Škola „lehkosti“ Philippe Karla – vyšší dívčí s Michaelou

17. 12. 2007 00:33

Autor: Dominika Švehlová Foto: Brigitte Stransky Seriál: Škola lehkosti Philippe Karla Počet přečtení: 16049 Počet komentářů: 4 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Michaela Ruschitzka je organizátorkou celé akce a se svým manželem mají pronajatou stáj Marienhof ve Spillernu, Rakousko. Sama se už účastnila minulé tříleté „školy“ v Německu a na jaře 2007 úspěšně složila zkoušky. Na tomto semináři jezdila na bílém osmiletém andaluském hřebci Rey Cautivo, který byl kdysi ježděn „španělským stylem“ (čili snaha o maximální shromáždění a ježdění převážně na páce), což psychicky neunesl. Když ho Michaela začínala jezdit, neustále někam utíkal, drobil chody, byl nervózní a bál se jezdce a jeho pomůcek. Byl ztuhlý, vypadal a choval se jako kompaktní koule.

V únoru byly tyto nedostatky ještě patrné. V klusu se roloval, jezdkyně musela hodně myslet na ježdění se separovanýma rukama (od sebe) a na to, že nesmí ruce ani minimálně stáhnout dozadu. Jakmile se kůň zaroluje, musí je ihned zvednout a dát malé demi-arret (povytáhnout udidlo cukavě nahoru směrem do koutků huby).

Kůň uměl španělský krok a piafu, ale provedení bylo nevalné. U piafy se Philippe Karl pozastavil a víceméně vytkl jezdkyni to stejné co Isabelle (viz minulý díl): kůň nebyl ještě na piafu připraven, protože nebyl lehký na holeně a ruce. Příliš mu nešlo okamžité zastavení z klusu a zase okamžité vyklusání na jemné pomůcky. Pokud kůň nemá v klusu dostatek tempa a po zastavení „elektricky“ neočekává další vyklusání, nelze po něm piafu chtít, ale je třeba opět vyklusat dobrým klusem vpřed. Jinak bude mít tendenci přecházet do nechtěné pasáže (tento kůň nabízí pasáž sám od sebe). Dvojice musí ovládat energické přechody klus – zastavení – klus apod., které musí být velmi lehké, čisté a energické. Při samotné piafě pak musí jezdkyně dobře sedět, holeně trochu dozadu, ale musí jezdit koně stále s „tendencí dopředu“. A po pokusu o piafu zase energicky vyklusat. Je nutné se na piafu dobře připravit a dělat jen pár piafových kroků! Dvojice však musí nejdříve pracovat na zlepšení přechodů – musí být lehké, s týlem nahoře, do té doby nemá piafovat. Pomohou i přechody typu houpačka či přechody do couvání. Tím se trénují

  1. impulsy pro prodloužené chody
  2. rovnováha pro pohyb na místě.

Z těchto přechodů se vyvine piafa „sama od sebe“. Nikdy nelze koně učit piafu, dokud není lehce na holeni > nikdy neučit piafu na bičík! Bít koně a nedovolit mu přitom jít dopředu je hrozné.

Michaela a Rey Cautivo

Obr. 1: Tohoto koně je třeba jezdit ve vyšším držení hlavy, aby chodil výrazně před kolmicí.

Přesto však bylo potřeba sestoupit z výcvikových výšin a vrátit se k základům: otevřít koně v týlu a ohýbat ho do stran. Dobré uvolňovací cvičení je v kroku provádět osmičku X-E-X a X-B-X. V X musí změnit ohnutí hned, ne jít několik metrů rovně. Rychlost kroku se ovlivní výškou hlavy koně – „padne-li“ hlava koně dolů, kůň změní rovnováhu a zrychlí. Při vytahování krku měl kůň tendenci se rolovat. Poté pracovali na velkých kruzích v klusu a opět se snažili o korektní vytažení. Kůň se při něm snažil příliš utíkat.

Ohebnost krku procvičovali i v zastavení: plynule měnili ohnutí zleva doprava a zpět. Pro hřebce byl velký problém ohnout se doprava. Jenže: Za cukrem se ohne i vpravo a dobře! Znamená to tedy, že má problém akceptovat ruku jezdkyně. To se pak projeví při náročnějších cvicích: traversu a renversu, piafě, přeskocích. Proto je třeba nepilovat tyto cviky, ale vrátit se k základům – chyba bude v nich!

Při ohýbání v kroku a později klusu je dobré pracovat na výše uvedené osmičce. Krátce na snadnou stranu, pořádně a déle na stranu problematickou. Z toho nechat koně vytáhnout. Michaela musela velmi často používat demi-arret, protože kůň měl neustále tendenci se rolovat.

Klus

Obr. 2: Kůň je ztuhlý a bez prostoru, jezdkyně musí neustále hlídat, aby se nezaroloval.

Procvičili i dovnitř plec a snažili se o dobré ohnutí. Tento cvik taky pomůže koně narovnat. Pokud je kůň křivý vlevo (čili je stále jakoby ohnutý doleva, má problém se ohnout doprava a při ježdění na pravou ruku utíká zádí dovnitř a hlavou ven), pracuje se s ním při dovnitř plec takto:

- Na pravou ruku ve výrazném ohnutí a s nevýrazný odstupem od stěny (3 stopy).

- Na levou ruku minimální ohnutí, ale velký odstup (4 stopy).

prodloužení krku

Obr. 3: Při vytahování krku má Rey tendenci utíkat nosem za kolmici.

V červnu byl vidět velký pokrok. Hřebec se uklidnil, už se zdaleka tolik neroloval, byl uvolněnější a jeho chody prostornější. Problém byl ale stále ve cvalu, kdy kůň nebyl lehký a lehal do ruky.

Nejdříve v kroku, pak v klusu předvedli ohýbání krku a vytažení otěží, kůň spolehlivě pracoval na principu akce-reakce. Už po něm bylo možné při ohýbání krku chtít také vyklenout týl a na vnější otěži ho nechat vytáhnout. Jezdkyně si jen musela hlídat délku otěží; když jsou příliš krátké, kůň snadno zaleze za otěž. Takhle má vypadat základní každodenní gymnastika před další prací.

dovnitř plec

Obr. 4: Práci na dvou stopách zahájila dvojice dovnitř plecí na stěně.

Pak pracovali v kroku na dvou stopách: dovnitř plec, travers i poloviční překrok – to vše opět v rámci každodenní gymnastiky. Zde PK upozornil na pár detailů: Kůň jde příliš pomalu, dělá krátké kroky. Na pravou ruku v dovnitř pleci příliš otevřel týl > je třeba ho ohnout a vyklenout mu týl tím, že vnější ruka vydrží. Při překroku musí otevřít vnitřní otěž, jinak totiž brzdí vnitřní lopatku a kůň se začne předbíhat zádí. V klusu jim šla tato práce lépe. Při překroku byl hřebec příliš rovný, je třeba zvýraznit odstup od stěny.

Ve cvalu na levou ruku však kůň nechtěl příliš dopředu, měl tendenci přecházet do klusu. Kůň byl kdysi operovaný na levé zadní noze a padá trochu více na pravou lopatku. Na to platí práce v kontrasestavení, přitom je dobré použít neck-reining, otěže ho tak vytlačí na levou lopatku. Je však třeba střídat ohnutí, ne ho mít stále sestaveného ven. Ohnout ven, pravá ruka nahoru, levá dolů, nechat vytáhnout krk. Pokud by se kůň jezdil jen ve správném sestavení, problém s padáním na pravou lopatku by se nevyřešil. Stejné cvičení, čili změny sestavení, zopakovali ve cvalu i na pravou ruku. Zde v kontrasestavení utíkal hodně po pravé lopatce do kruhu, taky měl problém se ohnout doprava - což spolu souvisí. Tento kůň proto potřebuje často provádět na menším kruhu výše popsané cvičení – díky tomu se narovná, naučí se rovnoměrně zatěžovat lopatky a ohýbat se. Při práci na levou ruku je vhodné použít kontrasestavení i pro zlepšení rovnováhy. Pokud je totiž přirozeně křivý vlevo (ohnutý doleva), bude si více přetěžovat pravou lopatku, takže pro zlepšení jeho rovnováhy mu přesunu více váhy na levou. Je to jeden ze způsobů narovnání křivého koně, i mladého. Lze tak pracovat nejen ve cvalu, ale i v kroku a klusu.

cval

Obr. 5: Cval na levou ruku je pro oba ještě stále obtížný - kůň nejde dopředu nebo naopak se začne s jezdkyní přetahovat a utíká.


cval

Obr. 6: Zvednutím hlavy koně se mění jeho rovnováha dozadu, kůň zmírní tempo a bude v rukou lehčí.

Podle této filozofie jezdili na vlnovce přes půl jízdárny v konstantním sestavení vpravo, nejdříve v kroku, pak v klusu. Úkolem jezdkyně bylo udržet koni vyklenutý týl, průběžně do toho začlenit i vytažení krku v ohnutí. Pak stejnou vlnovku chvilinku procvičovat na „jednodušší stranu“, čili v sestavení vlevo. Pak se vrátit k „těžšímu“ sestavení vpravo. Tím se kůň také učí: „Jsem ohnutý doprava a ta nahoře si s mými lopatkami dělá, co chce.“


Čím je krk delší, tím snazší je ho ohnout!
Další den byl Rey naužděn plnou uzdou. Začali pracovat na malém kruhu > povolit hubu > ohýbání krku > protažení. Pak vše zopakovali v klusu. Když kůň reagoval správně, přešli k práci na velké osmičce, kde měnili sestavení. To vše jsou cviky pro uvolnění koně před prací. Přestávka.

Obr. 7: Pohyb i jezditelnost Reye se od února zlepšily.

Tématem dnešní hodiny bylo zlepšení překroků – v dobrém „úhlu od stěny“ přimět koně, aby více křížil nohy. Začali na hodně malém kruhu na levou ruku dovnitř plec. Z toho přešli plynule na malý kruh na druhou ruku (osmička) do renveru. Z toho šli na překrok. Jezdkyně musí dbát, aby kůň kráčel pomalu, jen tak bude mít výrazné a plynulé chody. Stejný postup i na pravou ruku: dovnitř plec na malém kruhu > z toho na osmičce změnit směr do renveru a z toho překrok.

Dalším cvičením bylo: na stěně renver > reverzní obrat okolo předku (čili v opačném sestavení, než se normálně obrat okolo předku dělá) > z toho překrok. Zase reverzní obrat okolo předku a překrok. Kůň chodil v překroku na pravou ruku zádí napřed. Jezdkyně proto musí přesunout obě ruce doprava a otevřít tím cestu pravé lopatce. Několikrát zopakovali překrok > reverzní obrat okolo předku > překrok.

Problém s nerovnováhou se projevil při práci v klusových a ještě výrazněji ve cvalových překrocích: na pravou ruku kůň příliš padal na pravou lopatku. Je to třeba korigovat tím, že jezdkyně otevře levou (vnější) otěž. Je však třeba dávat pozor, aby se pak nezačal předbíhat zádí. Michaela proto musí najít správnou míru „otevření“ levé otěže. Při cvalových překrocích vlevo se nerovnováha Reye projevila jinak: trochu jezdkyni „vozil“. Kůň už se zatnul moc a utíkal, je třeba ho zase uvolnit – čili udělat ve výcviku krok zpět. Jezdili tedy na levou ruku na stěně v traveru přechody krok – cval – krok. V kroku musí jezdkyně zkorigovat držení těla koně, popřípadě ho nechat trochu vytáhnout krk. Tím mu vysvětlí, že má být v klidu, a ukáže mu, jak má držet tělo. Pak může nacválat (pozice předchází akci). Do kroku však musí přejít dříve, než přijde ve cvalu problém. Postupně pak mohou zvyšovat počet cvalových skoků.

poloviční překrok

Obr.8: Philippe Karl a Rey Cautivo v polovičním překroku.


Baucherova principu „pozice předchází akci“ lze využít v případě, kdy kůň není schopen provést nějaký cvik ve vyšším chodu, třeba ve cvalu. Proto nastolím pozici v kroku, kde to umí, a pak z toho nacválám. Tímto způsobem se taky dobře shromažďují koně, co ve cvalu utíkají.

Kůň se trochu uklidnil a dvojice provedla stejné cvičení na pravou ruku, kde to koni šlo očividně lépe. Mohl tedy cválat více cvalových skoků. Pak se vrátili na levou ruku, protože je obtížnější (je tedy třeba ji procvičovat častěji a déle). Kůň nyní chodil výrazně lépe.

Až toto cvičení zvládne na 100 %, až zvládne na 100 % renver ve cvalu, může začít dělat přeskoky. Dříve ne!

Obr. 9: Aktivní shromážděný klus jako příprava na stranové pohyby.

Michaela přemluvila Philippe Karla, aby si na koně taky sedl – aspoň ho zkusit. Dělal nejdříve v kroku dovnitř plec na stěně a z toho traverzálu, kůň šel hezky a výrazně. Pirueta v kroku. Pak přešel do shromážděného klusu a v něm najel na překroky. Kůň šel lehce a dobře křížil nohy. PK však upozornil, že musel celou dobu jemnou prací otěžemi korigovat pozici krku. Kůň šel shromážděně, ale v pěkném kmihu.

Ve cvalu však byl kůň – podle PK – stále na předku, snažil se utíkat. Proto musel dělat často přechody do kroku a couvání. Ve cvalu mu držel hlavu výš, aby přesunul jeho rovnováhu dozadu a zpomalil tím tempo. Tyhle cviky má pak provádět i Michaela - zpočátku má cválat s hlavou hodně nahoře a s otevřeným týlem, dokud nebude kůň úplně lehký v rukou. Až pak mu smí klenout týl, protože jakmile vyklene týl, kůň padne do rukou. Pozici hlavy ve cvalu pak bude udržovat střídáním demi-arretu a snížení ruky. Mezitím mu je třeba často umožnit protažení krku.

Obr. 10: Aby byl cval vyvážený, je třeba tohoto koně jezdit ve vyšším držení hlavy.

Další díly

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. ...

    dotaz

    08:58 - 17. 12. 2007

    Jajo - termín "separované ruce"?<br />Dík

  • 2. jaja

    dotaz

    12:12 - 17. 12. 2007

    Reaguje na 1.

    Mám dojem, že to bylo už v nějakémminulém díle, ale to neva :-)<br />Je tím myšleno držet rouce od sebe, udělat z otěží širší koridor, nemít ruce na kohoutku a vedle sebe. Výrazně to provádí pan Pisson na tomhle obrázku, ale samozřejmě to není nutné vždy tak moc od sebe :-) UserFile/Image/dominika/poisson3%20unor.JPG

  • 3. jaja

    dotaz - ještě jednou odkaz

    12:15 - 17. 12. 2007

    Reaguje na 2.

    Hm, ten odkaz je nějaký divný - tak si nalistuj v tomto článku obr. 3: clanek/ukaz7030.<br />jinak díky separovaným rukám se může každá ruka hýbat jiným směrem, může dělat něco jiného, jako například při ohýbání krku vnější je u kohoutku a vnitřní jde nahoru a od koně ve snaze vyklenout týl.. apod.

  • 4. ...

    dotaz - ještě jednou odkaz

    14:44 - 17. 12. 2007

    Reaguje na 3.

    OK, dík.<br />Jsem si to myslela :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com