně obtížnosti.
Příklad (orientační ceny):
Přibližné výdaje na účast na dvoudenních závodech se dvěma koňmi. Místo konání je vzdáleno 60 km. Koně budou startovat v jedné soutěži v sobotu a ve dvou v neděli.
Celkem: 5300 – 6900 Kč – pokud se nic nepředvídatelného nestane… a budete skromní.
Teď si tu výslednou částku vynásobte alespoň šesti a ještě něco přidejte. Bez ježdění po závodech kariéra ani schopnosti nestoupají. Především to platí v parkurovém skákání, kde kůň potřebuje získat zkušenosti s různým prostředím, profily překážek, parkury. Účast na závodech je důležitá součást tréninku pro jezdce i koně. Vyjet třikrát do roka s mladým koněm do cizího prostředí a myslet si, že tak jeho výkonnost poroste, je dost odvážné.
Haló, sponzoři – kde jste?
Máte talent, obětavé rodiče, na poličce se začínají hromadit poháry. Na vstup do vyšší třídy vám však chybí finance. Sport je aktivita, která je obvykle financována z více zdrojů – soukromé zdroje, sponozoři, dárci, státní podpora. Že sponzoři nejsou? Někdo sežene sponzory na všechno, jiný se děsí, že by někde žebral. Není to žebrání ani náhoda, ale čistý obchod. Nejdříve je dobré si ujasnit rozdíl mezi finančním darem a sponzorským příspěvkem. Pojem sponzorský dar je nefunkční kočkopes, který nemá oporu v daňové legislativě. Sponzoring je vztah na vzájemném protiplnění – sportovec – klub, je prostředek reklamy, za kterou sponzor platí. Sponzorský příspěvek tedy jako takový podléhá dani z příjmu i u neziskových organizací, což jsou občanská sdružení, jakožto nejčastější právní forma jezdeckých klubů. Finanční dar protiplnění jinou službou nevyžaduje (ale poděkování a péče o takového donátora je na místě).
Jak myslí sponzor?
Pokud chcete nějakou firmu oslovit, pak byste měli splňovat jeho předpokládaná očekávání:
Jestliže nemáte velké jméno ani nehrajete fotbal, pak sice firma tolik neriskuje (že se pádem ze sportovního vrcholu znemožníte nějakým skandálem), ale její sponzorský vklad je spíše sázka do loterie nebo nadšení.
Finanční dar
Poskytnutí daru má pro dárce jistou daňovou výhodu – maximální částka, o kterou je možné snížit základ daně, činí u fyzických osob 10 % základu daně a v případě právnických osob až 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky podle § 34. Přesto nepoužívejte tuto skutečnost jako hlavní argument pro vaši žádost o peníze. Motivace lidí je většinou chuť podpořit dobrou věc – proto peníze na daný účel darují.
Dotace a granty
Příjemcem státní podpory sportu jsou neziskové organizace. Zajímavý – ale nikoliv překvapivý fakt je ten, že u nás sice existuje kolem 20 tisíc neziskových sportovních organizací, ale jejich členská základna se stále snižuje. Proč ne překvapivý – inu, dají-li se tři lidé dohromady a sepíší stanovy tak, aby je Ministerstvo vnitra zaregistrovalo, je neziskovka na světě a může se stát příjemcem státní podpory sportu. To má své předvídatelné výhody, ale samozřejmě se s její registrací svezou i povinnosti a příslušné poplatky, nezbytná administrativa a účetnictví. Každá autonomie něco stojí. Přesto je to cesta, jak získat alespoň 40-70 % z celkových nákladů vašeho projektu – či spíše, jak mít šanci tyto peníze získat.
Výhodou pro získávání prostředků ze státního rozpočtu je kombinace vrcholového sportu, volnočasového sportu dětí a mládeže a pořadatelství jezdeckých akcí, které má na první dvě aktivity návaznost. Udržet v harmonii sportovní úspěchy a ekonomiku klubu však vyžaduje dobrou strategii, která v jezdeckém klubu sleduje základní cíl – přežít a rozvíjet se, nikoliv tedy přerozdělovat zisk pro své členy.
Na závěr našeho malého ekonomického výletu doporučuji těm, jejichž jezdecký rozvoj brzdí nedostatek financí, zanalyzovat současnou situaci, prostudovat si zdroje o fundraisingu nebo ekonomice sportu, věnovat čas některého z členů vyhledávání možných zdrojů a psaním projektů. Ať se nám to líbí nebo ne, sport je obchodní artikl a souvisí s ním příjmy a výdaje. U koní jsou výdaje stálé, i když zrovna nesportujeme, a občas mimořádné, když to nejméně čekáme. Chceme-li, aby se náš jezdecký klub financoval, vyžaduje to manažerské dovednosti a management neziskových organizací je tématem posledních let. Nenechte si ujet vlak.
Zdroj a inspirace:
Ekonomika sportu – Jiří Novotný, Praha 2000
Ekonomie vrcholového sportu – Viktor Chrobok, Štefan Lipták, Tomáš Taliga, David Mazáček.
Zobecněná mikroekonomie – Jiří Hlaváček a Michal Hlaváček, Nakladatelství Karolinum, 2010
Profesionální sportovec – Tomáš Sluka, Havlíček Brain Team, 2007
http://www-sre.wu-wien.ac.at/ersa/ersaconfs/ersa99/Papers/A243.pdf
Pardubické závodiště v příštím roce oslaví 170 let od založení první dostihové dráhy. Už od 5. pr...
Nedávný průzkum mezi britskými majiteli koní přinesl docela zajímavé poznatky o praktických obtížích spoj...
