Vaše postřehy a zkušenosti mohou být dobrou radou pro mnohé jezdce, kteří se soustředění doposud neměli možnost zúčastnit. Rádi Vaše příspěvky uveřejníme.
Jeden z těch pozitivních ohlasů přišel z Nové Ameriky a můžete si ho přečíst.
Ve dnech 26. až 28. ledna 2001 se konalo na Nové Americe u Jaroměře skokové soustředění pod vedením pana Jiřího Pecháčka. Přestože je tato osobnost vepsána zlatým písmem do historie našeho jezdeckého sportu, využilo možnost tréninku pouze 11 jezdců a koní.
Zřejmě zájemce odradil brzký termín. Jezdci, kteří nemají k dispozici halu, neměli letos mnoho příležitostí koně patřičně připravit. Sama se řadím do této kategorie, ale mohu říci, že mé starosti se ukázaly jako zbytečné. Pan Jiří Pecháček si byl vědom těchto našich problémů a trénink přizpůsoboval dle kondice koní a přání jezdců.
Sraz účastníků byl v pátek, kdy bylo možné využít halu k adaptaci koně na nové prostředí. Večer pak proběhlo setkání s panem Pecháčkem, který nám krátce nastínil svou představu o průběhu soustředění. Dále pak bylo na jednotlivých jezdcích, aby co nejvýstižněji představili své koně a popsali své problémy. Ideálem bylo seřadit loty tak, aby se výkonnostně pokud možno shodovaly. Že se to vždy úplně nepovedlo, to je asi známý jev. Nicméně trenér formátu pana Pecháčka se dokázal s elegancí vypořádat i s touto obtížnou situací.
Sobota byla věnována jednak přiježďování, jednak skokové práci převážně z klusu. Protože loty byly složeny maximálně ze tří koní, každému jezdci se trenér mohl věnovat individuálně, takže případné problémy v sedu apod. byly stále pod žhavou kontrolou. Na své si přišli i četní diváci z tribun. Trénink byl dobře ozvučen a tak čerpali z pokladnice vědomostí pana Jiřího Pecháčka společně s námi jezdci.
Neděle byla věnována nácviku pravidelného tempa mezi překážkami a doskokům do správného cvalu. Během celého soustředění trenér s námi konzultoval naše problémy, radil a vysvětloval, to vše s klidným profesionálním přístupem. Většinou dával na výběr, zda si přejeme překážky zvýšit, v případě mladých koní dokonce, zda vůbec je chtějí jezdci absolvovat. Přestože jsem se zúčastnila několika soustředění pod vedením nejrůznějších trenérů, podobný vstřícný přístup jsem zažila poprvé. Poprvé jsem zažila, co znamená trénink formou dialogu mezi trenérem a jezdcem.
Po každé tréninkové hodině jsme se s panem Pecháčkem sešli u videozáznamu našeho snažení a znovu rozebírali příčiny, následky a cesty, jak dál.
Závěrem chci poděkovat pořadatelům, že zvolili do čela soustředění právě pana Jiřího Pecháčka a tak mělo 11 jezdců a mnoho diváků možnost vychutnat si tento dvoudenní tréninkový koncert největší legendy skokového sportu u nás.
